absi'k (reh) - absolvent (tez "absa", "es^us" ci "s^paga't")
a'c^ko (rok) - nepritomnost, absence; oznaceni vychazkoveho odevu (srv. becko, cecko)
akustik (rok) - clovek reci pridrzle, lec originalni; mluvci skupiny
Anglie (min) - zpusob navazani mostu na kanadach: spodni 3 rady tkanicek jsou navazany takto - prostredni horizontalne, jako normalni "most" a 1. a 3. diagonalne pres, coz vizualne pripomina britskou vlajku; pouzivano temi, kteri se radi oznacuji za "supr-supr"
antilobogin (hur) - brom; cinidlo potlacujici eroticke pnuti (srv. lobogo); pridavano zejm. do caje
arma (rop) - prodejna potravin a hygienickych potreb, obvykle dobre propojena s civilnim prostredim
armydasky (obe) - platena sportovni obuv khaki barvy.
asine' (reh) - popreni tvrzeni
atombordel (reh) - fiktivni ochrana proti zbranim hromadneho niceni, zahrnujici atomkecky a slusivy igelitovy kabatek s kapuci
atomkas^e (reh) - mdly pokrm z rozvarenych hrachovych zrn
atomkecky (obe) - plastove sacky navlekane na nohy jakozto obrana proti radioaktivnimu spadu.
autobus (sin) - forma sikanu, kdy si zobaci vlezou do plechovych skrini, usednou na policku (sedatko) a zavrou za sebou dvere. Odjezd autobusu je doprovazen busenim na dvere.
azor (myn) - vojak, ktery si plni (sve povinnosti)
bagr (reh) - jidelni nacini starsiho rocniku, ohnuta lzice
bahamy (tro) - veget, pohoda, klidek
balfas (reh) - velky kokot - ve smyslu idiot (srv. lofas)
bali'c^ek (rok) - oznaceni mnozstvi cehokoliv, o neco mene nez hafo
bana'n (sin) - forma sikanu, kdy je zobak oblecen do pyzama a na pyzamu ma maskace; na povel dozrava (svleka maskace)
bana'ny (obd) - vojenske pyzamo (diky jasne zlute barve)
barevna' hudba (obe, reh) - cyklicke oblekani pyzama, teplaku a maskacu v casovem limitu; v dobe, ktera neni urcena pro spanek se mys^ prevlece do pyzama, zalehne do spacaku a na dany signal se musi v casovem limitu dostavit na urcene misto v urcene ustroji (pro pobaveni mazaku)
barva (obe) - tento signal vysila kazda osoba, ktera si ulevi (tj. prdne)
basa (obe) - posadkova veznice
basista (tro) - vezen
basman (obe) - dozorci posadkove veznice; vojak zajistujici chod veznice
basmansky' ode^v (sin) - monterkove kalhoty, kongo a baret
baterie (sin) - vojenska jednotka; zpravidla 3-5 v oddilu
batman (min) - smouha po podrazce kozene kanady na linoleu
bazar (zde) - spojovaci technika
bazmek (ber) - snad z madarstiny, ve vyznamu "jebem"
baz^ant (reh) - pojmenovani vojaku zakladni sluzby od narukovani do 6 odslouzenych mesicu (pri 2 letech sluzby)
be'c^ko (reh, tom) - obnoseny vychazkovy odev, pouzivany v kasarnach pri vycviku; postel
be'fko (sza) - BVP, bojove vozidlo pechoty
bejzbolka (obe) - soucast vystroje; cepice se stitkem, pripominajici baseballovou cepici (srv. bigoska)
bendz^o (reh) - pomucka urcena k poklidu rajonu, vpodstate kartac s nasadou; "bendzovat" = uklizet s timto nastrojem
bez, mi't (to) bez (reh) - mit nejakou cinnost zakazanou
beziny (nes, obe) - vojensky trest, po urcenou dobu nema vojak narok na vychazku; srv. mit bez
bidlo (reh) - postel vojaka I. rocniku (srov. regal ), nachazi se v patre nad regalem.
bigos^ (rop, fuk, obe) - prislusnik jineho druhu vojska nez mluvci; prislusnik motostreleckeho vojska; prislusnik pozemniho vojska (udajne pochazi z terminu "bigo" = bahno)
bigos^a'k (sch) - osobni prirucni sesit motostrelce obsahujici vetsinou popisovane, prilezitostne i obrazkove eroticno, slouzici v nejvetsi mire k vyrovnani hormonalnich nerovnovah vlastnika
bigos^ka (myn) - cepice vz. 85 (srv. bejzbolka)
bi'la' s^lechta (kre) - prislusnici bile slechty jsou obleceni v bilem (kuchari a lapidusi )
blaf (kre) - nepozivatelne jidlo, tez "humus"
bla'tos^lapove' (min) - pesaci (opovrzenihodny termin srovnatelny s bigosem)
blemba'k (ded) - helma
bles^a'k (obe) - blesi trh, tj. kontrola, pri niz si vojak musi vsechny sve veci vylozit ze skrine ven. Vyndane veci vsech obyvatel loznice skutecne pripominaji trziste.
boby,bobky (reh) - strach, "mit bobky" = mit strach (napr. z odchytu )
bonbonie'ra (min) malo (ale preci) uzivany vyraz pro pochodovy ci nastupovy tvar; vojaci jsou jako "bonbony v bonboniere"
bonusa'k (obe) - vojak, ktery nasluhuje (pote co vsichni ostatni vojaci jeho nastupniho terminu uz jsou doma)
bonz, bonzovat (reh) - informovat nekoho (vetsinou nadrizeneho) o neci cinnosti (vetsinou nekale), donaset
bonzplech (sch) - odznak vzorneho vojaka, na vojenske katedre UK Praha odznak vzorneho studenta
BOPO, BORO (kre, obe) - bojovy poplach; bojove rozdileni (pouzitelne tez jako trest: vojak nesmi opustit kasarna a po vyhlaseni signalu "BORO" se musi v danem intervalu dostavit na dane misto v dane ustroji
boru'vka (obe) - oznaceni prislusnika letectva a protivzdusne obrany. Maji totiz modre barety.
bouchat sluz^bu (min) - byt zarazen do sluzby
bratislava (obe) - obraceni vojakovy skrinky vzhuru nohama, takze zvenci pripomina bratislavsky hrad. Uvnitr se pochopitelne vse zprehazi (jedna z forem sikanu)
brc^a'l (min) - baret pozemniho vojska, ktery je priznacne zelene barvy
brnkac^ka (reh) - snadno vykonatelny rozkaz (napr. "na regaly rozchod")
brzda (obd, myn) - ten, kdo zdrzuje, nebo neco nepochopil; povel "odbrzdi se" je obvykle kombinovany s naznacenim odbrzdeni rucni brzdy (pravou rukou) a sycenim s-ssss; tez ohnuty lem bigos^ky (mazacky vystrelek)
budi'c^ek (ded) zacatek dne, konec noci
bufet (reh) - gurmansky pokrm pro starsi rocnik, pripravovany povetsinou v dobe kdy je mladsi rocnik nejvice vytizeny (a z ingredienci nakradenych v kuchyni)
bufetland (myn) - vojenska jidelna (viz tez krmelec)
bufet-skr^i'n^ka (reh) - jedna ze skrinek na rote, kde jsou prechovavany ingredience pro bufet (srv. humusa'rka )
butr (reh) - vecne nefungujici pomucka pro vycvik spojaru
buzera'k, buzerplac (reh) - prostranstvi vetsich rozmeru, kde se zpravidla odehrava por^adovka a nastupy, (dle Zakl-R-1 "nastupiste pluku")
bydlet (obd) - spat; obvykle ve spojeni "jit bydlet"=jit spat.
by't splantany' (kel) - by't vytr^es^te^ny', zmateny', "neve^de^t ktera' bije" - obvykle vlivem pocitu nezvla'dnutelnosti u'kolu c^i velke' odpove^dnosti. Projevuje se napr^. zmateny'mi odpove^d^mi na dotazy.
ce'c^ko (rok) - oznaceni civilniho odevu, ukryteho v prostorach kasaren (srv. acko, becko)
ce'eska (obe) - celodenni smena; 24 hodinova sluzba
cent^a'k, cent^a'c^ek (pro) - jeden "cm" z krejcovskeho metru , zakoupeny vojakem kdyz to ma za 150
cep (myn) - hovno
cest^a'k (reh) - dokument opravnujici k opusteni vojenskeho objektu za ucelem sluzebniho jednani.
ci'c^ko (obe) - cigareta
cika'nsky' den (sin) - je neplanovana forma kontroly uplnosti vystroje jejimz ucelem je trestani vojaku. Provadi se vetsinou na buzeraku nebo na jinem vhodnem prostransti, kde si vsichni vojaci na svych spacacich rozlozi vystroj, ktera je hromadne a na povel kontrolovana. Jsou vyvolavany jednotlive soucasti vystroje a vojaci musi prokazovot ze je maji zvednutim nad hlavu (napriklad na povel trenyrky musi vojak prokazat fyzicky vlastnictvi predepsaneho poctu trenyrek vcetne tech na sobe). Cikanskemu dni vetsinou predchazi pozarni poplach vcetne vystehovani baterie nebo roty. Specialnim druhem cikanskeho dne je "kontrola pred odjezdem na cviceni". Byl jsem svedkem toho, ze se delala s cistou vystroji a spacakem na rozbahnene zemi.
cip (kra) - ostravsky kokot, pouzitelne pro srovnani: " to je zima jako cip"
cimra (reh) - vojenska loznice
ci't^a (rok) - citlivka, clovek majici malo v pazi
civil (reh) - vytouzeny sen kazdeho vojaka
civilisti (reh) - mazaci s cislem pod 50
c^as, mi't c^as (rok) - "Mas cas?!" - recnicka otazka ekvivalentni vete "Tuto cinnost vykonavas prilis pomalu!". Jedna z forem sikanu mladsich vojaku, pouzivana ve chvili, kdy osloveny uz evidentne zrychlit nemuze.
c^erny' (har) - prislusnik PTP (pracovne technickeho pluku) podle cernych vylozek pouzivanych v padesatych letech
c^ern^a'kova' bunda (kra) - jedna z civilne nejpouzitelnejsich casti obleceni
c^ern^a'ky (kra) - monterky pro hadice
c^ert (min) - zateplovaci vlozka do konga
c^e've'o'c^ko (obe) - cislo vojenske odbornosti; kryci cislo funkce pro kterou je vojak vychovavan
c^i'sla (min) - vecerni proverka stavu vojaku
c^i'slo (reh) - pocet dnu zbyvajicich do civilu, zakladni charakteristika kazdeho vojaka
c^oboli (rok) - Slovaci (srv. s^ve'di, pauza'ci, s^aleni')
C^OP (rok) - cerne opusteni posadky, tj. bez vedomi VZP
c^tvrtka (obe) - druhy pomocnik dozorciho brigady; obvykle absolvent KVZ , ktery je v ramci drzeni 24 h sluzby k ruce pomocniku dozorciho brigady (pulce)
da't vy'mak (kel) - da't ostatni'm VZS signa'l vy'mak a ti'm je upozornit na bli'z^i'ci' se za'sah VZP sme^r^uji'ci' k odhaleni' nedovolene' c^innosti. Na ne^ktery'ch rota'ch u VU'MV 2220 take' zar^i'zeni' sesta'vaji'ci' ze zdroje, tlac^i'tka telefonu, dozorc^i'ho roty a slucha'tek na pokoji'ch VZS - ti'mto zar^i'zeni'm byl da'va'n signa'l "vy'mak"
deka (kre) - druh trestu uplatn^ovany zvlas^te^ mezi mladymi vojaky za zradu party (c^isla), pr^i ne^mz^ je na tresatneho hozen spacak ci deka a je bit "jak zito"
de^lat svopku (kel) - kontrola, pr^i' ni'z^ musi' voja'ci jednotlive^ pr^edve'st nadr^i'zene'mu pr^ide^lenou osobni' vy'stroj za u'c^elem zjis^te^ni', co jim chybi'. To, co voja'kovi pr^i te'to kontrole chybi', zaplati' a nafasuje si nove'.
de'rve'pe'r (obe) - denni rozkaz velitele praporu; formalni zakonceni vycvikoveho dne
de've't^a'k (reh) - VZP, urceny k cmuchani po kasarnach po pracovni dobe (dozorci utvaru)
devi'tka (obe, min) - mistnost, kde devetak sidli; tez oznaceni pro devetaka, odvozene z raze pistole na opasku
diagnosa OJ (TOJ) (stu) - nejcasteji pouzivana diagnosa vojenskych lekaru, znamenajici, ze dotycny ojebava (tezce ojebava)
dilin^a'k (reh) - hloupy, neschopny vojak
doranka (obe) - vychazka, jejiz konec je stanoven az na rano dalsiho dne
doupovky (sin) - specialni vysoke vojenske boty bez snerovani, urcene k vycviku ve voj. prostoru Doupov (tez pullitry )
dozor (rok) - zly hlas na 2. konci dratu, nadrizeny ve sluzbe
drak, draci (rok) - novi vojaci (rukuji na podzim), tez "jozka","hektar", "kafka", "ptaci","bazanti","mysi","klofaci","holubi" atd.
drsna' planina (ded) - s^ikan pr^i vy'cviku
du'chodky (min) - platene vychazkove "kanady"
dupa'ni' (min) - nacvik pochodovani ve tvaru
dusivka (fuk) - nedelni snidane, sucha buchta
dvakra't! (rok) - "Ja taky" nebo tez "Souhlasim". Bezvyhradny souhlas s necim predchozim vyrokem, napr: "To je pakarna" - "Dvakrat!", mozno zduraznit slovy "Dvakrat pakarna", dalsi navazuji slovy "Trikrat!" atd.; ve smyslu "Pro me tez" pri vyzadovani drobnych usluh, napr. "Sezen neco k piti!" - "Dvakrat neco k piti" - "Trikrat!" atd. Pri vetsim mnozstvi se prechazi na stupnici "bali'c^ek - hafo - po kokot", napr. "Sezen hafo chleba", dalsi prebiji "Sezen po kokot chleba" nebo tez "Sezen dvakrat hafo chleba"
dz^i'ska (obe) - svrchni bunda, kabat odevu vzor 95
echo (kel) - es^us (ji'delni' na'dobi' tr^i'di'lne'); take' "da't ne^komu echo" - pr^itisknout dotyc^ne'mu es^us dutou strano na ucho a pras^tit do ne^j z opac^ne' strany lz^i'ci' (t.j. "bagrem"); toto obvykle prova'di' maza'k baz^antovi
eklhaft (myn) - odporne
elpi'c^ko (kel) - plocha' c^epice. Velikosti' a tvarem pr^ipomi'na' gramofonovou desku LP.
enzety (obe) - nedotknutelne zasoby; zelezne zasoby
e'ro (myn) - tank (srv. konzerva, s^kopek)
es^us (reh) - absolvent, zdrobnele tez "et^ut^" (srv. absik, s^paga't )
fajfka, faja (pav) - cigareta, cili "Ohrej mi fajku" - "Zapal mi cigaretu".
flaksa, flaksman (chv, obe) - vojak zakladni sluzby, majici sluzbu v kuchyni (skrabani brambor atd.); tez sluzba v kuchyni jako takova
flastr (kel) - trest; pr^edevs^i'm je ti'm mi'ne^n trest ve^zeni'; viz te'z^ "oflastrovat"
formule 1 (sin) - forma sikanu: zobaci se zapnou do spacaku, na hlavu si daji plembaky, do rukou vicka od esusu a "zavodi"
fox, foxi'k (obe) - klid, klidek; znaci nicnedelani
foxovat (kel) - simulovat (nemoc); pozdeji synonymum pro : by't nemocen, by't na os^etr^ovne^
frajtr (reh) - svobodnik, velitel druzstva, ktery ma za ukol tocit mlade
frasna (kel) - s^kleb, oblic^ej; pozdeji oznac^eni' te'me^r^ ktere'hokoliv VZS, ve smyslu asi jako blb, protiva a pod. Pojem vznikl na tzv. mistrovstvi' sve^ta ve frasna'ch, coz^ se odehra'lo v hostinci Na Bani'ch (Praha - Zbraslav) po poz^iti' dostatec^ne'ho mnoz^stvi' alkoholicky'ch na'poju^ voja'ky za'kladni' sluz^by. Viz te'z^ "frasnit", "by't rozfrasne^n"; Na'sledne^ byl tento pojem i zaveden pro tzv "ochrannou frasnu OF 10" - mi'sto ochranna' maska OM 10.
frasnit, by't rozfrasne^n (kel) - opi't se, by't opily'. Pu^vod viz "frasna"
frc^ka (sin) - soucast hodnostniho oznaceni
funglovka (jab, kra) - zbrusu nova soucast vystroje (nepouzivana); tez mlady vojin tesne po prodelani prijimace
fungovat (reh) - mit se k dilu, "esus funguj!" - pobidka k cinnosti absolventu voj. kateder.
furt^a'k (rop, pro) - vojak z povolani, ma to na furt; tez zak vojenske skoly
fyzic^ka (obe) - kontrola fyzicke pritomnosti vojaku; provadi se zejmena v priji'mac^i
gagarin (obe) - mazaci nacpou mys^ do skrine a tu pusti na zem (jedna z forem sikanu)
gardovy' (reh) - vzorne uklizeny, v naprostem poradku
gorodek (fuk) - stra'z^ni' gorodek, misto pro pouceni vojaku pred nastupem do straze
gra'cnout (ne^koho) (rok) - pristrihnout nekomu kridylka, zabranit mu v necem, mozno tez pouzit jako citoslovce "Chtel jsem jit na vychazku a - gra'c!"
gra'd (sin) - raketomet
guma, guma'k (reh) - VZP; taktez osloveni mezi vojaky pri neshodach drobnejsiho razu, pojmenovani absolventu voj. kateder VS s dustojnickou hodnosti
guma'rna (obe) - pristup sluzebne starsich vojaku k novackum; vse se realizuje presne podle radu (srv. mazarna )
gumbus (myn) - autobus, svazejici VZP do prace
gumic^ka, pologuma (obd) - VZS, ktery absolvoval S^DZ (skola dustojniku v zaloze)
gumprc (myn) - vojak, soulozici s vojakyni VZP (velmi prakticke!)
had, hadice vzpurna' (kel) - oznac^eni' sluz^ebne^ mlads^i'ch VZS ("baz^antu^") v Praze.
ha'de'c^ko (nes) - sobotni hospodarsky den, uklizeni prostoru kasaren
hadice (rok) - tankisti (tez roury, trubky, rakvaci)
hafo (reh) - mnoho, hodne, "hafo X" - velmi mnoho
hakl (fuk) - nemecky (koristni) kolopasovy obrneny transporter
ha'kovat, (vy)ha'knout (rok) - klimbat, povalovat se
hamburger (myn) - novacek je vyhozen z okna mezi dvema matracemi
hampejzak (reh) - mirne oznaceni cistoty a hygieny nedbaleho vojina (srv. humusak )
hapta'k (reh) - stoj v pozoru
havaj (tro) - veget, pohoda, klidek
ha'zet, mrskat (obd) - mit az moc sluzeb, rajonu, k tomu bez vychazek a KVOPu (bud ve spojeni "on si to pekne haze", nebo jako pozdrav "Hod si to!", "mrsk mrsk" ap.)
Hej! (rok) - nejbeznejsi osloveni mezi radovymi vojaky
Hej, do pic^e (rok) - zduraznene "Hej", vetsinou s vyslovnosti "He'-jdopic^e"; sverazne uvozovky dole, oznamujici, ze jde o citaci, nemajici vsak nic spolecneho s citovanym vyrokem, napr: "Prisiel som domov nad ranom a mama mi povedala 'Hejdopice, kde si bol?'" (shoda s beznym "cituji" je zarazejici); osloveni mladsich vojaku (ve forme "Hej_ptaci_dopice", podle stejnojmenne pisne na napev "Hej pane diskzokej")
hektar (lad, myn) - novy vojak; novacek, ktery to ma za hodne do civilu; tez uzivano jako nadavka (mit to za hektar)
helfr (reh) - pomocnik dozorciho, pomocnik vseobecne
HK (sin) - hlidka kazne; tez ve vyznamu "hore kokotom"
hluboko, mi't hluboko (fuk) - nereflektovat na; viz mit na ha'ku, v pic^i (jisty madarsky mluvici vojin povazoval vyraz "mam v pici" za zcela ekvivalentni slovu "kaslu", pripadne "seru" a vytvoril vetu "Mam v pici na vsetko")
hodina'r^ (rok) - nosi rucicky v kapsach (sve vlastni)
hokej (reh) - zmatek, tez cinnost pri vyhlaseni ruznych stupnu bojove pohotovosti
hokejista (reh) - zmatkar, ten kdo dela zmatek (tez "hokejka")
houslista (kre) - VZP; praporcik, tez pos^t^a'k
hrkat (kel) - chovat se nenorma'lne^ v ru^zny'ch situaci'ch. Napr^. : "pr^inesmi c^aj, az^ pujdes^ z vec^er^e" - "tobe^ hrka' ne' ? dojdi si tam sa'm"; nebo "nehrka' ti ?" - napr^. kdyz^ desa'tni'k de^la' rajony a pod.
humanitarni konvoj (myn) - balicek jidla z domova
humus, huma'c^ (reh, rok, fuk, kel) - neporadek; spina, cokoliv ohavneho; nestravitelne resp. nepozivatelne jidlo (takrka vsechno); cislo vetsi nez mam sam (srv. priprc = cislo mensi nez mam sam); "humus, filcky, smrad a nes^tovice" - velmi silne vyjadreni odporu ci nechuti
humusa'k (chv, rok, sin) osloveni beznych vojaku vojaky Hradni straze; osoba libujici si v humusu; vatovany zimni odev skladajici se ze dvou dilu - kabatek a nohavice
humusa'rka (reh) - skrinka s ruznymi potravinami, zpravidla nakradenymi (srv. bufet-skr^i'n^ka)
humusky (obe) - teple (zimni) vlozky do odevu
chaotik (rok) - zmatkar, prenesene predseda ZO SSM
chemic^ka, cha'c^ko, "CH" (rok) - vojenska kuchyne (dle cichovych zkusenosti)
chli'v (myn) - koupelna
chrocht (kel) - oznac^eni' dobre'ho pokrmu ne^ky'm, kdo tento na'zor nesdi'li' (nesdi'li' na'zor, z^e je to dobry' pokrm); napr^.: "Co si to var^i's^?" - "... " - "No to bude teda chrocht !"
Italie (rok) - vezeni (potrestani pracuji casto v kotelne, jsou tedy cerni, "opaleni"); tez "Vsechny cesty vedou do Rima" = "At delas co delas, stejne skoncis v base"
jawa (rok) - ritual spojeny s oslavou cisla 250, resp. 350
jeban^a (rok) - divka ci zena, ktera "by ho tam chtela", ci ktere "by tam slusel", cili snadno premluvitelna zena; prenesene jakakoliv zena (souvisi s poctem odslouzenych dni)
jebat
(reh) -
jeden z nejfrekventovanejsich vyrazu na vojne;
..."ja' to jebu" - zvolani udivu nebo resignace
..."jebac^ka" - touha kazdeho vojaka (fyziologicka potreba)
..."je_be?" - blaznis?
..."pojeb" - zvysenym hlasem pronasena kritika nadrizenym,
doprovazena kletbami
..."ojeba'vat" - delat si vrtuli z nadrizeneho, klamat
..."vyjeba'vat" - ulivat se na ukor jineho
jedu! (tom) - delej!
jehla (obe) - cinnost, kdy se clovek "zasiva" (obvykle pri hospodarskem dni); clovek provede svoji praci v nejnutnejsim moznem minimu a pote se musi schovat, aby nebyl na ocich.
je'pe'c^ko (obe) - jednotna plastenka; soubor plastovych pomucek proti radioaktivnimu spadu a chemickym zbranim.
jezevec (min) - vojenska prepravni taska, "vak na vystroj"
joz^ka (ded) - mlady' voja'k, viz tez zoba'ci
jukebox (obd, obe) - forma sikanu: bazant se zavre do skrine a zpiva (casto doprovazeno vhozenim mince)
© 1987, 1996 Jan Rehacek