Cimrman a tanec

> 
> From: Martin Dostal 
> Subject: Cimrman a tanec
> 
> ...
> Dale se mistr venoval pouze tancum ctyrdobym, nebot zde videl pribuznost 
> s funkci motoru.

Ja myslim, ze na tomto miste bychom si mohli zasady Mistrova ctyrdobeho tance pripomenout primo zcela explicitne. Tanec mel totiz tyto ctyri periodicky, a pokud mozno v rytmu hudby, se stridajici faze:

(pramen: Jara Cimrman, "Tancime obouma dvouma nohami", nakl. Vilimek 1911,
         kapitola 4. Tanec ctyrdoby)

1. SANI: toto je musime se priznat faze nejkontroverznejsi a cast nasi sekce 
         se domniva, ze tato faze probihala jeste u stolu, tedy pred kontaktem
         s partnerkou. Ovsem je pravdou, ze v historii tance jsou zaznamenany
         pripady, kdy si tanecnik BEHEM TANCE vylovi z kapsy placatici a s
         bradou (mineno predni) pevne oprenou o partnercino rameno si za jizdy 
         notne prihyba. Neni tedy vylouceno, ze mnozi mene smeli tanecnici
         tuto fazi behem tance s povdekem opakovali. Dalsi cast nasi sekce
         zastava nazor, ze prvni faze znaci ve skutecnosti "sani z zenskeho   
         prsu" a je charakteristicka pro ohnive latinsko-americke tance 
         (napr. tango) behem kterych casto partnerce "spadne raminko", cimz
         dojde k obnazeni toho ci onoho nadra a vyse zmineny ukon se pak da
         na parketu vcelku (uspo)kojive provest.

2. STLACOVANI: toto je faze, kterou tanecni experti povazuji za klicovou, neb
         tanecnik v ni tanecnici dava na srozumenou do jake miry o ni stoji 
         a co se mu na ni nejvice libi. Cimrman dava tanecnikovi znacnou
         volnost v provedeni teto faze, neopomene ovsem zduraznit prednosti
         tzv. "oboustranneho drzeni", kdy prava ruka podepira partnerku zezadu
         zatimco leva ruka provadi totez zepredu. Jara ovsem objektivne 
         poznamenava, ze tato metoda muze pri nevhodne aplikaci zpusobit
         vykloubeni zapesti a nabizi alternativni varianty "klasickeho
         drzeni", "drzeni pivovarskeho sudu", "drzeni proklate nizko u pasu"
         a "drzeni za usi".

3. ZAZEH: tady se nase sekce opet rozpoltila. Kuraci tvrdi, ze vzhledem k 
         pohybove nevyraznemu a casto primo unylemu charakteru tehdejsich
         tancu (beseda, mazurek, menuet) si damy uprostred tance casto 
         zapalovaly doutnik, aby se trochu rozptylily a zasmradily jinak cisty
         venkovsky vzduch. Nekuracka cast nasi sekce ma ovsem zato, ze se
         v teto fazi jedna pouze o "zazeh" obrazny a Cimrman zde pravdepodobne
         mene zkuseneho tanecnika upozornuje, ze po dvou predchozich fazich,
         zvlaste pak jsou-li tanceny se stejnou partnerkou, muze dojit k 
         nekontrolovatelne eskalaci milostnych citu a to az na uroven
         zavleceni do nejblizsiho krovi (proto take v cestine dodnes rikame,
         ze zpevaci a zpevacky maji za sebou "krovi", aby se ve treti fazi 
         tance nemuseli vzdalovat mimo podium, cimz by doprovodnou kapelu, 
         zvlast pri deletrvajici absenci, mohli vyvest z rytmu).

4. VYFUK: Faze ctvrta bohuzel podporuje domnenku kuracke casti nasi sekce a
         my, nekuraci, jsme se pokusili jen o chaby protiutok vysvetlenim, 
         ze, "vyfuk" souvisi se zvysenou intensitou dychani (tzv. funeni) po
         prave prestale fyzicke namaze. Ovsem kuraci se nam vysmali a tak
         tuto myslenku nebudu dale rozvadet (a nebudu se ji ani oddavat).

> A nechte tak dal podnet ke vzniku Rumby, Chachy a Paso-double.Tyto tance se 
> k nam pozdeji dostaly z Ameriky a Spanelska nazpet, 

Ano, Mistruv genius skutecne obohatil zivot nasich zen o nekolik novych prostopasnosti, kterym se my, pohybove mene nadani muzi, musime v potu tvare ucit. Nemuzeme si ale nepovsimnout, ze na ceste z Cech do Ameriky a zpet doslo u mnoha nazvu ke zkomoleni. Napriklad jiz prvne jmenovana Rumba, potvrzuje nasi tezi o uvodni fazi ctyrdobeho tanecniho cyklu, nebot v Mistrovych poznamkach je dusledne nazyvana "Rum?_Ba!" s jasne vyznacenou pomlkou mezi obema slovy. Cha-Cha, taktez pochazejici z liptakovske hospody, zase vypovida o bourich smichu jez Mistrovy avantgardni kreace sklidily a takto podporuje vyse vyslovenou myslenku, ze "tanec" je pouze delikatni zaminka hezci poloviny lidstva k tomu, aby z te osklivejsi udelala sasky. Zaverecne "Paso double" pak opet potvrzuje dulezitost faze nasavaci, nebot Mistrovo puvodni jmeno zni "Prase d'ouble'" cili opile.

D'OUBNOUT SI - prihnout si, napit se
D'OUBNOUT SE - opit se

(viz Josef Klokocka: "Slovnik prazske periferie", Brno 1903)

Ani u prasete doubleho se vsak Jaruv tvurci elan nezastavil a my muzeme jen litovat, ze se nam nedochovaly nektere jeho dalsi tance, jako byly "necky", "krute drevaky" ci "strevni vitr", i kdyz nas sekcni etnolog dr. Doubravka spatruje jiste podobnosti posledne jmenovaneho s ukrajinskym "kozackem", takze "strevni vitr" byste si mozna zatancit mohli.

Take nesmime zapominat, ze Cimrman povysil tanec na primo vedeckou metodu. Napriklad znamy "kankan" pouzival casto a rad ve sve gynekologicke ordinaci pri beznem vysetreni. "Odzemek" zase aplikoval pri okopavani kedluben, coz povazoval za daleko humannejsi nez okopavani partnerek. Pri teto intenzite vyzkumu se tedy nemuzeme divit, ze "tanceni obouma nohami" pripadalo Mistrovi zahy zcela trivialni a ve zbytku sveho zivota se venoval vylucne studiu tance zivocichu k nemu nejlepe uzpusobenych - tedy stonozek. Jaruv soused Jakub Zara si jiz v lete roku 1912 povsiml, ze "Cimrman chova v zavarovacich lahvich nejake cerviky a po vecerech do nich dlouba klacickem". Mistrovo usili nakonec prineslo vytouzene ovoce v podobe objevu komplikovaneho schematu stonozciho valciku, coz je: krok-sun-sun-krok-sun-krok-sun-krok-krok-krok-sun- krok-sun-krok-....(dalsich 83 polozek vynechavam, aby nedoslo k napadeni ze strany strakonicke sekce)...-krok-krok-krok. Toto vse je ovsem pouze prvni doba. K pochopeni druhe doby je ctenari nutno absolvovat nejmene dvou- semestralni kurs z aplikovane kombinatoriky a treti doba je uz natolik myslenkove narocna, ze i sam Cimrman se po tydnu jejiho studia musel odebrat na ozdravny pobyt do bohnickeho sanatoria pro prepracovane zoology.

> Zaverem mi dovolte pripomenout posledni dochovanou tanecni poucku.
> TANCIT BY MEL MUZ NEJLEPE S ZENOU !

Rok 1914 se vsak nezadrzitelne blizil a Cimrman tusil, ze vojaci na fronte se take budou chtit trochu povyrazit a proto jednim dechem dodava: "V pripade akutniho valecneho ohrozeni jest mozno tanciti tez s brezovym kostetem. Nesmi to vsak byt nic narocneho. Prumerne brezove koste svede plouzak a je-li podpirano z obou stran take jednoduchy menuet".

Coz, jakousi zvlastni shodou okolnosti, je taktez i uplny vycet mych tanecnich schopnosti.

Za hradeckou sekci,

Honza Rehacek

> 
> From: Jaroslava Krejcova 
> Subject: Re: Cimrman a tanecni variace
> 
>     Zatim jsme se vsichni venovali "Tancime obouma dvouma nohami", ale
> bylo by skoda opomenout Mistrovo dilko "Tancime na vsech ctyrech"
> (Vilimek 1912), velmi zajimave dilko, ktere velky Jara venoval vsem
> mokem zmozenym tanecnikum, kteri, neudrzic se jiz na dvou nohach,
> mohli se tak spoustit na vsechny ctyri a pokracovat v tanci.

Pani kolegyne, to si tedy myslim, ze tanecnikum krivdite. Oni se nespustili na vsechny ctyri proto, ze by jim mok znesnadnoval orientaci v trirozmernem prostoru, ale naopak proto, ze po opadnuti zabran jim byly dve koncetiny malo pro vyjadreni vsech pohybovych kreaci, jez se jim rychlosti 7 kreaci/sec. rodily v hlave. Krome toho v poloze se snizenym tezistem se jim lepe vyrovnavaly gravitacni a slapove sily, jez na ne behem tanecni produkce pusobily z nejruznejsich stran (tedy alespon tanecnikum to tak subjektivne pripadalo). Skutecni mistri "tanceni po ctyrech" si dokonce mohli dovolit tancit dva tance najednou, tedy napriklad rukama tancili valcik a nohama bosa-novu, coz jejich partnerky casto uvadelo do trapnych rozpaku. Cimrman pak i zde poznamenava, ze nejlepe jsou na tom opet stonozci, kteri jsou schopni tancit az 50 tancu najednou, coz na jejich partnerky (stonozky) klade takove naroky, ze se jim casto zauzlovavaly jejich jednoduche mizni uzliny.

Dalsim pokracovanim Mistrovy popularni edice "Tancime..." byla utla knizecka "Tancime na zadech" v niz jeho jemna pohybova technika dosahla vrcholu (zvlast pokud se tyce ovladani dolnich koncetin). Je vseobecne znamo, ze pri standardnich tanecnich polohach jsou nohy funkcne pretizene, nebot jim krome vyjadrovani radosti z pohybu pripada dulezity ukol - a to zabranit padu bricha na zem. Pri poloze na zadech jsou ovsem nohy volne stejne jako ruce a tanecnik (ci tanecnice) muze tedy rozehrat celou skalu rytmickych variaci, coz Cimrman dokumentuje obrazkovymi schematy ke svym tancum "prevraceny brouk pytlik", "chobotnice po padu z 2. patra" a "zasouvak" (pri popisu techto tancu vsak Mistr nepouziva standardni nomenklaturu "krok-sun", ale modernejsi "ma'ch - s^vun^k", takze napriklad jednoduchy "prevraceny brouk pytlik" bez piruety se provede opakovanim kombinace "mach-svunk-svunk-mach").

zdravi,

Honza Rehacek

> From:         Jaroslava Krejcova 
> Subject:      Re: Cimrman a tanecni variace
> 
> > variaci, coz Cimrman dokumentuje obrazkovymi schematy ke svym tancum
> > "prevraceny brouk pytlik", "chobotnice po padu z 2. patra" a "zasouvak"
>
>     V ramci badatelskych aktivit, mohla by hradecka sekce blize
> popsat "zasouvak"? Prevelice nas to zajima, hlavne z technickeho
> hlediska.

"Zasouvak" je tanec klasicky a drzi se tedy osvedceneho schematu "krok-vsun-krok". Blizsi podrobnosti se ovsem neodvazuji zverejnit nebot obrazkove schema nalezene v Mistrove prirucce "Tancime na zadech" je natolik avantgardni, ze by mohlo posunout vyvoj tanecnictvi o 250 let dopredu, cimz by lidstvo prodelalo kulturni sok srovnatelny s vynalezem kola, Internetu a dvoudilnych plavek. Nase sekce se domniva, ze cele pristi stoleti by se lidstvo melo na tento sok pripravovat peclivym studiem "prevraceneho brouka pytlika" a "chobotnice po padu z 2. patra" a teprve po dokonalem zvladnuti obou budeme ochotni zverejnit obrazek prvni faze.

Jen v nasi sekci zpusobil tento objev mensi zemetreseni. Nas sekcni drvostep Jouza Zizkovsky pri pohledu na kolorovany obrazek druhe faze vyprsknul a zcervenal, coz se stalo v trilete historii nasi sekce poprve a Dr. Tomicek dokonce po spatreni tehoz obrazku omdlel a museli jsme ho krisit cpavkem a fackovanim (nastesti nase mladicka sekretarka Janinka ovlada fackovani jak forehandem, tak backhandem). Jen nas atleticky trener Brazda zachoval rozvahu a nezucastnene prohodil, ze se jedna o "zajimavy zpusob predavani stafetoveho koliku". Nejhure se s nalezem vyrovnala Janinka, ktera behem prohlizeni nekolikrat zmenila barvu, nacez s patetickym vykrikem "Prasata!" praskla dvermi a dosud se nevratila. Toto nas velice prekvapilo, nebot privolany pohotovostni zootechnik nas ujistil, ze ani na jednom ze tri inkriminovanych obrazku se zadna prasata nevyskytuji.

V teto souvislosti bychom vsak radi vyhlasili okamzity konkurs na misto 
sekretarky hradecke sekce s temito pozadavky:

-vek 22.2-33.3

-schopnost rozlisit na mape Hradec Kralove a Pardubice             

-alespon dva roky praxe v sedeni na kline

-znalost jazyka anglickeho 

-hladka stovka na vysokych podpatcich pod dvacet vterin

-drobny nosik a modra ci zelena kukadla (tykadla nejsou podminkou)

Kandidatky necht zaslou sve resume a fotografii (stupen odenosti maximalne 5)
na personalni oddeleni nasi sekce.

za hradeckou sekci s pozdravem

Honza Rehacek, sekcni sef

[ Absurdistan| Cimrman's County| Dalsi prispevek]