Kartova Mechanika
Kartova Mechanika
> Milan Hubacek napsal: > ...Cimrman postupne pokryval karty informaci > (dirkami) tak dlouho, az se hmota ztratila, karty se staly informaci samou > a tranformovaly se tak do virtualni reality. Jednalo se vsak nikoliv o > spojity, ale kvantovy dej, nebot rozdil mezi jednotlivymi stavy byl urcen > ^^^^^^^^ > prumerem derovaci jehly.
V zajmu historicke objektivnosti, bychom tady meli spise uzit Cimrmanuv puvodni termin "kartovy dej". Proslula kvantova mechanika neni totiz nicim jinym nez odvarem (nerkuli kradezi) Cimrmanovy kartove mechaniky.
Zasadnim principem teto je Cimrmanuv originalni postreh, ze karty z pakliku neubyvaji spojite, ale v urcitych diskretnich castkach, kterym Cimrman rikal "karta". Tento postreh byl Cimrmanem casto ventilovan a neusel pozornosti pritomnych kybicu, mezi kterymi nechybel ani Max Planck, ktery si do Liptakova jezdil z Berlina pro pivo. Planck vsak nerozumel cesky a do sveho zapisniku si slovo "karta" zaznamenal jako "kvarta". Vzhledem k tomu, ze Planckovo "r" bylo temer k nerozeznani od jeho "n", Planckuv asistent Rubens slovo prejal jako "kvanta" a tim doslo k pozdejsi transformaci Cimrmanovy kartove mechaniky na mechaniku kvantovou.
Stezejnim filosofickym principem kartove mechaniky je fakt, ze stav karet v pakliku se neda zjistit presne. Tvrzeni "vespod pakliku je kulove eso" v kartove mechanice pozbyva smyslu a je treba ho nahradit presnejsim "vespod pakliku je kulove eso s pravdepodobnosti p%". Kartova mechanika tak, na rozdil od mechaniky klasicke, nabyva vyrazne pravdepodobnostniho charakteru. Situace se samozrejme radikalne zmeni v okamziku, kdy stav karty zmerime (tedy kdyz "lizneme"). Zatimco pred merenim ma kazda karta k disposici hned nekolik stavu s urcitymi pravdepodobnostmi, po mereni (liznuti) je stav karty urcen jednoznacne. Tomuto procesu se v kvantove mechanice rika "collapse of the wave packet", zatimco Cimrmanova kartova mechanika uziva nazev "potencionalni kolaps", nebot slabsi natury se po liznuti casto zhroutily.
Dalsim z rady Cimrmanovych kartove-mechanickych postrehu byl tento: kdykoliv se mu podarilo (pomoci chytre volenych otazek) zjistit jakou hodnotu maji protihracovy karty, nebyl si jist barvou. Naopak zjistil-li presne barvu, nebyl si zase jist hodnotou. Tento traumatizujici zazitek popsal Mistr v clanku "Kartovy princip neurcitosti" (ktery pozdeji Heisenberg modifikoval na kvantovy p. n.) a jeho presny kvantitativni tvar se da vyjadrit pomoci tzv. Cimrmanovy rovnice jako:
\delta(barva)*\delta(hodnota) > k
kde "\delta" znaci neurcitost dane promenne a "k" je dobove oznaceni pro Cimrmanovu kartovou konstantu (dnes znama jako Planckova kvantova konstanta).
I v teto rovnici Planckuv asistent Rubens Cimrmanovu notaci hrube zmrzacil. Planck si sice na pivni tacek poznamenal "k", Rubens to vsak precetl jako "h". Navic hostinsky Sirotek pri placeni to "k" (resp. "h") preskrtl, domnivaje se, ze znaci male pivo, ktere Planck v Liptakove skonzumoval. Proto se dnes v ucebnicich fyziky misto Cimrmanovy konstanty "k" objevuje "preskrtnute h". Tato konstanta se pak v anglicky mluvicich zemich (na pamatku toho, ze k omylu doslo v hospode) vyslovuje "h bar".
Zaverem snad jen tolik, ze objev kvantove mechaniky je sam o sobe podrizen kvantovym zakonum a Cimrmanova kartova mechanika je jen jednou z moznych cest ke kvantove teorii. Sam Cimrman objevil kvantovou teorii nezavisle na sobe hned osmkrat. Diky svemu nizkemu pametovemu koeficientu totiz teorii zahy po objevu zase zapomnel a musel ji potom znovuobjevit jinymi cestami. Vysledna kvantova teorie je pak linearni superposici techto dilcich teorii.
za hradeckou sekci
Honza Rehacek
