Sto Telat
Sto Telat
>Milan Hubacek napsal: > >Hradecka skupina ... rozvinula ulohu JdC v >mezinarodnim delnickem hniti. Nase pardubicka skupina sla vsak do vetsi >hloubky - k cemuz pouzila mistniho vynalezu bratrancu Veverkovych... >... >Letmym pohledem na mapu sveta se Jarovi podarilo zjistit, ze mu nejlepe >psenka pokvete na zirne Rusi. Pred davnou dobou dal tamni car Petr I. >vybudovat v ramci priblizovani se Evrope rozsahlou sit knihoven.... >
Po zverejneni hloubkove analyzy pardubicke skupiny sla nase sekce do sebe (no, nebyl to hezky vylet...) a dodatecnym patranim v materialech se nam podarilo zjistit, ze i Berjozka se honosila vlastni knihovnou. Bohuzel, i pres zjevnou demokratisaci pomeru v Rusku, ruchadlo neni v archivech KGB prilis oblibenou studijni pomuckou a tak nase vysledky jsou pouze povrchni (stejne jako skrabnuti a oderky, ktere jsme utrpeli, kdyz nas i s ruchadlem z archivu vyhazovali...).
Podle toho, co jsme stacili ofotit, se zda ze Jara travil v knihovne Berjozky znacnou cast sveho volneho casu. Jednak tam bylo mene krys nez v kuchyni a jednak se Cimrmanuv genius potreboval cas od casu vydovadet. Zvlast pote, co dozorci SamoHanka, o ktere se pardubicka sekce taktez zminuje, byla prevelena do Uzho... (pravdepodobne Uzhorodu - zapis je pokryt vrstvou jakehosi lepidla a tudiz z vetsi casti necitelny).
Bohuzel, v knihovne se nachazel pouze jediny svazek a to stary, zazloutly vytisk Leninova "S^to de^lat'?". V nouzi vsak poznas nejen pritele, ale i genia. Cimrman se nenechal zastrasit vaznym podtextem dila a pouzil Leninuv text jako libreto pro svou rozvernou operetu "Sto telat". Timto si vyslouzil nejen obdiv spoluveznu, ale i prizen bacharu, kteri si zaverecny sbor telat oblibili natolik, ze zalozili pevecky spolek, aby si tento mohli sami zanotovat. Mimochodem, toto hudebni teleso se po revoluci proslavilo pod nazvem "Alexandrovuv soubor".
Krome zaverecneho sboru, se v operete "Sto telat" zatrpytilo nekolik dalsich perel: v 1. jednani arie oslicka "Znam jednu v chlivku, ta ma dukaty...", ci duet psa a vlka "Mesicku na nebi uauuuuuu" a v zaveru druheho dejstvi pak dojimavy kvartet ctyr svini, bezpochyby inspirovany vlidnymi dozorcimi. Znama je take scena z posledniho dejstvi, ve ktere cunik "Pas^ek" prestrojeny za medveda vtrhne do chlivku a v nastalem chaosu vola:"...telata nebojte se, ja nejsem medved, ja jsem Pasek". Odpovedi je mu jiz zmineny zaverecny sbor: "Cuniku smely, pozor si dej!" Tato v podstate nevinna scenka k smrti vydesila pikolistu vezenskeho orchestru Kuzmu Ostorozneho, ktery po jejim shlednuti odmital sedet pod improvisovanym jevistem a Cimrmanovi nechal vyridit, ze "pred pikolou za pikolou nikdo nesmi stat nebo nebudu hrat."
Jak uz jsme naznacili, bacharum se opereta natolik zalibila, ze umoznili Cimrmanovi, aby jeji libreto propasoval na motacich z Berjozky ven. Diky tomuto riskantnimu tahu se nam tak zachovala alespon polovina Cimrmanova genialniho dila (hudba se bohuzel ztratila). Presnou trasu motaku po opusteni Berjozky se nam sice vystopovat nepodarilo, ale zjistili jsme, ze tyto se nakonec objevily na pracovnim stole George Orwella. Ten byl obsahem motaku prijemne prekvapen a pouzil neuplne Cimrmanovo libreto jako zaklad pro svuj roman "Farma zvirat".
Ctenar znaly tohoto dila si ted jiste polozi otazku, jak je mozne, ze z puvodne silne pro-komunistickeho "Sto delat'" se pres Cimrmanovo libreto nakonec stala vyrazne anti-komunisticka "Farma zvirat". Odpoved je vcelku jednoducha. Cimrman byl prilis zamestnan pripravou polevek a omacek a nemel cas na prepisovani Leninova dila do jevistni podoby. Proto tuto vcelku rutinni praci sveril staremu zidovi Izakovi, ktery vsak misto zleva doprava psal zprava doleva a tim doslo ke zmateni levice s pravici. Diky teto ideologicke inversi se tak dilo vyhranene levicove stalo kontrastne pravicovym.
Tolik tedy pro dnesek k osudum Cimrmanovy pravdepodobne posledni operety.
Honza Rehacek.
