Zememericstvi

> From: "Libicek, Boris" 
> Subject: Re: your mail

> S temahle Kopernicinama A Eudiclovstinama na nas nechodte. Snad si
> nemyslite ze
> Mistr byl takovy pitomec ze by vse ucinil tak jednoduchym aby ho mohl
> vycmuchat kdejaky zememeric bez spetky humanitniho vzdelani. Necinte nam
> z Nej nejakeho mechanistickeho vola bez duse !

Ne kazdy, kdo ovlada elementarni geometrii je vul bez duse, pane kolego. Dokonce mam podezreni, ze volove bez duse se o geometrii vubec nezajimaji, davajice prednost pici, postavani v hnoji a kravam (zde samozrejme jenom platonicky). Tento nazor mohu tez dolozit clankem jakehosi J. Cimrmana v Ucitelskych Novinach z roku 1896, kde se autor spravedlive rozhorcuje nad klesajicimi znalosti volu v rakousko-uherskem mocnarstvi. Podle tohoto pramenu pouze 2 ze stada 128 volu rozeznali rovnostranny trojuhelnik a ani jeden nedokazal pri navratu z pastviny udrzet primy smer pochodu. S peclivosti sobe vlastni zde Cimrman konstatuje, ze prumerna odchylka od vytycene trasy cinila az 17 stupnu, coz by v praxi mohlo znamenat, ze vul by se potencialne mohl vratit do uplne jineho chleva nez ze ktereho vysel (coz je jev dnes bezne znamy z ceske politicke sceny).

Zvlastni pozornost venuje Cimrman volu mechanistickemu, ktery je systemem kladek a retezu upoutan ke stropu. Tento nejevi zadne znamky vzdelani, a to ani humanitniho ani technickeho, a pouze zere, **** a ******. Ty hvezdicky pochazi z Mistrova originalniho textu a jejich puvod lze spatrovat v Jarove nejistote pri pouzivani ceskych vulgarnich vyrazu. Jako vetsina nerodilych mluvcich si casto nebyl jist, jak spravne uzit vyrazy zaslechnute v beznem zivote a proto se, po totalnim fiasku sve divadelni hry "Drevorupci na interrupci" (*), uchyloval radeji k vymazavani (tuto praxi ostatne dodnes pouzivaji americke televizni stanice). Bohuzel ve vyse zminene publikaci Cimrman neuvadi, zda jeho vzorek obsahoval voly s dusi ci bez duse, takze kvalifikovany zaver stran vasi hypotezy nelze z textu vyvodit.

(*) tato hra se zapsala do dejin ceskeho divadelnictvi skutecnosti, ze prvni
    slusne slovo je zde vysloveno az v zaveru druheho jednani. Je ironii, ze
    vetsina divaku a kritiku uz toto slovo neslysela, nebot behem prvniho
    jednani opustili sal. Pro uplnost: bylo to slovo "nudle", ktere vyslovuje
    drevorubec Matej kdyz nahlizi pod poklicku hrnce, aby zjistil, co bude
    dnes dobreho k veceri: "Zase ty posrany nudle".

Mistr jiste nebyl pitomec, ovsem ve sve dobe netusil, ze o nem jednou budeme diskutovat na Internetu a tak je velice pravdepodobne, ze svoji pritomnost nijak zvlast netajil. Proto je geometrie a topografie nejschudnejsi cestou k nasemu cili. Pokud se vam ovsem podari polohu Liptakova zjistit otiranim kristalove koule zavesene nad doutnajicimi oharky kosti mladeho nosorozce, pak nas co nejrychleji zpravte, abychom mohli zacit s proverovanim clenek expedice. Jiste jste si vsiml, ze zivotnost dam na teto konferenci je cca 1-2 dny, takze zde vice nez kde jinde plati "kdo rychle proveruje, dvakrat proveruje". Nehlede k tomu, ze pan Basny uz ma urcite koupenou jizdenku do Liberce a mozna i zpatky (zatimco Ms. Sukova si asi koupila jizdenku nekam Hodne, Hodne Daleko, hlavni nadrazi).

Take si myslim, ze s ohledem na tema konference neni prilis citlive vyslovovat pohrdani nad cechem kartografickym. Cimrman sam byl totiz vasnivym zememericem a jeho soucasnici ho mohli castokrat spatrit jak si to s teodolitem straduje liptakovskymi udolimi a vymeruje parcely pro stavbu Olympijskeho stadionu a Olympijske vesnice s doskovymi chalupami. Olympijske hry v Liptakove byly naplanovany na rok 1924 a i po Mistrove zmizeni s nimi kazdy pocital jako s hotovou veci. Nanestesi byla vetsina clenu pripravneho vyboru take naruzivymi vcelari a jakousi divnou shodou okolnosti jim vsem v den mezinarodni inspekce uletely vcely. Liptakovske udoli bylo nasledne uzavreno a otekli hodnostari hospitalizovani v tanvaldske nemocnici s nekolikanasobnymi bradami a s olympijskymi kruhy pod ocima. Jak se po teto katastrofe tvarili budouci liptakovsti poradatele neni treba popisovat. V silne mezinarodni konkurenci (Praha, Pariz, Amsterdam) pak hry dostala Pariz, coz v Liptakove i v Praze vyvolalo silne podezreni, ze za nestastnym incidentem stoji francouzske Hnuti za emanicpaci zahradnich vcel", ktere po nekolik let vytrubovalo, ze kazda vcela by mela byt chovana samostatne - tak jako treba pes nebo kocka. V prubehu roku 1924 se toto hnuti prihlasilo hned k nekolika teroristickym utokum na uly po cele Evrope.

Pochopitelne ne vsechny zememericske projekty Jary Cimrmana skoncily uspechem. Pri pokusu prekonat pozemsky rychlostni Americana Campbella se Jara podujal ukolu vymerit 12 kilometrovy rychlosti okruh pobliz Brna, kde by na casy dosazene u Solneho jezera mohl zautocit. Vymereni probehlo bez zavad a jeho aerodynamicky zebrinak Jara-1 s plesatym vozkou Navratilem skutecne na rekord dosahl a to prumernou rychlosti 149 km/h (pripominam, ze v=s/t). Stin na tento rekord padl teprve v roce 1921, kdy na temze okruhu namerili Elisce Junkove nadzvukovou rychlost. Okruh byl tedy premeren a tym expertu zjistil, ze Cimrmanem namerena delka s je 12.8 krat delsi nez delka skutecna. Mistruv rekord byl tedy upraven na 11.6 km/h (coz je na zebrinak stale jeste slusny fofr) a jeho jmeno bylo vymazano z tabulek Mezinarodni Automobilove Federace. A nejen z nich.

Asociace Svetovych Kartografu uvrhla Cimrmana do klatby pote co jeho metoda "aposteriorni triangulace" na nekolik let znemoznila presne vymereni severnich Cech. Nez se na tuto metodu podivame blize, predesilam, ze ctenar by se mel seznamit s klasickym dilem S&S: Cimrman a historie, nebot metoda "aposteriorni triangulace" je zalozena na podobnem principu. Jara si jako ucitel povsiml, ze jeho zaci si jen obtizne pamatuji vzdalenosti mezi ceskymi mesty, s vyjimkou vzdalenosti Praha-Hradec Kralove, ktera v te dobe byla rovnych 100km. Proto stanovil vsechny vyznamne vzdalenosti tak, aby si je deti dobre pamatovaly a teprve pote vyrazil do terenu se svym gumovym metrem z mekcene pryze a jednu kazdou vzdalenost premeril. Pri tom samozrejme dbal na to, aby vysledna hodnota odpovidala te, kterou jiz zanesl do svych kartografickych deniku. Jeho gumovy metr byl dlouho vystaven v francouzskem Sevres v oddeleni odstrasujicich prikladu a jeho navraceni do Ceskoslovenska se podarilo az komunisticke strane, ktera s jeho pomoci uvadela do praxe svuj volebni slogan "Vsichni jsme si rovni".

Mistrovym nejodvaznejsim tvrzenim v oblasti zememericstvi vsak stale zustava jeho vyrok posledni, ktery pro nas zaznamenal jeho zak Antonin Kocabek, jeden z tech, kteri ho vyprovazeli v roce 1914 na polni ceste z Liptakova. Kocabek uvadi:"Cimrman nam vsem podal ruku na rozloucenou, pak uchopil sve kufry a pevnym krokem odchazel. Asi po 150 metrech se vsak zastavil, otocil se a zdalo se, ze nam chce neco sdelit. Chvili nervozne preslapoval, jakoby premyslel, zda budeme schopni jeho poselstvi pochopit a pak prilozil ruce k ustum a zvolal: Deti, hlavne nezapomente, ze Zeme meri 16. Pak se obratil a uz jsme ho nikdy nevideli." K teto zahade zbyva jen dodat, ze Cimrman nejenze neuvedl jednotky, ale ani detem nesdelil, zda tech 16 je od polu k polu ci z Hradce do Pardubic pres Kuala Lumpur.

A jeste nekolik slov o Euklidovi a Kopernikovi, o kterych se take zminujete. Cimrmanuv laskyplny vztah k Euklidovi nejlepe vyjadruje jeho vlastni vyrok "To chce Euklid a nohy v teple", kterym nabadal zaky, aby nosili teple prezuvky. O Mistrove vztahu ke Kopernikovi toho prilis nevime. Jedinou, a neprilis vyraznou stopou je nam provozni denik jeho pernikarny v Pardubicich. Zde dosahla produkce takoveho objemu, ze cast vyroby musela byt presunuta do Hradce Kralove, kde byla postavena koprodukcni vyrobni linka, chrlici denne nekolik metraku koperniku v podobe srdicek, husaru, Mikulasu a Koperniku. Kopernikovy Kopernik se tesil velike oblibe mezi ceskymi astronomy, ovsem zda se nejaky dochoval se nam zjistit nepodarilo.

za hradeckou sekci,

Honza Rehacek

[ Absurdistan| Cimrman's County| Dalsi prispevek]