Kocour Bad'our
Kocour Bad'our
> From: zajic@VTX.CZ > > Vazeni pratele, > ja bych se na to tak pozitivne nedival. Staci obycejny pohled, tak > rikajic z druhe strany, a co se ukaze? > K.O. > Ne, nebojte, neni to to, co si myslite. ...vy jste byl v posledni dobe verbalne ockovan, vidte :-) > Ko-ko-Zdravi-dak > Kropenaty Pipka Osmvajecdotydne
Muj ty Tondo Kropenaty, abyste se nam neusnasel - takovejch vajec do tydne! Vzdyt za prvni republiky stacily na komedii tri a jeste jenom do skla... Kdyz uz jste ale tema "ko-ko-ko..." nakousl, tak ja bych si s dovolenim taky klovnul. Ani skoleni zoologove totiz netusi, ze citoslovce slepiciho kvokani neni vysledkem prirozeneho vyvoje tohoto druhu, ale vedlejsim produktem Cimrmanova vyzkumu na poli zvireciho, a potazmo i lidskeho, koktani. Po konsultaci problemu se zootechnikem JZD Slusovice Frantiskem Knebortem a nasledne resersi v historii divadelni skupiny Lipany jsem se dopidil nasledujicich poznatku.
Zacneme trochu oklikou - u fotografovani - ale nelekejte se, ke slepicim se brzy vratime. O tom, ze Cimrman byl ve sve dobe uznavanym fotografem se na tomto foru jiste nemusim dlouze rozepisovat. Uz jen sam fakt, ze pri fotografovani drzel fotopristroj obvykle obracene (tedy cockou k sobe) by mu zajistil cestne misto v Pantheonu umeni. Vzpomenme napriklad jeho slavnou fotografii "Podzimni Seina", zobrazujici v nevidanem detailu knofliky jeho vesty s casti limce, ktera na Mezinarodni vystave fotografii v Parizi zpusobila obrovskou sensaci a Cimrmanovi vynesla povest avantgardniho excentrika, po kterem silela polovina francouzskych panicek.
A i kdyz se Cimrman po case naucil drzet fotopristroj ve spravne poloze, laska k fotografovani mu zustala a s ni, kupodivu, i renome predniho svetoveho fotografa. Neprekvapi nas proto, ze v roce 1906 Cimrman vyhral fotografickou soutez firmy "Westman Kodak" se svym cyklem fotografii "Pta'ci Ja'raba'ci", obsahujicim tak zname snimky jako "Andulka Safarova", "Panna nebo orel", "Nebud labut", "Cvicime se sokolem" a mnoho dalsich. Vubec nejznamejsi fotografii cyklu vsak byl realisticky pojaty cernobily dokument o tyrani ptactva v tresnovem sadu v Chebu "Stary Berka tluce spacky", jehoz zverejneni v Narodni Politice prinutilo nekolik rodin Berku z Chebu ke zmene trvaleho bydliste (spackove vsak prekvapive v Chebu zustali, tedy alespon na policii se zadny nehlasil...).
Za tento cyklus dostal Cimrman od firmy Kodak jednak novy fotoaparat, a jednak, od reditele firmy, symbolickou zasilku 7 papousku a 19 slepic. Bohuzel, ani pres tento pocet nebyly slepice usnasenischopne a tak se Jara rozhodl, ze ptaky radeji nauci vyslovovat jmeno Kodak a posle je panu rediteli nazpatek k narozeninam. S papousky to slo pomerne hladce a dva nejucenlivejsi uz po tydnu hrave vyslovovali "Westman Kodak" i s nekolika jednoduchymi reklamnimi hesly. Se slepicemi byla ovsem potiz. Ani po trech mesicich intenzivniho treninku se nedostaly dal nez k preryvanemu "ko-ko-ko-dak" a Cimrman si uvedomil, ze slepice trpi vrozenou koktavosti. A to zoologa Cimrmanova formatu samozrejme inspirovalo k zahajeni vyzkumu v oblasti zvireci koktavosti jako takove.
Nejlepe z tohoto projektu vysly ryby - ty nekoktaji vubec a jejich koeficient koktavosti je tedy 0. Pak nasleduji vsechna ostatni zvirata a na vrcholu pyramidy koktavosti je - no schvalne, tipnete si - anebo ne, tohle byste stejne neuhodli - je to krava. Cimrman si najal lidoveho lecitele Jouzu Ziskovskeho, ktery umel cist zviratum myslenky a s jeho pomoci provedl v Liptakove nekolik serii mereni. A prave krava, zapujcena od statkare Vachy, si vedla suverenne nejhure. Podle lecitele Ziskovskeho, se krava Stracena snazila rici: "Bucek ze me neudelate ani nahodou - takovy prase zase nejsem, ale jestli mi jeste jednou sahnete na to vemeno, tak vas kopnu do bricha." Z Cimrmanova vedeckeho deniku se ovsem dozvidame, ze hned na prvni slabice se dotycna krava zakoktala 1829x a ke zbytku sveho projevu se ve sledovanem casovem obdobi vubec nedostala (!), coz odpovida koeficientu koktavosti 0.97.
Touto kratochvili vsak Cimrmanovo zapoleni s koktavosti neskoncilo. Spise naopak. V dobe jeho pusobeni u kocovne divadelni spolecnosti Lipany se s ni Jara setkaval vpodstate kazdy vecer (mimochodem homo sapiens ma koeficient koktavosti 0.09, cimz se radi hned za slona). Na prknech, ktera znamenaji svet, propadali nezkuseni ochotnici treme a to zcasti narusovalo plynulost jejich projevu. Na nekterych s^taci'ch byla dokonce prkna tak prohnila, ze se divadelnici propadali az pod jeviste, coz projev narusovalo uplne (i kdyz napriklad v Chlumci nad Cidlinou Jara tohoto nedostatku vyuzil k nacviku zajimave varianty odchodu, zvane "zemetreseni z hor").
Koktavost, vyvolana tremou vsak Mistrovu souboru stale zpusobovala potize. Jednou napriklad Marysa nalevala Vavrovi kafe se slovy: "Tady jsem ti, Vavro, pripravila trochu ka-ka-ka-ka...". Na to se sedlak Vavra patrave zadival na podezrele vyhlizejici nahnedlou tekutinu v hrnicku a po nekolikerem zkrabateni nosu i cela se zvedl od stolu a odesel do zakulisi. Na jeviste se uz nevratil a tim se z tohoto predstaveni stalo historicky prvni a dosud jedine provedeni Marysi, ktere skoncilo happy-endem. Posledni kapkou, kterou pretekl pohar Jarovy trpelivosti byla neuspesna inscenace Prodane nevesty v Plzni, pri ktere na jevisti koktali s vyjimkou Vaska uplne vsichni. Krome toho se z orchestru dostavil pouze tympanista Nevrly, takze ani duet o vernem mimimilovani, velmi citlive doprovazeny tlumenym dunenim z podpalubi, nemohl predstaveni zachranit.
Cimrman zacal intenzivne premyslet, jak se s koktavosti v souboru vyporadat. V prvni fazi se pokousel o lecbu s^okem a kdykoliv se zdalo, ze se nekdo ze souboru se zakoktava, Cimrman, sedici v prvni rade, vhodil na jeviste cihlu. Postupem casu se ovsem herci stavali vuci sokum imunni a Jara potreboval stale vice a vice kolecek cihel. Jednou v Ceske Lipe se mu dokonce stalo, ze soubor prestal byt na jevisti videt a divaci se mohli pouze domyslet, co se za hromadou cihel odehrava. Jara proto v boji s koktavosti prechazi do faze druhe a vynaleza Metodu Verbalniho Ockovani, kterou si ted vysvetlime.
Kazdy venkovsky lekar dnes vi, ze kdyz si dite prodela tu ci onu chorobu v mirne forme, tak uz se ji v pozdejsim zivote nemusi obavat. A na tomto principu funguje i zminena metoda. Cimrman si povsiml, ze nikdo z ochotniku se v dane vete nezakokta dvakrat. Vyvodil z toho tedy, ze pokud by se mu podarilo primet cleny souboru, aby se v kazde replice trochu zakoktali, zbytek jejich projevu uz by plynul hladce jako dobre namazany kolovratek. Potiz pochopitelne spocivala v tom, jak herce k tomu preventivnimu zakoktani prinutit. A protoze klasicke kusy ceskeho ci svetoveho dramatu prilis mnoha zakoktanimi neoplyvaji, Jara si prihodne drama musel, jako obvykle, napsat sam. Abyste si udelali o metode verbalniho ockovani lepsi obrazek, uvedeme si zaverem vynatek z Cimrmanovy hry "Neuveritelna dobrodruzstvi kocoura Bad'oura ve Venezuele", behem jejiz premiery a 178 zaznamenanych repriz nedoslo ani k jednomu zakoktani a to i pres tu skutecnost, ze v Rokycanech musel za opileho predstavitele hlavni role zaskocit mlady a nezkuseny kulisak Ota Plk (jehoz pozdejsi osudy jsou vyliceny ve hre DJC "Zaskok").
Neuveritelna dobrodruzstvi kocoura Bad'oura ve Venezuele.
(cast jednani II.)
(ve kterem kocour Bad'our, kteremu je prezdivano Streptokok, a jeho verny pritel a chranenec, mysak Sysifos, navstivi drogistu Staska a jeho syny Pepu 1 a Pepu 2, kteri prave poradaji karneval pro ruzna zviratka. Do hry se dostavame v okamziku, kdy se poskakujici veverka priplete pod vemeno dojene krave a je smrticim uderem dojicky odhozena do kbeliku s mlekem).
... STASEK: Az veverka doskaka, kakadu si s ni rad pripije MONIKA: To tezko, soutez byla konana na nalestene podlaze a veverka uklouzla RUDOLF: Ba, baba bacila veverku tak silne, ze tato si uz nezaskace. MONIKA: Bohuzel jsem ji varovala az pote:"te tetelive babe se vyhni, veverko" BADOUR: Panstvo rado do dodojivsi osetrovatelky krav rejpa, co? FILUTA: Vevercina chyba! Proc ta koza za zazatkovanou lahvi neposeckala MONIKA: Protoze hlodavci jsou hravi, vy vyviklany zube FILUTA: (sundava si masku) Vidim, ze damy mymi mimikry zmateny nebyly PEPA 1: (vytahuje veverku) Co to tam plave ve veverce! Co je to za styl? SLIPKA: (klovne do veverky) Ro-ko-ko-ko-ko-ko-dak FILUTA: Kdo to tu lame me memento jazykem takto neohebnym! BADOUR: Slipka! Hle jak nese se se sesekanou sekanou s bramborem a tatarkou PEPA 1: Podle toho co rekl drogista tata: ta tatarka nestoji za nic PEPA 2: Doma ma mama majonezu. Vylezeme tam po zebriku PEPA 1: Pepo, po poponesenem zebriku nelez! BADOUR: Drogisto, toto toporne mluveni mi leze hrdlem jiz STASEK: Neco na splachnuti ti titiz bratri pripravi BADOUR: (zasnene) Ach, kde je ten kraj, kde upi pipy pisni tesklivou? PEPA 2: (otravene) Streptokok o kokosovem mleku muze jen snit BADOUR: (usecne) Sysife, umyj si fousy a v mziku ku kukuricnemu poli vyrazime RUDOLF: To chci videt - je prece znamo, ze fousy si Sysifos nikdy nemyje PEPA 1: I jen at si je umyje. Cosi mu leze ze zezelenale kstice RUDOLF: Asi sasanky, boli-li liliputana hlava, dava si na ni kvetinovy obklad PEPA 2: Pro tohoto anglosasa sasanek je skoda. Beztak na ne jen chyta lelky STASEK: Kdepak, na takhle zetlele lelek nereflektuje, to by musely byt cerstve ...
Honza Rehacek
