Pernikovy mrakodrap

> Rosta Hedvicek napsal (mimo jine :-)
>
> Nesmysl. Cimrman trpel artrozou v kolenou (pozdeji zvanou "O.J.Simpson
> disease") and byl mnohokrat zaslechnut jak si pri jakemkoliv stoupani do
> kopce brumla pod svuj sedivy knirek: "I just hate those fucking mountains!"

Zacinam mit podezreni, ze mluvime o dvou ruznych osobach. Vy mate zrejme na mysli jakehosi churavejiciho americkeho mystifikatora Jerryho, ktery si musel zavolat odtahovou sluzbu, kdykoliv se potreboval vycurat, zatimco ja mluvim o ceskem vynalezci, objeviteli a lyzari Jarovi Cimrmanovi, jehoz vyhlasena fyzicka kondice, utuzena pravidelnym sportovanim v jednote "Sport-Umeni-Peri", mu jeste v pozdnim veku umoznovala delat horskeho pruvodce v rakouskem Innsbrucku (viz varianta SNEZNY MUZ).

> No, to je taky znamo, to bylo v Los Alamos - nezapomente ze Oppenheimer byl
> Cimrmanuv zak - viz clanky na http://www.golden.net/csc/75201.htm

Tady trefa do cerneho. Podle vysledku poslednich vrtu se epicentrum Mistrovy cinnosti v USA skutecne nachazi v Los Alamos, NM, a to na rohu Canyon Road a Diamond Drive.

> Zimmerman si Floridu zamiloval. Troufam si pripomenout jeste Zimmermanuv
> vyrok, kdyz poprve stanul na plazi na Manasota Key: "You can go to heaven,
> if you want to - I will stay right here!".

Ale, ale, ale,....

Takova jednoducha veta a hned dva preklepy... Ve slove "heaven" chybi na zacatku "t" a misto "a" ma byt "o". Uvedena veta zni: "You go to the oven, if you want to - I'll stay right here" a jak je cimrmanologum znamo, jedna se o uvod Jenickova monologu z Cimrmanova pohadkoveho horroru "Pernikovy mrakodrap", ktery mel svou americkou premieru v podzemni garazi obchodniho domu Sears v Chicagu, kde byl take Cimrmanem narychlo prelozen do anglictiny.

Ctenar znaly "Pernikove chaloupky" se asi domniva, ze se zde jedna o klicovy vystup, ve kterem se Jenicek snazi prechytracit zlou jezibabu. V Cimrmanove pohadkovem horroru je to vsak vsechno trochu jinak. Diky stastne souhre okolnosti se nam podarilo ziskat neuplny vytah z tohoto Mistrova skvostu. Pri evropske premiere "Pernikoveho mrakodrapu" (puvodni nazev "Pernikove sidliste") ve vychodoceske obci Rosice nad Labem, byl totiz mezi divaky take silne podnapily Frantisek K., ktery se evidentne domnival, ze se nachazi na protipozarnim skoleni, nebot si delal poznamky, ktere se kupodivu dochovaly.

Predevsim jezibaba uz v pernikove chaloupce davno nebydli. V ramci restituce je chaloupka navracena cecho-americke firme Kremilek&Vochomurka Ltd., ktera neleni a zpuchrely pernik nahrazuje vonavym mechem a kapradim :-) Soudne vystehovana jezibaba se pak protlouka jako obchodni cestujici s nezralymi jablicky, ktera se snazi udat v chaloupce u Snehurky a 1138 trpasliku (Cimrman jiz ve sve predchozi pohadce varuje pred trpasliky a jejich obrimi rozplozovacimi schopnostmi). Bdeli trpaslici vsak babu udavacku nachytaji a podezrele zbarvena jablicka poslou do chemicke laboratore. V nastalem trapnem tichu Snehurku opet znasilni a jezibabe, aby ji to nebylo lito, zmaluji zadek do fialova. Situaci zachranuje strycek Skrblik, z nedaleke osady "Svate Drevo", ktery se nabizi, ze za mirny poplatek pro Snehurku a stale pribyvajici trpasliky vybuduje v Krkonosich luxusni nekolikapodlazni pernikovy hotel. Jezibabe by pak pripadla chaloupka po trpaslicich, Kremilek s Vochomurkou, pote co by zaplatili stavbu hotelu, by se vratili do sve haciendy na brehu Mexickeho zalivu a do jejich zrenovovane chaloupky z mechu a kapradi by se nastehoval strycek Skrblik i se svoji mladistvou zenou Popelkou, vykonnou mistopredsedkyni Spolecnosti pratel zehu.

Tato narocna bytova vymena se vsak prilis nelibi Krakonosovi, ktery vola horkou linkou do Prahy Santa Klausovi a po jeho kyvnuti povolava k reseni situace sve dva nejlepsi tajne agenty: svalnateho Jenicka (kryci jmeno "James007") a robustni Marenku (kryci jmeno "Plesata Manicka"). Tyto vysadi vzducholodi na Snezce (kryci jmeno "Lysa hora") a tam je ponechava jejich osudu s instrukci cekat na svetelny signal. Oba agenti proto v nastale tme preslapuji za Ceskou boudou a vytrvale mzouraji do tmy zda neuvidi nejake to podezrele svetylko. Prvni dojde trpelivost Marence, ktera uz take potrebuje na malou, a premlouva Jenicka, aby sebehli dolu na vlastni pest. A prave v tomto okamziku pronasi Jenicek onu Cimrmanem narychlo prelozenou vetu: "You go to the oven, if you want to, but I'll stay right here" (cili v ceskem originalu: "Ty bez do Pece, jestli chces - ja zustanu tady").

Po dalsich 5 hodinach brejleni do tmy se vsak rozsviti uz i Jenickovi, ktery se rozhodne Marenku dohonit, ba predhonit. Vyuzije svou znalost krkonosskych zkratek a fofrem sjizdi Obrim dolem do Pece pod Snezkou. Po nekolikaminutovem primem sesupu po zadni casti tela se uspesne zarazi o kolemjdouciho dedecka Mrazicka, jemuz pohotovym nasedem zcela rozpusti berlu Mrazylku. Jen co se Mrazikovi stihne duchapritomne omluvit a uklonit (neni to zadny hloupy Ivan, je to nas chytry cesky James007), jiz se vydava hledat opustenou Plesatou Manicku. Ta je vsak mezitim v temnem lese na sipkem zarostle Ruzove hore zastavena hladovym vlkem a kdovi jak by to s ni dopadlo kdyby se tudy zrovna nevracel princ Bajaja, unaveny po odpoledni sichte na draci farme. Bajaja, ktery byl jednak znacne ospaly a jednak toho v temnem lese mnoho nevidel, si povsimne divciny vyrazne plese, splete si ji s utrzenym hrochem a jako uvedomely skaut ji odvazi do bezpeci zoologicke zahrady ve Dvore Kralove.

Po tomto vcelku trivialnim, a dalo by se rici trochu ospalem zacatku, vsak pohadka nabira na spadu a dej se podstatne komplikuje. My se s ni proto z casovych duvodu rozloucime a radeji si pripomeneme, ze inspiraci' k teto pohadce se staly caste Cimrmanovy vylety na sipkem zarostlou Kunetickou horu, kam Mistr jezdival s malym Jenickem Kasparem poustet draky, jak se o tom zminuje kolega Hubacek. A prave draci farma prince Bajaji hraje v zaveru pohadky klicovou roli - po havarii na bloku B dojde totiz k uniku draku do ovzdusi s naslednym uprkem chrabrych princu pres pole a role az za hranice kralovstvi, pri kterem si mnozi z nich zlomi nohu, nekteri i obe (timto alegorickym obrazem Cimrman varuje deti pred tragickymi nasledky, ktere pousteni draku muze mit). Pohadka pak pokracuje vseobecnym zdrazenim cen princezen (*), ktere nahle zvysena poptavka ze strany draku vyvolala a posleze konci efektnim vybuchem sopky.

(*) ceny princezen pred unikem draku a po uniku:
     Lada           1 zl. 50 kr.     423 zl. 25 kr.
     Ruzenka        1 zl. 40 kr.      78 zl. 20 kr.
     Krasomila      1 zl. 40 kr.      64 zl. 50 kr.
     silene smutna  zadarmo            2 zl. 25 kr.

Na Kuneticke hore take Cimrman pojal koncepci sveho dalsiho horroru "Kasparuv Kopecek", ktery vsak v prubehu sveho zivota nekolikrat prepracoval az do vysledne podoby, ktera s Janem Kasparem nema zrejme nic spolecneho. Zaverem tedy snad jen tolik, ze vzhledem k mnoha krvavym scenam v obou horrorech, Cimrman nedoporucoval jejich uvadeni v cinohre. Misto toho zalozil v nedalekem Hradci Kralove loutkove divadlo Drak, ktere tyto po mnoho let uspesne v Cechach inscenovalo, bez ujmy na zdravi hercu ci divaku (jak sam Jara rikaval: "z cizi loutky krev netece").

U prilezitosti jiz zminene americke premiery "Pernikoveho mrakodrapu" v Chicagu se Cimrman setkal take s profesorem Masarykem, kteremu se Cimrmanuv odvazny a vlastenecky kousek (kompletni cisarska rodina je v zaveru sezrana draky) velmi zalibil. Pri poklepavani na rameno si vsak Masaryk povsiml, ze Cimrman ma pod prodrenym sakem cosi tvrdeho, jakoby z preklizky vyrezaneho.

"To je skladaci Cesko-Slovensko", vysvetluje Mistr, "to si nosim s sebou, aby se mi nestyskalo. Jen ta Podkarpatska Rus se mi pod sako nechce vejit."

> zde srovnejte s jinym prispevkem Rosti Hedvicka:
> ...vzpomenme Cimrmanova vyroku: Domov ci vlast, to je to, co je v nas, 
> ne to v cem jsme my! To se da nosit s sebou!" (Tento vyrok byl pozdeji 
> mylne pripisovan americkemu herci George Voskovcovi, castemu hostu v 
> Cimrmanove dome na Floride...

Protoze vsak prisne paraguayske celni predpisy nepovolovaly dovoz hrobu do Paraguaye, musel Cimrman Kasparkovi narychlo objednat hrobecek novy. Premiera pak probihala zcela hladce az do okamziku, kdy dochazi ke kladeni Kasparka do hrobecku, za dojimaveho poplakavani nejruznejsich lesnich zviratek. Zde se ukazalo, ze roztrzity Cimrman vzal misto Kasparkovi miru Smudlovi z predchazejici pohadky a Kasparek se pochopitelne do Smudlova hrobecku nechtel vejit. Tady se vsak Cimrman opet projevil jako veliky improvizator - popada nedaleko lezici sekacek na maso a primo na scene usekne Kasparkovi nozicky. A na to se musel poradne rozprahnout, protoze Kasparek byl vyrezany z tvrdeho duboveho dreva. Tato syrova scena, ktera by i v Cechach rozplakala nejednoho maleho divaka, zpusobuje v hledisti hotove pozdvizeni. Nekteri rodice omdlevaji, jini zbrkle hledaji nouzovy vychod, a kluci a holcicky zacinaji spontanne blinkat.

Neni divu, ze hned druhy den byl Cimrman z Paraguaye vyhosten a jen co z kulis seskrabal zbytky paraguayske narodni kuchyne, bali kufry a znamou oklikou pres Nove Mexiko, Severni Dakotu, Beringovu uzinu a Sibir zamiri domu, do Cech. Na Sibiri uz vsak v te dobe r^a'dily prvni bolsevicke bojuvky a Cimrman mel tu smulu, ze na jednu z nich, vedenou Vitalijem Rychnovem, ve tme narazil. Revolucionari si hned Cimrmana dobirali pro jeho patrnou inteligenci a rozpustile ho dloubali do zeber. Tak narazili i na Mistrovo skladaci Cesko-Slovensko a jak byli celi rozdovadeni, popadli pilku a Podkarpatskou Rus (ktera jak si vzpominame dole ze saka ponekud vycnivala) ufikli. To Cimrmana pobourilo natolik, ze se nechal zavest k Rychnovovi a kategoricky se dozadoval navraceni Rusi.

Rychnov s Cimrmanem usmlouval, ze Podkarpatska Rus bude jemu navracena az po sehrani "Pernikoveho mrakodrapu", aby znudenym molodcum, cekajicim v tajze na revoluci, lepe ubehl cas. Cimrman tedy v nepouzivane zemljance stavi improvizovane kulisy a jiz druhy den je pripraven k predstaveni. Bolsevikum se hra zpocatku libila, zvlaste pak scenka, ve ktere se jezibaba snazi udat nezrala jablicka - to bylo v hledisti radostneho dupotu a vyskotu. Kdyz se vsak trpaslici vraceli z nedalekych dolu, a na scene se jich vynorilo pouze 41, revolucionari zacali nespokojene mrucet a v duchu zasad socialistickeho realismu se dozadovali navratu vsech 1138 trpasliku. Cimrmanem pohotove navrzenou versi s dulnim nestestim Rychnov zamitl a Jarovi tak nezbylo nez zasednout ke stolu a zacit s vyrezavanim zbyvajicich 1097 trpasliku. Prace sla od ruky pomalu, ba velmi pomalu, tvrdohlavy Cimrman je vsak rozhodnut ziskat Rus zpet stuj co stuj, a tak zde trpaslik po trpasliku postupne vyrusta nejvetsi loutkovy kompars v dejinach divadla.

>
> zde Karel Oliva (oliva@coli.uni-sb.de) poznamenava:
>
> Dodejme, pratele, na tomto miste jeste zajimavou technickou podrobnost. 
> V Paraguayi, jak znamo, pracoval Cimrman s loutkami vedenymi shora. 
> Takove usporadan i by ovsem pro 1138 loutek (a to nepocitame Snehurku, 
> Jezibabu a Prince) vyzadovalo prilis rozsahlou prestavbu stropu z mechu a 
> chlevske mrvy v Rychnovove zemljance a na vedeni loutek zdola Cimrman 
> radeji ani nepomyslel - obvineni z podzemni cinnosti (se samozrejmymi 
> nasledky) bylo prilis nasnade. Genialni Jara si ovsem vedel rady i v 
> takoveto situaci, a tak realizoval trpasliky jako loutky vedene stranou.
>  

Teprve kdyz prijizdi posel z Leningradu se zpravou primo od Lenina, Cimrman pochopi, ze zde zacina jit do tuheho, zanechava kompars i Podkarpatskou Rus v rukou bolseviku a kvapne odjizdi domu do Podoli. Kolik z jeho loutkovych trpasliku se pozdeji uplatnilo na vysokych mistech sovetske statni spravy se muzeme jen domyslet. Po prijezdu do Cech Jara neztraci ani vterinu a okamzite varuje pred probouzejicim se komunismem ve svem traktatu "Komu neni shury dano, tomu nista", ktery pohotove vydalo nakladatelstvi Vilimek v edici "Cervena knihovna". Tento, pro nekoho mozna prekvapivy, vyber edice, byl zapricinen skutecnosti, ze komandir Rychnov, navzdory svemu revolucnimu presvedceni, se velmi casto oddaval milostnym hram v naruci ruznych aristokratickych panicek, cehoz si fundovany gynekolog-samouk Jara Cimrman nemohl nepovsimnout. Casto se letni noci plizival kolem letniho sidla knezny Prochorovove a nezakrytym oknem do loznice pozoroval divoke, az akrobaticke reje, kterym se feudalne-revolucni parek oddaval. A pokud jste priznivci eroticke literatury, nenechte si ve vyse zminenem traktatu ujit kapitolu "Rychnov pod kneznou". To budete mrkat, JAK bylo Rychnovovi shury dano.

Pletky s prislusnicemi reakcnich vrstev vsak nebyly jedinou skvrnkou na tridnim profilu komandira Rychnova. Ten mel take v sousedni vesnici malou tovarnicku na vyrobu ruskych matrjosek (takovych tech do sebe vsuvnych babusek), ve ktere tajne vykoristoval rusky pracujici lid. Ted se jiste, mile deti, zeptate: "jakpak mu to mohlo projit, cerchmantovi". Nebojte se, neproslo. Zahy po revoluci Rychnov na svoji malovyrobu babusek doplatil a byl popraven Strelcynem, ktery byl popraven Kazdichynem, ktery byl popraven Zinovjevem, ktery byl popraven Jagodou, ktery byl popraven Jezovem, ktery byl popraven Berijou, ktery byl popraven Molotovem, ktery (jako jeden z mala bolseviku te doby) zemrel prirozenou smrti.

Warning: V sobotu tomu bylo teprve 10 let.

S pozdravem

Honza Rehacek, sekce HK

[ Absurdistan| Cimrman's County| Dalsi prispevek]