> > From: Martin Dostal> Subject: C-virus > > > Vazeni kolegove, > pri cteni nekterych prispevku se nemohu zbavit dojmu, ze se otazka mistrova > odkazu ponekud a nekam vytratila.Chapu, ze je nekolik badatelu rozladeno
Neklesejme vsak na duchu, pratele,
kdo jest rozladen necht se dostavi jiz tuto sobotu v 10.30 dopoledne pred prazske Rudolfinum, kde nejmenovany clen Ceske filharmonie prislibil predstoupiti pred zdecimovane rady Cimrmanovych obdivovatelu a zanotovati zde zdarma komorni "a" za ucelem opetovneho naladeni siroke verejnosti.
> Zameril jsem se tedy na jine komponenty a vysledek se brzy dostavil. > Nikdo zatim neuvazoval, ze by mohl byt puvodcem soft.zavady nejaky > pripojny prvek.
To je ovsem velmi zajimava myslenka. Ani my jsme nelenili a na tuto stopu jsme okamzite nasadili tu nejmodernejsi techniku jakou mame k disposici. Nas sekcni ohar Metodej se vsak po stope rozebehl tak vasnive, ze se nam brzy vytrhl z ruky a zmizel i s umelohmotnym voditkem kdesi na obzoru; zhruba v topografickem kvadrantu I-23. Naposledy bylo nase verne zvire spatreno dnes rano v Mnichove, jak rychlosti 35-36 km/hod padi jihozapadnim smerem, nadmerne slinta a na vyzvu nemecke policie k zastaveni nikterak nereaguje.
(z cehoz pro ostatni badatele vyplyva ponauceni: budete-li si ve vasi sekci porizovat psa dohledavace, doporucil bych nemeckeho ovcaka)
> A byl to on,pratele.Pripojovaci JACK na sit.Vsimnete si toho ukryteho nazvu > mistrova.JAry Cimrmana Kolik.Kolik proto,ze v jeho dobe bylo jeste pouzivano > drevo a motouzy na spojovaci ucely.Naprosto s vami souhlasim, pane kolego, byl to Cimrmanuv Koli'k, jenz se stal zdrojem a prapricinou mnohych vrasek na Mistrove c^ele. Skrz "Jary Cimrmana Kolik" se do Internetu dostavalo takove mnozstvi spiny, viru, plisni, zbytku od obeda a dalsich neradu, ze Cimrman ve svem operacnim systemu pamatoval i na velikou zumpu, nachazejici se zhruba v mistech, kam o mnoho let pozdeji firma Macintosh situovala svoji popularni popelnici "Trash". Podle technickeho manualu Mistrova elektronkoveho pocitace dokazala jeho zumpa pojmout az 18k fekalii aniz by doslo k naruseni zakladnich funkci pocitace.
Mnozstvi odpadu, ktere Cimrman kazdy den diky neblbuvzdornosti sveho koliku dostaval vsak nekdy dosahovalo takovych hodnot, ze i osmnactikilova zumpa zacala pretekat, z koliku se zacalo podezrele cmoudit a Mistr byl nucen svuj pocitac odpojit od site. Tento havarijni stav oznacoval Jara technickym vyrazem "digitalni kolika". Kolik kolik Mistruv koli'k zpusobil presne nevime, jednu z nejvetsich vsak jeho denik zaznamenava na pocatku kvetna roku 1908, kdy se provincni liptakovsky pisalek Antonin Klepebradka opetovne pokusil Cimrmanovi vnutit svuj nepodareny detektivni roman "Vrahem je zahradnik".
Na tomto miste bychom meli poznamenat, ze Jara Cimrman se obvykle drzel ponekud sverazne zasady, ze totoznost vrahovu je nutno pred ctenarem utajit az do posledni stranky, a to vcetne (neprekvapi nas proto, ze Cimrmanovy detektivky vzbudily odpor - zejmena u ctenaru detektivek). Jedinou vyjimkou z tohoto pravidla byla Mistrova krimiprvotina "Vrahem je Bedrich Kolomaznik" ve ktere Mistr vrahovu totoznost zjevuje ctenari jiz na prebalu knihy. Tato utla knizecka si ovsem prilis mnoho ctenaru neziskala. Jednak postradala napeti a jednak byla napsana ve druhe osobe cisla mnozneho a navic v case budoucim, takze literarni kritik listu "Tanvaldsky kuryr" oznacil jeji cetbu za "vysilujici, ba v lete az umornou".
Nemuzeme se tedy divit, ze Klepebradkovo kazdodenni elektronicke zasilani dilka s tak pruhlednym titulem Cimrmana zanedlouho totalne otravilo. Jara ovsem dokazal z kazde situace vytezit nejake pozitivum a v tomto pripade ho kalvarie se zasilanim detektivniho romanu privedla az k navrhu na traveni mysi opakovanym e-mailovanim nejakeho nevyrazneho a pokud mozno sahodlouheho textu temto nevinnym zviratkum. O minimalne pocatecnim uspechu teto metody svedci skutecnost, ze po domene "liptakov.ah" a "obecni.skola.edu" byla jako treti domena ve svete zaregistrovana "mouse.com".
Mistrovou nejlepsi detektivkou byla, podle nazoru jiz citovaneho literarniho kritika, jeho celospolecensky pojata proza "Zahadne zmizeni inzenyra Wagnera". Zde se v plne mire uplatnilo Mistrovo kredo neprozrazovat vraha a tak v prubehu cetby bloudime spolu s inspektorem Klubickem (sorry, pane Vachku, ale pan Cimrman ho mel driv) od jednoho podezreleho k druhemu aniz bychom se kdy dozvedeli co se vlastne stalo. Cimrman zde vtipne uplatnuje periodicke stridani elementu ocekavani s elementem zklamani, o kterych se mladsi badatele mohou docist v prislusnych svazcich del klasiku.
Zhruba ve ctvrtine knihy se jako nejpodezrelejsi podezrely jevi zakysly topic elektrarensky Josef Pumprlik, o nemz jest vseobecne znamo, ze mu v mladi jakysi inzenyr prebral holku a Josef se z toho pak uz nikdy nevzpamatoval. A tak jako duch obchazi po sichte periferii, klepa svym kostnatym prstickem na sklenene tabulky oken a na prekvapene tvare uvnitr hulaka do ticha letni noci "Nejste vy nahodou inzenyr!?". Tento motiv Cimrman rozviji az do okamziku, kdy se na scene objevuji dalsi dva podezreli z Wagnerovy minulosti: nevypocitatelny predseda tajneho sdruzeni "Spolek cichacu merunkoveho kompotu" a zejmena podivinsky vynalezce Kamil Jerabek, ktery se s inzenyrem Wagnerem nekolik let prel o objev krychlickoveho loziska.
Po tomto expose se pocet podezrelych znasobuje v kazde kapitole faktorem 3.6, takze v zaveru se v zapisnicku inspektora Klubicka objevuje celkem 277 akutne podezrelych osob. Cely pribeh konci ponekud surrealistickou scenkou ve ktere Klubicko stoji na venkovskem nadrazi s namydlenou stetkou v jedne ruce a s nabrousenou britvou v druhe. Kolem prochazi podezrely c. 159, pan tovarnik Ohryzek a taze se: "Vyhlizite snad nekoho, pane inspektore?" Klubicko dlouho premysli a asi po peti minutach napjateho ticha, ktere Cimrman zkusene simuluje peti prazdnymi strankami, pronese s tajuplnym vyrazem v oku zaverecna slova romanu: "Holme se."
Zaverem bych chtel vysvetlit, co primelo umelce Cimrmanova formatu, aby se pustil do sepisovani detektivnich pribehu. Jak vime, Mistr se primo vyzival v komposici rozsahlych nekolikahodinovych oper. Byl si ovsem vedom toho, ze po 30-40 minutovem poslechu nekolikacarkovanych pismenek z horni casti abecedy si bude prosty venkovsky divak potrebovat trochu odpocinout a nabrat nove sily, aby ve zdravi prezil nezadrzitelne se blizici finale. A prave za timto ucelem rozdaval Cimrman v divadle sve oddechove detektivky, vkusne zakomponovane do operniho programu. Tuto nasi domnenku potvrzuje i fakt, ze text vyse zmineneho romanu "Zahadne zmizeni inzenyra Wagnera" jsme nalezli v programu opery "Uspechy ceskeho inzenyra v Indii", ktery nam byl laskave zapujcen divadelnim oddelenim jihoceskeho muzea v Ceskych Budejovicich.
za hradeckou sekci,
Honza Rehacek
ps. Tak a jeste rychle soucet radku: dva, ctyri, sest, osm, ..., stodvacetdva (no tak snad to strakonicka sekce prezije :-)