> From: Tomas Telecky> Organization: obchodni akademie svitavy > Subject: Re: Games Vikings > To: Multiple recipients of list JDC-L > > Pokud jde o hru THE LOST VIKINGS tak vim o cem se jedna. Jak jsi > spravne uhodl jde o tri chlapiki {vikingy}, kteri si navzajem pomahaji.
...a take o tri dami(sic)-vikingkyne: Angrbodu, Rindu a Sta'n^u...
> Chlapik s mecem - mecuje, strili lukem ... > Chlapik se stitem - brani ostatni a umi letat pokud si da stit nad > hlavu > Chlapik, ktery skace - velice daleko skace a prorazi zdi hlavou > > Tomas Telecky OASY
Pan Telecky je natolik zaujat mecovanim, ze se ani nezminil o tom, ze tato hra pochazi primo z Mistrova pera. S tim rozdilem, ze v originalnim Cimrmanove popisu hry se docteme:
Chlapik s mecem - smecuje (evidentne byvaly volejbalista)
Chlapik s Titem - nahani jugoslavske vztekle psy
Chlapik z tryskace - velice daleko skace a prorazi zdi hlavou
{toto je zrejme Jarova autobiograficka vzpominka na vlastni pokusy s
vyvojem katapultovaciho zarizeni}
Damy mely behem hry jediny ukol - branit se vikingskym najezdum. Naopak ukolem hrace bylo ukoristit co nejvice zen. Nazev hry proto nebyl "THE LOST VIKINGS", ale "TA KOST VIKINGSKA", nebot jak si jeste vsichni pamatujeme z prispevku Markety da C., "kost" se v ceskem jazyce (a proc by Cimrman sahal k anglictine) pouziva ve vyznamu "pohledna zena" (ledaze by to Vikingove dotahli az do te lidozroutske Tasmanie a pak by nazev hry dostal ponekud jiny nadech), a o pohledne zeny se take v teto hre hraje.
Popisovat zde podrobne vsechny finesy hry nema smysl. Pan Telecky zde jiz zaklady nastinil a detaily jiste rad probere po e-mailu. Jen bych jeste pripojil vysvetlujici komentar k jedne casti jeho prispevku:
> .... V prubehu > hry muzes sbirat ruzne predemty: ovoce - zivot > sip - slouzi jako kouzelny sip > chlapikovi s lukem > hvezdice - usmrti vse co je zrovna > na obrazovce > bomba - odstrani prekazky v ceste
To je vysvetleni ponekud zavadejici, nebot v puvodnim Cimrmanove manualu
se tyto predmety definuji uplne jinak:
OVOCE (mineno zakazane ovoce) je to, po cem v teto hre prahnete
SIP - slouzi vsem tem jejichz prirozene bojove prostredky jiz jaksi neto...
(nebo to snad mel byt kouzelny zip?)
HVEZDICE (alias HVEZDICKA) zabranuje detem v pohledu na sprostarnami se
hemzici obrazovku (doufam, ze CT tento symbol jeste pouziva)
(SEX)BOMBA - je obzvlast vykynuta vikingkyne (za tu jsou bodiky navic)
Jinak, jak vidite z puvodniho prispevku, podle pouzite techniky se ty vikingkyne deli na "predem ty" a "zadem ty" - to vsak vzhledem k potencialni pritomnosti deti na teto konferenci nebudu rozebirat. Pokud se vam behem hry stane, ze ztratite prehled o skore ci o dostupnosti bojovych prostredku, stisknete CTRL-S a dostane se vam okenka s prehledne usporadanou statistikou typu "ma dati-dala" (resp. "snedli jsme - bylo nam snedeno" pochazi-li hra z Tasmanie).
Nyni je asi na case si polozit otazku, co privedlo Cimrmana k praci na vyvoji pocitacovych her. Klic k odpovedi je nutno hledat v jeho kratkem pusobeni na zvlastni skole ve Svitavach. Jara zde brzy zjistil, ze koncentrace na probirany predmet cini zakum problemy a jejich mysl pri vyucovani neustale odbiha nekam jinam (*). Napriklad pri cestine se zak Paclik snazil pomalovat spoluzacku Otrapkovou vodovymi barvami, pri hudebni vychove se skupina zaku v zadnich lavicich zabyvala pitvanim mury, cimz znehodnocovala poslech klasiku, a naopak pri biologii si zak Kusnir prozpevoval ruzne prisprostle pisne, kterym ho naucil jeho tatik - obecni notorik.
(*) pri nekterych hodinach dokonce mysl odbehla i s dotycnym zakem
Jara se zprvu snazil resit tyto problemy prevenci, tj. nechaval zaky "pred skolou". Toto opatreni se ale minulo vychovnym ucinkem, nebot rozespali zaci se koncentrovali jeste hure a v celych houfech pak padali pod lavice. Mistrovi tak nezbylo nic jineho, nez zamestnat jejich tekavou mysl necim jednoduchym a pritom atraktivnim. A protoze v te dobe uz mel nekolik prototypu sveho 3-bitoveho pocitace, padl los prirozene na pocitacove hry.
Proc byl pocitac zrovna 3-bitovy je tezko rici. Bud mel Cimrman uz tenkrat v hlave "KOST VIKINGSKOU", ve ktere, jak vime, vystupuji 3 chlapici, nebo se jiz predem snazil o kompatibilitu se svym pozdejsim trojkovym Internetem. V kazdem pripade se Cimrmanovy umne propracovane hry staly mezi zactvem velmi popularni a krome zminene "KOSTI VIKINGSKE" se jeste dnes muzete setkat s Jarovou hojne rozsirenou akcni hrou "Dum", distribuovanou ovsem pod anglickym obchodnim nazvem "Doom". Ti z vas, kteri jsou pripojeni k Internetu (a bude vas asi dost) take urcite dobre znaji Mistrovu posledni pocitacovou hru "Jak se do konference vola, tak se z konference ozyva".
Protoze se v dnesni dobe stale casteji setkavame s pokusy "poanglictovat" ceska jmena (dum=doom, kost=lost, Maj=KMart), rad bych vsem pocitacovym znalcum pripomnel, ze zakladni jednotka informacniho obsahu, tj. "bit" neni puvodu anglickeho, ale ceskeho. A zrodila se prave v dobe Cimrmanova pusobeni na ZS Svitavy. Pote co pocitacove hry ztratily sve pocatecni kouzlo, prisla opet ke slovu rakoska. A ta stala u zrodu Cimrmanovy pedagogicke zasady "Cim vice jsi bit, tim vice si pamatujes". A protoze si mnozi pocitacovi experti po zakroku rakoskou pamatovali zatracene dobre, bylo ceske slovo "bit" ustanoveno jako zakladni jednotka informacniho prenosu.
I pres zminenou ztratu pocatecniho kouzla byly okamzite vysledky zavedeni pocitacovych her do vyuky ohromujici. Problemy s koncentraci prakticky zmizely. Ne nadarmo byl zemsky skolni inspektor Patrasek fascinovan pohledem na zcela ztichlou tridu, pokorne sklonenou nad drevenymi lavicemi. Vsak take v zaveru hodiny pratelsky poklepal Mistrovi na rameno a jen tak mezi ctyrma usima se ho spiklenecky dotazal: "No dobry, Cimrman, dobry, ale do ceho to tam porad pod temi lavicemi tukaji?" (viz Josef Patrasek: Pameti inspektora, SPN 1952, str. 137)
A kdyz uz jsme u Cimrmanova pusobeni ve svitavske zvlastni skole, tak jeste jednu poznamku, tentokrat z zakovske knizky Vaclava Kopeckeho, absolventa teto instituce. Pise se v ni: "Opet se dozaduje odpovedi na pozdrav. Kope do lavic a po skole v satnach vyslycha spoluzaky, proc mu neodpovedeli."
Ctenar, znaly zasady "pozdravit je slusnost, odpovedet nutnost" si ted jiste pomysli, jake zvyklosti to Cimrman na svitavskou ZS zavedl. Ono to ale melo racionalni opodstatneni. Vzhledem k charakteru skoly se zhusta stavalo, ze zaci se do skoly trousili opozdene. Kdyz pak u dveri pozdravili "Hola" (tedy ani "Halo", "Hello" ci "Jaro") a cela trida jim postupne, podle toho jak to komu rychle ci pomalu zapalovalo, odpovedela "Hola", promrhalo se nekolik minut. To byla znacna ztrata uz tak drahocenneho vyukoveho casu a Cimrman proto rozhodl, ze pri vstupu do ucebny je mozno pozdravit (nic proti tomu), nicmene odpovidat se z duvodu zamezeni prostojum nebude. Puvodne sice zamyslel povolit odpoved tem, kteri ji zvladnou do jedne minuty, pak vsak usoudil, ze toto by byla nespravedliva diskriminace a odpovedi zavrhl uplne.
Druhym duvodem pro toto ponekud zvlastni ustanoveni byl pripad zaka Vyskocila, ktery jedne chladne listopadove noci roku 1907 zabloudil pri ceste z hospody domu do zhasnute skolni telocvicny. Zde sice nejprve spravne pozdravil, pote se vsak zacal dozadovat odpovedi a v prubehu noci zrejme zesilel. Rano byl nalezen skolnikem jak lomcuje s kruhy a sipavym hlasem na ne hulaka:"...tak je tam ksakru nekdo?". Skolnik se snazil Vyskocila z kruhu sejmout, byl vsak uderen pesti do praveho oka a po kratke potycce se odebral privolat cetnictvo. Posledni slova, ktera se za nim nesla rozbreskujici se temnotou telocvicny byla: "Nedotykej se mych kruhu,...!".
S pozdravem
Honza Rehacek