Cimrman a pocitace
Cimrman a pocitace
V tomto prispevku bych rad navazal na objevnou praci kolegy Splichala a uvedl nektere dalsi podrobnosti o Cimrmanove trnite ceste k vynalezu samocinneho pocitace. Jak se ctenar muze presvedcit ve Splichalove dokumentu "Badani" Cimrman pojal myslenku konstrukce elektronickeho pocitace ve sve sodovkarne na Ukrajine nekdy kolem roku 1905. Jeho prvni pokus o automatizaci vypocetniho procesu zavedenim elektrickeho proudu do kulickoveho pocitadla sice skoncil neslavne (Cimrman prisel o ucetniho a v sodovkarne si vyslouzil prezdivku "Vrazedny Maniak"), nicmene prvni krok byl ucinen a o nekolik tydnu pozdeji bylo "Rucni semiautomaticke kulickove pocitadlo" na svete. Cimrman se vsak vynalezem poloautomatickeho pocitadla nezastavil - jeho snem bylo postavit elektricky kalkulator.
Je znamo, ze v ramci pridruzene vyroby jeho sodovkarna produkovala velike mnozstvi bramborovych lupinku. Na podzim roku 1905, kdy doslo k rekordni urode brambor na Ukrajine, vsak ve stisnene sodovkarne dosly kapacity k jejich skladovani a Cimrman byl nucen sahnout k mimoradnym opatrenim. Nejprve nechal vybudovat nekolik provizornich skladist (tzv. zemljanek), ale to nestacilo a tak Cimrman zmenil narychlo vyrobni program a z prebytku zasob zacal produkovat bramborove lupinky. Ty se pozdeji (pod anglickym nazvem "microchips") staly zakladnim kamenem pocitacoveho prumyslu, i kdyz neni uplne jasne, k cemu Cimrman tyto mikrolupinky pouzival. Podle dochovanych nacrtku jeho obriho kalkulatoru MANIAC (Cimrman dal z vrozene skromnosti prednost sve prezdivce pred jmenem), "microchips" slouzily pravdepodobne k odvadeni tepla z pretizenych obvodu. Jine prameny vsak tvrdi, ze tyto mikrolupinky byly ve skutecnosti potravou pro ucetni, kteri uvnitr mohutneho pocitace provadeli "on line" kontrolu dosazenych vysledku. Mozna je pravdou oboje. V kazdem pripade by bez mikrocipu byla Cimrmanova cesta k pocitaci asi o hodne delsi.
Cimrman mel v rukavu jeste jedno eso. Je znamo, ze jiz pri sve ceste na Severni pol (nikoliv na Jizni jak se domniva kolega Urban) objevil, ze za extremne nizkych teplot vykazuji nektere materialy tzv. supravodivost. Veden obavami o hladky chod sveho obriho kalkulatoru, Cimrman v jeho utrobach nainstaloval celou baterii podchlazenych superkrystalu, ktere mely fungovat jako jakysi meziclanek mezi vnejsimi vodici a vnitrni vykonnou jednotkou. Za timto ucelem nechal Cimrman pred sodovkarnou postavit rozmernou lednicku na stejnosmerny proud, v niz by krystaly postupne dozravaly. Brzy ale poznal, ze kvalita elektricke site v Carskem Rusku je mizerna (lednicka byla napajena z male elektrarny v nedalekem Cernobylu) a po nekolika dnech byl nucen zmenit napajeni ze stejnosmerneho proudu na stridavy. Ani to mu vsak nakonec nebylo nic platne, nebot 26. dubna 1906, v predvecer zahajeni zkusebniho provozu jeho kalkulatoru doslo v Cernobylu k male havarii, po ktere byla dodavka proudu na nekolik dni prerusena a vsechny Cimrmanovy zmrzle krystaly se roztekly. Jara neztratil hlavu a, vyzbrojen hadrem a kbelikem, zachranil z lednicky co se dalo. Tekute krystaly sice supervodivost nevykazovaly, zato vsak kvalitne zobrazovaly dosazene vysledky, nespotrebovavaly temer zadny proud a daly se prenaset v polni cutore. MANIAC byl, pravda, bez superkrystalu o neco pomalejsi a mene presny, na druhe strane se ale jeho zvyseny elektricky odpor projevil ve forme tepla, diky nemuz se tuhe ukrajinske zimy daly pomerne snadno preckat.
Vzhledem k rozmerum katastrofy, ke ktere v Cernobylu doslo o 80. let pozdeji, bychom meli uvest nekolik podrobnosti. Puvodni Cernobylska elektrarna byla mala tepelna elektrarna s jedinou parni turbinou o kterou se staral topic Anton Porfyrjevic (teprve koncem 60. let byla elektrarna prebudovana na jaderne palivo). V osudny den se Anton dostavil do sluzby ve znacne podnapilem stavu a po nekolika hodinach prikladani usnul hlubokym opileckym spankem, ze ktereho ho probral az po 4 dnech prichod carskeho inspektora. Pochopitelne kotel uz byl davno studeny a cela cernobylska oblast byla jiz treti den bez proudu. Cimrmanovo liceni teto udalosti, ktere tehdy jeste svobodny cesky tisk patricne rozmazl, pravdepodobne inspirovalo basnika Wolkera k slavnym versum: "Antonine, topici elektrarensky, do kotle priloz." Ke cti carskych uradu musime dodat, ze Anton byl pro hrube poruseni pracovni kazne okamzite propusten a vykazan z Cernobylu. Nekolik let se pak snazil nalezt uplatneni ve svete, ale pokud je nam znamo oba jeho docasne pracovni pomery (ledovcova hlidka na palube Titanicu a sef ochranky arcivevody Ferdinanda v Sarajevu) skoncily krachem a Anton se nakonec vratil na rodnou Rus. Nekdy v polovine roku 1917 se nastehoval do Petrohradu, kde se postupne vypracoval az na velitele hradni straze v Zimnim Palaci. Zde jeho stopa konci.
My se vsak vratime k Cimrmanovi. I kdyz jen zhaveni obvodu v jeho kalkulatoru trvalo cele 3 tydny, Jara byl s vysledky zkusebniho provozu spokojen. Numericke chyby neprevysovaly 80% a na velke drevene sachovnici byl MANIAC schopen porazit i kozy z nedalekeho sovchozu (tedy z budouciho sovchozu pochopitelne). Porazka se obvykle konala brzy rano a probihala tak, ze se kozam, uvazanym provazem k drevenemu koni, pustila z leseni na hlavu cela vypocetni jednotka i s podezdivkou.
Vzhledem k tomu, ze (podle poslednich vyzkumu kolegy Hedvicka) Cimrman pravdepodobne stravil zbytek sveho zivota v emigraci v USA, mame duvodne podezreni, ze prvni americky pocitac ENIAC, zkonstruovany po 2. sv. valce, byl jen vylepsenou versi Cimrmanova kalkulatoru MANIAC. Robustnost konstrukce by tomu nasvedcovala.
Vypadek proudu primel Cimrmana take k revisi jeho experimentu s teplym snehem. O Jarovi bylo vseobecne znamo, ze byl vytecny a naruzivy lyzar. Kazdou zimu si schoval nekolik naruci snehu v lednicce, doufaje, ze v cervnu jako kdyz je najde - jenze ouha. Ani kvalita elektricke site v Rakousku-Uhersku nebyla vysoka a snih v jeho lednicce roztal obvykle drive nez snih za okny. Mistr se proto zacal zaobirat myslenkou na netajici, teply snih. Trpka zkusenost s krystaly na Ukrajine jeho touhu po nezavislosti na lednicce jeste posilila a tak v dobe zhaveni kalkulatoru travil vsechny sve volne chvile nad slozitymi termo-dynamickymi vypocty.
Zpocatku jeho projektu mu i pralo stesti. O jeho planech se dozvedela americka "Gay and Lesbian Association", kterou myslenka na tepleho snehulaka nadchla natolik, ze poslala Cimrmanovi sek na $ 20,000. Cimrman nezavahal, na kopci za sodovkarnou postavil obri slehadlo na snih a zacal s experimentovanim. Bohuzel az prilis se spolehal na bezchybnost sveho kalkulatoru a to se mu vymstilo. Zpoceny MANIAC popletl rovnovazne body vody a pary a pri zkusebni umele vanici se Cimrmanovi oparil jeho nejlepsi asistent Kopacka. Kdyz asi za tyden pote Cimrman utesnoval pojistny ventil a slehadlo s nim slehlo o zem tak silne, ze Jara stravil dalsi 2 tydny v sadre, bylo rozhodnuto. S teplym snehem je konec. Nikoliv vsak s pocitaci.
Na ceste od kalkulatoru k pocitaci cekaly Jaru Cimrmana jeste dva dosti zasadni softwarove problemy: prenos souboru mezi jednotlivymi pocitaci a vyvinuti vyssich programovacich jazyku. Svou praci na prvnim problemu zacal Jara ihned, jeste na Ukrajine. Bohuzel k disposici mel pouze "Alexandrovuv soubor pisni a tancu" s proslulym obeznim solistou Tenorovem a tak nas ani neprekvapi ze po dvou dnech prenaseni Cimrman poznamenal do sveho deniku "soubory nelze prenaset rucne!" Dalsi dny pak travil v polorozpadle kulne, kde konstruoval ctyrkolovy, samohybny prenasec souboru, ktery pro jeho ovalny tvar nazval disketa (podle vzoru raketa). Jednalo se v podstate o upraveny valnik, ktery byl schopen prenest jakykoliv soubor na jakoukoliv vzdalenost v historicky snesitelne dobe. Jeho konstrukci Cimrman jeste vylepsil tim, ze na spodek valniku pripevnil uchytky, do kterych se dalsi clenove souboru mohli zavesit jako netopyri. Tyto tzv. "Double Sided" diskety se ujaly zejmena v Australii a na Starem Zelande.
S programovacimi jazyky byla ovsem potiz. Jara se v tom ze zacatku vselijak placal a jeho prvni pokusy nebyly nejzdarilejsi. Z nekolika desitek navrhu se komercne prosadily pouze jazyky "Algohol", pouzivany k automatickemu evidovani zasilek vodky, a "Turbo Packal", umoznujici efektivnejsi chod parni turbiny v cernobylske elektrarne. Maly ohlas Mistrovych programovacich jazyku byl v podstate zapricinen tim, ze se jednalo pouze o upravene strojove kody. Teprve pri ceste z Ukrajiny do Cech Jarovi doslo, ze zakladem programovaciho jazyka musi byt smycka, tj. souhrn prikazu pocitacem automaticky opakovanych. Hned prvni Cimrmanuv pokus na tomto poli se ukazal byt velice stastny a jeho smycka FURT-RUN se pozdeji stala zakladem uspesneho jazyka. Dalsi programovaci trefu si Mistr na sve konto pripsal cestou z Ukrajiny do Cech: a to pri nucene zastavce v Presove. Nasledkem nedbalosti profesionalniho vozky Jozefa K. vypil jeden z koni cele vedro saratice a byl po nekolik dni tahu neschopen.
Cimrman byl zprvu velice rozezlen. Razoval po staji mezi zbylymi koni, mracil se do vsech stran a co chvili kopl do inkriminovaneho vedra a zarval: "...z tohodle by se jeden po*ral!" Nastesti kveceru se castecne uklidnil a odebral se do krcmy, aby tam se slovenskymi odborniky rozebral aktualni problemy programovacich jazyku. Diskuse byla velice plodna a kdyz Cimrman za nekolik dni z Presova odjizdel, v brasnicce mel sepsany zasady noveho jazyka, ktery pracovne nazvali "Cobol-Tobol". Po prijezdu do Prahy Cimrman vypustil hacek nad C a slovo Tobol a jazyk byl prakticky pripraven vyrazit na uspesne tazeni svetem pocitacu. A jak byl Cimrman v razi, nakonec vymazal i to "obol" a jeho komercne nejuspesnejsi programovaci produkt byl na svete. Blizsi podrobnosti o jazyku "C" se ctenar muze dozvedet v prispevku kolegy Hrubeho.
