> From: ohs@TIS.SY.CESNET.CZ (Jaromir Micanek) > Subject: Oblejvak losy > Zde bohuzel doposud Svojsikovi pracovni zapisky konci, pouze sikmo na > okraji jsou uvedeny dalsi tri pojmy : Koliboj smely, Choulivka > chvejiva a Sparta krizek. U vsech techto vyrazu je uveden velky > kterymi se dozajista hned s vami podelim, jen co Svojsik svuj denik > opet nekde pozapomene a ja se s nim budu moci ihned uchylit na > nejtissi a nejbezpecnejsi mistnost, ktera se na Obchodni akademii > nachazi.Vazeni pratele, vazene pritelkyne Krejcova a Pyskackova, musim s radosti konstatovat, ze pracovni zapisky profesora Svojsika ze svitavske sekce zapusobily na nas tym jako sprska zive vody. Takovy uragan cinorodosti jsem v nasi sekci naposledy zazil, kdyz nam nejaky dobromyslny anonym zavolal, ze mame ve sklepe jiz tyden tikajici neoznaceny balicek.
Pomysleni, ze po nasi planete behaji zviratka Mistrem objevena ci dokonce vyslechtena a pritom nikym radne neevidovana zatrepalo bez vyjimky kazdym z nas. Ostatne o ucinku teto zpravy vypovida nejlepe skutecnost, ze i jindy stoicky zoolog Dr. Kamil Studeny opustil beze slova svoji seslicku u teraria se slimaky a spontanne vybehl na ulici, pravdepodobne v dobre vire, ze behem nekolika prvnich minut sveho sileneho behu narazi bud na Choulivku a nebo na Koliboje a vstoupi do historie zoologie tymz vchodem, kterym Milos Zeman o nekolik tydnu drive vstoupil do Strakovy akademie.
V prvnich nekolika okamzicich, alespon z otevreneho okna nasi redakce to tak vypadalo, vsak narazil pouze do pana Kvasnicky, potom do nejakeho pana, ktereho nikdo nezname, dale do jedouciho vozu Favorit a pri letu zpatky na chodnik jeste do reklamy na Coca-colu. Potom nam zmizel ze zorneho uhlu na rohu Prknarikovy ulice a jeho dalsi narazy se nam nepodarilo zaznamenat.
Ani pritomny zbytek nasi sekce vsak neztracel cas a jen co jsme se vzajemne vyprostili z chumlu u otevreneho okna pocali jsme konat pripravy na velkou patraci akci. Nas horolezec, Pavol Zelenay, sebehl do sklepa a zpod hromady uhli vyprostil sve dvanact let nepouzivane horske kolo. Pote, co z paprsku predniho i zadniho kola vypacil nekolik zaludne vklinenych kousku uhli, pocal hustilkou pumpovat vzduch do zpuchrelych pneumatik a to tak intenzivne, ze jsme zacali mit obavy, aby nedoslo k samovzniceni sloufku. Nastesti jiz po patnacti minutach heroickeho zapasu i zaryty optimista Zelenay pochopil, ze jeho usili ma na tlak v galuskach zhruba stejny vliv jako dychani z ust do ust na mumii faraona Tutanchamona a proto odhodil do bela rozpalenou hustilku na hromadu uhli a vyzbrojen cepinem a dvema jogurty vyrazil na podhustenych pneumatikach zhruba jihozapadnim smerem. Jen o nekolik setin vteriny za nim vyrazil sekcni potapec Bronislav Kroutil, promovany filosof. Ten se ani nezdrzoval ozivovanim sluzebniho vozu a zkusene nalozil svuj hlubinny skafandr na karu a stradoval si to k nejblizsi vodni nadrzi.
Nase sekretarka Janinka, ktera si pri obvyklem provozu v nasi sekci hraje vetsinou s panenkami a nebo krmi papouska Ferdu bramborovymi lupinky, tentokrat celou dobu vzrusene jecela a dodavala tak vznikle atmosfere punc osudove nalehavosti. A kdyz si i pritomny sekcni vratny s ustaranym vyrazem vytahl z knihovnicky Slovnik cizich slov a pomerne krepce vyrazil do terenu, Janinka pochopila, ze jde do tuheho a na osmnacticentimetrovych jehlovych podpatcich ho vzapeti nasledovala. Pokud na nejakou Choulivku omylem slapne, budeme mit k veceri pravdepodobne chvejive raznici.
Jediny, kdo v te chvili zachoval klid, byl nas sluzebni pes Votrok, ktery vrtel nevzrusene ohonem a nadale si pacickou listoval v knizce o lecivych bylinkach. Takovato profesionalni laxnost byla pochopitelne neakceptovatelna a proto jsem Votroka pohotove vyslal okounet pred mistni trafiku - to kdyby si nejaky Koliboj ci Choulivka sli koupit ranni noviny. No a my si zatim neco povime o Emilovi obecnem, ktereho jsem v minulem prispevku trochu odbyl, prestoze se jedna o tvora navysost zajimaveho.
Nekolik tydnu pote, co Cimrman objevil snezneho muze (viz S&S: Dobyti severniho polu) vysla v Narodnich listech kratka zprava, ktera zcela rozleptala Mistrovo badatelske sebevedomi. V Londyne totiz vydali preklad knihy cukotskeho gastronoma Lja Katcika "Speciality severovychodni Asie", ve ktere byl, nekolik let pred Cimrmanem, snezny muz beze zbytku popsan v kapitole "Rizky ze srstnate zvere". Jara nesl ztratu sveho prvenstvi velmi tezce a po verifikaci zdroje stravil tri tydny v Liptakove ve stavu hluboke trudnomyslnosti, behem niz se zmohl pouze na obcasne sbirani (symbolicky cernych) boruvek v okolnich smrkovych a dubovych lesich, prerusovane jen sporadicky vyryvanim jiz znamych fyzikalnich vzorcu do kury.
Abychom si lepe priblizili, co tato ztrata Cimrmanova casu pro lidstvo znamenala, pripomenme si, ze pri prumerne plodnosti dokazal Jara za tyden
-napsat jednu osmnactihodinovou operu -napsat 6 trihodinovych oper -prebrat az 200 tun hrachu a 100 tun popela, kvalitne promichanych michackou Huskvarna, tazenou 12 konmi -sepsat zivotopis 15 velikanu svetove kultury -navrhnout konstrukci nekolika elektrospotrebicu prumerne obtiznosti (jako je mycka na nadobi, CD prehravac atd.) -navrhnout konstrukci jedne vesmirne lodi vcetne zapojeni elektricke trouby -vymyslet a odzkouset 250-260 kucharskych receptu na kynute knedliky (*) -navrhnout a zkonstruovat samopal, a jeste v temze tydnu tentyz samopal ctrnact a pul tisickrat rozebrat a zase slozit (*) jak jiz zde bylo konstatovano, Cimrman byl vasnivy gastronom samocook a za svuj zivot sebral, utridil a popripade sam vymyslel na 4000 ruznych receptu na kynute knedliky (od tech konvencnich, z mouky a vajec, pres mene obvykle z masa a kosti az po zcela avantgardni kynute knedliky z cihel).
Jak se s touto ztratou lidstvo vyporadalo nevim. Cimrman se vsak se svym bolestivym komplexem "snezny muz" vyrovnal tim nejlepsim moznym zpusobem - objevem destoveho muze! Doslo k nemu v Kolumbii, na ricce Yari (nedaleko mestecka Cunare), kam Mistr zavital v roce 1911 v ramci sveho zdravovedne- osvetoveho turne "Trumpetou proti malarii".
Cimrman zde pozorne naslouchal indianskym historkam o inteligentni opici, ktera se v obdobi destu odvazuje az k lidskym pribytkum a krade zde obili, hrach, banany a dalsi zemedelske produkty, aby s nimi potom neslysne zmizela do hlubin tropickeho pralesa. Tento tvor, zvany Emil (coz v nareci kmene Ma'lappa znamena "maly_a_hrozne_zly_netvor_s_copankem_ale_nekdy_i_ bez_copanku_prichazejici_v_obdobi_padajicich_kapek_aby_satral_v_nasich_ malych_ale_cistych_chysich_po_plodech_leta") nedal Jarovi usnout a tak se jeste pred svym odjezdem, jednou za husteho lijaku, vydal s nekolika domorodci na hon na destoveho muze.
Na rozdil od muze snezneho, neni destovy muz samosnubny, a tak Mistrova vyprava jiz druhy den narazila na parici se parek. Podle kuchare Paclta, ktery Cimrmana doprovazel pri vsech jeho vypravach na americky kontinent, Cimrman v tom okamziku zcela ztuhl (Paclt se bohuzel nezminuje, zda Mistr ztuhl globalne a nebo pouze lokalne) a s nevsednim zajmem parici se parek pozoroval. Vzhledem k tomu, ze - jak rika kolega Hubacek - "Cimrman byl ve styku s zenami spise zdrzenlivy" neni vylouceno, ze toto byl prvni eroticky akt, ktery Jara ve svem zivote videl. Tuto domnenku potvrzuje i svedectvi Cimrmanovy bytne Anny, ktera Mistra po jeho navratu z Jizni Ameriky nekolikrat zastihla v jeho pracovne, jak zde se spacim pytlem nacvicuje nektere obtiznejsi sexualni polohy.
Kdyz se parek dosytosti vyblbnul, samicka odbehla shanet potravu, zatimco samecek se prevalil na bok a usnul, coz se mu stalo osudnym. Diky neskodne davce opiatu se probudil az v podpalubi plachetnice "Santa Bozena", svazan provazy a zkrapen morskou vodou z rezivejiciho kbeliku. Kuchar Paclt si v naivni vire, ze Mistr bezdeky prozradi jeden ze svych vyhlasenych receptu na kynute knedliky, cinil doslovne zapisky vsech Cimrmanovych vyroku a tak diky nemu vime, ze Jara byl objevem destoveho muze nadsen, travil s nim vetsinu sveho volneho casu a veril, ze ve svetove biologii zaujme po zverejneni objevu pozici hodnou nastupce Charlese Darwina.
Z Pacltovych zapisku take vyplyva, ze Cimrman se jiz v dobe zpatecni plavby pokousel Emila co nejvice civilizovat - viz napr. jeho vyroky:
"Jestli se budes pri veceri dloubat v cumaku, tak te uderim pravitkem." "Emile, okamzite si zahal to prirozeni!" "Vidlicka - leva tlapa, nuz - prava tlapa; vidlicka - leva, nuz - prava!" "Ty prase!" ... a dalsi dokonce se zda, ze Cimrman Emila seznamoval i s geografii hlavniho mesta, viz jeho vycitave napomenuti: "Emile, tohle neni Mala Strana!!"
Dale jsme se z kucharova deniku dozvedeli, ze Emil byl pomerne inteligentni (Cimrman ho radil nekam mezi snezneho muze a sedlaka Kruzberu z Roudnice) a jiz behem plavby se naucil skrabat brambory se kterymi se potom az do vecere cvachtal v kadi a sehraval si s nimi slavne svetove namorni bitvy. Jeho oblibenym jidlem byly zaby, sneci, slimaci a colci, i kdyz z deniku je patrne, ze pri ceste do Cech svuj jidelnicek prizpusobil nouzovym podminkam a spokojil se s morskymi rybkami a strudlem. Na kazde ruce mel Emil palec a tri prsty. Chybel mu ukazovacek, diky cemuz se Emil nikdy nenaucil rozlisovat mezi "Ja" a "Ty". Zatimco snezny muz byl tedy "ja a ty" v jedne osobe, destovy muz predstavoval "ja" ve dvou osobach - Emil a Emilka. Proto napriklad misto "pojd sem" musel rikat "jdu tam" atd.
Po prijezdu do Liptakova se Emil ubytoval v Cimrmanove sprchovem koute a na noc se ukladal do napustene vany oblicejem dolu - jak je pro destove muze zvykem (diky jejich silnemu zadovemu ochlupeni vypadaji spici Emilove ve volne prirode jako cerstve utonule opice - to kdybyste na nejakeho nahodou narazili). Pres pomernou hojnost zab a colku v okoli Liptakova vsak Emil necim zjevne stradal a jednoho dne Cimrmanovi utekl s cernou ovci souseda Zary. Ovci nalezli dobrovolni pozarnici po tydnu utopenou v jednom ze slepych ramen Jizery, po Emilovi se vsak zeme slehla a neni vylouceno, ze je stale na uzemi republiky na polovicni uvazek jako vodnik v nejakem zastrcenem venkovskem rybnice.
* V tomto okamziku jsme dostali dulezity telefonat od horolezce Zelenaye. * Po dvou dnech dorazil do Dobrichovic u Plzne, kde si v poli za strojni a * traktorovou stanici vyhloubil past a ukryt za krovisky ocekava korist. * Past je pry dostatecne velka i pro mamuta, takze jsou-li na Plzensku * nejaci kolibojove - je jejich osud zpeceten. Drzime palce!
Emiluv utek nemel nastesti na Cimrmana nikterak zasadni vliv. Vetsina vedeckych dat jiz byla sebrana a hruby text prednasky pro podzimni zasedani Francouzske Akademie Ved v Parizi byl take pripraven. V hloubi duse se vsak Mistrovi po destovem muzi styskalo a tak trpelive cekal na prilezitost opetovne vypravy do Kolumbie. A ta se naskytla hned pristiho leta, kdy se frydeckym valcovnam plechu "Gazda a syn" podarilo prodat vetsi zasilku kos do Kolumbie a potrebovaly pro prepravu zkuseneho obchodniho zastupce.
Po prijezdu do Kolumbie Cimrman neztracel drahocenny cas, vsechny kosy ulozil do mistni banky na heslo "Dopravni obsluze vjezd povolen" a neprodlene vyrazil do nitra tropickeho pralesa za destovymi muzi a zenami. Na Jarovu obranu dodejme, ze urednici "Banco de la Republica de Colombia" nemluvili cesky, takze heslo bylo dostatecne "neprustrelne" a take, ze kosy byly po plavbe znacne zrezivele, takze Cimrman spravne usoudil, ze bude lepsi s prodejem pockat, az z nich ta rez trochu opada. Nadnormativni zrezivelost kos byla, podle sebekriticke poznamky kuchare Paclta, zpusobena skutecnosti, ze tento nedodrzoval bezpecnostni predpisy pro manipulaci s flambovaci soupravou, v dusledku cehoz doslo ke vzniceni skasanych plachet. Nez se pak prvnimu dustojnikovi podarilo probudit Cimrmana, ktery jediny umel ovladat hasici pristroj, veskere plachtovi, zalozni padla, oba stozary a nekolik kousku Mistrova spodniho pradla suseneho na snure lehly popelem. Posadce pak nezbylo nic jineho, nez v posledni fazi cesty padlovat kosami, coz mimochodem seredne odskakalo nekolik zvedavych zraloku, poflakujicich se podel lodi a cekajicich na dobre vykrmeneho muze pres palubu. Erozivni ucinky morske vody na cepele kos neni jiste nutno podrobne popisovat.
* Obdrzeli jsme dalsi telefonat od horolezce Zelenaye z Dobrichovic: * Po prvnim dnu napjateho cekani spadl do pasti jeden traktor s vlecnakem * a dva kombajny. Presto stale drzime palce!
Vlastni vyprava do nitra destoveho pralesa byla zpocatku nadmiru uspesna a Cimrmanovi se tentokrat podarilo ulovit samicku - tedy Emilku. Nadseny Mistr si okamzite do sveho deniku poznamenava "Emilka ma prsa!" a to hned ctrnackrat (z toho ctyrikrat cervene) aby pri svem nizkem pametovem koeficientu nezapomnel tuto dulezitou morfologickou anomalii uvest ve sve vyrocni zprave pro londynskou Royal Zoological Society. Studium destove zeny prineslo Mistrovi nekolik vzacnych chvil vedeckeho uspokojeni, behem nichz nalezl na jejim tele celkem 67 erotogennich zon, pricemz v 58 pripadech se take naucil tyto zony stimulovat (Mistruv i na jeho pomery vysoky pracovni entuziasmus nejlepe pochopime, srovname-li toto cislo s onemi 5-8 erotogennimi zonami, ktere lze nalezt na tele bezne zeny, coz by take mohlo castecne vysvetlit Jaruv maly zajem o nezne pohlavi, ktere se z tohoto uhlu jevi byti velmi trivialnim a pro genia nezajimavym). Mistr byl Emilkou vpravde unesen a na dukaz sve prizne pro ni smontoval hodinky s vodotryskem (ci spis, vzhledem k vzajemnemu pomeru obou komponent, vodotrysk s hodinkami) a po jejich uspesnem odzkouseni ji venoval svuj prvni absolutni rym:
"Nase stare hodiny, liji ctyri hodiny."
Do Cech se vsak Emilka nikdy nedostala. Podle kuchare Paclta, se po trech dnech provozu v hodinkach strhlo pero a frustrovana destova zena, driv nez mohlo dojit k naprave, uprchla zpatky do pralesa v jedne z tech nahlych emocionalnich bouri, ktere tolik okouzluji mlade a nezkusene basniky, zatimco zenske psychiatry dovadi k silenstvi a posleze k sebevrazde pozrenim nadkritickeho mnozstvi mrkve. Jara se tedy volky nevolky vratil na pobrezi, prodal zasilku kos za polovicni cenu jako mac^ety (drevene rukojeti mezitim v bance sezrali potkani) a cernou tecku za touto neprilis podarenou vypravou udelala Cimrmanova kocka Pavlina, ktera pri zpatecni plavbe dostala morskou nemoc a pozvracela Mistrovu jeste mokrou olejomalbu "Zatisi s Emilkou a pradelni snurou".
Kolik Emilu dnes beha po svete se da tezko odhadnout. Posledni scitani Svetove emilologicke spolecnosti (WEA) hovori o cca 50 Emilech v povodi Amazonky, dalsich 40 udajne zije v pralesich ostrova Borneo a par jedincu (mistni nazev "Rain Man") se pry mohlo dochovat i v severni Americe. Ja osobne vsak vyskyt destovych muzu na tomto kontinentu povazuji spise za dilo manipulace verejneho mineni hollywoodskymi filmari. At tak ci onak, po fiasku se sneznym muzem "Jatym" se Mistr dockal satisfakce a az do dnesniho dne nebyl jeho objev Emila nikym zpochybnen.
Tolik tedy, alespon prozatim, k objevu destoveho muze. Mezitim se nam uz vratil potapec Kroutil, cely rozzareny, a ze sveho zapachajiciho tlumoku vysypal 18 kosti a 2 zuby, oba leve. Tyto byly nalezeny na dne zumpy obcana A.K. z Kladna, podle jehoz vypovedi do ni v roce 1936 spadla Choulivka a uz se nevyskrabala. Kroutil, pod pohruzkou, ze mi ukaze jeste nektere dalsi predmety ze stejne lokality, trva na zverejneni nalezu a pro pripad, ze by nejaka jina sekce objevila jakekoliv zbytky Choulivky, poznamenavam, ze je nedele 27. zari, pul osme vecer vychodniho casu. A jeste mam dodat, coz vzhledem k tomu, ze rozvazanym tlumokem je mi stale vyhruzne kyvano pod nosem, radostne cinim, ze pan Kroutil je odhodlan prodiskutovavat jakekoliv otazky tykajici se prvenstvi objevu pred prislusnou soudni stolici. Dale, pod toutez pohruzkou radostne dodavam, ze pan Kroutil jiz sam ucinil objev, ze Choulivka je zivocich z rodu obratlovcu a ma pouze leve zuby, coz potvrdi-li se bude znamenat opravdovou zoologickou bombu.
Jen co se mi podarilo pana Kroutila presvedcit, aby zavazal svuj tlumok a odnesl ho na damskou toaletu, vratil se vratny Liptacek a k me velke radosti zadne hmatatelne dukazy o existenci Choulivky ci Koliboje neprinesl. Zato vsak v jakesi stare nemecke knize vypatral tuto relevantni informaci. Pri dohledavani min pouzivali Nemci ke konci druhe svetove valky velice zajimave zviratko, v knize nazyvane "Die Kolik Beherzt", ktere bylo natolik kompaktni, ze bylo prakticky neznicitelne. A to nam pripomelo jeden dosud malo znamy Mistruv vyrok z dob jeho pusobeni v liptakovske jednotridce: "Zitra vam prinesu ukazat zviratko, kteremu nejdou utrhnout nozicky. S tim si budete moci hrat". Vezmeme-li v uvahu, ze hlavnim mistem vyskytu "Die Kolik Beherzt" bylo okoli sudetskeho mestecka Tanwald, mohlo by se jednat o seriozni stopu pri patrani po Koliboji smelem. Liptacek navic dodava, ze v knize se jasne pise, ze pri spatreni zviratka se nepratelsti vojaci obraceli a "s plnyma kalhotama" se davali na utek. Zde podle slovniho kmene "herz" predpokladam, ze obsah jejich kalhot se ridil uslovim "srdce jim spadlo do kalhot". Jinak by se totiz diskuse stocila na oblibene tema pana Kroutila a me by hrozilo odsoupnuti od klavesnice.
Po tomto nadejnem vstupu se priritil s omluvnym vyrazem zoolog Studeny a jiz ve dverich hlasil, ze v Prknarikove ulici narazil na spoluzaka Koulu a stravil zbytek vikendu v hostinci U zlate stiky. Nastesti se temer vzapeti objevila Janinka s velkou krabici prevazanou cervenou stuhou a radostne nam oznamovala, ze v hrackarstvi sehnala plysovou Choulivku a ze nam ji za tisic korun ukaze (tak jsme konecne pochopili, proc nejsou v souboru Divadla Jary Cimrmana zadne zeny - ono by je to badani brzy privedlo na mizinu - ostatne vzpomenme, ze i jinak docela mila kolegyne Krejcova zde zcela nedavno pozadovala za sve objevy uplatu...). No nic, zatim jsme dali dohromady 780 Kc a vzhledem k tomu, ze sluzebni pes Votrok se netvari, jako ze by nam chtel pujcit nejake penize, uvizli jsme tak trochu na mrtvem bode. Jedinou nadeji je pro nas v tomto okamziku zprava Ceske Policie, ktera nabizi odmenu 500 Kc za jakoukoliv stopu vedouci k nalezeni dvou kombajneru a jednoho traktoristy, kteri o tomto vikendu zahadne zmizeli v katastru obce Dobrichovice u Plzne.
za hradeckou sekci se prozatim louci,
Honza Rehacek
ps. Sparta Krizek byla podle cerstvych zprav spatrena naposledy tuto sobotu v Teplicich.