> From: Karel Oliva> Subject: Re: Slavne postavy pardubickeho vojenstvi > To: Multiple recipients of list JDC-L > > ************************************************* > >>> ...do posadky PARDUBICE (!) >> >> DrGms. Lukasek napsal: >> >> Hu, co to?!?!!! To si nenecham libit!
to "Hu" je zrejme chemicka znacka jednoho znameho pardubickeho elementu, na ktery si sluzebne starsi ucastnici konference jiste dobre pamatuji... (v pripade nasi sekce je to dokonce se slzou v oku :-)
>> To je prece zcela spatne, nenechte se zmilit blaznivym poblouznenim. > > Ano ano, to je typicke pardubickovojenske - nacelnik automobilove sluzby > vojenskeho utvaru 5696 (pate misto rizeni nacelnika zpravodajske spravy > C^SLA) dislokovaneho v kasarnach "Na hurce" mjr. Jan S^vanda mel presne > stejny styl (co se ceskeho pravopisu tyce, alespon), jehoz osobitost mi > (bohuzel) z pameti ani pres delsi casovou clonu nevymizela ...I nasi sekci se konecne, v prevleceni za skupinu turistu z Domazlic, podarilo proniknout do Pardubic a ziskat dalsi dukazy o Cimrmanove zavleceni tamtez. Abychom vsak pochopili pravou pricinu tohoto spiknuti musime si nejprve osvetlit nektera specifika, kterymi se na konci minuleho stoleti posadka Pardubice vyznacovala.
Jiz rakousko-uherskym expertum v oblasti aplikovane balistiky bylo jasne, ze pravdepodobnost zasazeni daneho terce klesa kvadraticky s jeho rozmery. Je tedy pochopitelne, ze vojaci maleho vzrustu byli obzvlaste ceneni, nebot byli pro nepratelskou palbu prakticky neviditelni. V ramci snizeni rizika zasazeni na nejmensi unosnou miru, rozhodl se generalni stab ve Vidni zavest cvicne zdrobnele hodnosti, ktere mely vojaky opticky zmensit. A jako testovaci utvar pro tuto novotu byla vybrana prave posadka Pardubice, ktere velel dnes jiz legendarni plukovnicek Porybny. Z dalsich hodnostaru pluku bude nas cimrmanology zajimat jeste nacelnik technickeho praporu kapitanek Amstoulodi a porucicek Lukasek, jehoz moznou souvztaznost s Haskovym Svejkem diskutuje ve svem prispevku kolega Oliva.
A byl to prave kapitanek Amstoulodi, kdo se nejvetsi merou pricinil o Cimrmanovo preveleni do Pardubic. Amstoulodi mel totiz jeden velky sen: velet namorni flotile. Znalci geografie ceskeho regionu vsak jiste ihned rozpoznali, jak tragicky marny sen to byl. Kdyz se vsak kapitanek Amstoulodi dozvedel od sveho spoluzaka z vojenske akademie, porucika Trejbala, ze v Pisku vojakuje i jakysi vynalezce Cimrman, okamzite zacal spradat plany na prokopani morskeho kanalu do Pardubic, k cemuz mu mel Cimrman po preveleni dopomoci. Tady chci poznamenat, ze studiem dalsich dobovych materialu se ukazalo, ze Trejbal prohral Cimrmana v kartach a o jeho osudu bylo rozhodnuto jiz 28.1.1885, coz jsme z deniku Aloise Nekvasila vubec nepoznali.
Ihned po prijezdu do Pardubic byl Cimrman hrubym fyzickym natlakem donucen dovest mlhavy a velikassky sen kapitanka Amstoulodi do podrobnych technickych detailu, cehoz se, i pres nepriznive podminky, zhostil vskutku znamenite a behem dvou mesicu vyprojektoval rozsireni a prohloubeni koryta Labe, ze ktereho se mela stat jakasi dlouha zatoka Severniho more, takze Pardubice by timto ziskaly v Cechach ojedinelou posici vyznamneho namorniho pristavu.
Ted si ctenar pravdepodobne pomysli, ze takovato vec nemohla projit, nicmene ukazalo se, ze vysoci politicti cinitele rozsirovani koryt ochotne podporuji (jak se ty casy nemeni, vidte) a Cimrmanuv navrh prosel Videnskym parlamentem bez jedineho doplnujiciho ustanoveni (socdemakum tenkrat asi jeste predsedal Pecka nebo kdo...). V Cechach byly kratce NA TO vycleneny zenijni oddily s obzvlaste sirokymi lopatami a poslany do Hamburku, aby zacaly na brezich Labe s kutanim.
Cimrman se mezitim zabyval vylepsenim konstrukce zdymadel, kterych bylo vzhledem k rozdilu hladin mezi Hamburkem a Pardubicemi potreba celkem devet. Prvni a nejvetsi se zacalo stavet prakticky okamzite ve Hrensku. Bohuzel, veskere papirovani spojene se stavbou slo pres plukovnicka Porybneho, ktery trochu nedoslychal, a kdyz mu Cimrman prednesl svuj zamer, zapsal do pracovniho prikazu: "Cil zamestnani: postavit z^di'madlo ve Hrensku".
Stavebnim pracem velel porucicek Lukasek, ktery nemaje zadneho technickeho vzdelani, vubec netusil, ze mu pred ocima nevyrusta zdymadlo, ale zdimadlo. Neni tedy divu, ze prvni lod, ktera pri premiere zdymadlem projela musela byt sesrotovana a cela stavba uzavrena. Tedy, po pravde receno, ona ta lod byla sesrotovana uz po prujezdu zdymadlem, takze zadne dodatecne vydaje uz nebyly zapotrebi. Jednalo se o nemecky tlacny remorker "Hertwig", ktery vezl zasilku pletacich jehlic do tkalcovny v Prelouci. Ke cti porucicka Lukaska dluzno podotknout, ze cely naklad pletacich jehlic odprodal po prujezdu lodi zdimadlem za velmi vyhodnou cenu prazskym restauracim jako vyvrtky. Za tento hrdinsky cin byl nasledne povysen do hodnosti nadporucicka.
Zaverem jeste dodejme, ze kdyz se porucik Trejbal dozvedel o zahajeni provozu zdymadla Hrensko, obratil jen oci v sloup a s vykrikem "Jezismarias" se sesul k zemi. Kdyz se v polni nemocnici v Pisku probral, poznamenal jen lakonicky: "Ja vam to rikal" a opet usnul, jako ostatne i cely projekt pardubicko- hamburkske umele zatoky. A protoze se nenavratne ztratil i podpalubni denicek tlacneho remorkeru "Hertwig", je to pro tuto chvili vse. Mozna budouci generace cimrmanologu, vyzbrojene silnejsimi lupami, prozkoumaji povodi Labe lepe a radostneji a naleznou-li nejake oderky na brehu, svedcici o stavebnich pracech na tomto velkolepem projektu, budou nas informovat.
Pro Cimrmana samotneho vsak byla stavba tohoto vodniho dila velkym poucenim a projekt Panamskeho pruplavu, ktery po mnoha letech podal americke vlade (1), byl pro neho po techto zkusenostech jiz jen pouhou trivialitou.
> Vzhledem k tomu, ze Cimrman, jak znamo, se "temer dokonale naucil cesky", > lze to pokladat za neprimy, ale celkem presvedcivy doklad jeho vojenske > sluzby v tamejsi (tj. pardubicke - vysvetleni pro vojaky deleslouzici, > vojaky z povolani a dalsi mene chapave) posadce.Asi nejlepsim dukazem Cimrmanova temer plynneho osvojeni si cestiny jsou jeho "Skoro Plynna Pravidla Ceskeho Pravopisu", ktera pripravil prave v dobe sveho pobytu v pardubicke posadce. V nelidskych podminkach tyranie kapitanka Amstou- lodi Cimrman pochopitelne co chvili pomyslel na utek. Jako nejlepsi reseni jevil se mu unik horkovzdusnym balonem, pri propoctu vsak vyslo najevo, ze aby balon unesl i Pravidla ceskeho pravopisu se kterymi se Cimrman za zadnych okolnosti nehodlal rozloucit, musel by byt tak velky, ze jen platno na nej by se stradalo nejmene rok.
A tady se opet projevila Cimrmanova genialita. Rozhodl se udelat z nouze ctnost a uprchnout balonem naplnenem zplynenymi Pravidly ceskeho jazyka. Tim mu pochopitelne odpadla prebytecna zatez a navic pri termodynamickem vypoctu vyslo najevo, ze horka Pravidla jsou v plynnem skupenstvi o 37% lehci nez horky vzduch a pri sesivani balonu se tak usetri na 1.5 km niti (o usetrene tkanine ani nemluve), ktere hodlal pouzit jako kulisy pro svou hru "Pretrzene dite" (2). Tady musim rici, ze jsme v Pardubicich neobjevili zadne stopy po zalozeni divadelniho souboru, coz u Cimrmana trochu prekvapi. V poznamkach plukovnicka Porybneho jsme vsak nalezli nekolik zaznamu o jakemsi "Souboru pisni a tanku". Tady se jednalo pravdepodobne o zastiraci manevr, kdy sesivani balonu bylo umne maskovano presivanim narodnich kroju. Co se tyka slova "tank", polovina nasi sekce se domniva, ze jde o anglickou vyslovnost beznejsiho "tancu", druha polovina zase soudi, ze i zde se jednalo o zastiraci manevr a tanky byly nadoby ve kterych Cimrman hodlal prechovavat meziprodukty sveho zplynovaciho procesu.
Z ciste technologickeho hlediska bylo zplynovani Pravidel Ceskeho Pravopisu pochopitelne procesem dvoufazovym. Pravidla bylo potreba nejprve zkapalnit a vzniklou kapalinu pote zplynit (tohle slovo se mi nejak nezda, ale lepsi me nenapada). Sublimaci Pravidel povazuje technik nasi sekce za nepravdepodobnou.
Prvni faze procesu probehla vcelku hladce diky tomu, ze Cimrman mohl vyuzit amaterskeho zarizeni na paleni slivovice, ktere mu bylo laskave zapujceno kolektivem brancu delostreleckeho oddilu za 40 kg svestek, ktere Cimrman nechal zaslat ze sveho experimentalniho sadu ve Vyskove. S pomoci tohoto mirne upraveneho kvasidla trvalo zkapalneni pouhych 5 tydnu a vysledkem bylo 5 hektolitru Pravidel plus 16 litru vyjmenovanych slov, ktere Cimrman z opatrnosti stocil zvlast. Pri zkapalnovani podstatnych jmen doslo totiz k pomichani padu, ktere pak Cimrman musel pracne separovat slapaci odstredivkou.
Faze druha byla podstatne komplikovanejsi nez faze prvni a majice problemy uz se zplynovanim prechodniku, Cimrman se rozhodl pozadat o pomoc sve civilni spolupracovniky a v nedalekem Semtine nechal vybudovat moderni zplynovaci linku, ze ktere by se zplynena Pravidla propasovala zpet do kasaren. Toto se mu ale zahy stalo osudnym. Zplynovani Pravidel probihalo totiz zahrivanim kapalne faze na bod varu a naslednym odparenim (viz ucebnice fyziky pro 7. rocnik zakladnich skol), pri cemz Cimrman podcenil vcelku trivialni detail, ktery je znamy vsem tem, kteri si kdy delali vajicka namekko, resp. natvrdo. Pri zahrivani vyjmenovaneho slova "mi'lit se" nedodrzel topic Antonin (ano, tusite spravne, pozdeji angazovany nejmenovanou elektrarnou) technologicky postup a zahrival jej tak dlouho, az to prvni "i" ztvrdlo. Pri probublavani do druhe odparovaci kade se pak toto slovo neocekavane vzpricilo, prolomilo prepazku oddelujici slovesa a citoslovce a zapricinilo znicujici explosi na jiz tak dosti pretopenem bloku souveti souradnych.
Vysledek byl pochopitelne devastujici. Pouze 2 hektolitry Pravidel (z peti) byly zplyneny. Jeden hektolitr zustal ve fazi kapalne a dva hektolitry se doslova vyparily pri explosi. I pri nejlepsi vuli musime proto uzavrit, ze Cimrmanovi se podarilo dosahnout pouze "Skoro Plynnych Pravidel Ceskeho Pravopisu" (i kdyz technicky spravnejsi by asi bylo "Castecne Plynna..."). Dalsi Cimrmanovy osudy v Pardubicich nam nejsou znamy, nebot nase maskovani bylo pri nahodne kontrole obcanskych prukazu prozrazeno a nase sekce byla pantografem z Pardubic vyhostena.
> Otevrenymi otazkami tedy zustava: > 1. otazka sekundarni: v jake hodnosti, v jake funkci a u jakeho > pardubickeho utvaru slouzil (ci snad jeste slouzi) DrGms Lukasek, zcela > konkretne zda nejde o poruc^i'c^ka Luka's^ka (jehoz velky vzor, poruc^i'k > Luka's^, poznamenejme pro neznale, je jednou z centralnich figur ve > S^vejkovi) > 2. otazka primarni: jaky je vztah dvou nejvetsich postav novodobych > ceskych dejin - Cimrmana a Svejka.
K otazce primarni musim uvest, ze v materialech, ktere jsme ukoristili v Pardubicich je take zminen svobodnicek Hasek Antonin. Bohuzel v nasi sekci nejsou zadni odbornici na genealogii Haskova rodu. Je-li vsak tento nejak pribuzensky spjat s Haskem Jaroslavem, ktery se mimochodem narodil zhruba v dobe Cimrmanova vojakovani, tak je mozne, ze nektere prihody a historky o Cimrmanovi prosakly ustnim podanim az do Svejka.
Otazkou praprimarni zde tedy je - jaky je vztah Haska Antonina a Jaroslava?
K otazce sekundarni se, doufejme, jeste vrati DrGms. Lukasek, jen co dohraje marias a dopije svou denni davku "Uplne Tekutych Pravidel Jazyka Ceskeho". Mozna se pak i dozvime, co je zde otazkou prasekundarni...(damy prominou)
Literatura: (1) S & S: Nas Jara Cimrman (2) S & S: Dobyti Severniho polu...
Honza Rehacek
ps. Otazka terciarni (pro opravdu otrle cimrmanology): Pokud se kapitanek Amstoulodi ozenil, jake pak bylo prijmeni jeho zeny?