Doktor Cimrman

Vazeni pratele,

odpocinme si na okamzik od vysoke politiky a povsimneme si jedne z dosud malo prozkoumanych sfer Mistrova zivota a totiz jeho pusobeni jako lekare. Podle vzpominek jeho spoluzacek ze zakladni skoly ve Vidni muzeme soudit, ze medicina Mistra pritahovala uz od utleho detstvi. Jiz ve druhe tride se mu podarilo rozebrat kostlivce ulozeneho v biologickem kabinetu a z jeho kosti slozit miniaturni zeleznicni semafor. Ve treti tride bezpecne rozeznal lidska jatra od vycpaneho papouska a ke konci skolniho roku trefil bez pomoci z lekarny do mistni nemocnice a nazpatek. V pate tride ziskal od rasovy dcery Anny ledvinu nastydle kocky a provedl svou prvni specializovanou pitvu. O rok pozdeji si uz sam - a bez pouziti jakehokoliv anestetika - propichl kruzitkem hrozive vyhlizejici puchyr, zpusobeny donosovanim obuvi po sve starsi sestre Luise, ktera mela, jako vetsina divek, velmi drobnou nozku. To uz Cimrman zacal vyspivat v silneho jinocha a v sedme tride se mu podarilo nadhozem vzeprit nad hlavu az 4 ucebnice anatomie, kteryzto silacky kousek vzbudil v jeho spoluzackach prvni naznaky podezreni, ze "s tou Cimrmanovou neni vsechno v poradku". Cimrmanova vasen pro medicinu ovsem pokracovala a ve tride osme odoperoval spoluzacce Gantmacherove z hlavy prebujely culik, kdyz ji ovsem predtim uvedl za pomoci objemneho Atlasu sveta do narkozy. Na konci prvniho pololeti se take Mistr naucil sve prvni latinske slovo "coitus", ktere nalezl vyryte sponkou do zdi v divcich toaletach.

Ovsem ani pote co Mistrovi sdelili, ze je chlapec se jeho raketovy vstup do dejin mediciny nezastavil a sotva se smiril s faktem, ze namisto touzebne ocekavanych prsou mu vyrusta chmyri pod nosem, vydava sve prvni anatomicke pojednani "Holime se potme". A i kdyz odbornici Cimrmanovi v teto brozurce vycitali urcitou melkost zaberu a celkovou povrchnost zpracovani, mel Jara v pozdejsich letech na cem stavet. Vsak take jeho pozdni monografie "Co to na me vyhrezlo?" znamenala skutecnou revoluci v rakousko-uherske medicine a cesky lekar Karel Jansky konstatoval, ze nektere jeji kapitoly posunuly vyvoj svetove chirurgie nejmene o 20 let, i kdyz bohuzel neupresnil kterym smerem. V nejznamejsi kapitole teto prace, "Rezu posteli a perinou", Jara publikuje velmi detailni studii o tom, jak by mela vypadat konstrukce pooperacniho luzka. Jeden z jeho modelu, jak je ctenarum jiste znamo z dosud jedineho biografickeho filmu, se dosud nachazi v Cimrmanove muzeu v Liptakove, kde se tesi znacnemu zajmu lekarske i truhlarske verejnosti. V kapitole "Cisarsky rez" se zase Cimrman odvazne postavil do cela c&k gynekologie a v zaveru teto kapitoly dusledne prosazuje svoji operacni poucku "Dvakrat mer a jednou rez", ktera posleze zcela vytlacila uz ponekud zastarale pravidlo "Jednou mer a jednou rez", byt' toto bylo jeste v polovine stoleti minuleho chapano jako avantgardni ve ve srovnani se stredovekym: "Nec^um, nemer a rez!".

Cimrmanova povest predniho svetoveho gynekologa ale pochopitelne nevznikla pres noc vydanim vyse zminene monografie. Cimrman na ni trpelive pracoval cely (alespon nam dosud znamy) zivot a jeho renome kvalifikovaneho zenskeho lekare mu podle zaznamu cisarske lekarske komory z roku 1912 vynaselo slusny prijem. A to i pres to, ze podle svedectvi jeho bytne, pani Marie Machackove, nektere pacientky prehryzaly provazy, kterymi byly upoutany na gynekologicke luzko a odesly bez placeni. Techto pripadu ovsem nebylo mnoho a o cetnosti Mistrovy klientely svedci i jeho sbirka pupecnich snur, ktera byla nejpocetnejsi sbirkou tohoto druhu na svete az do roku 1923, kdy byla nocnim hlidacem prazske nemocnice Arnostem Roubickem vylita do vylevky. Roubicek v policejnim protokolu uvedl, ze pupecni snury povazoval za premnozene tasemnice a v zajmu lidstva je preventivne zneskodnil.

Citlivejsi damy by ted mely pozrit aspirin, aby s nimi dalsi vyklad neslehl: samostatnou zminku zasluhuji totiz Mistrovy prace na poli antikoncepce. Jiz na sklonku minuleho stoleti Jara rozsiruje zdravotne osvetovy letak, ve kterem popisuje svou vlastni metodiku slovy: "prislusny ud jest ovsem nutno predem omotati isolepou, by v prubehu vlastniho aktu, a zejmena pak v jeho samotnem vyvrcholeni, nedoslo k nechtenemu poceti na strane partnercine". I pres jistou primitivnost prostredku z techto vpravde pionyrskych let si nemuzeme nepovsimnout, ze Cimrman zde poklada zaklady k vynalezeni dnes zcela bezneho kondomu. Mistr sam ovsem s touto ochranou stoprocentne spokojeny nebyl, nebot podle jeho slov chranila pouze malou cast tela (podle presnych vypoctu jen asi 1.8% celkove plochy). Proto v roce 1908 prichazi s navrhem tzv. "celoplosneho kondomu", ze ktereho se postupem casu vyvinul dnes take zcela bezny potapecsky skafandr. Cimrman zde ovsem vyslovne doporucil "pred pouzitim odejmout ploutve, protoze by pri nekterych polohach mohly ucastnikum styku prekazet".

Aby ovsem nevznikl dojem, ze Mistr podporoval nejaky nestridmy zpusob zivota, pripomenme si jeho vynalez "nadprsenky", ktera v konzervativnich videnskych kruzich zpusobila stejne nadseni jake v kruzich liberalnich zaznamenaly dvoudilne plavky. Nadprsenka totiz mela za ukol chranit nadra, obnazena misty az prilis odvaznymi vystrihy modnich navrharu, pred zvedavymi pohledy kolemjdoucich. Cimrman si zde jiste vzpomnel na sva divci leta, kdy i jemu pohlizeli zvedavi chlapci za vystrih a jejich pohledy, v nichz se misil element ocekavani s elementem zklamani, musely pro citlivou dusi dospivajici divky znamenat otresny zazitek. Asi proto se Cimrman pozdeji, uz jako muz, snazil zakryt nadra za kazdou cenu a sam ze svych vlastnich prostredku obetave financoval vystavbu tovarny na nadprsenky v Jablonci nad Nisou. Autobiograficka reflexe vlastnich fyzickych nedostatku je zde nesporna. Jeho frustraci nejlepe dokumentuje part princezny z pohadky "Dlouhy, Siroky a Kratkozraky", ktera by si sice ze vseho nejvice prala "nadra dmouci", nakonec se jich vsak stejne nedocka.

Pres pocatecni ohlas se nadprsenky neujaly a v polovine dvacatych let zmizely z ceskeho trhu uplne. Toto si nas zensky psycholog Dr. Kalina vysvetluje tim, ze damy si ve skutecnosti preji, aby jim bylo za vystrih nahlizeno. Nekteri cimrmanologove maji ovsem na misto nadprsenek v Cimrmanove zivote a dile jiny nazor. Napriklad floridsky cimrmanolog, wocent Hedvicek tvrdi, ze nadprsenky vznikly na objednavku krajanskeho spolku ceskych feministek "Pacy, pacy, emancipacicky" a do Cech se dostaly jen nahodou, zasluhou hurikanu Alfred v roce 1911. Vidensky profesor Fiedler se zase domniva, ze nadprsenky souvisely s Cimrmanovym dlouholetym vyzkumem na poli antigravitace. Inu, co cimrmanolog - to teorie.

Mistr take zanechal hlubokou stopu, dalo by se dokonce rici ryhu, v oblasti praktickeho lekarstvi. Napriklad v dobe, kdy lokalni anestetikum nebylo jeste vubec samozrejmosti, Cimrman uz prichazi s globalni anestezii. Podle neho by se pri operaci mela umrtvit nejen operovana tkan, ale i zbytek tela, plus operujici lekar. Chirurgie byla totiz tenkrat jeste v plenkach a zhusta se stavalo, ze se operujici specialista rizl do vlastniho prstu, v nastale bolesti kolem sebe divoce maval skalpelem a nez ho stacil privolany vratny spoustat, obvykle stacil porezat nekolik svych kolegu a zvedavych sester. Toto take potvrzuje nedavno objeveny fonograficky zaznam operace zlucniku z tanvaldske nemocnice i kdyz prof. Fiedler po prezkoumani nahravky tvrdi, ze se ve skutecnosti jedna o zvukovy zaznam z jihoceske zabijacky, ktery nema s pomery v rakousko-uherskem zdravotnictvi z pocatku stoleti nic spolecneho.

V souladu s jednim ze svych ucitelu, Ignacem Semmelweisem, take Cimrman prosazoval naprostou sterilitu operacniho prostredi. Jeho gumove holinky musely byt pred operaci vzdy cerstve vyvarene a Jarovo puntickarstvi v teto oblasti zachazelo az tak daleko, ze pri svych lyzarskych vyletech s sebou na kopec vzdy tahl obrovsky hrnec naplneny horkou vodou, aby si pred sjezdem mohl vyvarit lyze, kdyby nahodou spadl a triska z (tehdy drevenych) lyzi se mu zadrela do tvare. Za timto ucelem si obvykle zapujcoval pradelni hrnec, ve kterem pradleny cirkusu Humberto vyvarovaly jeho sapito. S touto praktikou Mistr skoncoval teprve po lyzarskem vyletu do Beskyd, kdy byl spravcem oblasti pokutovan za to, ze jeho prevrhnuty hrnec oparil medveda, pokojne hibernujiciho v lesnim porostu (posledniho to medveda v Cechach). Vyvarovani lyzi pred jizdou vsak melo i sve druhotne vyhody, z nichz asi nejvyznamnejsi bylo ohnuti spicek. Do te doby se totiz jezdilo na lyzich rovnych, ktere se casto zarezavaly do "bouli" a zpusobovaly mnoha drobna zraneni. Cimrmana puvodne ohnuti spicek lyzi v horke vode zlobilo, kdyz vsak poznal jejich vynikajici jizdni vlastnosti, doporucil namacet v horke vode vsechny vyrabene lyze a "ohnute spicky" se, na rozdil od nadprsenek, udrzely az do dnesnich casu.

Jara Cimrman byl taktez prvnim sanitakem a jeho prvni sanitkou byl zebrinak, tazeny konem Karlem, ktery mel na hlave pripevnou svicku v zavarovaci lahvi obalene cervenym celofanem. Kdyz byl pri jednom ze svych pozdejsich interview Jara dotazan, proc radeji nepouzil nektery ze spolehlivych vozu firmy Laurin a Klement, Cimrman odpovedel, ze pri jeho ridicskych schopnostech by vetsina zranenych prevoz patrne neprezila, nemluve o tom, ze by prevoz nemusel prezit ani sam ridic. Karel se nakonec stal na Tanvaldsku znamym a vsichni koci i vozkove jeho cervenemu svetylku uctive uhybali z cesty i za cenu pripadneho vyklopeni nakladu do mistniho rybnika a kontaminace povrchovych vod.

Nejvetsim prinosem Jary Cimrmana praktickemu lekarstvi vsak byla bezesporu jeho teorie mrkani. Ta pravi, ze mrkani je nejdulezitejsi funkci organismu (nasledovana tlukotem srdce a dychanim), podle ktere se da navic rozpoznat cela rada beznych chorob - od rymy az po komplikovany zanet dutiny lebecni. Cimrman take vsem svym pacientum doporucoval, aby s sebou nosili zrcatko a minimalne dvakrat denne se presvedcovali, zda mrkaji spravne a dostatecne casto. Zdravy clovek mrkne v prumeru 14-20x za minutu, pri cemz sebemensi odchylka nahoru ci dolu znamena nestabilitu organismu a lekar Cimrmanova formatu dokazal podle intenzity mrkani a doprovodne mimiky urcit konkretni chorobu s presnosti plus minus 16 centimetru.

To se Cimrmanovi vyplatilo zejmena v roce 1912 pri jeho expedici do nitra rovnikove Afriky. Pri ceste na jih podel 30. vychodniho poledniku Mistr v oblasti jezera Tanganjika narazil na kmen Kasenga, jehoz saman prave vicemene bezvysledne lecil nacelnikova syna vykurovanim a zahanenim zlych duchu do pripravene ohrady. Mistr se, veren povinnostem vyplyvajicich z lekarskeho slibu, okamzite ujal iniciativy a pocal peclive pozorovat nebozakovo chaoticke mrkani. Po dvou dnech studia a zapisovani do notysku se nevyspaly Cimrman vypotacel z samanovy chyse a oznamil nacelnikovi, ze jeho syn ma malarii, i kdyz pripustil, ze z dalky by to take mohlo vypadat jako zanet slepeho streva. Uzdraveni, ktere pak bylo vcelku rutinnim ukonem, vyneslo Jarovi obrovskou popularitu a sam nacelnik mu za odmenu prozradil svuj tajny recept na houbovou omacku. Saman se zase nabidl, ze oplatkou za rychlokurs znalectvi mrkani nauci Cimrmana srdceryvne kvilet. Jara prijal a nadavkem samanovi vylozil nektere navyky moderni civilizace, jako je treba cisteni zubu. Toto nebyla ani tak laskavost, jako spis hola nutnost, jelikoz saman kvilel Jarovi primo do obliceje. Aby ovsem poverciveho felcara prinutil k teto zdanlive nesmyslne cinnosti, namluvil mu, ze takto se v Evrope bezne zahaneji zli duchove. To samana dostatecne motivovalo, i kdyz dluzno priznat, ze po Mistrove odchodu se mu tento hezky navyk stal osudnym. Jara samozrejme netusil, ze v Africe zli duchove casto cestuji dzungli v telech divokych selem, a nemohl tedy predvidat, ze jednoho dne napadne tabor Kasengu lev lidozrout, ktery si z prichazejiciho samana, i pres jeho vypoulene oci a velmi horlive cisteni zubu, udela poobedovy zakusek.

To uz byl ovsem Mistr v oblasti jezera Mweru, kde se jeho expedice stocila k vychodu a zamirila k ostrovu Zanzibar, kde Jara zalozil prosperujici veterinarni stanici, zabyvajici se slechtenim beztlamych opic, nebot neustale opici vriskani jiz v te dobe znacne zneprijemnovalo zivot vetsiny africkych expedic. Z podobneho duvodu se Mistr ve volnych chvilich na Zanzibaru venoval kultivovani projevu muzskeho peveckeho sboru "Lukuga", pro ktery upravil Foersterovu skladbu "Velke sire rodne dzungle". Pro nedostatek casu se vsak Cimrmanovi podarilo naplnit pouze z poloviny jeho puvodni zamer: snizit hlasitost souboru alespon o 40 decibelu.

Zkusenosti z africke expedice zahajuji obdobi Mistrovy lekarske cinnosti, ktere bychom dnes mohli oznacit slovem "alternativni medicina". Jara ve sve ordinaci vztycil totem Kasungu, ktery s nacelnikem vymenil za pytlik karamel, a se zapalem sobe vlastnim se pocal venovat vlivu kvileni na lidsky organismus. Jak daleko se Cimrman dostal se bohuzel neda rici, nebot jeho usili bylo narusovano neustalymi stiznostmi partaji, ktere pri nocnim nacviku kvileni nemohly spat. Marne se Cimrman dusoval, ze pouze porada doucovaci krouzek operniho zpevu pro delnickou mladez, marne sliboval pani domovnici, zname to drbne, ze ji do celistniho kloubu bezplatne voperuje kulickova loziska. Po intervenci pani policejni reditelove bylo kvileni z moci uredni zakazano a Cimrman se k nemu jiz nikdy nevratil. A to je skoda, nebot Jara v rozhovorech s nekolika prateli naznacil, ze kvileni jiste frekvence by skutecne mohlo mit na nektere choroby blahodarny vliv.

I pres tuto politovanihodnou udalost se Cimrmanuv alternativni pristup k medicine v letech 1913-1914 vpodstate nezmenil, jak o tom vypovida serie prednasek prednesenych, diky znamosti s profesorem Zemlickou, na jare 1914 na lekarske fakulte Karlovy University. Namatkou:

"Prednosti ouskovani pred ockovanim"
"Vyhody a nevyhody dychani" -zpusobilo ostrou polemiku v Narodnich listech
"Tetovani jater" - prvni nesmele pokusy o tzv. kosmetickou chirurgii
"Zvysovani urodnosti kychanim do kompostu"
"Pestovani skebli v lidskem zaludku"
"Lecba obezity pronasledovanim jesterek"
"Plisnova dieta" a dalsi a dalsi.

Z titulu poslednich dvou prednasek muzeme usoudit, ze znacnou cast Cimrmanovy pozornosti zabiral problem nadmerne vahy. Jeho vyrok "mam radeji lehci zeny" musime proto chapat predevsim v teto souvislosti, ne jako napr. vecny rejpal prof. Fiedler, v souvislosti uplne jine. Cimrman za sveho zivota sam navrhl a popsal nejmene 240 ruznych diet a vysledky svych pokusu shrnul na sklonku sve aktivni drahy do lapidarni vety "Radeji jsem se mel zabyvat sestrojenim mlaticky na obili". Mistr take sam na sobe vetsinu diet vyzkousel. To bylo pro neho ostatne samozrejmosti. Prakticke zkusenosti mu byly vzdy prednejsi nez mdle texty skolnich ucebnic. Vzpomenme si jen, jak se napriklad v roce 1901, kdy se zabyval lecbou zlomenin, prihlasil jako provazochodec do cirkusu Kludsky, prestoze predtim po provaze nikdy nechodil.

Trvalym odkazem Jary Cimrmana v lekarstvi dodnes zustava jeho zduraznovani prevence. Napriklad studiem statistickych dat pricin infarktu shromazdenych v letech 1876-1903 videnskou vseobecnou klinikou Mistr zjistil, ze zadna z osob postizenych infarktem nesedela v inkriminovane dobe na nocniku. To ho okamzite primelo k rozpoutani vasnive medialni kampane za sedeni na nocniku, ktere take z podobnych duvodu navrhoval jako pomerne spolehlivy antikoncepcni prostredek. Mnozi z jeho pacientu toto nadseni sice zpocatku sdileli, ovsem s postupem casu jejich entusiasmus opadaval. Pochopitelne k jejich vlastni skode. Kuprikladu nadlesni Rudolf Kraus z Chocne po deseti dnech sedeni na nocniku otravene vstal a nocnik vyhodil z okna. A skutecne - neuplynulo ani 17 let a pana Krause skolil infarkt.

Dalsim prikladem Mistrova tihnuti k prevenci byl jeho navrh, aby se kazdy jedinec podrobil jednou za dvacet let preventivni operaci, pri ktere by mu byly vsechny dulezite organy vymeneny za nove - asi tak jako kdyz dnes kazdych 50 000 km zavezete auto do servisu, aby mu tam vymenili nejaky ten filtr nebo klinovy remen. Kde ovsem vzit tolik umelych organu? Nezapomenme, ze v te dobe se o umele ledvine ci srdci nikomu ani nesnilo. A tady se opet projevuje jak daleko Cimrman predbehl svou dobu. Jara se totiz ani nepokousel o sestrojeni umele ledviny ci srdce, ale venoval se hned od pocatku vyvinuti Universalniho Organu, ktery by mohl pruzne prejmout funkci jakekoliv slozky lidskeho organismu.

Podle svedectvi jeho pritele a blizkeho spolupracovnika, profesora Zemlicky, bylo Cimrmanovo usili korunovano uspechem. Cimrmanuv Universalni Organ byl veliky zhruba jako dospely kralik a Cimrman si ho pry s sebou nosil v batohu i na horske tury, pro pripad, ze by se necitil dobre. Operace by udajne nebyla nutna, nebot Organ mel slahounovity vyvod, ktery by se v pripade nouze zasunul do praveho ucha a tim by se take Organ automaticky aktivoval. Organ se vsak bohuzel nikdy nenasel a byl liptakovskym vybuchem pravdepodobne smeten s povrchu zemskeho. Podle profesora Zemlicky ho neopatrny Cimrman prechovaval v krabici od bot a ta nemela pochopitelne v souboji s moderni trhavinou ani tu nejmensi sanci.

V zaveru teto podkapitoly bych jeste chtel jeste pripomenout, ze Jara Cimrman take vynalezl penicilin (a to v roce 1912, tedy celych 16 let pred Alexandrem Flemingem). Doslo k tomu, jak je uz ve svete vedy zvykem, cirou nahodou. V roce 1911 se na severu Cech premnozili hlodavci, a to zejmena krysy, ktere bez povoleni kompetentnich uradu konzumovaly znacnou cast zasob zemedelcu a jeste stacily ve volnem case terorizovat zenskou polovinu severoceske populace. Domluvy, vyhruzky, pasticky, otravene zrni, ba ani dva pumove atentaty na nejdrzejsi hlodavce nic nepomahaly a tak se hejtman severoceske oblasti rozhodl pozadat o pomoc uz tenkrat dosti znameho Cimrmana. Jara nemeskal a ve sve liptakovske laboratori pocal okamzite pracovat na vyvoji smrticiho prostredku, ktery by ovsem vonel jako taveny syr se sunkou a drze krysy tak obalamutil. V dusledku sve roztrzitosti ale na pokusy zapomnel a vratil se k nim az na podzim tehoz roku, kdyz uz byly misky a misticky s aktivnimi roztoky porostle nejruznejsimi plisnemi - mezi nimiz bujela take "Penicillium notatum", dobre znama vsem skolakum. Cimrman plisne pouze seskrabal, splachl do odpadu a venoval se i nadale zahustovani aktivnich roztoku. O tom, co vlastne vylil do drezu zacal premyslet teprve pote, co se velka chripkova epidemie roku 1912 zcela a naprosto vyhnula vsem krysam v povodi Jizery. Cimrman proto pokus zopakoval za naprosto stejnych podminek a na jare 1914, po pomerne komplikovanem separacnim procesu, mel prvni tabletky penicilinu na svem pracovnim ponku a rozhodl se je aplikovat na dobrovolnicich z rad svych pacientu hned v nasledujici chripkove sezone, tedy 1914/15. K tomu jak vime se uz ale nedostal.

Zkusenosti, ktere Mistr nabyl v oblasti mediciny, uplatnil nejen jako prakticky lekar, ale take jako principal divadelni spolecnosti "Lipany". Nezkuseni venkovsti herci totiz nemeli na nektere role potrebne odborne znalosti. Napriklad predstavitel Vavry v Maryse se sice po poziti kafe zacal tvarit ponekud otravene, nekompromisnimu Cimrmanovi se vsak hruzou zjezily vlasy na hlave. "Ale pane Bitner, takhle tu tlamu krivit nemuzete", horekoval Jara a trpelive herci Bitnerovi vysvetlil, ktere svalove skupiny se po vstrebani jedu stahuji a ktere ne. Vavrovy grimasy byly potom tak dokonale, ze jeho prave oboci se pri mraceni nejednou dostalo az nad leve oko a naopak. To pak bylo veru jine kafe. Pri predstaveni slabsi povahy v sale omdlevaly, silnejsi odchazely na toalety a pritomne milosrdne samaritanky se houfne vrhaly na podium, kde se jedna pres druhou snazily Vavrovi nasazovat zpet jeho vysazenou sanici.

Neprilis spokojen byl Mistr take s roli Othella, ktery skrtil Desdemonu tak, ze by si, podle Cimrmanovych slov, tak maximalne vykloubila klicni kost. Teprve po Jarove odbornem vykladu se uroven skrceni zlepsila a Mistr musel po predstaveni nejednou uplatnovat svoje znalosti resuscitacni techniky. Vubec nejvyrazneji se vsak jeho lekarske znalosti osvedcily pri predstaveni hry "Cesi na Bile Hore", v jejimz zaveru dojde na jevisti k mohutnemu krveproliti. Jara mel presne spocitano, ze pri 5 litrech krve na osobu se ve finale, kdy je na jevisti 31 lidi najednou, muze na trikove efekty spotrebovat az 155 litru krve. Humanista Cimrman ovsem pochopitelne misto krve pouzival kecup, ktery byl na jeviste hnan specielne maskovanym kecupovodem pod tlakem 3.5 atmosfer, takze se z ran padlych vudcu casto rozstrikoval na vsechny strany a v zaverecne scene tim navozoval ztezklou atmosferu narodni apokalypsy. Kecupu bylo dokonce tolik, ze si mnozi cesti vlastenci, sedici v prvnich radach, nosili na predstaveni vlastni hamburgery.

Pri teto prilezistosti bych se rad zminil o tom, ze mnozi cimrmanologove povazuji vyse uvedenou hru za druhy dil Cimrmanovy dramaticke trilogie "Cesi na Ripu", "Cesi na Bile Hore" a "Cesi na Blaniku". Bohuzel posledni dil trilogie se zatim nenasel, coz vede nektere badatele (jmenovite profesora Fiedlera a wocenta Hedvicka) k domnence, ze trilogie ve skutecnosti konci fraskou "Cesi za kopecky". Tato hra ma udajne vyvrcholit happy-endem, ve kterem je v Cechach nastolen Peckuv socialne-demokraticky raj na zemi, z nehoz se ve finalovem sboru "Pujcime si na to!" vsech 8 Cechu, zbylych v ceske kotline, uprimne raduje.

Domnivam se, ze ctenar, ktery se procetl az sem a neusnul, neomdlel, ba ani nevybocil z praveho jizdniho pruhu by mel byt za svou trpelivost odmenen. A jak jinak nez objevem, ktery pro nas Jara Cimrman ucinil v discipline kralovske - v neurologii, tedy ve vede zabyvajici se organem nejvyssim, coz na pocatku stoleti nebylo ani politbyro, ani gremium, ale mozek.

Jeden z problemu, ktery vzrusoval tehdejsi ucence souvisel s sokujicim experimentalnim poznatkem, ze pri bezne cinnosti je aktivne vyuzito jen asi 10% z celkove kapacity mozku. Naprosta vetsina svetovych neurologu a psychiatru - a tedy i Cimrman - si proto lamala hlavu otazkou "Co dela onech zbyvajicich 90% mozku". Na rozdil od svych kolegu vsak nas Mistr na tuto otazku nalezl odpoved.

Po dvou mesicich prikladani tvarohovych obkladu na ruzne casti hlavy s naslednym merenim teploty v castech zbyvajicich se Cimrmanovi podarilo ziskat presny obraz o cinnosti jednotlivych center, podvesku, privesku a dalsich casti nervove soustavy a o jejich vzajemnem propojeni. Tyto experimenty jeste doplnil studiem reakci na elektricke soky, zpusobene elektrodami stridave pripojenymi k pravemu a levemu usnimu lalucku, jakoz i tukanim ladickou na ruzna mista lebky a merenim jejiho resonancniho spektra. Z techto peclivych experimentu pak vzesla odpoved, ktera je stale povazovana za nejprovokativnejsi vysledek aplikovane psychiatrie. V dnes jiz legendarni, byt mnohymi kolegy prijimane jako kontroverzni, prednasce na lekarske fakulte UK v Praze, mohl Jara Cimrman s urcitosti prohlasit, ze zbyvajicich 90% mozku se zabyva otazkou "Co dela zbyvajicich 90% mozku?".

za hradeckou sekci s pozdravem

Honza Rehacek

[ Absurdistan| Cimrman's County| Dalsi prispevek]