Schrodingerova kocka
Schrodingerova kocka
Bohuslav Konecny wrote: > > Vazeni kolegove cimrmanologove > po Internetu koluje anonymni teorie, ktera je svym obsahem, pouzitymi > metodami i vyvozenymi dusledky hodna jen naseho genia. > Muze nekdo tento problem dovest do sirsich souvislosti nebo doplnit > nasledujici fragment? > ******************************************************************* > Axiom 1: Kocka pada vzdy na vsechny ctyri nohy (da se zevseobecnit na > dvou, tri, pripadne n-nohe kocky. Pro n=0 teorie diverguje). > Axiom 2: Krajic pada vzdy namazanou stranou dolu. > > Nyni privazeme kocce na zada namazany krajic, namazanou stranou nahoru. > Nechame-li nyni kocku padat, dochazi k frustraci systemu. Kocka nemuze > spadnout, protoze by musela spadnout na obe strany zaroven, coz neni mozne. > Efektivne tedy dochazi ke zruseni gravitace.
Podle nezavisleho pruzkumu naseho sekcniho krajicologa, Karla Krajicka, a s prihlednutim k intenzite stekotu naseho odbornika na kocky, psa Votroka (vlastne bych mel napsat dr. Votroka - on nam v cervnu uspesne promoval, vlcak jeden), muzeme konstatovat toto:
Cimrman ve svych pozdnich letech zjistil, ze soustava kocka-krajic ma abnormalne vyvinoutou Planckovu konstantu a jeji fyzikalni chovani je tudiz plne popsano zakony kvantove mechaniky. Spolecne se svym zakem, tehdy pouze dvaadvacetiletym Erwinem Schrodingerem, tuto soustavu peclive prostudoval, odvodil rovnici popisujici jeji casovy vyvoj a stanovil podminky, za nichz dochazi ke kvantovemu kolapsu krajice.
(dr. Votrok se v tomto okamziku vehementne dozaduje, abych pouzival odbornejsiho terminu - "kvantovy kolapes". Vzhledem k tomu, ze si sve zuby ceni opravdu vysoko, rad mu vyhovuji)
Aby odfiltroval rusive vlivy prostredi a zvysil tak vypovedni hodnotu experimentu, Cimrman navrhl, aby kocku s krajicem uzavreli do neprodysne krabice a tuto pak shazovali z okna Schrodingerova studentskeho apartma v patem patre cinzovniho domu na okraji Vidne. Oba vedci byli potencialem noveho pokusu tak uneseni, ze kdyz sbihali po schodech dolu, aby zaznamenali jeho vysledek, casto se v zertu sazeli, zda bude kocka po dopadu ziva ci mrtva. Stacilo necelych dve ste mereni a reseni puvodniho paradoxu bylo na svete: amplituda pravdepodobnosti, ze kocka dopadne na vsechny ctyri je 50%, zatimco pravdepodobnost dopadu krajice na namazanou stranu je presne opacna - tedy take 50%.
Po Cimrmanove zmizeni Schrodinger v pokusech pokracoval a sve vysledky publikoval v mnoha odbornych casopisech. Je vsak politovanihodne, ze v sobe nenasel dostatek slusnosti, aby se byt jen jednou jedinkrat zminil o tom, kdo byl skutecnym duchovnim otcem experimentu.
> Pro Mistrovo autorstvi snad hovori fragment jeho dopisu adresovany priteli > Albertovi A. Zni: " Berte, antigravitace je realna!" Prukazne to vsak neni.
Schrodingera z jeho neetickeho cinu usvedcuje i fragment jeho dopisu Albertu Ainstainovi, ve kterem mu nabizi spoluautorstvi sveho objevu: "Jen klidne Berte, vzdyt vite ze z cizi kocky krev netece."
za hradeckou sekci,
Honza Rehacek
Vazeni kolegove,
dovolte mi jeste strucne shrnuti prinosu Jary Cimrmana k vysvetleni paradoxu, predneseneho zde kolegou Konecnym.
Jak jiz bylo receno, kocka s namazanym krajicem na zadech je umistena do krabice a s ni svrzena z okna. Z pohledu klasicke fyziky je soucasny dopad kocky na ctyri nohy a krajice na namazanou stranu nemozny. Cimrmanova interpretace kvantove mechaniky vsak takovy vysledek pripousti. Vlnova funkce soustavy kocka-krajic zahrnuje totiz v okamziku dopadu vlastni vektory odpovidajici OBEMA zdanlive se vylucujicim stavum. TEPRVE kdyz otevreme krabici a provedeme zmereni, soustava kocka-krajic se nam, vlivem kolapsu vlnove funkce, jevi bud tak a nebo onak. To uz je ale DAVNO po padu a platnost Axiomu 1 a Axiomu 2 tudiz NENI narusena.
Jak uz to tak ale v zivote byva, jakmile rozresite jeden paradox, objevi se druhy. Zkusme si nyni predstavit co se stane, podrobime-li soustavu kocka-krajic obdobnemu experimentu, ovsem s tim rozdilem, ze namazeme kocku, zatimco krajic zustane suchy. Tuto variantu bychom si dovolili shrnout jednoduchou otazkou:
Dopadne (kazda) namazana kocka na vsechny ctyri?
Odpoved zatim nezname. Tusime vsak, ze bude kladna. Kolega Karel Krajicek, znamy coby neunavny experimentator, se totiz jeste behem analyzy problemu nebojacne namazal v nasem sekcnim sklipku a po kratkem, avsak intenzivnim, vravorani skutecne dopadl na vsechny ctyri.
Bohuzel, jedina kocka vedena v nasem stavu - sekretarka Janinka - resolutne odmitla se s nami namazat, nebot (cituji) "moc dobre vi, jak by to skoncilo. Pff." Proto s konecnou odpovedi na vyse polozenou otazku bude muset prijit nektera ze sekci s odvaznejsimi kockami.
"Libicek, Boris" wrote: > > a maji i ocas. > > namazany po jedne strane > xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Dekujeme take kolegovi Libickovi, za tento uryvek, ktery plne osvetlil jednu z mnohych zahad, na ktere jsme behem patrani narazili.
V Cimrmanove pracovnim denicku, revidovanem behem navstevy v hostinci U Sirotka, je retezec kvantovych formalismu prerusen nasledujici zajimavou poznamkou.
"Musim uz jit. Slysim zvenci hrmotny Sirotkuv hlas: 'Chlapi, tady lezi nejakej namazanej vocas. Pojdte mi s nim pichnout.'"
Puvodne jsme se domnivali, ze Cimrman zde popisuje jeden ze Sirotkovych mene obvyklych zpusobu narazeni sudu. Po dukladnem zvazeni vsech okolnosti, se zvlastnim zretelem k vyse citovanemu uryvku, je ale velmi pravdepodobne, ze Sirotek zde Cimrmanovi pouze asistoval pri jednom z jeho kvantovych pokusu. V tomto pripade se zrejme jednalo o problem:
"Na kterou stranu padne namazany ocas?"
ktery trapil rakouskeho psychiatra, Sigmunda Freuda, tak dlouho, az se rozhodl obratit se na sveho pritele, Jaru Cimrmana, s zadosti o pomoc.
A Cimrman problem skutecne experimentalne vyresil: na namazanou.
H.
