Janinka napsala: > Inu - kdo maze, ten jede - > jak rikaval nas milovany vynalezce, kdyz na > horskych turach turoval svuj sestinapravovy > turisticky tank.
K tomuto jeste par vysvetlujicich detailu.
K myslence na turisticky tank se Jara Cimrman dostal na podzim roku 1894, kdy byl pozvan skupinou slovenskych rolniku do Nizkych Tater, aby tam resil problem premnozenych kukacek. Kukacky totiz zanasely sva vejce do mistnich slepicaren, jejichz pracovnice si nasledne stezovaly, ze je z ustavicneho kukani cerstve vylihlych kurat boli hlava.
Cimrman se zpocatku snazil problem vyresit po dobrem. Chodil po lese, pohvizdoval si a nenapadne se pri tom pokousel kukackam vsugerovat, ze trpi zavratemi a meli by s letanim do okolnich vesnic skoncovat. Pozdeji kukacky ponoukal, aby se z chudeho Slovenska prestehovaly do bohatsich Uher a nebo aby alespon pouzivaly ucinnejsi antikoncepci. Kukacky ale bud neumely cesky a nebo byly obzvlaste tvrdohlave a na Cimrmanovy vyzvy nijak vyrazne nereagovaly.
Nasledujiciho jara tedy Jara najal nekolik volskych potahu a jal se po nizkotaterskych hvozdech rozsypavat otravene zrni. Ovsem pote, co prvni tri potahy skoncily pod lavinami bylo jasne, ze potah je pro vysokohorske podminky prilis zranitelnym dopravnim prostredkem.
V lete tedy Jara prisel s myslenkou rozsevat otravene zrni z horkovzdusneho balonu pojmenovaneho priznacne "Hubicka". Jenze mile kukacky na Cimrmanuv balon zvysoka kalely a balon se proto musel kazde tri az ctyri dny vyprat. A v tom byl kamen urazu: Mistrovi se nikdy nepodarilo balon nape^chovat do pradelniho hrnce, prestoze mu v tom jednou pomahala cela druha rota 2. divize rakousko-uherske pechoty, povolana z nedalekeho Kezmaroku.
Cimrman by ovsem radeji sam snedl otravene zrni, nez aby kapituloval. A na podzim roku 1895 tedy slovenskym pratelum predstavil svuj turisticky tank, s nimz bylo mozno vyjet az do nejvyssich poloh bez obav z lavin, kterymi se tank hrave prokousal. No a pokud se neprokousal, jeho hlaven poslouzila jako dychaci otvor, takze posadce stacilo pockat dojara, az se k nim prohrabou silni ovcacti psi z nedalekych salasi a nebo vyhladoveli medvedi. Pro tyto ucely byl Mistruv turisticky tank zaopatren pytlem brambor, ctyrmi smazenymi rizky, ctyrmi sadami pyzam a injekci na uspavani medvedu. Navic byl kazdy stroj standardne vybaven vysuvnym kukatkem, ktere Cimrman dumyslne vyuzival jako vabnicku na kukacky.
Zaverem bych chtel jeste dodat, ze tato - ve svem vysledku - uspesna akce byla soucasti sirsi Mistrovy kampane za mirove vyuziti vojenske techniky. Do ni se z dosud znamych objevu radi jeste Mistruv patent na odstranovani bradavic pomoci rucnich granatu, podany v roce 1903 v Bernu a dale prototyp krmiciho samopalu, jehoz jidelni dosah byl za dobrych povetrnostnich podminek az 800 metru. Zasobnik samopalu pojal na 200 malych karbanatku a pouzival se s uspechem pri prikrmovani turistu uvizlych v jinak nepristupnych skalnich stenach Vysokych Tater.
Honza
> K myslence na turisticky tank se Jara Cimrman dostal na podzim roku 1894, > kdy byl pozvan skupinou slovenskych rolniku do Nizkych Tater, aby tam > resil problem premnozenych kukacek. Kukacky totiz zanasely sva vejce do > mistnich slepicaren,
Ja bych si ze sve posice sekcniho zoologa dovolil malou poznamku na obranu kukacek.
Mezi sirokou verejnosti panuje nazor, ze kukacky zanaseji sva vejce do cizich hnizd z vrozene lajdackosti - tedy aby se nemusely starat o sve potomstvo.
Odbornikum je ovsem - diky rannym vyzkumum Jary Cimrmana - znamo, ze kukacky jsou v tom zcela nevinne. Jara prokazal, ze kukacky maji abnormalne vyvinuty mozek, ktery je v jejich male ptaci hlave neumerne stlacen a vznikly tlak pak u nich zpusobuje akutni silhavost. Kukacky se snazi snaset vejce do vlastniho hnizda, lec zminena porucha videni zpusobuje, ze se obvykle netrefi a vejce se ocitne v hnizde sousedu.
Cimrman tuto zvlastnost vypozoroval za sveho pobytu ve Skotsku, zhruba v dobe kdy zalozil popularni organizaci mladych prirodovedcu "Ku-Ku-Kluks-Klan", coz bychom mohli volne prelozit jako "Svaz kluku zabyvajicich se pozorovanim kukacek".
za hradeckou sekci, Dr. Kamil Studeny