> From: Jiri JelinekPritomnost Leose Janacka ovsem stavi celou vec do uplne jineho svetla. Leos a Jara byli vrstevnici a Janacek, ktery si vetsinu libret psaval sam Cimrmana casto zadal o vyplneni hluchych mist, v cemz byl Mistr mistrem.> Subject: Re: Kocour Bad'our > > Zajimave je, ze tuhle prihodu popisuje ve svych vzpominkach i Leos Janacek, > .... > .... > M: Tady jsem ti, Vavro, pripravila trochu ka-ka-a.
Aby ovsem v Janackovych libretech nevzikl prilis velky zmatek, Cimrman kazdou repliku zakoncil zkratkou dane postavy, coz byla vzdy prvni dve pismena jmena a prijmeni a pak pismeno posledni. Tedy napr. vety, ktere pronesla Jeji pastorkyna byly zakonceny formuli je-pa-a. Vyse citovana ukazka tak pochazi pravdepodobne z opery Kata Kabanova. Tim pocatecnim "M:" se nenechte zmast, to je pouze indikace, jakym hlasem se ma dana vypln zazpivat (v nasem pripade mezzosopran).
V Jeffem uvedene vyplni tedy Kata Kabanova zpiva "Tady jsem ti, Vavro, pripravila trochu", pricemz slovo "trocha", pokud to nevite, znamena v lasskem nareci horkou bylinkovou koupel.
Cimrmanovy vyplne ovsem zmatly i zkusenejsi janackology nez je Jeff. Napriklad Charles Mackerras nedavno oznamil nalez noveho Janackova dila, ve kterem nekolikrat nalezl zkratku li-by-a, z cehoz usoudil, ze se asi jedna o dosud neznamou operu odehravajici se kdesi v africke pousti. Podrobnejsi studium rukopisu, provedene cesko-anglickou mezivladni komisi, vsak prokazalo, ze se jedna pouze o Cimrmanem doplneny preklad jiz davno nalezene a publiku dobre zname opery, tentokrat na namet Rudolfa Tesnohlidka.
A konecne, kdyz uz je rec o Janackovi, sluselo by se na tomto foru pripomenout, ze jedno z Janackovych pozdnich (a troufam si rici nejznamejsich) del, bylo primo inspirovano puvodni verzi Cimrmanovy pohadky Dlouhy, Siroky a Kratkozraky. V jednom z mist, ktere Cimrman pozdeji vyskrtl je i tato drobna scenka:
Princezna: Vzrusenim se mi dme prs...ten
Kratkozraky: Co to tu slysi muj bystry sluch? Neni to sonata?
Princezna: Ale, kdepak, to je symfonie...ta
s pozdravem, ja-re-k
> From: Jiri Jelinek> Subject: Re: Ko- Ba- r > > Vazeny Jarku, > vyse uvedene dva odstavce z Vaseho posledniho prispevku zcela pohroutily me > dosavadni predstavy nejen o Janackovi, ale i o zivote vubec. Predstava, jak > Kata zpiva mezzosopranem! lasskym! narecim v jedne scene s Vavrou!, ktery > prave ustval lisku na libyjske pousti, me dohani k silenstvi. > JIJEK
A to jsem vam jeste, vazeny Jijku, zamlcel to hlavni. Janackovi se Cimrmanovy vyplne tak zalibily, ze ho pozadal o napsani celeho libreta. Cimrman se nedal dvakrat pobizet (podle F. X. Saldy se nechal pobizet presne sestkrat, pri cemz to seste pobidnuti musela pani Janackova zduraznit pecenou husou, ktera se od doby, kdy se Mistr naucil ridit, stala jeho oblibenym pokrmem; vzdyt z kazde jizdy si dve az tri privezl a jak byly tak hezky zplostele, tak se mu i hezky vesly do pekace) a pustil se do prace na opernim cyklu "Obrazy ze zivota kata Kabanova" (pro strucnost je budu dale oznacovat jen jako "Obrazy"), ktere se mely stat jakymsi ceskym ekvivalentem "Prstenu Nibelungu", s tim rozdilem, ze Cimrman je misto do ctyr rozplanoval hned do osmdesati sedmi veceru, aby se mohly hrat po celou zimu, kdy na ceskem venkove neni beztak moc co delat.
Obrazy zacinaji pochmurnou ukolebavkou, ve ktere kat Kabanov houpa jeste ani nevystydleho obesence Burljanskeho, puvodnim povolanim zverolekare, popraveneho za kradez dvou zlatych zubu z tlamy cunika Kyrila, pri jehoz porazce na statku asistoval. Uz tato uvodni scena je velmi emocionalne pusobiva a Cimrman pro jistotu do libreta vlastni rukou napsal, ze na scene ma pri katove ukolebavce byt jen sibenice, dve improvizovane smutecni vrby a v koute pohozena veprova hlava. Take text ukolebavky je velmi vymluvny a hned od sameho pocatku nam umoznuje zahlednout i zablesk katovy vlidnejsi tvare, ktera je pro plne pochopeni jeho komplexni osobnosti zcela nezbytna.
Zde je text: Houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, (dalsich 967 radku je vymazano) houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, houpy hou, roupy uz te neberou.
Tato sloka se pak pro vetsi sugestivnost jeste petkrat zopakuje a prvni vecer cyklu po katove ukolebavce konci. Priznivci absolutniho rymu mi tech 967 vymazanych radku budou muset odpustit, jelikoz jsem dotazem na server zjistil, ze prispevky do JDC-L jsou limitovany kvotou 500 r^a'dek na osobu.
Druhy vecer Obrazu zacina arii korenarky Larisy, ktera svedomite pripravuje hojivou masticku, aby ji' v zaveru potrela Kabanovovy dlane a prsty, do masa rozedrene vysilujicim pohupovanim obesence v hrube rubasce. Ne, nebojte se, plny text arie si zde uvadet nebudeme. Pouze jeji zaver, nebot ten ma pro dalsi prubeh vecera primo dejotvorny vyznam:
... Pufi'r, mufi'r, horsky len, vyjdi kreci z rukou ven. Pufi'r, mufi'r, fuchsie, doleceni provede doktor Primakov ve Vladivostoku.Tady si, pratele, povsimneme, jak ve snaze popohnat dejovou linii kupredu Cimrman nevaha pouzit ani volny vers, coz byl prostredek v tehdejsi operni literature znacne neobvykly.
Ale zpatky k deji: Po navratu od korenarky kat Kabanov neztraci ani jedinou sekundu (Cimrman zde Janacka vyslovne zada, aby do partitury nevpisoval zadnou, byt i jen dvaatricetinovou, pomlku) a okamzite se odstehovava z mrtveho domu. Spolecne se svoji zenou Jenufou, jejich malou pastorkynou Feklus^ou a psem Lapa'kem pak prekonava protitankovy zataras "Bulba" a po zarostlem chodnicku vyrazi smerem k Vladivostoku. Druhy vecer Obrazu se konci rozvernou arii Tichona "Hledte sestry, jakeho mate vudce".
Dalsich 41 veceru cyklu popisuje putovani rodiny kata Kabanova pres Sibir do Vladivostoku. Vzhledem k vyse zminene kvote si zde nemuzeme popisovat peripetie celeho presunu a proto vpodstate nahodne vybiram vecer tricaty sedmy, kdy Kabanov dorazi do mestecka Barguzin, nedaleko Bajkalskeho jezera, a jeste za svetla zacina se psem Lapakem nad mestem hloubit malou a utulnou zemljanku. Cimrman sice zpocatku uvazoval o tom, ze by Kabanova vybavil zemljankou prenosnou, nakonec od toho vsak upustil a dobre udelal. Duet Kabanova a Lapaka "Ano, ve strani bude daleko lepe" patri po textove strance k nejzdarilejsim mistum Obrazu a pri nekolikanasobnem napaditem vyuziti akusticke konstanty "haf haf haf" se Cimrman tak vyradil, ze na nekolika mistech si tento text zazpiva i sam Kabanov.
Jenufe i Fekluse se v Barguzinu vcelku libilo a proto se rozhodly zde preckat tuhou sibirskou zimu. Kabanov si mezitim kratil dlouhe zimni vecery popravami chovancu mistniho vezeni a teprve na jare, kdyz uz doslo i na kapesni zlodeje, zacal vazne premyslet o baleni kufru. Starosta Barguzinu mu podekoval za dobre vykonanou praci a za odmenu jeho zene i jemu daroval nove lapte, ktere oba okamzite vyuzivaji v jedine baletni vlozce cyklu. Vezeni je pak prestaveno na materskou skolku a v uprazdnenych celach si deti hraji na honenou a na slepou babu. A kdyz se i z kruteho a nelitostneho dozorce Luky Kuzmice stane dobracky vychovatel Filka Morozov, tento puvodne nervy drasajici vecer konci smirlivym tercetem katovy rodiny, ktera s pisni "Ptacci prileti na mohylu" opousti Barguzin a v krvave zari zapadajiciho slunce vyra'z^i' k Vladivostoku. Lapak se jeste naposledy otoci, zadiva se smerem k lapaku a opona pada.
Na ctyricaty ctvrty vecer, ktery byl presne uprostred Obrazu, Cimrman celkem prekvapive naplanoval jarmark. Mistr zde spravne usoudil, ze po 43 vecerech bude mit proste venkovske publikum Janackovych ostrych harmonii az po krk a jeho jarmark mel slouzit jednak k neformalnimu setkani pevcu s divaky a take k rozprodani nekterych nepotrebnych rekvizit, napr. Burljanskeho hrube rubasky ci zbytku protitankovych zatarasu valejicich se jiz bez uzitku pred opustenou katovnou. K navozeni celkove srdecne atmosfery pak mela slouzit veprova hlava z prvniho obrazu, ktera by se v dobe konani jarmarku ohrivala v orchestristi. Je jen skodou, ze tato (podle Janackovych slov) "rezijni bomba" se zrejme nikdy nedockala realizace a jsou-li na teto konferenci nejaci zastupci Narodniho divadla, mozna by mohli popremyslet, zda by nestalo za to v dobe prestavek neco ve foyeru usmazit ci prihr^at (samozrejme za dodrzeni vsech protipozarnich opatreni!).
Po jarmarku zacina vecer ctyricaty paty, ve kterem se odpocate obecenstvo muze tesit na dramaticky vrchol cyklu. Kabanov se stastne dopotaci do Vladivostoku a hned na pocatku druheho dejstvi vecera nalezne ordinaci doktora Primakova, ktery mu dlane potira podezrele vyhlizejicim nahnedlym svinstvem (pravdepodobne kakaem). V naslednem duetu doktora a sestricky se vsak zpiva o jakesi "veci Makropulos" a katovi se ponekud netradicni lecba prestava libit. V udernem a pomerne akcnim duetu "Celeho me to pokropilo" se Kabanov snazi vyprostit z doktorova dreveneho sveraku, ovsem bez uspechu a tak se nakonec skutecne uzdravuje. Druhe dejstvi pak konci katovou arii "To cucis Lapaku!?", po jejimz skonceni se rodina Kabanovova odebira na nadrazi a nocnim courakem odjizdi zpet do Evropy.
Vecer ctyricaty sesty az osmdesaty sedmy pak popisuji tuto namahavou cestu zpatky a pri trose zle vule musime konstatovat, ze Cimrmanovo libreto se zde stava znacne rozvlacnym. Jedinou vyjimkou je vecer sedmdesaty paty, ve kterem se Kabanov potkava s panem Brouckem. Ten si to z Mesice namiril do 15. stoleti pres Sibir a behem kratkeho setkani s katovou rodinou se mu podarilo Jenufu premluvit k zakoupeni 16 litru postriku proti msicim, ktere musi Kabanov az do konce cyklu tahnout na svem hrbete, coz v poslednim veceru vede k opakovani jeho arie "Celeho me to pokropilo". Intelektualne vycerpany Cimrman uz zrejme nenalezal dostatek sil zakoncit sve veledilo originalnim textem a spolehl se radeji na zname prislovi, ze "opakovani je matkou moudrosti". Kdo je vsak otcem se mi zjistit nepodarilo.
Nechci spekulovat o tom, co se s libretem po Cimrmanove zmizeni stalo. Pokud je mi znamo, Janacek Obrazy v jejich puvodni verzi nezhudebnil, neni ovsem vylouceno, ze nektere dilci scenky ve svych pozdejsich dilech pouzil. Zaverem bych jen zduraznil, ze Ka't^a Kabanova a kat Kabanov jsou dve zcela ruzne osoby a zatimco Ka'tina zkratka, jak uz jsme poznamenali, byla kakaa, partie kata Kabanova oznacoval Cimrman v textu akronymem kakav. Zminuji se o tom hlavne proto, aby nejakym jemnejsim povaham pri listovani libretem nezatrnulo, ze narazily na prechodnik minuly a nedostaly z toho psotnik (pokud tu ovsem jeste vubec nejake jemne divci duse zustaly).
zdravi, Jarek
ps. Ve vcerejsim prispevku doslo k neprijemnemu preklepu. V Kate Kabanove, jak asi vite, zadny Vavra nevystupuje. Jednalo se pochopitelne o Varvaru. Ctitelum Leose Janacka jakoz i pasivnim rezistentum vseho druhu se timto za nasi sekci omlouvam.