ka'be'c^ko (obe) - kuchynsky blok; misto, kde se muzstvo stravuje
kabriolet (obe) - jednopatrova postel (tj. postel, ktera nad sebou nema druhe patro), obvykle u starsiho rocniku
ka'ce'c^ko (obe) - kontrolni cviceni
kac^a'ky (rok) - chuze v podrepu
kameny (obe) - zlute odznacky, velikosti zhruba polstarkove zvykacky, ktere se pripevnuji na jmenovku velitele druzstva
kamion, vyslat kamion (jab) - jit s velkou polni zpravidla starsimu rocniku do hospody pro lahvove pivo; srv. OSK
kanady (reh) - vysoka vojenska kozena obuv
kanazu (jab) - kartacek na zuby
karbos^ (myn) - strazni pes
kasi'no (reh) - budova (-y), kde se nachazi zivy i nezivy vojensky material, kasarna
kas^par (myn) - velitel roty
katr, katrovat (sin) - postel (nejlepe s dratenkou); valet se na posteli
kavka (tro) - zobak; mladej vojak
KD, ka'de'c^ko (rok) - konzervova davka potravin (obvykle 3 konzervy); tez zvana "peknej humus"
kecafon (kel) - jake'koliv jednoduche' fonicke' spojovaci' zar^i'zeni', obvykle jednodus^s^i' nez^ telefon. Nejc^aste^ji mi'stni' rozhlas (napr^. na rote^) sesta'vaji'ci' z mikrofonu, zesilovac^e a vhodne^ umi'ste^ny'ch reproduktoru^
kentus (obe) - neco odporneho, nechutneho; zpravidla pejorativni oznaceni pro jidlo.
kentus-klacky (ras) - pribor (slouzici k doprave jidla/kentusu do ust), noseny v platenem bilem sacku
kladivo (reh, rok) - uder do hlavu vedeny shora; tank
klasik, klasi'c^ek (kel) - podivi'n, obvykle k pobaveni' ostatni'ch; take' uc^ity' te^z^ko popsatelny' typ VZP c^i dokonce jake'koliv osoby, ne^c^i'm mi'rne^ vyc^ni'vaji'ci'm z r^ady. Ve^ts^inou se smyslem pro humor.
klofa'ni', klofa'ci (reh) - soucast odborne pripravy spojaru (dalnopis), mladi spojari
KLZ, ka'-el-zet (rok) - "konec lampasackeho zamoreni", signal vyhlasovany pote, co posledni VZP opusti kasarna.
kmen^a'k (obe) - kmenovy vojak; vojak, ktery po celou doby zakladni sluzby slouzi v urcite provozovne-zabezpecovaci funkci (ridic, nacelnik stanice); ma sve misto jiste po celou dobu vojenske sluzby
kokot
(reh) -
puvodne muzsky ud; prenesene nadavka mezi vojaky
..."ty' kokot" - zvolani (pri udivu)
..."na kokota" - nahouby, nadraka
kolejnice, kolejnicka (tro) - absolvent (tez spagat, absa)
kombajn (reh, obe) - soustava kartacu se zatezi a tahlem, slouzici k lesteni parket (spolecne s bendz^em nejpouzivanejsi nastroj mladsiho rocniku); tez spolecna sprchovaci mistnost (pro cca 20 lidi)
kometa (tro) - podporucik (kometa je hvezda s ocasem, ppor. je ocas s hvezdou)
komi'nek (obe) - zpusob ukladani osobnich veci na vojne, pri nemz ziska slozene pradlo az neprirozene jednotny vzhled
kongo (reh) - plast od maska'c^u'
kontra's^ (reh) - clen kontrarozvedky
kontrola spa'nku (tom) - forma sikanu, spocivajici v periodickem buzeni vojaku mladsiho rocniku starsim rocnikem za ucelem "kontroly spanku"
konzerva (myn) - tank (viz tez s^kopek, e'ro)
kosa (obe) - samopal vz. 58 se sklopnou pazbou, tez "kver"
kour^ (ded, kre) - cigareta, "Hej, sezen kour^" = obstarej cigaretu; "dlouhy kour"=dlouha cigareta (Petra, Sparta);"kratky kour"=kratka cigareta (Mars, Start)
koza'c^ek (myn) - forma sikany, pri niz musi novacek tancit na miste ridice v T72
kozy
(ded, fuk) - puvodne (zenska) prsa
..."de^lat si kozy" - de^lat si legraci (tez delat si picu)
..."mi't v koza'ch" - byt lhostejny' , kas^lat na ne^co, mi't na ha'ku
..."vybulit kozy" - valet se (viz vybulit)
kra'movky (reh) - konzerva rybicek v tomate^
KRK (sin) - kratkodoby ridicsky kurs
krmelec (myn) - vojenska jidelna (tez bufetland)
kroutit, nakroutit (reh) - trestat za tzv. vzpurnost nebo nedostatecne vysledky v bojove a politicke priprave
krouz^kova'ni' (obe) - cisteni parketove podlahy kartacem
kr^i'z^ky (fuk) - reminky u kanad zapnute krizem, dalsi z atributu mazactvi
ks^i'ry (sin) - popruhy na batoh (daji se nosit i samostatne, bez batohu)
KTS, ka'te'eska (obe) - kontrola technickeho stavu
kua' (reh) - slovenska modifikace ceskeho "kurva!"
kundy (reh) - puvodne zenska prirozeni, prenesene tez zeny jako takove
kur^ka (min) - vojak, zkousici ziskat vyhody u velitelu prehnane usluznym az vlezlym jednanim; odvozeno od oralniho zpusobu ukajeni muzu a je casto doprovazeno nazornou rucne-ustni gestikulaci
kusovka (kra) - soucast vystroje bez uzitne hodnoty, nicmene vymenitelny za tzv funglovku (napr. derave kanady nebo propaleny spacak). "Kusovka" muze byt i neprilis vyrazny vojak z povolani - nedela pakarnu proto ze by nechtel, ale protoze na to proste nema. Je proste kus do poctu.
kvas (rok) - pohoda, veget, klidek
kvasit (rok) - byt v pohode, mit veget, zejm. ve spojeni "kvasit na regalu" (nebot na bidle nelze)
kve'r (kel) - samopal, viz tez "kosa"
KVOP (nes) - kratkodoba vychazka okolo plotu (tj. nepovolene opusteni kasaren); puvodni vyznam: kratkodobe volno k opusteni posadky (tez KOP).
KVS (kel) - kulturne^ vy'chovna' si'n^; tote'z^ co dr^i've PVS, ale s ti'm rozdi'lem, z^e se tam mladi' voja'ci dostanou jes^te^ me'ne^ nez^, protoz^e povinne' sledova'ni' televizni'ho zpravodajstvi' (televizni'ch novin) jiz^ bylo zrus^eno.
KVZ, ka've'zetka (obe) - kurs velitelu v zaloze; kurz, kam jsou zarazovani zejmena vysokoskolsky vzdelani lide (zrejme novodoba obdoba voj. kateder - pozn (reh)); po uspesnem absolvovani kurzu je clovek zarazen jako velitel cety, popr. ucitel.
lampasa'k, lampion (reh, ded) - VZP, srv. guma
lapiduch (reh) - pomocna sila vojenskeho doktora, ekvivalent civilni sestricky
laskonka (kre) - pleskuti vojaka ml. roc^niku dlani do c^ela
Lemieux, Mario (pav) - ten, kdo dela velky zmatek cili hokej; nejvetsi hokejista na baterii (odvozeno od legendarniho kanadskeho hokejisty)
lentilky (min) - barety nebo take vojaci s barety; vynikne zvlaste pri sroceni vojaku ruznych vojsk
lepic^ky, lepy (rok) - strach, "dostat lepicky" = dostat strach
lepit (reh) - mit strach, nejcasteji ve spojeni "lepi ti, co?"
letecky' den (ruz) - vsechno zarizeni pokoje (skrinky, bidla) se musi vynest ven na buzerak a zpatky
letenka (min) - potvrzeni o odevzdani vojenske knizky, jez je vojakum vydano zhruba 3 mesice pred odchodem do civilu; odvozeno z "letenka do civilu", tj. sen kazdeho vojaka;
letos (kel) - uvi'ta'ni' roku, v ne^mz^ voja'k odcha'zi' do za'lohy; take' ude^lat velky' nepor^a'dek (za'me^rne^), schva'lne^ ne^co rozbi't, schva'lne^ ne^co vyhodit z okna za u'c^elem rozbiti'; napr^. : "Jsi me^kkej s tim ude^lat letos, co ?"; Obli'beny'm predme^tem pro "letos" byl videomagnetofon, na ktery' se voja'ci jednotky sloz^ili a pak spolec^ne^ pouz^i'vali. Kra'tce pr^ed odchodem do za'lohy, kdyz^ usoudili, z^e jej jiz^ nebudou potr^ebovat (obvykle az^ posledni' noc), jej vyhodili z okna pokud moz^no nejvys^s^i'ho patra budovy. (Pr^i maza'cke' logice a "inteligenci" je to pochopitelne' - pr^ece ho nenechaj mladejm na rote^, z^e ?)
LHK (rop) - "lezanie hore kokotom" - necinnost; pokud je provozovano dlouhodobe nebo obzvlast provokujicim zpusobem, jedna se o "nehorazne LHK"; v nekterych posadkach se uziva tez "LDK" - lezanie dole kokotom
li'tac^ka (pav) - vojenska policie, buzerujici vojaky na vychazce
lobogo, da't nekomu lobogo (hur, reh) - zvednout nekomu mandle; puvodne z madarstiny, kde u vysilacek byla poloha vypinace dole "veresz" a nahore "lobogo"; lobogo bylo tez synonymem pro jakekoliv ztoporeni (srv. antilobogin)
lodic^ka (reh) - vojenska pokryvka hlavy
lofas (hur) - velky kokot (z madarskeho "konsky ud")
lo'gr (myn) - nejmladsi (sluzebne) z osadky tanku, ktery musi po cviceni odstranit s^mi'r a blato (nazyvan takto pro cernou barvu na xichte po skonceni)
MAFUKO (sch) - "MAly FUzaty KOkot" (cesky: maly fousaty kokot), terminologicka zkratka pro urcity druh VZP, odvozena z nejrozsirenejsiho vzhledoveho prototypu VZP v polovine 80. let
mala', mala' polni' (obe) - maly vojensky batuzek, spise pripomina kabelku
maly' ku'n^ (rok) - pomocnik dozorciho pluku (casto slouzeny absolventy vojenskych kateder VS)
mantak (fuk) - slovenska, neprilis silna, spise laskava nadavka uzivana mezi vojaky, odpovida zhruba ceskemu truhlik, tele
ma'n^a (myn) - jakekoliv kolove vozidlo, nejcasteji T815 8x8
maska'c^e (reh) - odev vzor 60, polni ustroj
mas^inka (min) - zpusob klusu ve tvaru; klusa se jednotne a kazdy ctvrty krok je pridupnuty (a tedy zni trochu silneji nez ostatni); navozuje zdani parni lokomotivy jedouci po kolejich; vojaci kupodivu pri tomto klusu vydrzi vice nez pri klusu neusporadanem
matka (suk) - mlady vojak; odvozeno z toho, ze mladi se o mazaky staraji jako by byli jejich vlastni matky
matka pluku (cre) - zena, divka, ktera slouzi v armade a da kazdemu nez se usadi; mlady vojak se od nich hodne nauci; profesionalky v pravem slova smyslu
matrace (tro) - obcanska pracovnice; zena pracujici v kasarnach
maza'ci (reh) - vojaci starsiho rocniku, pri dvoulete sluzbe druhorocaci
maza'rna (obe) - urcity pristup sluzebne starsich vojaku k novackum; neni treba mit perfektne uklizene skrinky, ustlane postele, cistou obuv...; tez neni nutne zdravit, hlasit se, ptat se na kazdou malickost; je vsak treba si mazaky predchazet - ruznymi sluzbami, cigaretami, jidlem; je zde take riziko aplikace sikany; srv. gumarna
mazla'k (nes, ruz, obd) - prasek na umyvani chodby; mozno pouzit i ve vyznamu "hodit" nebo "bouchnout mazlak", coz znamena dat promenlive mnozstvi tohoto jinde nepouzivaneho detergentu do shora urezaneho 25-50 litroveho plastoveho barelu, prilit vodu a bendzem naslehat penu a potom rozkopnout na chodbe, sklizeji to po rozetreni po cele chodbe samozrejme mysaci; tez "mazlave mydlo"
medve^d (sin) - hnedy zimni oteplovaci odev, podobny teplakum, ktery se obleka pod maskace; tez forma sikany, kdy je zobak zabalen do matrace a valen (nejcasteji ze schodu).
mena'z^ (sin) - strava na vojne
mengele (reh) - vojensky lekar, tez reznik, zverolekar
mercedes (obe) - nove hodnostni oznaceni; zatimco drive se pouzivaly peticipe hvezdy, dnes se pouzivaji tricipe, pripominajici znak jmenovane automobilky
meresjev (rok) - forma sikanu: plazeni se bez pomoci nohou
metr (rok) - krejcovsky metr, malovany a strihany o pulnoci mazaky
metro (obd) - forma sikanu: plazit se pod postelemi a hlasit stanice
meziplyni (reh) - vojaci mezi 12. - 18. mesicem sluzby, trabanti
migat (myn) - bezet pro neco
miliona'r^i (reh) - vojaci z povolani, maji to za milion
mimor^a'dka (reh) - silne neprijemna udalost (obvykle pruseroviteho charakteru), po niz nasleduje tvrdy postih a utvar utrpi na cti
mi't v paz^i (reh, rok) - byt imunni vuci okolnimu deni, tez "mit v pi'c^i", "mit na ha'ku" ci "mit u prdele"
modra', modra' kni'z^ka (obe) - dokument, prokazujici obcanovi neschopnost vykonat zakladni vojenskou sluzbu
most, mosty (obe) - zpusob vazani kanad (popr. armydasek ), jeden z atributu mazaka; tkanicka u prvnich dvou nejspodnejsich ocek neni provlecena spodem, ale je vedena vrchem
mos^na (obe) - mala polni
motat (kel) - by't nas^tva'n, rozzloben; napr^. : "Ja' mota'm !" - jsem nas^tvany', rozzur^eny' - obvykle ve vztahu k ne^c^emu konkre'tni'mu, co mluvc^i'ho nas^tvalo. Viz te'z^ "vymotat"
motokros (sin) - forma sikany, kdy zobaci obleceni v pyzamech, plembacich a ksirach stridave krosuji pred bidla a regaly a vydavaji zvuky jako motorova vozidla.
motorky (obe) - mys^ si vezme drevene raminko na saty, uchopi je do obou rukou, beha po chodbe sem a tam a vytvari zvuky pripominajici motocykl.
mrakostr^elci (rok) - jednotky protivzdusne obrany statu
mrdat (obe) - dostavat nesmyslne napady, pronaset nesmyslne myslenky, obecne pak hovorit nesmysly
mrdat do ucha (nes) - obvykla reakce vojaku na udeleny rozkaz
mrdni'k (reh) - neporadek, synonymum pro stav loznice absolventu
mrdnout
(rok,rop) -
zblaznit se, zejm. "tobe mrdlo!"; mozno zduraznit -
napr. "jemu prudce mrdlo"
..."mrdnout sebou" - prudce ulehnout ("Ked je poplach, mrdnem sebou a
zakopavam sa!")
mrsk (obe) - oznaceni neprijemne situace v souvislosti s pracovnimi ci studijnimi povinnostmi. Napriklad v momente kdy clovek zadi'ra' se jedna o mrsk.
mund^a'ci (ded) - ti co jsou o pul roku mladsi (pri 2 lete sluzbe)
myslivec (min) - prislusnik pozemniho vojska, pesak
mys^, mys^a'k, mys^i, mys^a'ci (nes) - mladi vojaci; vojini nastoupivsi cerstve k prijimaci
na'c^a (rok) - nacelnik; domacke osloveni nejblizsiho nadrizeneho
nacvic^ovat (fuk) - obvykle ve vete "Co tady nacvic^ujes^?". Vyjadruje udiv tazajiciho se nad cinnosti jineho vojaka (napr. cistil-li si mazak kanady nebo stlal postel), tez pro zjisteni, jakou cinnost tazany vlastne vykonava
na'draz^a'k (obe) - oznaceni prislusnika letectva a protivzdusne obrany. Maji tmave modre barety, jejichz barva a nove tez vychazkove uniformy vojaku z povolani pripominaji to zamestnani; tez oznaceni absolventa KVZ (srovnej kolejnice )
naft^a'ci (reh) - ridici
nakrmit (rok) - obalamutit nekoho, "krmic" = kdo si vymysli, lze
napra's^it (obe) - oznamit nesplneni ruznych povinnosti; zalovat; bonzovat
nastartovat be'c^ko (myn) - nakopnout postel, az se i s novackem slozi
nastartovat bidlo (rega'l) (kel) - pr^ipravit postel na spani'
na'str^elne' (rok) - trenink na vyklep, zejm. nemohou-li se ho starsi vojaci dockat
nas^lapany' (kel) - skve^ly', vy'borny'; napr. nas^lapanej bufet - dobry' bufet, dobre' ji'dlo
na'te^lni'k barvy khaki (obe) - tricko zelene barvy
natlac^it (rok) - velmi rychle snist, srv. tlacit
ne-... (kel) - oznac^eni' ne^c^eho u'plne^ s^patne'ho, nekvalitni'ho - napr^. nevoja'k - s^patny' voja'k, nedi'lna - s^pane^ vybavena' di'lna, neji'dlo - mizerne' ji'dlo
nechytat se (reh) - nulova aklimatizace vuci vojenskemu prostredi
nesti'ha's^? (sin) - jedno z nejcasteji pouzivanych slov mezi VZS; jizlivy usklebek na vojaka, ktery ma evidentne "neco hodne co na praci" a nebo bezi.
nesti'hat (reh) - mit zpozdeni za dennim radem
nes^lapat (kel) - (nefungovat) nedostatec^ne^ pnit povinnosti v maza'cke' vojne^ (srv. s^lapat)
nes^t^astni'k (reh) - ten, kdo prave neodchazi do civilu
neve^de^t (rok) - specificky: nebyt si jist
nikolka (rok) - trojita konzerva, tez "KD, kadecko"
nounejmka (obe) - oznaceni konzervy jejiz obsah skyta luncheon meat, veprove ci hovezi. Tyto konzervy nejsou nijak oznacene a vyrabi se na zakazku armady (srv. KD).
number one [cti nambr van] (kel) - c^esky "c^i'slo jedna" - dals^i' oznac^eni' voja'ku^ za'kladni' sluz^by prvni'ho roc^ni'ku (c^i spi's^e jen "baz^antu^"). Napr^. : "Nambr vani, na'stup na chodbu !"; po tomto povelu obvykle na'sledovalo s^ikanova'ni'.
obdenky (min) - nejvyssi zatizeni ve 24h smenach povolene predpisy; co kazdy druhy den celodenni smena s normalnim zamestnanim mezi nimi
obs^tyra (rok) - nepopularni sluzba dozorciho roty obden (tedy "ob 24 hodin")
odbe^r krve (obe) - forma sikanu: mys^ je uhozena do nosu, pote zachyti krev do esusu a cast ji musi vypit.
odchyt (reh) - pristizeni pri nepovolenem odpocinku velitelem ci nadrizenym, tez vymak
o'emka (obe) - ochranna plynova maska
o'eska, OS (obe) - ochranna smena; podobne jako strazni sluzba, jenze je beze zbrane (jen s tupym bodakem samopalu)
oflastrovat ne^koho (kel) - ude^lit ne^komu trest
ofuk (reh) - vyhoda poskytnuta mlademu vojakovi
ojeba'vat (obe) - sidit nejakou cinnost (nedelat ji peclive); tez "omrdavat"
ojeba'vky (nes) - aktivity vojaku, smerujici k vyhnuti se ukolu
o'je'c^ko (obe) - organizacni jadro; jakasi organizacni struktura, ktera hraje nejakou roli pri bojovem poplachu.
omrdat (obe) - poradne, dukladne vyplisnit, ser^vat nekoho
o'pe'c^ko (obe) - odborna priprava; vyucovani teoretickych znalosti o nejakych zarizenich
opereta (zde) - strelecka priprava
opic^i' dra'ha (reh) - bezecka draha s prikopy, prulezy, drevenymi stenami, kladinami a dalsimi nejapnostmi slouzici ke zvysovani fyzicke pripravenosti muzstva jakoz i k fyzicke likvidaci tucnejsich jedincu.
opus^t^a'k (reh) - jedina smysluplna odmena kazenskeho radu; poukazka na legalni opusteni kasaren (tez KOP, KVOP)
oraz (ber) - odpocinek, klid
OSK (jab) - operacni skupina, skupina vojaku (mladsich) jdouci starsim pro lahvove pivo; tez vyslat kamion
ostre' (ber) - trest celodenniho vezeni v utvaru (posadce), srv. voko; nezamenovat s ostrymi patronami - vc^elkami
os^ka (kre) - osetrovna
o'te'c^ko (obe) - vojenske obrnene (a tedy napr. neprustrelne) vozidlo; obrneny transporter.
o'zetko, OZ (obe) - obcansky zamestnanec; civiliste zamestnani v armade; z valne casti se jedna o estebaky, komunisty, tlustoprdy a dalsi svoloc, ktera se zuby nehty drzi v armade a z titulu svych byvalych funkci ci hodnosti ma nezanedbatelnou moc.
pa'dlo (reh) - zahyb na saku, kterym se mj. odlisuje starsi rocnik od mladsiho
paka'rna (rop) - mimoradne stupidni cinnost (tj. temer kazda)
papi'r (myn) - r^i'zek
pastic^ka (ded) - krouceni' uchem (forma s^ikanu)
pauza'ci (rok) - morava'ci, jejich hymnou byla v dobach federace pauza mezi ceskou a slovenskou casti
pe'es^ka (obe) - poddustojnicka skola, trimesicni kurs ve kterem jsou vychovavani vojaci do poddustojnickych funkci (tj. do hodnosti rotneho); absolvent se nazyva "pe'es^a'k".
penalta (dev) - kopnuti do kbeliku vody pripraveneho k s^urova'ni'
pendrek (rok) - trojita konzerva, viz "kadecko"
perioda (rok) - rajska omacka
pers^ing (reh) - lahev moku s vysokym obsahem alkoholu
pes (rok) - topna spirala na nozkach a s privodni snurou; "Hej, ptaku, sezen psa a zastekej na ctyrce" = Mlady, zatop na ctyrce
pe^tadevadesa'tky (obe) - odev vzor 95 (maskace); vystroj se v armade oznacuje dvojcislim znacicim rok zavedeni. V soucasne dobe ma vojak dvoje. Jedny na vycvik a jedny na vychazky.
pe^taosmdesa'tky (obe) - odev vzor 85; pracovni odev (drive pouzivany tez na vychazky)
pe'te'pa'k (reh) -prislusnik pomocneho technickeho praporu, v 50. letech pro komunisty "nespolehlivy" vojak
pe^timetr (lad) - vojak nastoupeny na pul roku k armade (srv. trimetr); obvykle otec rodiny, zemedelec
PIC^A (tro) - promovany inzenyr Ceskoslovenske armady
pic^a, pi'c^a
(ded, reh) -
puvodne zensky genital, prenesene slovo pouzitelne prakticky kdykoliv
..."de^lat si pic^u" - delat si legraci
..."drzet pi'c^u" - byt zticha, neprojevit nevoli
..."do pic^i" - zatracene (kletba)
..."mi't ne^co v pi'c^i" - byt lhostejny, nereflektovat na neco
..."mi't po pic^i" - byt bez naroku
..."pi'c^ovat" - odporovat
Na dokresleni rozhovor dvou vojaku starsiho rocniku (mazak a suprak)
v zimnim vycvikovem obdobi:
Mazak: Tady je zima jak v pici
Suprak: To je jasny, mlady topici maj v pici
Mazak: Ty topici maj po pici
pic^ajz, pic^moch (tro) - pomocnik dozorciho
pi'c^ovina (reh) - nesmysl
pi'c^oviny zape'kane' (reh) - pokrm ze zapekanych testovin se stopovym vyskytem uzeniny
pic^us (ded) - nadavka mezi vojaky
ping-pong (obe) - cinnost provadena bud za trest nebo pro pobaveni mazaku: dva velitele se postavi asi 50 m od sebe a stridaji se ve veleni, napr. prvni veli "Na muj povel, dvourad nastoupit". Pote co je tvar nastoupen veli druhy: "Na muj povel, dvoustup nastoupit" a muzstvo se musi co nejrychleji presunout ke vzdalenemu veliteli.
pi'pa'k, pi'pa'ci (kre, reh) - prislusnik radio-utvaru;spojari
pi'pa'ni', pi'pac^ka (reh) - odborna priprava u spojarskeho vojska
pi'smo (obe) - vojak zakladni sluzby, ktery pracuje jako pisar, jakysi sekretar a asistent velitele.
PKZ (fuk) - zkratka "picou ke zdi" - spatne, za nic to nestoji (obvykle jako odpoved na otazku Jak se mas?, Jak to dopadlo?)
platfusky (obe) - platena sportovni obuv khaki barvy (viz tez armydasky).
plemba'k (sin) - prilba (viz "blembak")
PLES (ded) - Polni LEtecke' Stanovis^te^
plnic^ (obe) - pejorativni oznaceni pro osobu vzorne, presne a predpisove vykonavajici povinnosti
plnit (obe) - presne vykonavat povinnosti
plot (fuk) - byt v plote, jit do plotu - vykonavat strazni sluzbu primo na stanovisti
PLP, pe'-el-pe' (rok) - vojak, hlidajici v okne, zda nejde VZP (napr. pri sikanovani), odvozeno z "protilampasacky pozorovatel"
podepsat (to) (fuk) - stat se VZP; "ty to stejne podepises" - uzivano mezi absolventy v situaci, kdy jeden z nich prilis horlive plnil povinnosti
podr^azovat (obe) - stav, kdy se lame pocet dni ktere vojakovi zbyvaji do konce sluzby. Pocet dni musi byt delitelny stem. Za vojnu se tedy (pri jednorocni sluzbe) podr^azuje trikrat.
pohoda (reh) - klidove rozpolozeni, nenarocny vycvik (srv. veget)
po kokot (rok) velmi mnoho, nejvice, vice nez balicek, hafo
politruk (reh) - osoba zodpovedna za nejdulezitejsi soucast bojoveho nacviku - politickou pripravu
polka (han) - polni lehky kabel (telefonni)
ponorka (myn) - novacek je zavren do skrine a pusten ze schodu
ponton (rok) - zformovana lodicka mazaku (srv. tygr); puv. zenijni material
popic^ista (rop) - vojak neplnici radne pozadavky na nej kladene starsimi vojaky a urcovany tudiz na ruzne nepopularni prace
por^adovka (reh) - poradovy vycvik, nacvik vsemoznych ukonu na doby, nacvik pochodovani (srv. s^as^ka'rna).
pos^ka, POS^ (sto) plukovni osetrovna; posadkova osetrovna
pos^t^a'k (reh, obe) - vojak z povolani s praporcickou hodnosti; diky nizke hodnosti jsou vystaveni znacnemu opovrzeni a pohrdani ze strany vojaku zakladaku ; leckdy se ani nezdravi
potisky (obe) - vychazkova obuv vzor 95; je lehka, gumovo-platena s maskovacim vzorem
pouc^eni' (obe) - formalita, predchazejici kazdou celodenni smenu; vojaci jsou pouceni o predpisech a o vecech hodnych zvlastniho zretele
povys^ova'ni' (sin) - forma sikanu, pri ktere je vojak bit remenem bez prezky v leze na posteli pres zadek, pricemz je drzen za ruce a nohy. Jde o ritual VZS, kdy jsou mladsim vojakum poskytnuty minimalni vyhody za tento vyprask. Vojaci pri tom nemaji zadnou moznost rozhodovat o tom, jestli budou a nebo nebudou povyseni. Ale vpodstate si to vsichni preji.
poz^a'r savany (rok) - forma sikanu, pri niz dojde k vyprazdneni hasiciho pristroje; ukolem mladsiho rocniku je uvest "pozar" do puvodniho stavu, hori vetsinou na chodbe
prcis^te^ (fuk) - bordel, neporadek; viz mrdnik
prdel (reh) - puvodne hyzdove svalstvo, prenesene legrace; "mit u prdele" = kaslat na neco
prdy (fuk, obd) - zakaz vychazek, zejm. ve spojeni "mit zaraz^eny' prdy"
prijeb (kel)- hlupa'k, blb
prodluz^ka (obe) - prodlouzena vychazka; viz doranka
pru'be^z^ka (obd) - vychazka od konce hadecka do nedele vecer, v lepsim pripade kombinovana se sestkou
pru'kaz civilisty (rok) - knizka v niz si vojak odskrtava poslednich 50 dni (srv. Sportka)
pru'prc (fuk) - kritika, ostra domluva; tez pojeb
pru'van (har) - s^pagat (absolvent) degradovany na vojina (na vylozkach mu zbyly pouze prouzky); obvykle mezi muzstvem vysoce vazeny (tez vitr v kolejich).
pru^zkuma'ci (kel) - hodnoceni' voja'ku^ prvni'ho roc^ni'ku pr^i na'cviku pochodu, jestliz^e ma'lo dupou (chodi' potichu jako pru^zkuma'ci)
pr^iji'mac^ (obe) - obdobi, ktere absolvuje kazdy vojak zakladni sluzby. Trva 6 tydnu a uci se zde pravidla styku mezi vojaky, pochodovani, predpisy aj. Vycvik je stejny pro kazdeho vojaka zakl. sluzby.
pr^i'prc, pr^iprca'vat (reh) - pochlebnictvi, bezvyhradne souhlasit s nadrizenym, zahlasit nekomu cislo , ktere je mensi nez ma ten komu je sdeleno
PS^M (pav) - Politicke' s^koleni' muz^stva - cast vycviku pro vojaky, ktera je velmi podobna prednaskam z marxismu leninismu
pta'ci, ptactvo (reh) - cerstvi branci, mladi vojaci
PTP (sin) - pomocny technicky prapor (srv. "petepak")
pucflek (kre) - stabni pisar, tez stabni krysa
pu'lhodinka s diagno'zou (ded) - sikan na vojenske osetrovne
pu'lka (obe) - pomocnik dozorciho brigady
pu'llitry (sin) - vysoke vojenske boty
pu'lroc^a'ci (reh) - vojaci od 6 do 12 odslouzenych mesicu (pri 2-lete sluzbe)
pumpic^ka (sin) - hanlivy vyraz pro obsluhu polniho dela
pupendo (kre) - druh s^ikany, pr^i niz^ sikanovany lez^i na zadech s holym pupkem a vojaci st. roc^niku se mu strefuji plochou mince na pupek
PVS, pe've'eska (pav) - Politicko - vychovna svetnice - misto, kde je televize, stoly a zidle, neco jako klubovna, v niz mohou byt samozdrejme jen mazaci. Hlavni oficialni ucel je provadet zde PS^M
pytel kalenda'r^u' (tom) - dlouhe casove udobi, zejm. ve spojeni "mit to za pytel kalendaru"
© 1986, 1997 Jan Rehacek