Cimrman a Mendelejev
Cimrman a Mendelejev
> Petr Nilas napsal: > > BTW: Suchy zip je samozrejme take Cimrmanuv vynalez. Kdyz, kratce pote > co rozbil svuj prvni atom, ...a maminka mu to rikala: 'nehraj si s tim atomem, Jaro, nebo ho rozbijes' > chtel Cimrman polibit Mendelejeva za to > ze mu bezplatne pujcil tehdy jeste neperiodickou tabulku prvku, > jejich vousy se dosebe zaklesly tak, ze sly odtrhnout jen s vypetim > vsech sil obou vynalezcu.... ...aha, tak proto si Husak s Breznevem nemohli nechat narust plnovous podle vzoru svych milovanych klasiku (tj. M & E) :-)
...ale ted uz vazne...
..tady neni zcela presne jasne kdo komu periodickou tabulku vlastne pujcil. Periodicka Tabulka Prvku byla ve sve konecne forme publikovana v roce 1871, kdy bylo Cimrmanovi -14 az 22 let. Teoreticky neni tedy zcela vylouceno, ze tabulku objevil mlady Cimrman, pujcil ji Dmitriji Ivanovici a nasledky se brzy dostavily.
V tomto ohledu se nam nedavno dostal do ruky zajimavy dokument od nasich videnskych spolupracovniku. Jedna se o nacrt Soustavy Chemickych Prvku jejimz autorem byla podle vseho 11-leta zakyne Videnske divci skoly Jaroslava C. Uvazime-li, ze Jara az do svych 15 let vystupoval jako zena, je zde velika pravdepodobnost ze zmineny dokument pochazi z Mistrova pera.
Konecne autorstvi Periodicke Tabulky je stale predmetem sporu mezi svetovymi cimrmanology a mendelejevology. Abych podporil nasi stranu sporu podotykam jeste, ze Cimrman v pozdejsich letech svou rannou tabulku (ktera, jak brzy uvidime byla znacne naivni) podstatne zdokonalil a jeji konecnou versi se chystal prednest na Konferenci o vodiku v unoru 1906, kde, jak vsak vime, byl umlcen rozvasnenym davem (zrejme rusti provokateri). Sam Mendelejev se o tomto incidentu uz asi nedozvedel (zemrel v roce 1907) a Cimrmanova zdokonalena tabulka se pak ztratila v pokonferencnim chaosu. My se proto musime spokojit pouze s jeji nejrannejsi versi.
{Podle cerstvych vysledku jeruzalemske sekce by Jara svou tabulku prvku odvodil jeste jako kojenec. Vzhledem k tomu, ze tento vysledek nebyl zatim ratifikovan sirokou cimrmanologickou verejnosti, nebudeme tuto variantu dale rozvadet.}
A ted tedy k vlastni tabulce: autorka dokumentu Jaroslava C. (kterou budeme od teto chvile - pro duvodne podezreni z geniality - oznacovat jako Cimrman), si polozila otazku: Proc by se mel svet skladat z takovych nesmyslnych soucastek jako jsou berylium, argon, rubidium, yttrium a dalsi? Kolik z vas nekdy videlo v prirode rhodium? Nebo hafnium? Samozrejme nikdo. Cimrman se proto rozhodl skoncovat s touto archaickou klasifikaci zakladnich prvku a nahradit ji svou vlastni tabulkou, ktera by se skladala z prvku, ktere nas obklopuji v beznem zivote. Cimrmanova tabulka je tak zcela odlisna od tabulky Mendelejevovy (s vyjimkou prvku 13) a jeji plnou versi uvadime v samostatnem prispevku. Bohuzel se nam nepodarilo vypatrat kam Cimrman zapsal lanthanoidy a aktinoidy, takze tabulka je stale jeste neuplna (neni vylouceno, ze si je zapsal na pijak, ktery mu ukradla starsi spoluzacka Kafkova, zacinajici se promenovat v zenu).
Jak tedy Cimrman k teto tabulce dospel? V podstate na zaklade experimentovani. Asi nejdulezitejsi byl jeho experiment s krysami, ktere dostal od jakehosi Josefa Stetinace vymenou za 3 pytliky kulicek a vypracovani domaciho ukolu ze stredni nasobilky. Jednoho dne nacpal Cimrman krysy pod skleneny poklop s malym otvorem, ktery nasledne ucpal svym palcem. Krysy se zprvu tvarily jakoze nic, nicmene behem nekolika minut vsechny posly. Jelikoz nasledna pitva kuchynskym nozem ukazala, ze krysy zahynuly udusenim, Cimrman si do sveho deniku poznamenal: "Dnes jsem objevil svuj prvni prvek. Je to 'OTVOR'. Davam mu chemickou znacku 'O' a konstatuji, ze tento prvek je naprosto nezbytny k dychani." Vysledek tohoto experimentu Cimrmana jednak povzbudil k dalsi praci na tabulce prvku a jednak ho pozdeji inspiroval k jedne z jeho prvnich romantickych basni "Dycham a tedy ziji", kterou zde otiskujeme v plnem zneni:
*********************************************************
* Dycham a tedy ziji *
* *
* Kdyz jsem ucpal otvor *
* chciplo vsech pet potvor *
* Kdyz jsem je pak kuchal *
* byl jsem z toho blazen *
*********************************************************
No, jak vidite sami, v zaveru nam rym jeste trochu pokulhava, nicmene na 15-tileteho genia teprve zacinajiciho s cestinou je to docela slusny vykon (a nebo se v zaveru jedna o tzv. "relativni rym"?).
Dalsi vysledky pak na sebe nenechaly dlouho cekat. Jako druhy prvek objevuje Cimrman hlinu (chem. zn. 'H') a poznamenava, ze prvek 'H' je zrejme tretim nejrozsirenejsim prvkem ve vesmiru (spletl se pouze o 2 mista!!!). A pak uz nasleduje jeden objev za druhym (uplnou tabulku prvku prikladame zvlast). Zvlastni pozornost zasluhuje pouze prvek 29 (Cukr). Vhazovanim kostek cukru do umyvadla s horkym cajem Cimrman zjistil, ze tyto se rozpadaji, s polocasem rozpadu zhruba 15 vterin, a z toho pak vydedukoval, ze cukr je radioaktivni. Samozrejme dnes vime, ze to neni pravda (s vyjimkou nekterych oblasti Ukrajiny) nicmene Cimrman tim zahajil pokusy se samovolnym rozpadem latek, ktere ho posleze zavaly daleko za hranice Rakouska-Uherska (o tom ale az nekdy priste).
My se uz vice touto hrickou Cimrmanova mladi nebudeme zabyvat a preneseme se do roku 1906, kdy si Cimrman pripravoval sve poznamky pro Konferenci o vodiku. Tam mel prednest referat o sve praci na syntese supertezkych prvku (tedy s cisly 103 a vyse). Kolik techto prvku se Cimrmanovi podarilo objevit nevime. Cimrmanovy synteticke metody vsak byly natolik revolucni, ze syntesa prvku c. 103-120 byla naprostou hrackou a Cimrman se ani nenamahal temto prvkum dat jmeno a nazyval je proste cislovkami (tuto praxi po nem prevzala i organizace IUPAC s modernimi nazvy jako "unnilpentium" (prvek 105) ci "unununium" (prvek 111)).
Teprve s prvkem jehoz atomove cislo bylo 121 se Cimrman trochu zapotil
(elektronove slupky tohoto prvku jsou jiz tak komplikovane, ze Mistr musel
na jejich odstraneni pouzit skrabku na brambory v liptakovske hospode)
a neni tedy divu, ze se rozhodl mu dat specificke jmeno. Zprvu uvazoval o
nazvu "Cimrmanium", vrozena skromnost mu vsak nedovolila pouzit prijmeni a
proto sahl ke krestnimu jmenu a prvek 121 pojmenoval "Ja'rum". Dalsi
objevene prvky pak (na zadost hostinskeho Sirotka v jehoz sklepe pokusy
provadel) pojmenoval:
122 - Tyrum
123 - Onrum
124 - Myrum
125 - Vyrum
126 - Onirum.
Souhrnne pak tyto prvky oznacoval jako rumoidy. Z doposud nezjistenych pricin
patri do teto tridy take prvek s cislem 29 - tedy Cuprum. To je pro mne -
jakozto nechemika - naprosta zahada.
Jak asi ocekavate, mendelejevologove se s touto klasifikaci zatim nesmirili a dozaduji se jejich vlastniho nazvoslovi, tj.
121 - Javodka
122 - Tyvodka
123 - Onvodka ...atd.
Inu, to vite, Rusove jsou na nazvoslovi citlivi (viz znamy spor kolem prvku 104: Rutherfordium vs. Kurcatovium/Dubnium).
Vsimnete si jak se tady opet kvantitativne projevil Cimrmanuv predstih pred dobou. Zatimco teprve v unoru 1996 se v nemeckem Darmstadtu podarilo objevit prvky 111 a 112, Cimrman byl jiz v unoru 1906 pripraven hovorit o prvcich s atomovymi cisly 121-126! (ten vykricnik je pouze vyrazem obdivu nasi sekce k Cimrmanovym vysledkum. Rozhodne si netroufame tvrdit, ze by Cimrman mel cokoliv do cineni s prvkem s atomovym cislem 126 faktorial - objev tohoto muzeme ocekavat nejdrive tak v pristim geologickem obdobi).
za sekci HK
Honza Rehacek
