Cimrman symfonik

> From: LUBOMIR FENDRYCH 
> Subject:      zalm
>
> Jeste upozornuji,protoze jde o konferenci o J.C.,ze nas genius
> soucasne s vynalezenim zvukoveho filmu vynalezl take filmovy
> symfonicky orchestr,jeho dirigenta a s duslednosti sobe vlastni i
> skladatele filmove hudby,aby se tak vsechny tvurci problemy
> vyplyvajici ze spojeni filmoveho obrazu a zvuku mohly resit na
> urovni odpovidajici alespon beznemu kulturnimu povedomi.

Ja bych si dovolil castecne nesouhlasit. Domnivam se, ze Cimrman vynalezl pouze nemy film, nebot byl velkym priznivcem pantomimy. Mistr vsak povazoval za nedustojne, aby byla stezejni dila neme kinematografie doprovazena kdejakym klaviristou okresniho formatu a proto vynalezl zmineny Filmovy Symfonicky Orchestr, ktery behem projekce propasovaval do divakova podvedomi velka dila svetovych klasiku, zatimco se tento, nic zleho netuse, nenucene bavil pohledem na Chaplina pojidajiciho produkty obuvnickeho prumyslu (Zlate opojeni).

Kdyz rikam velka dila svetovych klasiku, tak tim mam samozrejme na mysli i Cimrmana. Krome obligatnich 9 symfonii je Cimrman-symfonik take autorem cyklu symfonickych basni "Ma Vlasta", ve kterem barvite popisuje svuj ranny milostny vztah k mlade cellistce tanvaldske symfonicke kapely, Vlaste Matulove. Jejich prvni dostavenicko probehlo v Praze na Vysehrade a je nametem prvni basne cyklu. Vlasta, jak je tomu u nezkusenych cellistek zvykem, se do mistra Cimrmana okamzite zamilovava. Kdyz vsak vidi jeho vlaznou reakci, hrozi, ze se vrhne ze skaly do Vltavy (oddil "Svatojanske proudy" v druhe basni cyklu). Ve treti basni cyklu dochazi k necekane dramaticke zapletce v podobe Jarova vzplanuti ke krasne Sarce. Tento vztah vsak neunikl pozornosti zarlive Vlasty, jez Mistra ve ctvrte basni cyklu posila "Do ceskych luhu a haju". Jara si okamzite uvedomuje svou chybu a odjizdi za Vlastou do Tabora. Zde dochazi k usmireni a v zaverecne basni usina Cimrman sladkym spankem tech, kterym bylo odpusteno, pod vrchem Blanik, kam se s Vlastou a kosikem plnym jidla vypravili na nedelni vylet.

Ctenar si jiz jiste uvedomil az prilis napadnou podobnost tohoto cyklu s obdobnym dilem Bedricha Smetany. Kdo je zde skutecnym autorem a kdo pouhym plagiatorem je opravdu tezko rici. Narodil-li se Mistr v roce 1857, je zrejme plagiatorem Smetana. Pokud se vsak Cimrman narodil az v roce 1893, pak bude Smetana pravdepodobne autorem. Abychom vsak nelicili Mistruv pomer ke zbytku tehdejsiho hudebniho sveta v prilis cernych barvach, poznamenejme, ze Cimrman udrzoval velmi pratelske styky s Antoninem Dvorakem a take s rodakem z Kaliste u Jihlavy, Gustavem Mahlerem.

O Mistrove kladnem pomeru ke Dvorakove hudbe svedci jednak fakt, ze Cimrman osobne transponoval Dvorakovu 8. symfonii z puvodniho Cis dur do daleko snesitelnejsiho G dur (pomoci zname metody pauzovaciho papiru) a jednak jeden z osobnich dopisu Albertu Einsteinovi, nalezeny v jeho nedavno zverejnene korespondenci. Pise se v nem: "Berto, nech uz te relativity a zahraj si radeji Dvorakuv a-koncert. J." Tady se zrejme jedna o Dvorakuv houslovy koncert a moll, ktery byl napsan v roce 1880 a ktery se Cimrman v roce 1899 naucil temer nazpamet. Einstein, ktery mel housle rad (zvlast kobylku si pochvaloval) se chopil prilezitosti a v letech 1902-1905 se po Jarove vzoru tomuto koncertu take naucil. Specialni relativita, kterou mel v kostce zkoncipovanou jiz v roce 1901 se tak dockala opublikovani az v roce 1906.

Cimrmanuv vztah ke Gustavu Mahlerovi byl ovlivnen skutecnosti, ze Mahler se narodil v Cechach, ale vetsinu sveho zivota prozil ve Vidni. Proto se s Cimrmanem vyborne doplnoval. Po chladnem prijeti sve 7. symfonie si Mahler Jarovi stezoval, ze pri predvadeni jeho del zeje sal prazdnotou. Na to mu Mistr salamounsky odvetil "kdyz nechodi posluchaci, musis do salu nahnat ucinkujici". Mahler dal na Cimrmanovu radu a nelitoval. Neni nam sice znamo, kolik posluchacu se seslo na premieru Mahlerovy 8. symfonie, dobove prameny vsak uvadeji, ze ucinkujicich bylo neco pres tisic (!). Krome znacne rozsireneho orchestru jsou v symfonii vyuzity dva smisene sbory a navic jeste sbor chlapecky. Kdyz Jara pred koncertem provadel nadseneho Mahlera zcela naplnenym podiem, co chvili radostne zvolal: "Podivej se Gusto, jak je tady husto!" (podobnost tohoto zvolani se stejne znejicim vyrokem z novodobe ceske historie je zcela nahodna).

Cimrman take Mahlerovi doporucil, aby pro oziveni pouzil ve svych symfoniich nejake netradicni nastroje (napr. akordeon, ci kravske zvonce). I kdyz Mahler radu akceptoval, nikdy se neodvazil pouzit tyto nastroje ve vetsim meritku. To Jara netradicnimi nastroji neskrblil. Krome dnes nepravem zapomenuteho Koncertu pro vozembouch a smyccovy orchestr se netradicni nastroje objevuji prakticky ve vsech jeho symfoniich, at uz je to mlynek na ztvrdle housky ve finale druhe symfonie, ci specialni sekce kladiv v 1. vete symfonie pate, zvane "Sudova". U teto vety bych se rad na okamzik zastavil. Zakladni motiv teto symfonie je totiz totozny s motivem Beethovenovy pate symfonie, tj. sestupne "g-g-g-es" (pokud nevite o cem mluvim, vytukejte si to na klavir). Diametralne odlisna je vsak interpretace motivu u obou skladatelu. Zatimco Beethoven o motivu rika, ze "tak busi osud na branu", Cimrman tentyz motiv komentuje slovy "a ja porad kdo to tluce, a on bednar na obruce". Kazdy, kdo zna uvedeny motiv ze symfonickeho provedeni musi uznat, ze Cimrmanuv nazev "Sudova" je daleko vystiznejsi nez ponekud zavadejici termin "Osudova", ktery je obvykle spjat s Beethovenovou patou (i kdyz Beethoven sam se tomuto oznaceni branil).

Za zminku jeste stoji Cimrmanovo vyuziti stekotu ziveho psa v jeho koncertnim duetu "Snizene p" (tim zivym psem chci rici, ze Cimrman vyzadoval pritomnost psa primo na jevisti, zadny fonograficky playback - pochopitelne jsem si vedom toho, ze mrtvy pes by toho moc nenastekal). Partnerkou psa je v tomto duetu sopranistka, ktera ma v jednom miste partitury predepsano peticarkovane "ce". Aby ji obtizny part co nejvice ulehcil, Cimrman s sebou na predstaveni krome psa braval i parek mysi. Bohuzel, nedochoval se ani notovy ani zvukovy zapis tohoto duetu a tak jedinou sanci na rekonstrukci teto vzacne partitury vidim v tom, ze nedavno nalezeny Cimrmanuv pes si cast duetu bude jeste pamatovat.

No, kdyz uz jsme v risi hudby, tak jeste par slov o Mistrove harmonii, o ktere se muzeme dozvedet z kusych (a obvykle zavistivych) poznamek v zivotopisech jeho soucasniku (Suk, Foerster, R. Strauss a dalsi). Jak je znamo z hudebni nauky, vetsina akordu se sklada z 3-5 tonu bezne stupnice. To vsak bylo Jarovi malo. "Posluchac ma pravo slyset vsechny tony" - bylo jeho kredem v dobe kdy prichazi s "Cimrmanovym Univerzalnim Akordem", ktery obsahoval vsech 12 tonu temperovaneho systemu. Nespornou vyhodou CUA bylo to, ze se s nim dala harmonizovat prakticky kterakoliv melodie, bez ohledu na toninu.

V zaveru Mistrovy doposud objevene hudebni kariery se mu vsak i CUA jevil jako nepostacujici a Jara se pripravoval na zasadni reformu hudebniho systemu. Dejme ted na okamzik slovo odborniku z nejpovolanejsich, Igoru Stravinskemu, v jehoz pametech cteme: "Pri premiere 'Petrusky' jsem si vsiml, ze hudebnici ztraceji spoustu casu rozhodovanim, zda maji hrat 'cis' a nebo 'des' a obdobne 'fis' a nebo 'ges'. Mozna mel ten sileny Cech pravdu a enharmonicke tony by se mely separovat."

Z toho vyplyva jediny mozny zaver. Cimrman uvazoval o tretino-tonovem systemu, ve kterem by se vsechny enharmonicke dvojice prirozene separovaly. Pokud by mezi kazdymi dvema tony v rade "c-cis-des-d-dis-es-e-eis-fes-f..." byl rozdil tretiny tonu, enharmonicke obtize by okamzite zmizely. Navic by se skladby v tretino-tonovem systemu daly lehce prenaset Cimrmanovym trojkovym Internetem o kterem zde kdysi nekdo referoval. Tretino-tonovy system by take (na rozdil od systemu ctvrt-tonoveho) nepotreboval zadne zvlastni znaky. "Becko" by jednoduse snizovalo vysku tonu o tretinu a "krizek" zvysoval o tutez hodnotu.

V teto souvislosti musim vyslovit podezreni, ze vetsina del tzv. "moderni vazne hudby" je napsana tak, aby harmonizovala v tretino-tonovem systemu. Bohuzel orchestry, zhyckane systemem pultonovym nejsou schopny se prizpusobit a proto v koncertnich sinich slychame tolik nervy drasajicich kakofonii.

S pozdravem

Honza Rehacek

                       APPENDIX: 

Uplny seznam Mistrovych symfonii, jak jsou uvedeny v Encyklopedii Britannica z roku 1921 s poznamkou "author unidentified". Co se stalo s partiturami si netroufam posoudit. Mozna je vzala velka voda, mozna byly za valky svezeny do nemeckych archivu, mozna s nimi ma pan Sverak podlozenou skrin :-)

    1. g moll  "Letni sny"
    2. e moll  "Ze stareho sveta" 
    3. Es dur  "Erotica"
    4. A dur   "Sicilska"
    5. c moll  "Sudova"
    6. h moll  "Pratetic^ka"
    7. C dur   "Petrohradska"
    8. h moll  "Nezapocata"
    9. d moll  "s Odou na Radhost'"

[ Absurdistan| Cimrman's County| Dalsi prispevek]