Editor E

Vazeni spolubadatele,

dovolil bych si polemizovat s nedavnym prispevkem pana Fikacka o editoru D. Predevsim me zarazilo, ze se mu nepodarilo "vyeditovat" (tj. vystrihnout) komercni cast jeho prispevku. To nesvedci zrovna o kvalitach editoru D :-) Dale bych si dovolil zpochybnit Cimrmanovo otcovstvi uvedeneho produktu. Jak uz tady nekdo spravne nadnesl, Cimrman nemel zadne zvlastni nutkani pojmenovavat veci po sobe a tak myslenka, ze editor D je odvozen od jmena Dimrman jevi se mi jako lehce absurdni. Nedalo mi to a podnikl jsem male badani v oblasti vypocetni techniky a zjistil jsem, ze Cimrman skutecne vlastni editor zkonstruoval, nebyl to vsak ani editor C ani editor D, alebrz editor E (E jako editor).

Nejprve jak k vynalezu doslo: Cimrman, jako vetsina geniu, mel mnozstvi obdivovatelek mezi zenami. K nejhouzevnatejsim patrila jista Edita Trnkova, ktera Mistrovi v letech 1898-1913 napsala na 1700 zpocatku obdivnych dopisu. To Cimrmana donutilo uz v roce 1903 celou vec nejak resit. Jeho puvodni napad archivovat dopisy na jakesi predchudkyni dnesni diskety totalne selhal. Cimrmanovymi prvnimi disketami byla vpodstate vicka od plechovek (jichz mel vzhledem ke svemu staromladeneckemu zpusobu zivota dostatek) a do nich si ostrym hrebikem vryval obsahy dopisu. Technicky orientovany ctenar si jiste povsiml, ze Cimrman zde jen o nekolik milimetru minul vynalez gramofonove desky. Situace se nezlepsila ani pote, co Cimrman zacal misto vicek od plechovek, jejichz zasoby se pocinaly tencit, pouzivat vicka od zavarovacich sklenic. Naopak, do skla se rylo daleko hure, strepiny poletovaly sem a tam a nekteri Cimrmanovi pratele se zacali obavat o jeho zdravi. Telesne i dusevni. Navic se brzy ukazalo, ze slecna Edita pise dopisy rychleji nez Cimrman stacil ryt a bude tedy nutne resit celou situaci radikalne - redukci obsahu dopisu na minimum.

Cimrman zakoupil nekolik metru ctverecnich vlniteho plechu a zkonstruoval zarizeni, ktere kazdy dopis precetlo a automaticky vystrihlo vsechny pasaze nenesouci zadny fakticky obsah. Pri pohledu z jedouciho vlaku sice pristroj vypadal jako rafinovane klesticky na nehty, nicmene Cimrman byl s prvnimi vysledky velmi spokojen. Dopisy od Edity i dalsich obdivovatelek se ztencily na nekolik snadno archivovatelnych slov a nadseni pratele proto pojmenovali jeho novy vynalez "editor".

Bohuzel, slecna Trnkova se brzy dopidila, co Cimrman s jejimi vyplody cini a uchylila se k rafinovanejsim metodam. Mezi sve srdceryvne blaboly tu a tam zcela nahodne zasula nejake to technicke sluvko, po kterem vedela, ze Cimrman skoci jak mys po speku. Priklad: "... Ach, jen tezko se mi hledaji slova, drahy mistre, supervodivost kterymi bych mohla vyjadriti silu svych citu k vam, jez mnou lomcuji supervodivost dnem i noci. Je tomu jiz supervodivost 5 let, co marne cekam na jedinou radku od vas, ktera by supervodivost naplnila temnou noc meho zivota jasnym supervodivost svetlem...".

Je jasne, ze prvni verse Cimrmanova Editoru E byla podobnym stylem zcela zmatena. Cimrman ovsem nelenil a jiz za mesic prisel s versi Editor E 1.1. Do teto verse umne zabudoval "kontextualni detektor nesounalezitych vyrazu" s cilem vymazat slova nezapadajici logicky do textu. Ostri mece slecny Trnkove se tim sice docasne otupilo, nicmene zahy se dotycna uchylila k psani dopisu v exotickych jazycich a na to byl i Editor E 1.1 kratky. Cimrman tedy opet nelenil a po tydnu predstavil na trhu v Brne Editor E 2.0 s vestavenym translatorem.

A takto bychom mohli, pratele, pokracovat jeste hodne dlouho. Podstatne je, ze diky rafinovanosti slecny Trnkove dovedl Cimrman svuj editor prakticky k dokonalosti a verse, ktera je vam nize komercne nabizena je zcela unikatni a ve svete "word-processing" nema obdoby. Jedna se o versi "Editor E 793.6" a dostanete ji za pouhe 2 zlatky a 8 krejcaru (cena stanovena Cimrmanem). Prosim, srovnejte si to s cenou vyrobku nabizenych jinymi organizacemi.

Na tomto miste je vsak treba poznamenat, ze nic neni uplne dokonale a tak i verse 793.6 ma malou chybku. Pocatkem roku 1911 se zhrzena slecna Trnkova pocala uchylovat ke sprostym slovum a znechuceny Cimrman musel editor upravit tak, aby ignoroval jakekoliv vulgarismy. Bohuzel, ve vyctu "zakazanych slov" zapomnel na mezery a tak pisete-li napr. vetu "...videla ho v noci...", editor vam z ni udela automaticky "videla ci..." nebot narazil na zakazany retezec "...ho_v_no...". Toto jsou vsak vyjimecne pripady a tym expertu pracuje na odladeni teto mysky pro novou versi "Editor E 793.7". Puvodni Cimrmanuv kod je ovsem dosti hutny a tak neni jasne podari-li se novou versi uvest na trh do roku 2000.

Lec nezoufejte. Soucasna verse ma tolik kladu, ze uspokoji i toho nejnarocnejsiho pisalka. Jen tak namatkou: vyber 97 fontu; kontrola pravopisu ve 25 svetovych jazycich; rucni brzda, pro pripad, ze byste se moc rozjeli; odstinovac zemskeho magnetickeho pole; zasoba jidla a piti na 9 dni; vestaveny "Karborundum brousek" pro vybrouseni literarniho stylu a dalsi a dalsi. Navic si pri editovani muzete na obrazovce otevrit kolik oken chcete, plus vsechna okna v obyvaku (okna v loznici se otevirat nedoporucuji kvuli pruvanu).

Doufam, ze vas tento strucny vycet presvedcil o tom, ze Jaruv Editor E 793.6 by nemel chybet ve vasem softwarovem vybaveni. Neni divu, ze Cimrman po sobe zanechal tak obrovske literarni, umelecke a vedecke dilo. Vzdyt pouzival svuj vlastni editor. S Editorem E 793.6 se i z vas muze stat genius!

Vzhledem k tomu, ze v jakemsi tajnem hlasovani dostal pan Fikacek souhlas k publikovani prispevku o editoru D, ja tohoto precedentu vyuziji a budu taktez komercne propagovat editor E. Takze, pratele, tuzticky do ruky:

Objednavky EDITORU E (hromadne i jednotlive) zasilejte na adresu:

Zemsky Patentovy Urad Komora Mechanismu Propocitavacich Liptakov cp. 18 Rakousko-Uhersko

Jak jsem uz predeslal, cena celeho "package" je 2 zl. 8 kr. a platit muzete bud sekem (vystavenym jakoukoliv rakousko-uherskou bankou), kreditni kartou a nebo primerenym kusem sunky. Mince nebrat!

Warning 1:
Mejte na pameti, ze editor ma rozmery mlaticky na obili a dale, ze Patentovy urad se drzi zasady "Buy 1 - get 10 free" (coz zrejme vzniklo nedokonalym prekladem vety "ten je zadarmo") takze se pripravte na znacne objemny balicek.

Warning 2:
Posledni dochovane zaznamy o obchodni cinnosti tohoto ustavu jsou z roku 1914, takze vam nemohu slibit ze tento prezil rok 1918, 1938, 1948, 1968,.. Proto pripadne reklamace neadresujte me, ale odpovednym cinitelum ve vlade.

P.S. A kdyz uz jsme u kreditnich karet, pripomenme si Jaruv podil na vyvoji tohoto prostredku moderniho financnictvi. Cimrman byl obcasnym karetnim hracem v Liptakovske hospode a protoze nemel cas na studium karet, nosil si s sebou v rukavu kulove eso, pro pripad, ze by se hra neubirala zadoucim smerem. Kdyz se pak (zvlaste z pocatku hry stalo), ze Cimrman nemel na zaplaceni, ukazal hostinskemu sve eso, cimz mu dal najevo, aby poseckal, ze velice brzy bude solventni. Tuto praktiku zacal pozdeji uplatnovat i v reznictvi, pekarstvi a krejcovstvi a mezi Liptakovskymi zivnostniky se jeho esu zacalo rikat "Mistrova karta" a pro Cimrmana se prakticky stala ekvivalentem penez. Stacilo ji ukazat a Jara dostal co potreboval na dluh. Toto pocinani neuniklo jednomu z Cimrmanovych spoluhracu, ktery tesne pred tim, nez emigroval do Ameriky z Cimrmana vytahl podstatu jeho financnich praktik.

Dotycnemu se myslenka velmi zalibila a tak po prijezdu do USA a nabyti pocatecniho kapitalu zacal pracovat na jejim vseobecnem rozsireni. Z "Mistrovy karty" se stala "Master-card" a prumysl kreditnich karet se zacal pomalu ale jiste rozjizdet. A jestli se nekde nezastavil, tak jede dodnes.

Honza Rehacek

[ Absurdistan| Cimrman's County| Dalsi prispevek]