Cimrman na vojne v Pisku?
Cimrman na vojne v Pisku?
Mimochodem, kdyz uz mluvime o vojne, tak jeste jednu zajimavost. Odtajneni nekterych vojenskych dokumentu v souvislosti s moznym vstupem CZ do NATO(*) vrhlo prekvapive svetlo i na pripadnou vojenskou sluzbu Jary Cimrmana. Ve stare kronice posadky v Pisku byl totiz objeven zapis z roku 1884, podle nehoz v tomto roce slouzil u mistniho delostreleckeho praporu tez jakysi "Jar. Cimrman". Zda se jedna o slavneho Jaru nebo jen o tuctoveho Jaroslava se da tezko rici, nicmene nasledujici poznamka ve stabnim deniku musi kazdeho cimrmanologa primet minimalne k vaznemu zamysleni:
"Cimrman Jar. - Cimrman je laxni, tvrdohlavy a pri manipulaci s kanonem dovedne predstira vykloubene zapesti. Na jeho obranu vsak dluzno podotknouti, ze behem 4 mesicu sluzby u nasi jednotky stacil vynalezti zubni pastu, zakop a poradovou pripravu, coz bylo pochvalne zaznamenano i cisarskym superintendantem ve Vidni. Jak jiz bylo receno vyse, Cimrmanuv postoj ke zbranim je povytce negativni. Nejdulezitejsi zbrani vojaka jsou podle Cimrmana zuby a prave stav chrupu u muzstva primel jej k priprave jakesi nazelenale masticky, kterou si vojaci pred ulehnutim zuby potiraji. A kupodivu, podle svedectvi polniho kovare, brzy ubylo pripadu akutni bolesti zubu u muzstva az o polovinu. Take uz nam neomdleva tolik dustojniku, kdyz na ne vojaci pri hlaseni neopatrne dychnou. Cimrman je ovsem zaprisahly pacifista. Pri nedavnem polnim cviceni s ostrymi se zakopal uprostred cviciste, aby nemusel ladovat hlaven. Byl bych ho ihned prikladne potrestal, ale inspektor Weinstein ze Styrskeho Hradce si po cviceni vsiml, ze z celeho pluku pouze Cimrman zustal nezraneny a naridil, ze napriste se maji vsichni vojaci pri bojove cinnosti zakopavat. Co se tyka Cimrmanova vynalezu poradove pripravy, citim se povinen pouze zaznamenat jeho heslo 'Cim vice se bude dupat, tim mene se bude strilet'. Inu ten pacifismus jsme mu z hlavy jaksi nevytloukli. Ale koneckoncu ta poradova priprava ma neco do sebe. Vojaci se trochu projdou a ja si provetram svatecni uniformu."
Tolik tedy stabni denik posadky v Pisku. Zaver necht si kazdy udela sam.
(*) Apropos, i myslenka na NATO jakozto obranny blok proti expanzi ruskeho medveda ma svuj predobraz v dile Jary Cimrmana. Ten totiz velmi brzy vycitil expanzivni choutky rakouske orlice a jiz koncem minuleho stoleti navrhl vytvorit obranny "Severocesky pakt" (tedy NBTO - North Bohemian Treaty Org.). V tomto uskupeni melo byt (podle Cimrmana) zahrnuto horni Litomericko, Trutnovsko, Tanvald a okoli, Jablonecko, severni Krusne hory, prevazna cast Liberecka a Spojene Staty Americke. Cimrman pochopitelne doufal, ze zejmena posledni clen aliance bude fungovat jako jakysi pojistny ventil v pretopenem rakousko-uherskem kotli. Bohuzel, ani po nekolikanasobnem prolistovani biografii presidentu McKinleyho, Roosevelta (T.) a Tufta jsem neobjevil zadny naznak jmena Cimrman a tak musim konstatovat, ze vzniku Severoceskeho obranneho paktu zabranil pravdepodobne fakt, ze Cimrman (jako jiz tolikrat) poslal svuj uvodni dopis nevyplacene. Americka strana se tak o potizich maleho naroda kdesi uprostred Evropy dozvedela az o mnoho let pozdeji od profesora Masaryka.
Vazeni cimrmanologove,
rad bych se jeste jednou vratil k nedavne poznamce o moznosti Cimrmanova vojakovani v Pisku. Nedalo mi to a poptaval jsem se mezi svymi jihoceskymi znamymi a zahy narazil na stopu zajimaveho dokumentu - osobniho deniku Aloise Nekvasila, ktery slouzil u pisecke posadky v letech 1884-85. V tomto rucne psanem dokumentu, zhusta ilustrovanem zelenou pastelkou firmy Koh-i-noor, jsem na jmeno Cimrman narazil hned nekolikrat. Bohuzel v deniku neni ani jedina zminka o tom, jakeho krestniho jmena tento Cimrman je, takze nelze s urcitosti tvrdit, ze se jedna primo o Jaru. Na druhe strane, mnohe Nekvasilovy poznamky poukazuji na naseho genia velmi sugestivne. Posudte sami.
(Zaznam z deniku cituji bez jakychkoliv komentaru. Pouze jsem vypustil nektere partie, ktere se Cimrmana evidentne netykaji, popripade ty, ktere by mohly narusit zdravy dusevni vyvoj mladsich ctenaru.)
*****************************************************************************
11.10.1884 - Na nasi jednotku prisli dva novacci. Nejakej Cimrman z vedlejsi
roty a Kodytko od Budejic...
02.11.1884 - ...Ten Cimrman je ale divnej pavouk. Zatimco vetsina vojaku pri
vychazce vyhledava lehke az stredne tezke zenstiny, Cimrman chodi
na ryby. Nasel pry za mestem misto, kde berou lipani.
10.11.1884 - Cimrman si nechal na stole rozevreny denik, tak jsem neodolal
a nakouk do nej:"...caj v nepromokavych pytliccich, kartac na
zuby, voda v prasku, pumpa na slunecni baterie,..." -
ten clovek je bud absolutni cvok nebo genius.
13.11.1884 - Porucik Trejbal od sousedniho jezdeckeho oddilu nalezl Cimrmanovi
pod posteli nejakou skrinku a rozslapal ji. Cimrman tvrdil, ze to
bylo radyjo. Byla plna takoveho divneho ostnateho dratu...
16.11.1884 - Cimrman nahodou ve skladu narazil na porucika Trejbala, ktery se
tam vyspaval z opice. Cimrman vyuzil teto prihody a pomaloval
porucikuv oblicej cervenou signalni barvou, ktera nesla omyt.
17.11.1884 - ...Cimrman se mi sveril, ze jeho vztah k poruciku Trejbalovi je
napjaty od te doby, co mu utopil parek hrebcu pri pokusu
vyslechtit sladkovodniho morskeho kone. To pry bylo jeste v zari.
18.11.1884 - Porucik Trejbal odjel na ctrnact dni do Pysel na sluzebni cestu.
Cimrman je neobycejne hovorny a co chvili si dosti falesnym
hlasem prozpevuje.
21.11.1884 - Zahajujeme tridenni cviceni. Cimrman kamsi zmizel a neni po nem
ani vidu ani slechu ani cmuchu...
22.11.1884 - Na listopad je dosti teplo a porad lije jako z konve. Vsechny
potraviny jsou durch a prakticky nepozivatelne. Konecne se mohl
uplatnit Cimrmanuv caj v nepromokavych pytliccich. Ten jediny
je stale jeste suchy. Ma vsak i sve drobne mouchy. Napriklad
vubec nelouhuje.
24.11.1884 - Po cviceni, ktere nas vsechny stalo mnoho sramu a frajtr Novotny
dokonce prisel o polovinu oboci, se Cimrman vyhrabal odkudsi ze
zeme, odpocaty a bez jedineho skrabnuti. Vecer jsme mu dali deku.
26.11.1884 - Vojensky inspektor z Vidne naridil, ze od nynejska se budou
vsichni vojaci pri cviceni zakopavat. Byla to urcite protekce;
Cimrman je totiz taky Videnak...
27.11.1884 - Silenec nas nuti, abychom si kazdy vecer potirali zuby nejakym
nazelenalym svinstvem. Vcera nam ukazoval, jak se to da roztirat
pomoci kartace na boty. Zacinam se obavat, ze kapitan Ziskovsky
je jeho experimentovani priznive naklonen.
01.12.1884 - Porucik Trejbal se vratil z cesty do Pysel. V jeho sluzebnim byte
byl nalezen zivy jezevec. Jak se tam jezevec dostal a kdo ho krmil
neni znamo. Jiste vsak je, ze jezevec se neobtezoval pouzivat
toaletni zarizeni.
04.12.1884 - Porucik Trejbal si vyhledal novy sluzebni byt. Kazdy den
prohlasuje, ze Cimrmana priskripne.
18.12.1884 - ...Cimrman zalozil vojenskou divadelni spolecnost "Lipani".
21.12.1884 - Uz zase mam ukrutnej hlad. Poslal bych si Cimrmana pro krvavou
tlacenku, ale zase tu neni, pacholek.
23.12.1884 - Cimrman vynalezl prskavky. Jeden balicek jsem mu ukradl.
Pozadal mne totiz, abych poslal tucet balicku na ukazku nejakemu
jeho kamaradovi do Svedska. Tucet nebo jedenact - kamaradovi to
bude sumafuk...
24.12.1884 - Nekdo propasoval do naseho plukovniho betlema mysi, ktere se nam
na zimu stahovaly do sklepa. Mysi prevrhly jeslicky, z chlivka
udelaly kulnicku na drivi, povalily vetsinu cinovych vojacku,
kteri betlem obetave strazili a dvema kralum ohryzaly drevene
plnovousy. Stedry den byl veselejsi nez lonsky Silvestr.
25.12.1884 - Po zazpivani vanocnich koled pod rozsvicenym vanocnim stromkem
musela byt polovina nasi roty odvezena do pisecke nemocnice s
popaleninami od prskajicich prskavek. Ode dneska je tak nase rota
nebojeschopna a diky Cimrmanovi zde vladne prava vanocni pohoda.
03.01.1885 - Cimrmanova divadelni spolecnost predvedla prvni hru. Bylo to pry
od Cimrmana samotneho. Prilis jsem to nepochopil. Cele
predstaveni na jevisti rozebirali nejaky mlynek na maso ci co.
04.01.1885 - Na rotu se vratili dalsi vojaci z pisecke nemocnice. Ode dneska
jsme opet bojeschopni...
09.01.1885 - Probehlo dalsi cviceni. Tentokrat uz se zakopavanim. To je napad,
zakopavat se v lednu. To je jako byste se zakopavali do kamene.
Cimrman nam sdelil, ze on sam si zakop lehce vyhloubil za pomoci
prskavek, ktere mu zbyly od Stedreho dne. Dali jsme mu deku.
12.01.1885 - Cimrmanova divadelni spolecnost uvedla druhou hru. Bylo to opet
tak abstraktni, ze tomu nerozumel ani sikovatel Hurych a ten ma
dve tridy mestanky. Ale alespon byla trochu legrace. V zaveru na
nas padali psi a kocky. Poruciku Trejbalovi jedna letici kocka
utrhla vylozky...
23.01.1885 - Cimrmanovi "Lipani" uvedli jiz treti hru. Byla to pry vsechno
nejaka "trilogyje". Docela zacinam divadlu prichazet na chut,
i kdyz priznavam, ze jeste stale mi neni vsechno jasne. Napriklad
si nejsem zcela jisty jsou-li Cimrmanovy hry v cestine nebo v
nejakem cizim jazyce.
24.01.1885 - Cimrman prinesl do kuchyne nove koreni. Rika mu "afrodysijakum"
ihned ho se svolenim velitele kuchyne nasypal do hnede omacky,
kterou mivame kazdou stredu.
25.01.1885 - Nekolik vojaku se nevratilo z vychazky.
29.01.1885 - Pri vojenskem cviceni napadl jezdecky oddil porucika Trejbala
mistni pradelnu. Skoda na spodnim pradle cini 386 zlatych.
30.01.1885 - ...Pri setreni vyslo najevo, ze vojaci, povereni pripravou map
se znali s nekolika pradlenami a do mist pradelny zakreslili
kosoctverce, kterymi se jinak v cisarskych mapach zaznamenavaji
nepratelske koty k dobyti. Vojaci pri vyslechu uvedli, ze byli
zcela obluzeni Cimrmanovym korenim.
31.01.1885 - Porucik Trejbal mel obsahlou rec k celemu pluku. Z reci vyplynulo,
ze za poslednich patnact milionu let jedinou udalosti, za kterou
Cimrman nenese osobni zodpovednost, bylo vyhynuti dinosauru.
02.02.1885 - ...Cimrman byl prevelen do Hradce Kralove.
09.02.1885 - Pisu z pisecke nemocnice. Snazil jsem se pri cviceni vyhloubit
zakop prskavkami, ktere jsem kdysi Cimrmanovi ukradl. Pri tom
jsem si vykloubil rameno. Mozna se ty prskavky musi zapalit, kdo
vi - u Cimrmana by me to vubec neprekvapilo.
*****************************************************************************
I kdyz nase sekce peclive zanalyzovala vsechny zaznamy, nejvetsi poprask u nas samozrejme zpusobil zaznam predposledni. Pri jeho spatreni zacal i nas sluzebni pes "Votrok" projevovat znamky radostneho vzruseni. Nedockave stekal, koulel ocima a ohonem vrtel tak intensivne, ze jsme se zacali obavat, aby nam ze same radosti nevzletl. Sestavili jsme proto pruzkumny oddil, vyzbrojeny lupami, kostaty, pilkami na zelezo, hrebeny, elektrickymi vysavaci prachu a nekolika stovkami korun ceskych na uplatu a vyrazili procesat archiv Obvodni vojenske spravy, ktera sidli na Velkem namesti v HK. Jake vsak bylo nase zklamani kdyz, krome starych svabu, knofliku, pecek od tresni, ponozek a polozek, ktere pro potencialni pritomnost dam ani nechci jmenovat, jsme nenasli vubec nic.
Prece jen se ukazalo, ze stopa v Pisku se sleduje podstatne lepe nez stopa na kamenite dlazbe v Hradci Kralove. A tak jsme se volky-nevolky s hlavami svesenymi vratili do jiznich Cech, abychom zachranili co se da, nez se do veci vlozi tymy profesionalnich cimrmanologu. Pri naslednem patrani jsme se soustredili zejmena na zminky o Cimrmanove herecke spolecnosti a musim vam s radosti sdelit, ze nase vyprava do divadelniho oddeleni Jihoceskeho muzea v Ceskych Budejovicich prinesla necekane plody. Zminku o Cimrmanove hereckem souboru jsme zde nalezli hned na nekolika mistech.
Prvni nam pod ruku padla zasla, ale stale slusne citelna, kronika mesta Pisek. Podle piseckeho kronikare, pana Jakuba Rzounka, existovala vojenska herecka' spolecnost "Lipani" az do cervna 1885 (tedy jeste cele 4 mesice po Cimrmanove odchodu do Hradce Kralove), kdy "doslo k hromadne otrave clenu souboru dosud nezjistenou houbou". Pote se sice vojaci nekolikrat pokusili "Lipany" obnovit, lec nenasla se zadna dostatecne silna osobnost, kolem ktere by se ochotnici mohli semknout. Krome toho oblastni velitelstvi v Jindrichove Hradci zakazalo jakekoliv projevy divadelnictvi v cisarskych vojenskych prostorech (s vyjimkou poradove pripravy samozrejme).
Z pameti' jihoceskeho divadelniho kritika Premysla Kruzberskeho jsme se zase neco dozvedeli o naplni Cimrmanovych her, ktere "Lipani" predvadeli. Cimrman v nich vpodstate varuje pred moznym vojenskym zneuzitim modernich technologii, ktere z velke casti sam vymyslel nebo alespon inspiroval. Aby se vsak jeho dalekozrive vyjevy, doslova naslapane vynalezy jejichz niciva sila presahovala tehdejsi standard o nekolik radu, nedostaly do rukou opovrhovane rakousko- uherske masinerii, Cimrman pouzil formu alegorickych bachorek, ve kterych si jejich hlavni protagoniste "Pejsek" a "Kocicka" s tehdy futuristickymi zbranemi nenucene pohravaji. I pres tento format Cimrman doufal, ze prosti cesti vojaci jeho myslenky, umne zamaskovane v jinotajich, pochopi, budou si je predavat z generace na generaci, a jednou je vyuziji v samostatne ceske armade.
Znalce nasi literatury ted samozrejme napadne otazka, zda se tyto bachorky nedostaly az ke Karlu Capkovi, ktery pozdeji s uspechem pouzil obou oblibenych postavicek ve sve knizce pro deti. Toto podezreni je dale posileno faktem, ze i Capek v mnoha svych pracech varuje pred mocenskym zneuzitim technologie; nejsilneji v romanu "Krakatit" o jehoz mozne inspiraci Cimrmanem se nase sekce zminila jiz loni. Capek v nem pochoden, zapalenou Cimrmanovou trilogii poponesl o velky kus kupredu.
O pripadnem pozdejsim vyuziti Cimrmanovych myslenek v ceske armade se vsak muzeme jen dohadovat. Historie vojenstvi se o zadnych "super-zbranich" pouzitych ceskymi vojaky na pocatku stoleti ani pozdeji nezminuje. I kdyz kdovi, jak to tenkrat u Zborova vlastne bylo?
Asi nejcennejsim objevem v ceskobudejovickem muzeu byl "Seznam premier v jiznich Cechach v letech 1880-1890" sestaveny kolektivem studentu mistni realky v roce 1903. V tomto masivnim svazku maji Cimrmanovi "Lipani" hned tri zaznamy (povsimnete si, prosim, ze az na treti hru trilogie, uvedena data presne souhlasi s popisem v deniku Aloise Nekvasila):
"Lipani", Pisek, Cimrman: 3.1.1885 - "Pejsek a Kocicka rozebiraji samopal" 12.1.1885 - "Pejsek a Kocicka si hraji na schovavanou na minovem poli" 22.1.1885 - "Jak si Pejsek s Kocickou uvarili nervove paralytickou polivku"
Tento vycet premier osvetluje abstraktni raz predstaveni, na ktery si Nekvasil stezuje. Hry se doslova utapely ve zbytecne rozvleklych pasazich, v nichz se amatersi herci prochazeli bezucelne po jevisti a monotonnim hlasem opakovane deklamovali technicke parametry jim sverenych zbrani, jakoz i zbrani sverenych nepriteli, a to vse jen proto, aby si prosti vojaci tyto parametry snaze zapamatovali. Unavene muzstvo, tesici se na lechtive anekdoty a poodhalene kotnicky, se pochopitelne k smrti nudilo i kdyz nutno priznat, ze Cimrman se snazil ponekud technokraticky raz svych kusu ozivit. Napriklad ve finale druhe hry trilogie, kdy se smecka pejsku a kocicek zene pres minove pole k pykole, zapaloval v zakulisi pro podbarveni deje sve nechvalne proslule vanocni prskavky a soubezne s jejich prskanim nechaval do hlediste prakem vystrelovat ruzne zatoulane psy a kocky, ktere sesbiral pri svych cestach na ryby. Po sehrani zaverecneho dilu trilogie zase herci zdarma rozdavali divakum nesnedenou polevku a po odliceni je na divadelnich nositkach obetave prenaseli do polniho lazaretu.
Neni tedy divu, ze Cimrmanuv soubor se zahy stal velmi popularnim a jeho umelecky vedouci stihl jeste pred svym odvelenim do Hradce - jako pridavek - secvicit s vojaky zivy obraz "Pejsek a Kocicka kladou vence k hrobu neznameho pejska." Nase sekce se domniva, ze to byl prave nacvik tohoto obrazu, ktery Cimrmanovi vnukl myslenku na zavedeni poradove pripravy. Cimrman-humanista si dobre spocital, ze cim vice se budou vojaci venovat priprave divadla, tim mene se budou moci venovat vlastnimu nacviku zabijeni.
Poslednim artefaktem nalezenym v ceskobudejovickem muzeu je strucny uredni doklad o podani patentu. Byl vystaven v roce 1919 Zemskym patentovym uradem v Brne, kde si sikovatel Kamil Hurych chtel nechat overit svuj vynalez naslapne miny, jejiz konstrukci nosil po celych 34 let v hlave. Dopadl vsak stejne jako Varel Fristejnsky ze zname polarni expedice Cecha Karla Nemce (*): pobyt v ustavu mu byl prodlouzen o 10 let.
(*) pramen: Dobyti Severniho Polu... (Divadlo Jary Cimrmana)
Honza Rehacek
ps. Jeste bych chtel touto cestou vyjadrit podekovani rodine Nekvasilovych z Jindrichova Hradce za laskave svoleni k nahlednuti do osobniho deniku jejich pradedecka, Aloise Nekvasila, dale za pomerne vydareny nedelni obed a v neposledni rade za obetavy prevoz do budovy Okresniho ustavu narodniho zdravi.
