Nevlastni sestra Laura
Nevlastni sestra Laura
Libicek, Boris wrote: > > > jeho sestry Luisy > co si vzpominam, zvana Laurou > Luisa byla tou, jez slasti prvych objeti okusiti dala mu
Ne, ne, vypada to, ze to byla opravdu Luisa.
Jednak se na tom shoduji prakticky vsechny dosud zverejnene cimrmanologicke studie a jednak se nas vidensky dopisovatel Oskar Kokoschka Pastuschi Tobolka zcela nedavno dopidil, ze detsky karneval, poradany Dobrovolnym krejcovskym sdruzenim Vidne IV. v roce 1877 vyhrala s velikym naskokem maska sourozencu Cimrmanovych "Luisa a jeji tygr".
Milan Hubacek wrote: > > >Co kdybychom to zmerili pres Himalaje? > >At si taky horolezec-nemrava neco uzije - pokud by ovsem nasledkem > >nakloneni zemske kozy neslitl osklivym drskopadem nekam do udoli... > > > >H. > > Kdo to kdy slysel, aby se mira brala pres jednu ... pardon ... pres jedno > prso? To je jako merit pres jeden bok.
I to by v zasade slo. Lide maji vicemene symetricky prurez. Muselo by se to tedy vzit od pupiku pres bok po kostrc a ponasobit dvema.
Ale jinak si myslim, ze tady doslo k nedorozumeni. Mereni poprsi se samozrejme provadi pres vsechna dosazitelna nadra, jejichz presny pocet zavisi na konkretnim zivocisnem druhu, jeho stari a take na dlouhodobe hladine zbytkove radiace v miste mereni.
To jednotne cislo u "kozy" se vztahuje pouze na vlastni akt padu z hory (ci "kozy", podle toho jak se na to divame), nebot spadnout ze dvou hor soucasne je, statisticky vzato, vpodstate nemozne. Jiz Jara Cimrman si pri listovani Vyrocni zpravou Urazove pojistovny se sidlem ve svycarskem Grosshochstettenu povsiml, ze vsechny pady vykazane za obdobi 1903-1905 se nalezaji v kolonce "pady z jedne hory", zatimco kolonka "soubezne pady ze dvou a vice hor" zela naprostou prazdnotou.
Vzhledem k tomu, ze citovana Vyrocni zprava neni bezne dosazitelna v siti okresnich knihoven, dovolil bych si kolegy upozornit na cenny sekundarni zdroj - a to na Cimrmanovu obsahlou studii "Kolobeh horolezcu v prirode", publikovanou jako soucast Almanachu polabskych alpinistu v roce 1907.
Cimrman se zde nesnazi prosadit novou olympijskou disciplinu, kombinujici orientacni beh s vysokohorskou cyklistikou, jak by se z nazvu mohlo zdat, ale v nekolika na sebe nenavazujicich kapitolach popisuje ruzne aspekty horolezectvi se zvlastnim zamerenim na pady.
Napriklad v kapitole seste se dozvime, ze pad z hory se, i pres veskere vnejsi podobnosti, da odlisit od padu z kozy a to tak, ze spadnuvsiho horolezce (resp. kozolezce) obratime na bricho a zjistime, zda ma na zadech upnuty kyslikovy pristroj. Takto se da pomerne exaktne stanovit odkud dany lezec spadl, jeste pred tim nez se na misto nestesti dostavi soudni ohledavac s moderni lekarskou technikou. V zaveru teze kapitoly pak Cimrman jeste poznamenava, ze pokud je soudni znalec nedosazitelny, daji se vysledky prave popsaneho predbezneho testu overit rozhlednutim se kolem mista dopadu. Je-li na blizku hora, stali jsme se pravdepodobne svedky padu z hory, zatimco blizkost k smrti vydesene kozy poukazuje spise na moznost padu z kozy, popripade s kozy, jednalo-li se o padatele s klasickym vzdelanim.
Nezkusene badatele ovsem musim varovat - zatimco padat ze dvou hor soucasne je opravdu obtizne, spadnout soucasne z hory a z kozy se da snadno, jak ukazuje pripad horolezkyne Laury Wengenove, citovany Cimrmanem v uvodu sedme kapitoly. Laura se pri jednom ze svych solovych vyletu na Matterhorn dopustila technicke chyby a z vysky 3800m dopadla na zada kamzici samice, popasajici se na strmem svahu. Diky sve uz znacne pokrocile hybnosti se ale Laura na jejich zadech dlouho neohrala. Neplanovane mezipristani vyrazilo kamzici koze dech obrazne i doslova a po dvouhlasem a zhruba stejne vystrasenem zajeceni-zameceni padaly obe samicky dal, respektive niz.
Lekarsky protokol podepsany vysokohorskym myslivcem Paulenem a zverolekarem Verbierem pak po zasluze konstatuje, ze Laura spadla jak z hory, tak z kozy, a ze po dopadu utrpela vazne zlomeniny druheho a ctvrteho zebra, pocitano odshora, a to presto, ze mezi jejim hrudnim kosem a skalnim podlozim byly hned tri kozy. Tvrdy pad vsak prezily pouze dve. Na druhe strane mela Laura stesti, ze lezla v Alpach a ne treba v Himalajich, kde by mohla spadnout na hrbet bengalskeho tygra a takovy dopad by asi neprezila zadna koza.
Zaverem bych si dovolil ocitovat motto, nalezene v zahlavi citovane studie, jez strucne a pri tom vystizne shrnuje tematiku Mistrem zde podrobne diskutovanou, tedy "Kolobeh horolezcu v prirode":
za hradeckou sekci,
Honza Rehacek
X Umberfield wrote: > > Vratila se tedy zpatky do rodneho mestecka, a kdyz zjistila, ze jeji > napadnik Nicolo Tortellini lezi na smrtelnem lozi, rozhodla se zmenit > svuj puvodni umysl a prece jen si jej vzit.
Cili v novodobe terminologii: podepsala s nim opozicni smlouvu.
> Druhy den po svatbe tovarnik zemrel a Laure po nem zustala tovarna na > testoviny, jejiz prosperitu behem nekolika let znasobila.
Zde je dluzno podotknout, ze ke znasobene prosperite pomohlo Laure predevsim Cimrmanovo turbovrtulove rotacni krajedlo spaget, zhotovene ze stareho, lec funkcniho flasinetu typu Hunten-Schlager. Diky tomuto zazraku moderni potravinarske technologie dokazala Laura zkratit delku spaget z puvodnich cca 18 km na snesitelnych 35 cm, cimz zvysila jejich konkurenceschopnost na dosti presycenem italskem testovinovem trhu.
Pripomenme si, ze puvodni Tortelliniho zavod obdrzel za celou dobu sve existence pouze jedinou zakazku - od vystredniho prumyslnika Umberta Togliattiho - a tu muselo na sever Italie dotahnout ctyrsprezi obzvlaste svalnatych byku. Tortelliniho osmnactikilometrova spageta se po doruceni tahla z Milana (tedy presneji "z Mila'na" - aby to nevypadalo, jako ze se snazim narknout kolegu Hubacka z nestridmeho pozivani testovin) az do maleho mestecka Cinisello a pouha jeji ostraha pred havrany, polnimi hlodavci a nenechavymi vesnicany stala Togliattiho nemale penize.
Ani soukroma ochranka, slozena z nejsrdnatejsich milanskych karabinieru, ovsem nedokazala spagetu pred zneuctenim ochranit a tak se pri jeji slavnostni konzumaci delniky Togliattiho automobiloveho zavodu ukazalo, ze cely cirka petikilometrovy usek mezi vesnicemi Riccione de la Fabria a Castellanza byl kymsi zaludne sezran a nahrazen retizkem na sebe navazanych tkanicek od bot. Prestoze ceta autolakyrniku, nespokojene prezvykujicich nedovarene tkanicky, vehementne protestovala a pozadovala vysetreni celeho skandalu, po pachatelich nezustala ani stopa. Teprve po mnoha letech se k teto akci prihlasila sicilska teroristicka organizace Giovani Esploratori a tim jak se zda historie Tortelliniho superspagety definitivne konci.
A zaverem jeste jedna prosba technickeho charakteru: nemohl byste, pane kolego J.G. Umberfielde (*), sve prispevky taktez prohnat rotacnim krajedlem spaget? Nevim jak jsou na tom ostatni, ale mne ty vase radky pri zobrazeni vybihaji z prislusneho okenka do okolniho prostoru, odkud je pak musim mysi nahanet zpatky na obrazovku.
s pozdravem,
Honza Rehacek
(*) nejste nahodou pribuzny znameho dolnorakouskeho skladatele lidovych pisni - Johanna Georga Umberfielda?
Libicek, Boris wrote: > > Kruci, ktera Laura to byla ? Nezacina jich byt nejak moc ?
A bude jeste hur, pane kolego.
V kronice jicinskeho literarne-osvetoveho krouzku "Komenskeho vnoucata" jsme nalezli tuto zdanlive nevinnou poznamku: "Dnes k nam prijede na navstevu z Prahy laurea't Cimrman".
No - nedalo nam to a nahledli jsme do Ottova slovniku naucneho, abychom zjistili presny vyznam slova "laureat" a docetli jsme se toto:
"laureat - osoba majici co do cineni s jednou ci vice Laurami"
Takze pozor, ono by jich pripadne mohlo byt hned nekolik.
> Udelejte v tech Laurach, prosim, nekdo poradek a usetrte me muk nejistot.
Delat v Cimrmanovych Laurach poradek si netroufam, ale alespon bych si dovolil vyslovit hypotezu, ze nevlastni sestra Laura, zminena kolegou Hubackem, horolezkyne Laura Wengenova, o ktere jsem referoval minuly tyden a konecne krotitelka Laura Tortelliniova, diskutovana kolegou Umberfieldem je jedna a tataz osoba.
Nejprve k nevlastni sestre. Kolega Hubacek uvadi, ze Laura byla Cimrmanovou nevlastni sestrou jak z otcovy, tak z matciny strany. Jak je to mozne? Nejsem sice odbornik na rodinne vztahy, ale myslim, ze nejprirozenejsi vysvetleni je, ze Cimrmanovi i Laurini rodice se rozvedli a preparovali se.
Jelikoz rodice Laury Wengenove se rozvedli zcela prokazatelne, soudim, ze nejpravdepodobnejsi scenar je tento: pan Leopold Cimrman si po rozvodu vzal pani Wengenovou, zatimco pan Wengen se ozenil s pani Marlene Cimrmanovou. Takto se tedy Laura stala Jarovou nevlastni sestrou z otcovy i matciny strany soucasne. Teoreticky by bylo jeste mozne, ze pan Cimrman by si vzal pana Wengena a pani Cimrmanova pani Wengenovou, ale obavam se, ze Viden na prelomu stoleti nebyla pro podobne varianty dostatecne liberalni.
Ma-li nekdo alternativni vysvetleni skutecnosti, ze Laura byla Jarovou nevlastni sestrou z otcovy i matciny strany, je nacase s nim verejne vystoupit.
Pri dodatecnem studiu priciny padu Laury Wengenove z Matterhornu jsme dale vypatrali, ze Laura pouzivala misto zajistovaciho lana superdlouhe spagety italskeho podnikatele Tortelliniho a byla tudiz pravdepodobne jeho zenou, nebot jedina spageta, kterou kdy Tortellini nekomu prodal putovala do Milana. Jako jeho zena vsak Laura mela klice od zavodni komory a tam byly spaget cele kilometry. Vypujcit si par set metru spaget tak pro ni nebylo zadnym problemem a to se ji stalo osudnym. Prumerna spageta ma totiz podstatne mensi nosnost nez lyko. Mensi nosnost ma podle Cimrmanovych prepocitavacich tabulek pevnosti uz snad jen vystydla hrachova kase.
A tim dnesni minisymposium na tema "Uloha Laury v Cimrmanove zivote" koncim a uvolnuji recnicky pultik dalsim potencialnim laurologum.
H.
