QZ (pro) - Morse Q code (uplne ilegalni), na radiostanicich znamenajici ' Za kolik?' odpoved bylo vzdycky c^i'slo
rajo'n, rajony (reh) - prostor, kde se nachazi vojenska jednotka (vetsinou rota), "delat rajony" - uklizet tento prostor
raketa (obe) - styl spani ve spacaku; vojak je zalezly az po hlavu, zip je zapnuty, vykukuje jen oblicej
rakva'ci (myn) - tankisti (viz tez hadice, trubky)
rega'l (reh) - postel vojaku starsiho rocniku nachazejici se pod bidlem
ri'zek (fuk) - (hacek nad r na zacatku nechybi) nedelni obed, smazeny veprovy rizek, slovo pouzivane Slovaky
RMO (sin) - raketometny oddil (skladajici se z nekolika baterii)
rota zabrzde^nejch (myn) - rota zabezpeceni (RZ)
roury (myn) - tankiste (viz tez hadice, trubky)
rozdi'lka (obe) - formalni vymena vsech typu drzenych sluzeb, celodennich smen
rozjeti' (obe) - poradne, dukladne vyplisneni nekoho, servani nekoho (podrizeneho); nekdy totez co za'de^r.
rozkaz (obe) - denni rozkaz; formalni zakonceni vycvikoveho dne; velitel udili odmeny, tresty, urcuje rajony, rozdava postu...
RTC (sin) - ranni telesne cviceni
rumuni (fuk) - tankiste; viz hadice
rus^it, vyrus^it, zrus^it (reh) - udelit trest ci pridelit praci za nekazen, servat nekoho
rybi'z (myn) - novacek
r^ezni'k (reh) - vojensky lekar, tez mengele, zverolekar
r^idic^ka (obe) - oznaceni ridici radiove stanice, ktera koordinuje cinnost
sahara (ded, obe) - neco k piti (viz zizen); signal pro obstarani neceho k piti
saigon (har, myn) - sikan; bordel; narocny teren; buzeni mladsiho rocniku (viz "kontrola spanku");
sala'm (reh) - nezajem, lhostejnost, "mit na salamu" - kaslat na neco
sapi'k, sapr (ded, obe) - samopal
satelit (obe) - trest ze strany mazaku: pri presunu jednotky v pochodovem tvaru kolem ni mlady vojak musi neustale v behu krouzit. "Vylepsuje se" povelem poklusem vklus. Velmi namahave a ponizujici.
second service (pav) - druhy pokus. Pouzival se pri vychazce, tzn. vojaci pred vychazkou se museli dosavit pred devetaka, ktery zkontroloval, zda - li jsou vojaci k vychzce vhodne "ustrojeni" ( viz ustrojen). Pokud shledal neco spatne, tak dotycneho odeslal zavadu odstranit - cili dotycny mel tzv. second service; taktez se to pouzivalo pri opakovane cinnosti, napr. kdyz velitel baterie kontroloval treba uklid a rekl :"Znovu".
sedlo (kel)- plocha' c^epice zformovana' do tvaru sedlove' plochy (pro matematiky : za'porna' kr^ivost); maza'cky' vy'str^elek silne^ provokuji'ci' VZP
sehnat, sha'ne^t (rok) - obstarat bez jakychkoliv vymluv a bezpodminecne
se-re? (reh) - myslis, ze mi to vadi?; tez ve slovenske versi "pozri ako mi to trha' z^ily"
signa'l VOSETON (ded) - VOno SE TO Neposere; odloz^it pra'ci
ska'kat doprava (doleva) (rok) - forma sikanu: poskakovat v drepu a pootacet se v danem smeru
skejt (obe) - nastroj urceny ke kartacovani parket; soustava kartacu spojena tak, ze si na ne clovek stoupne a mrstnymi pohyby kolem sve osy se pohybuje po mistnosti, cimz dochazi k udrzbe parket
skejtova'ni' (obe) - udrzba parket skejtem
sklene^na' noc (kre) - druh s^ikany - vojaci st. roc^niku rozbiji o steny a zar^izeni cimry vs^e sklene^ne, co jim pr^jde pod ruku a mladi to pak musi v pr^edem stanovenem c^asovem limitu uklidit
sklomrd (myn) - prislusnik protiletadlove baterie, ktery pri akci cmara na sklo pohyb letadel
sklopka (fuk) - sapik vz. 58 se sklopnou pazbou (tez kosa)
slima'k (obd) - forma sikanu: plazeni na mokrem hadru s malou skrinkou na zadech, srv. s^nek
sluz^ebka (rok) - opusteni kasaren kryte cest^a'kem
skutr (fuk) - puvodne prezdivka jednoho dustojnika nevelke telesne vysky (zkurvenej trpaslik), po jeho odchodu k jinemu utvaru obecne oznaceni pro neoblibene lampiony
smog (fuk) - rozkaz zobakum k obstarani kuriva
sni'h (myn) - nastrihane drobounke kousky papiru, ktere se pohazi na navlhcenou podlahu (forma sikany)
sopka (chv) - kurivo
souloz^i'me Vlastu (myn) - zkomolenina "Slouzime vlasti"
spartakia'da, sluni'c^ko (kel) - soustava povelu^ (vlevo zatoc^it, [nyni' se poc^ka' na uzavr^eni' kruhu !], vpravo vbok, c^elem vzad, vpravo vbok, sme^r pr^i'my'), da'vana' jednotce za pochodu a vynalezena' jisty'm poddu^stojni'kem ZVS z VU'MV 2220 se smyslem pro humor pro pobaveni' veli'ci'ho i zu'c^astne^ne' jednotky pri por^adove' pr^i'prave^. Jestli chcete vide^t, jak to vypada', sez^en^te si asi tak 30 az^ 50 lidi', nechte je nastoupit do trojstupu a zkuste si to
spojky (obe, ber) - sluzba zajistujici kontakt s vojenskymi funkcionari v kalamitnich situacich; "zavadet spojky" - posledni mazakova moznost dostat se do hospody, kdyz nebyl narok na vychazku
sportka (rok) - tiket sportky, na kterem si vojak zaskrtava poslednich 49 dni
srandovat^ (fuk) - obvykle jako otazka: "Srandujes^, c^i c^o?" - vyjadreni udivu nad skutecnosti, ze spagat vydal rozkaz mazakum. Pamatnou je veta "S^pagi, je dobre srandovat^, ale nepreha'n^at^!", kterou vojin Janko Krivka zo Svidnika reagoval na slusnou zadost o urovnani spacaku.
srs^en^ (myn) - bojove vozidlo S-10 s protiletadlovymi raketami
SS (myn) - studena strava
stars^ina (pav) - jiz ridceji pouzivane slovo - vykonny praporcik, vykonak
start (kre) - vychazka na "c^erno", jit na start, startovat ap.
stary pes (reh, nes) - nejstarsi rocnik pred odchodem do civilu, tez "stary kus", "stara' ma'za"
stojka (tro) - sluzba na strazi
stolek (obe) - sluzba dozorciho praporu nebo roty
stoli'k (sin) - stolek dozorciho baterie
stude'nka (obe) - studena strava; vydava se pokud neni mozno konzumovat stravu teplou (napr. pri cviceni)
sturmbannfuhrer (pav) - major
supermys^ka (jab) - nejmladsi rocnik v pomeru k nejstarsimu. viz supraci
supra'k, superka (rok, obe, kor) - vojak s cislem 180-50, tj. ti nejstarsi; podle (obe) vojaci kterym zbyva mene nez 100 dni (v 90. letech zrejme upraveno na jednorocni sluzbu - pozn. reh)
svatovitsky' chra'm (sin) - z plembaku se vymontuje polstrovani a nasadi se na hlavu zobakovi; no a potom se do nej uhodi
sve^sit kropa'c^ (rok) - prekazi'-li mi nekdo neco, nepovest se, mit bez
svi'c^ka (rok) - symbol poslednich 12 dnu vojenske sluzby, uhori vzdy o pulnoci o 1 cm
svine^ (reh) nadavka, nejcasteji ve spojeni "svine vyjebana"
svis^t^ (tro) - student stredni vojenske skoly
SVOP (obe, kel) - svevolne opusteni posadky; tresta se obvykle vezenim; tez sverena vystroj osobniho pouzivani - viz "delat svopku"
s^achy (ber) - jakykoliv projev pokusu rizeni ze strany nadrizenych
s^akali (obe) - oznaceni pro spojare
s^aleni' (rok) - obcane vychodniho Slovenska, tez "vy'chodn^a'ri", prenesene vsichni Slovaci
s^arka'n (ber) - puv. cvicny cil protiletadlove obrany; jinak volne se pohybujici VZP
s^as^ka'rna (reh) - poradova priprava, nacvik spravne pochodovaci techniky (srv. por^adovka)
s^estka (obd) - prodlouzena vychazka do 6 rano; viz tez prodluz^ka, doranka
s^ikan, s^ikanista (reh) - vynucovani posluh pod pohruzkou nasili; ten, kdo jej provadi
s^kopek (myn) - tank (viz tez e'ro, konzerva)
s^krabat (tom) - podle'zat
s^krabka (obe) - sluzba na skrabani brambor, kterou by melo vykonavat jen muzstvo (do hodnosti svobodnika); vstava se na ni 1-1.5 h pred budickem
s^lapat (kel) - (fungovat) plnit povinnosti uloz^ene' maza'cky'm r^a'dem (srv. nes^lapat); Napr^: "Hadi dneska ne^jak s^lapou, co se to de^je?"; "s^lapat jak ventily" -mi't nepravidelny' krok, s^lapat str^i'dave^ (chyba pr^i pochodu ve tvaru)
s^mejd (reh) - hanlive oznaceni toho, kdo ojebava ci vyjebava
s^nek (obe) - forma sikanu: mys^ si vezme mokry hadr, uchopi ho do rukou, lehne si na bricho, mazaci mu na zada postavi nocni stolek (tj. skrinku) a mys se musi plazit po chodbe s tim, ze diky mokremu hadru za sebou nechava stopu; srv. slimak
s^n^u'ry (kre) - oznac^eni vojaka majiciho sluz^bu (kuchyn^, straz^, devitka ap.), skladaji se ze dvou naboju a pis^t^alky upevne^nych na sn^ure c^ervene c^i z^ute barvy
s^paga't (reh) - absolvent, tez absa, es^us
s^ta'b (obe) - centrum vojenskeho utvaru; veleni
s^ta'bni' krysa (kre) - stabni pisar; tez pucflek
s^te^kat, zas^te^kat (rok) - zatopit topnou spiralou, srv. pes
s^u'rova'k (obe) - nastroj s nasadou urceny k mokremu cisteni podlahy; v podstate ryzovy kartac na tyci
s^u'rovat (rop) - intenzivne cistit
s^ve'd (reh, rok) - Prazak, obecneji Cech, "Stockholm" = "Praha"
s^vestky (obe) - vojenska teplakova souprava, majici barvu tohoto ovoce
ta'k (rok) - zvolani plne uspokojeni vyslovi-li nekdo zamerne nebo nahodou me cislo, nebo priprcne-li mi
tatranka (reh) - plesknuti mladeho vojaka hranou dlane v tyl
te'c^ko (min) - tank (vychazi z oznaceni T-55, T-72)
tenisa'k (myn) - uces novacku
te'pe'c^ko (obe) - polni telefon TP25; jednoduche zarizeni slouzici pro komunikaci vojaku v poli; tez technicka priprava
te'te'de'c^ka, te'te'u'c^ka (obe) - technicko-takticka data, resp. udaje; parametry toho ktereho stroje, zarizeni, zbrane
ti jebe...ne? (reh, myn) - jsi normalni?, blaznis?; tez ve variantach "ti prca'", "ti mrda'", "ti houka'".
tlac^it, zatlac^it (reh, rok) - provadet aktivitu smerujici k dosazeni vyhody, splhat; tez hltave jist
tlac^i'tko (reh) - snazivec, patolizal, splhoun
toc^it, vyta'c^et (reh) - hrat nekomu na nervy, zejm. ve vyrazu "es^us netoc^!"; sikanovat mlade vojaky
toc^it bidlohodiny (kel) - spa't, lez^et na "bidle"; vzniklo po rozs^i'r^eni' pojmu "bidlo" i pro "rega'l"; zr^ejme^ analogie k "toc^it motohodiny" (to je jiz^ zcela oficia'lni' c^innost)
to je hned (reh) - suche konstatovani (zejm. pri ztrate vystroje ci vyzbroje), povzdech pri prusvihu
trabanti (reh) - stari vojaci mezi 12.-18. mesicem sluzby (pri 2. letech), meziplyni
tremp (myn) - polni cviceni
trenaz^er (kel) - pomsta veli'ci'ho za nestotatec^ny' vy'kon v por^adove' pr^i'prave^ (dupa'ni'). Jestliz^e jednotka pr^i pochodu ma'lo dupe, pak veli'ci' pr^ika'z^e jednotce sta't v mi'rne'm svahu se zvednutou jednou nohou, tak dlouho jak uzna' za vhodne'.
trubky (myn) - tankisti (tez roury, rakvaci, hadice, rumuni)
tr^i'metr (min) - totez co petimetr , ovsem prislusne zkraceno dle noveho branneho zakona, tedy vojak nastoupivsi na zkracenou sluzbu
tudor (pav, kra) - lodicka zformovana do tvaru chladice tohoto historickeho vozidla, nosena pochopitelne mazaky, kterou bylo nutno nekdy "zabrousit" - tedy uvest do puvodniho ostreho tvaru (viz tez tygr ).
tukan, tukani (reh) - puvodne africky ptak, prenesene hlupak, blb, tupy vojak ci ceta
turbomys^ (nes) - vojak, cerstve nastoupivsi k utvaru
twist^a'k (tom) - osoba, ktere se na nohu pripevni kartace, za ucelem "tanceni twistu" - tedy uklidu rajonu
tygr (reh) - zformovana lodicka mazaku, kterou se odlisuji od mladych
t^ukat (vyt^ukat) (rop) - velmi peclive uklizet (uklidit) svereny rajon
UBO (jab) - univerzalni bezova omacka
UBS (sza) - univerzalni bouchac sluzeb; vojak, kteremu nasekali same sluzby
UHO (jab) - univerzalni hneda omacka
UK, u'ka'c^ko (dvo) - chlupaty vnitrek do maskacu
U'PP (rop, stu, fuk) - u'plne^ po pic^i - vojak dlouhodobe zarazeny do kategie popic^istu; tez UPPDKV - "uplne po pici do konce vojny"; UPPDKVVV - "uplne po pici do konce vojny vlastni vinou"
ustrojen, ustrojenost (pav) - "byt ci nebyt ustrojen" - pouziva se VZP pri konstatovani, ze vojak neni oblecen dle Zakl - R -1. Cili napr. povoleny opasek, zdeformovany odznak, kanady do krize apod. Taktez mozno byt odchycen litackou na vychazce a dostat zapis:"Neustrojeny v res'tauracii".
u've'enka, UVN (obe) - ustredni vojenska nemocnice; pracoviste zabyvajici se lecenim neduhu vojaku
uz^as (obe) - UAZ (ukrajinskij aftamabilnij zavod); terenni vuz sovetske vyroby hojne pouzivany v armade. Je velmi nepohodlny, hlucny a nepratelsky vuci zivotnimu prostredi.
varianta 3 (ded,reh) - stupen bojove pohotovosti vyhlaseny (neoficielne) po odchodu vojaku z povolani; vojensky prokurator
vc^elky (ber) - ostre patrony
ve'c^e'c^ko, ve'de'c^ko (obe) - velitel cety, velitel druzstva
ve'c^kovat (rok) - klimbat, tlouci spacky (vzniklo z "vysilat pismeno V morseovkou na vysilacce", provadi se pro vyladeni protejsi stanice, casto dlouho; cinnost je velmi jednotvarna a v noci hrozi usnutim)
veget, vega'c^ (reh) - celkova pohoda, leharo
vejda, vejtr^aska (tro, fuk, obe) - nakladni vuz V3S; dopravni prostredek pro svine a pro vojaky (tez ve'eska)
velka', velka' polni' (obe) - vojensky batoh
ve'pe'c^ko (obe) - vojenska policie; organ dbajici na dodrzovani predpisu, kazne a poradku ve vojenskem sektoru
ve'pe'zetka (obe) - vojenska poznavaci znacka; analogie SPZ
vepr^ (min) - vojensky policista
vesmi'r (obe) - stav, kdy do odchodu do civilu zbyva jeste mnoho dni; rekl bych, ze vice jak 150
vetcho (reh) - nepovoleny', amatersky vyrobeny elektricky spotrebic, teplomet, tez pohoda, veget
vetchovat (reh) - ulivat se, uzivat si
ve'u'pe'c^ko (obe) - vojenska uverova prepravenka; dokument, opravnujici k bezplatne doprave po zeleznici
ve'zetka (obe) - vojenska zavodni kuchyne; misto kde se stravuji VZP a ucastnici KVZ.
video, de^lat video (pav, obe) - ptak, hlidajici, zde nejde VZP (viz take PLP), cili:" Chlume, masti delat video"; taktez se pouziva na PVS pri sledovani televize zapadnich statu (NSR, Rakousko); a konecne tez zpusob skladani spacaku do uhledneho hranolu, zhruba velikosti videa
vi'tr v koleji'ch (rok) - vojin absolvent, degradovany absik, tesici se mimoradne vaznosti v ocich ostatnich (tez pruvan )
VKZ (fuk) - veprova, knedlik, zeli
vogel (pav) - bazant, ptak, novacek. Cili napr:" Hej vogel, vylet si na bidlo" = " Zalehni do sve postele".
vohnout se (rok) - drit; "pockej ti se z toho vohnes" = "ja ti ukazu"
voja'kuvzdorny' (kel) - odolny' zacha'zeni' VZS; napr^. "V3S je voja'kuvzdorny' automobil"
voko (ber) - trest 21 dni vezeni (nejvyssi bez prokuratora)
volume!! (pav) - "Hlasite^ji!" ( cte se foneticky, ne anglicky, cili [volume]). Pouziva se v utvarech, kde vojaci musi pri pochodu zpivat. Tento povel je samozdrejme povelem pro ptactvo, pripadne pro trabanty, aby zvysili hlas. Napr. pro vojina Ludka Chluma:"Do pic^i, Chlume volume!"
vrkat, vrknout (rok, myn) - rici starsim vojakum jejich cislo; "vrkni cislo" = "rekni za kolik to mas"
vrtule, de^lat si vrtuli (z koho) (reh) - oklamavat, ojeba'vat
vrtulni'ci (rok) - cerstvi mazaci (vytaceji prave narukovavsi vojaky)
VSHK (dol) vyvalit sa hore kokotom cili veget na bidle
vu'z^as (hur) - vubec zadne srani
vy'brus (reh) - ostrihani, zejm. u mladych vojaku
vybulit (fuk) - ve spojeni "vybulit kozy" - lehnout si na postel, zaujmout polohu LHK, obvykle nehoraznou.
vydrz^et (rok) - ve spojeni "to ti vydrzi" - suche politovani nekoho, kdo provadi evidentne zbytecnou praci
vy'dus (ded) - s^ikan (obecne^)
vyfune^t (reh) - odejit, vypadnout, "vyfun^!" - tahni odsud
vy'klep (reh) - pasovani na mazaka po roce sluzby (pri 2-lete vojne), obvykle vyplata opaskem ci nasadou od krumpace pres holou prdel
vy'kon^a'k (reh) - vykonny praporcik; obvykle neskodny VZP dohlizejici na hladky chod roty
vykusovat (pav) - delat neco tak, aby se to zalibilo VZP. Pouziva se napr. kdyz vydeseny absa pod dozorem gum velel moc nahlas, jak po nem bylo pozadovano, tak mazaci syceli: " Hej do pic^i, abso nevykusuj".
vy'mak (reh) - pristizeni pri nedovolenem odpocinku, cili odchyt ; srovnej tez s "da't vy'mak" ve smyslu signalizovat
vymotat (kel) - (vytoc^it) - nas^tvat, rozzur^it sebe nebo ne^koho jine'ho. Napr^: "Ja' vymota'm !" - s^tves^ me^, brzo se rozzur^im; nebo "On vymotal" - rozzur^il se; nebo "Jestli me chces^ vymotat, tak ... " - jestli me^ chces^ nas^tvat, tak ... ; Viz te'z^ "motat"
vy'mrd, vy'jeb (ber) - jakakoliv subjektivni nespravedlnost
vymrdej (myn, sin) - polib mi prdel; nech me bejt; vypadni
vyplas^enej, vyplas^enost (fuk) - obvykle oznaceni stavu, kdy vojak, zejmena nizsi velitel, vyzadoval od podrizenych plneni povinnosti, pripadne vseobecne vojnu zral, tez obecne v situaci, kdy vojak mel obavu vykonat nelegalni cinnost. Viz podepsat
vypla'chnout si drz^ku (pav) - fiktivni ukon provedeny mluvcim pote, co zahlasil sve cislo a toto bylo shledano prilis vysokym. Cili napr: "315" "Hej, bez si vyplachnout drzku."
vyplas^enka (fuk, sin) - tento vyraz se pouzival, v prenesenem vyznamu jako poukazka nebo predplatni listek na vyplasenost, podobne jako tramvajenka, stravenka apod.; novy vojak, ktery je ze vseho vykuleny
vy'plas^enka (stu) - latkovy pytlik na pribory
vytavit (rok) - dat nekomu do tela; "znat vytavit" = ovladat, byt v necem dobry, sikovny nebo odbornik; "on zna vytavit regal" = on casto spi; "ty znas vytavit pivo" = hodne vydrzis
vytri'mat^, vytri'mem (fuk) - vydrzet, vydrzime - vychodnarsky vyraz obecne pouzivany v situacich, kdy nastala pakarna
vy'zkumny' u'stav maxima'lni'ho vegetu, vojska maxima'lni'ho vegetu (kel) - "lidove'" oznac^eni' vojensky'ch u'tvaru^ ministerstva vnitra (VU'MV, VMV - vojska ministerstva vnitra)
vzor civil (kel) - oznac^eni' ne^c^eho bud^ zcela civilni'ho, nebo ne^c^eho v takove'm provedeni' dosaz^ene'ho u'pravou, vymikaji'ci'm se poz^adavku^m vojensky'ch r^a'du^. Pr^i'klad: "Ja' ma'm kos^ili vzor civil."
walkman (myn) - torna s esusem a priborem, se kterymi se chodi u polnich jednotek pro bufet ; tankisticka kukla
za'de^r (obe) - caste vykonavani neprijemnych rajonu, ruznych pomocnych praci, neprijemnych celodennich smen
zadi'rat (obe) - termin, ktery je mozno pouzit na obou stranach barikady; pokud ja nekoho zadiram, zadavam zadiranemu neprijemne rajony k uklidu atp. Pokud ja jsem zadirany, pak s vysokou frekvenci vykonavam zminene cinnosti. Tento negativni jev vznika pri antipatiich nadrizeneho a podrizeneho.
za fous (ded) - za ma'lo (obecne^)
zagumovat (myn) - zarvat na nekoho z pozice vyssi hodnosti
za'hul (reh) - narocny vycvik, cinnost vyzadujici vyssi vypeti
za'klad^a'k (reh) - vojak zakladni sluzby, tez VZS
Za'kl dva (obe) - zakladni rad ozbrojenych sil jedna (v 90. letech); zabyva se sluzebnimi povinnostmi, povely...
Za'kl jedna (obe) - zakladni rad ozbrojenych sil dva (v 90. letech); zabyva se kazni, pravy a povinnostmi vojaka atp.
Za'kl-R^-1 (reh) - zdroj vseho zla; zakladni rad upravujici provadeni vetsiny nesmyslnych aktivit (v 80. letech).
za'loz^ky (reh) - vojaci v zaloze, zalozaci; vojaci povolani kratkodobe na cviceni
za ma'lo (reh) - cislo od 183 do 0 (pri 2-lete sluzbe)
za pa'r (reh) - byt tesne pred odchodem do civilu; poukazka na nicnedelani
zas^i'va'k, za's^ivka (reh, obe) - ten, "koho bere vetcho"; kdo se zasiva (ukryva);
zas^i'va'rna (reh, obe) - vyhybani se leccemus; prostor kam se lze ukryt pred VZP; cinnost, kdy se da snadno zas^i'vat
zas^i'vat se (obe) - skryvat se (obvykle pred nadrizenymi); typicka potreba zasivani vznika pri hospodarskem dni, srv. jehla
zas^lapat (kel) - ude^lat ne^co dobr^e
zeleny' mozek (pro) dustojnik nebo vojak, ktery vojnu prilis "zere"
zeto've', zetve've' (obe) - zakladni odborny vycvik; zakladni vsevojskovy vycvik (pochodovani, predpisy); viz pr^iji'mac^
zlate' pi'sky (tro) - basa; vezeni
zlat^a'k (myn) - dustojnicka hodnost od porucika vys
zoba'ci (reh) - voja'ci mladsi'ho rocniku
zmrd (reh, fuk) - ten, kdo sabotuje a narusuje vzite vztahy vojenskeho soudruzstvi a kamaradstvi (slovensky zjeb)
zmrdat (obe) - poradne, dukladne nekoho ser^vat, vyplisnit
zpe^tny' odr^ad (sin) - ti, co zustavaji, kdyz vsichni odejdou a likviduji tabor, lezeni apod.
zpi'vat (rok) - bonzovat, udavat, zalovat; casto se takovemu posmesne cituje text zname pisne "Zpivam rad a je to na mne doufam znat"
zrus^it (rok) - (nekoho) zarazit mu neco, zakazat, "zrusil me na tri doby" = pekne rychle se mnou vymetl; (neco) odstranit neco, "zrus zimu" = zatop, "zrus padlo" = uprav si sako
zverolekar (reh) - vojensky lekar, tez mengele, reznik
zubinec (jab) - kompletni hygienicke potreby vcetne mydla a rucniku
z^a'ves (hur) - zadne velke srani
z^i'zen^ (rok) - neco k piti, "Hej, sezen zizen" = obstarej neco k piti
z^old (obe) - sluzne; obnos, ktery vojak jednou mesicne obdrzi (pro vojina 380 Kc - 90. leta)
z^umpa (myn) - vojenska basa
22 (sin) - Uz len 22 dni (Miro Zbirka) - pisen
250 (sin) - Jawa 250 (Vera Spinarova) -pisen
730 (sin) - "Dva roky prazdnin bez tvojej lasky" - provokativni ci posmesna pisen, kterou nechavaji hrat v rozhlase starsi rocniky tem prave nastupujicim.
© 1986, 1997 Jan Rehacek