Zabava na noc

> From: Marek Basny 
> Subject:      Re: Zabava na noc

> Sora Stodolova wrote:
> >
> > >                         8888  8888888
> > >                  888888888888888888888888
> > >               8888:::8888888888888888888888888
> > >             8888::::::8888888888888888888888888888
> > >            88::::::::888:::8888888888888888888888888
> > >          88888888::::8:::::::::::88888888888888888888
> > >        888 8::888888::::::::::::::::::88888888888   888
> > >           88::::88888888::::m::::::::::88888888888    8
>
> Vazeni kolegove,
> obavam se, a konzultace s pritomnymi kolegy to zcela nepochybne potvrdila,
> ze kolegyne-vedkyne ma pravdu, zatim co kolega Albert zase, tak jak uz tomu  
> bylo v minulosti mnohokrate, naprosto nepochopil. Copak nevidite, co to
> vlastne mate pred sebou? Jedna se o jednu z mnoha Jarovych kreseb,
> spadajici do jeho tvurciho obdobi absolutniho abstraktismu. 

Pane kolego,
ja bych umelecky usudek pana Alberta zase tak rychle neodsuzoval. Mistrova graficka zkratka, jejiz digitalni podobu zde jiz nekolik dni vsichni svorne obdivujeme by take docela dobre mohla patrit do Jarova pozdejsiho obdobi "abstraktniho relativismu", jehoz programova napln je nejlepe vystizena jeho vlastnim vyrokem "Co je na obraze, zalezi na tom, z jake dalky se na obraz divame". Napriklad vyse citovany skvost se pri pohledu z 5 cm jevi jako nahodila smes dvojtecek a osmicek, z 30 cm jako nahodila smes o neco mensich dvojtecek a osmicek, z 50 cm se grafika jevi jako dumyslny plan komnat v severni casti Cheopsovy pyramidy a az pri pohledu z 1 m si muzeme vsimnout postavicky brontosaura, nejasne se rysujici proti obrysu bukoveho lesika. Pri pohledu z 5 m zjistime, ze se jedna o mlade brontosaura, zatimco pohled z 10 m nas presvedci o tom, ze se kochame portretem psa, kteremu se pri behu ulomila hlava a zapletla se mu mezi predni nohy. A konecne podivame-li se na toto umelecke dilko ze vzdalenosti 100 m, spatrime velice osobity prurez polovinou spendlikove hlavicky.

Myslenka na abstraktni relativismus se v Mistrove mysli zrodila pravdepodobne v jeho detstvi, kdy, pochazeje z chude rodiny, nemel na zaplaceni vstupneho do videnskych galerii a musel vystavena dila pozorovat casto dalekohledem z balkonu protilehlych domu a to jeste pouze v pripade, ze se v galerii vetralo, coz nebylo kazdy den. Kdyz se pak v dospelem veku Cimrman setkal s nekterymi obrazy i z blizka, byl velice prekvapen, ze znazornuji neco uplne jineho nez co si pamatoval z videnskych balkonu. Proto majitelum galerii doporucoval, aby pred kazdym obrazem vytvorili alespon stometrovy prostor, ve kterem by navstevnici mohli abstraktni relativismus vychutnavat, popripade se venovat i jinym kratochvilim jako je jizda na koleckovych bruslich, cutani do micudy apod.

Cimrmanovy zasluhy o ceske malirstvi se vsak pochopitelne neomezuji jen na sferu abstraktniho relativismu. Je sokujicim zjistenim, ze ackoliv kazde male ditko vam rekne, ze hlavni oponu Narodniho divadla namaloval Vojtech Hynais, malokdo vi, ze oponu zeleznou vymaloval Jara Cimrman a ze je na ni vyobrazena jeho krajina "Podzim v Teplickych skalach". Malba byla provedena specialnim antikorozivnim pripravkem firmy Kruzbach a syn a Cimrman na ni spotreboval 811 kbeliku teto chemikalie. Neni divu, ze se po teto vysilujici zkusenosti s malovanim krajin s malirstvim na cas rozloucil a i v pozdnim veku uz maloval spise krajinky nez krajiny.

Podobnemu vyvoji Jara neunikl ani u zanru divacky nejvdecnejsiho - u aktu. Zatimco v mladi a ve strednim veku jich namaloval nejmene nekolik tisic, ve veku pokrocilem se soustredil spise na aktovky. I ty ovsem dokazaly v sosacke Vidni zpusobit dostatek rozruchu a napriklad jeho "Aktovka na plazi" s detailne prokreslenou prezkou musela byt pro vseobecne pohorseni stazena z vystavy "Odraz skolnich pomucek v soucasnem rakousko-uherskem umeni". Nekteri pozdejsi badatele si tuto skutecnost vykladali take faktem, ze aktovka je po plazi nesena houfem rozjarenych a neprilis odenych divek.

Zenske telo - ktery malir by netouzil zachytit prchavou harmonii vsech jeho tvaru a krivek. Ktery umelec by se nepokusil stetcem obkreslit jeho dusnou vyzyvavost. Jara Cimrman byl z tech, kteri se o to pokouseli cely zivot. Bohuzel, prakticky vsechna jeho vrcholna dila shorela v roce 1914 pri nestastnem pozaru liptakovske stodoly, zpusobenem samovznicenim nekolika desitek jeste vlhkych platen.

Z pameti vytvarneho historika, Bedricha Konopneho, se vsak dozvidame, ze Cimrmanovy akty byly ve sve dobe velice z^a'dane' a to presto, ze Mistr na ne temer vylucne pouzival svoji oblibenou barvu, coz byla modra. Konopny napriklad nesetri chvalou nad Jarovym obrazem "Modry andel a zelena zaba", kterym se Mistr na nekolik mesicu ponoril do tzv. "zeleneho obdobi", jehoz vrcholem bylo romanticky ladene zatisi "Zeleni kralici v trave". Je ostudou komunistickych kunst-historiku, ze se nam tento narodni klenot (jeden z mala obrazu, ktere prezily liptakovsky pozar) nedochoval, nebot v roce 1951 byla Jarova ojedinela drevomalba prodana urednikum cinskeho velvyslanectvi jako ping-pongovy stul.

Za zminku stoji take technika, kterou Cimrman sve akty maloval. Mistr byl povahy ostychave a malovat akt primo bylo pro neho nemyslitelne. Proto se s malirskym stojanem a paletou toulaval po malostranskych pudach a maloval to, co bylo jeho zraku poskytnuto prostrednictvim okenek do koupelen okolnich domu. Nebylo toho mnoho, ale i tak se Bedrich Konopny rozplyva nad "Nadrem za orosenym oknem" a v "Prazdne koupelne" zase obdivuje Mistrovu trpelivost pri mnohdy nekolikahodinovem cekani na prichod modelky. Neni tedy nahodou, ze na pocatku stoleti patril Jara Cimrman k prvnim verozvestum hlasajicim blahodarnost kazdodenniho sprchovani.

Mistr take nektere sve akty prodaval a aby co nejlepe zhodnotil sva tezka tvurci muka, prodaval obrazy podle "stupne ode^nosti". Od obrazu stupne 0, zobrazujicich zeny zcela neodene, pres stupen 1, pripoustejici pantoflicky ci sponku ve vlasech az po stupen 9, kdy byly prislusne modelky odeny v helmu, neprustrelnou vestu, oteplovacky a lyzarske boty znacky "Sicherheit". Akty se stupnem neodenosti 9 prodaval Cimrman za par krejcaru, zatimco za stupen 0-3 si od zazobanych burzoaznich nemravu nechaval zaplatit i nekolik set zlatych, podle toho, kterou stranou k nemu byla sprchujici se dama zrovna natocena.

Cimrman mel ovsem oproti ostatnim aktomalcum jednu velikou vyhodu. V mladi navstevoval divci skolu a tak, kdykoliv se mu nedostavalo modelu pro jeho vasnive studie, stacilo zavzpominat na okamziky, kdy se jeho rozpustile spoluzacky prevlekaly v satne na telocvik. Jara Cimrman tak mimodek zalozil zvlastni vytvarny zanr - "vzpominkovy akt". Bohuzel, diky svemu prislovecne nizkemu pametovemu koeficientu v tomto zanru nikdy nevynikl a jedna z jeho sprchovych momentek si nakonec nasla cestu do sbirky dr. Emila Holuba jako "Stado koupajicich se hrochu".

Zaverem teto kratke exkurze do sveta maliru si jeste pripomenme, ze to byl Jara Cimrman, kdo stal na prelomu stoleti u zrodu velice uspesneho vytvarneho smeru - kubismu. Na jare roku 1898 dostal Cimrman nabidku nakreslit plakat k neprilis zdarilemu hororu "Zruda z masa a kosti" od dnes jiz bezpecne zapomenuteho dramatika Antonina Pavelky. Cimrman vsak byl predevsim pedagogem a teprve potom malirem a ve snaze zmirnit udes skolaku po shlednuti kousku premluvil Pavelku k podstatnemu zmirneni hry, ktera se pak hrala pod nazvem "Zrudicka z masicka a kosticek". K teto verzi take Cimrman namaloval uz zmineny plakat, ve kterem ustredniho netvora vytvoril za pomoci kolaze z detem duverne znamych vrhcabovych kostek.

V lete tehoz roku, tedy 1898, podnikl Cimrman cestu do Spanelska a zde se v katalanske vesnicce Horta de Ebro setkal s tehdy 16-tiletym Pablo Picassem. Na toho Cimrmanuv plakat s netvorem slozenym z kosticek hluboce zapusobil a i kdyz plody tohoto setkani v nem uzraly az o mnoho let pozdeji, seme kubismu bylo v jeho citlive dusi bezpecne zaseto. Kratke setkani s Jarou Cimrmanem vsak dalo Picassovi vice nez jen kosticky a krychlicky budouciho kubismu. Picassovo "modre obdobi" z pocatku stoleti je bezpochyby vysledkem shlednuti nekolika Mistrovych modrych aktu a take jeho slavny obraz "Les Demoiselles d'Avignon" byl patrne inspirovan Cimrmanovym vypravenim o sprchovych zazitcich z jiste videnske divci skoly. Deformaci zenskych tel na tomto obraze musime opet pricist na vrub Mistrovu nizkemu pametovemu koeficientu.

Podruhe se Cimrman s Picassem setkal v roce 1911 v Parizi. To uz byl Picasso pevne rozhodnut prorazit s novym "krychlovym" videnim sveta a spechal vyjadrit Cimrmanovi svuj dik za stastnou inspiraci. Jenze ve chvili kdy Pablo konecne kubismus pochopil, Jara uz byl nekde uplne jinde. Krychle a jejich prave uhly se umelci Cimrmanova formatu zdaly byt prilis limitujici a Mistr na Picassa nalehal, aby se od pravych uhlu oprostil a pro svou kresbu pouzil daleko tvarnejsi geometricky objekt - pravidelny rovnobeznosten. I ten se vsak nakonec Cimrmanovi zdal omezujici a v jedne parizske vinarne se Picassovi sveril, ze zacina koketovat s myslenkou, ze ty steny by taky zase az tak uplne rovnobezne byt nemusely. Picasso naprosto nepochopil a po tomto druhem setkani se cesty obou geniu diametralne rozchazeji. Zatimco Pablo Picasso se "svym" kubismem dobyva svet, neklidny Jara Cimrman se stale hloubeji a hloubeji zapleta do slepych ulicek "lehcenakrivobeznostenismu".

za hradeckou sekci

Honza Rehacek

[ Absurdistan| Cimrman's County| Dalsi prispevek]