Konference o cestine, 1901
Konference o cestine, 1901
Vazeni kolegove,
muzeme-li verit marginalnim poznamkam ve stanicnim deniku videnskeho usniho specialisty Dr. Bernhardta Lappena jednoho zarijoveho rana roku 1900 navstivil jeho ordinaci polyhistor Jara Cimrman s poukazem na neustale se zhorsujici sluch.
Doktor Lappen si Cimrmanuv poukaz pozorne prohledl a musil konstatovat ze neustale se zhorsujici sluch momentalne k disposici nema takze nemuze slouzit ale pokud by Cimrman mel zajem a cas byl by ochoten ho pozvat do rychloobcerstvovaciho zarizeni "Zum Schnellen Schnitzel" kde by si temer jiste zhorsil chut. Cimrman souhlasil a behem cesty fiakrem se sveril ze jiz druhy tyden bydli v cinzovnim dome na okraji Vidne hned pod bytem mlade ale zcela netalentovane sopranistky Wilhelminy Wieckove jejiz vytrvale misty az umorne pesteni vlastniho hlasu jej dohnalo k presvedceni ze jedinym prostredkem jak v tomto nucenem sousedstvi prezit rok 1900 je operativne si zhorsit sluch tak aby k nemu dolehly pouze zvuky presahujici intenzitou vybuch sopky huste pokryte vresticimi paviany.
(dr. Studeny ktery je z titulu sve funkce na opice odbornik upresnuje ze k vyvolani takove intenzity musely byt pavianum bud dlouhodobe odepirany banany a sexualni styk a nebo jim muselo byt periodicky slapano na ocas).
V restauraci si Cimrman porucil rizek s hranolky a byl velice prijemne prekvapen kdyz mu obsluha naservirovala hranolky ve zvlastnim papirovem sacku misto aby mu je jako obvykle podala jiz rozprostrene po taliri.
Jara Cimrman totiz zastaval nazor ze z duvodu tepelne isolace by priloha mela vzdy obklopovat minimalne 90% obvodu rizku a kdykoliv mira obkryti klesla pod 50% (coz se u obrich rizku servirovanych ve Vidni stavalo pomerne zhusta) ztracel chut k jidlu a propadal melancholii a stavum blouznivosti.
Spokojen zacal si svuj rizek pomalu obstavovat bramborovou isolacni vrstickou a pri tom jakozto svobodny svetoobcan velebil skutecnost ze si konecne muze hranolky rozmistit jak ON chce nezavisle na vuli sefkucharu kteri obvykle prilohu prskli kam se jejich diktatorske svevuli momentalne zalibilo.
Shodou okolnosti se Cimrman v te dobe potykal s gramatickymi zakonitostmi cestiny zejmena pak s jeji interpunkci ktera jeho tvurci rozlet spoutavala siti spletenou z neprehledne zmeti vzajemne si odporujicich poucek a vyjimek. Mame za to ze prave pri rozmistovani hranolku kolem rizku podle SVEHO gusta pojal myslenku na grandiozni jazykovou reformu. V tom nas utvrzuje i zbytek svedectvi dr. Lappena. Cituji: "Cimrman uprostred jidla nahle odlozil pribor a ve stavu hlubokeho dusevniho pohnuti odesel bez zaplaceni."
Zde se nam jeho stopa historii na okamzik ztraci lec o tri tydny pozdeji se opet vynoruje tentokrat v prazske redakci tydeniku "Jazykove rozhledy" kam zaslal prvni ze serie dvaceti osmi clanku venovanych prvni z patnacti fazi pripravovane jazykove reformy.
Clanek byl venovan vyhradne interpunkci a Cimrmanuv zlepsovaci navrh spocival v uplnem vypusteni carek z textu a jejich naslednem prilozeni pod okraj aby si je ctenar podle sveho vkusu a jazykoveho citu mohl do textu volne "vsoupnout".
Neni treba zduraznovat ze takovyto navrh zpolarizoval ceskou kulturni obec. Na jedne strane nadseni studenti vymazavali interpunkcni znamenka ziletkou ze svych gramatickych komposic a vznikle interpunkcni chmyri sesypavali do krabicek od doutniku ktere pak na cernem trhu prodavali zacinajicim a po lacinych carkach dychtive lacnicim literatum. Na strane druhe se vsak bourili jak zurnaliste tak renomovani spisovatele kterym se zajidalo ze by si ctenarstvo vkladalo jejich sofistikovane rozmistena interpunkcni znamenka do textu dle libosti (ci jeste lepe dle "libovosti" jak to ve sve filipice "Kratky svet Jary Cimrmana!" trefne nazval Zikmund Winter).
Vedeni regionalniho tydeniku "Nove Rokycansko" podalo na Cimrmana zalobu nebot usoudilo ze vytrzeni carek z (kon)textu naplnuje skutkovou podstatu trestneho cinu "vytrznictvi". Hlavni sazec listu pan Jaroslav Roubeny dokonce zjistil ze Cimrmanova reforma porusuje staricky Newtonuv zakon o akci a redakci a v navalu zloby vhodil do vysokorychlostni rotacky sve kozene boty a francouzsky klic.
Mnozi nakladatele rozvazali smlouvy s prednimi i zadnimi spisovateli nebot se obavali ze roztrziti literati nebudou schopni spravne spocitat sve carky a budou jim delat carky pres rozpocet. Tim pochopitelne prilili oleje do ohne a plameny se brzy dostavily. Ruchovci pocali pripravovat maly happening na Konskem trhu kde se chystali verejne omdlit. K jeste radikalnejsimu cinu se odhodlali Lumirovci. Pohrozili ze vstoupi do vseobecne stavky doufajice ze rakousko-uherske hospodarstvi ochromene stavkou basniku prinuti Viden aby proti Cimrmanove interpunkcni reforme podnikla razantni kroky.
Za teto situace nevidel Mistr jine vychodisko nez usporadat mezinarodni lingvistickou konferenci o ceskem jazyce v jejimz prubehu hodlal nastinit mnohonasobne vyhody sve interpunkcni reformy ve svetle co mozna nejsirsiho spektra aplikaci. Abychom si udelali obrazek o skutecnem rozsahu Mistrova zaberu podivejme se nyni spolecne na strucny program konference:
----------------------------------------------------------------------
Interpunkva 1901 - Rakousko-Uhersko - Praha - Obecni dum
09.00 - dr. Emil Holub:
Metodika jihoafrickych kmenu pri vyrezavani carek do totemu
09.30 - Karl Kautsky:
Evidovani ucasti na schuzich - prednosti carek oproti puntikum
10.00 - Emma Destinova:
Polstar jako ochrana okennich tabulek pred ctyrcarkovanym ce.
10.30 - F.C. Bohlen:
Trojteckovy operator - revoluce v teorii poznani
11.00 - Jara Cimrman:
Konzervativni pristup k rozmistovani carek ctenarem.
12.00 - obed:
Ucastnici kteri si nedonesou obed ve vlastnich kastrulcich
se mohou zucastnit paralelni prednasky s gastronomickou tematikou.
13.00 - David Hilbert:
Zuzitkovani prebytecnych carek pri derivovani realnych funkci.
13.30 - Fr. Krizik s choti:
Dosazeni interpunkcniho orgasmu pomoci Morseova kodu.
14.00 - kulturni vlozka: kantata Bezousek (autor: Jara Cimrman)
v podani peveckeho sboru manzelek jihomoravskych sklepmistru
18.00 - Jara Cimrman:
Liberalni pristup k rozmistovani carek v textu.
18.30 - Emil Sirotek:
Pragmaticky pristup k rozmistovani carek na pivnich taccich.
-----------------------------------------------------------------------
Mistrova konference pracovne nazvana "Interpunkva 1901" byla svolana na unor 1901 a jiz od ledna se radikalni sily ceskeho kulturniho zivota pocaly prudce aktivizovat. Cimrman najednou dostaval mnozstvi anonymnich dopisu i tikajicich balicku studenti shromazdovali podpisy pod vyzvu "Dva tisice carek" a po Praze chodily zastupy protestujicich k nimz se pochopitelne pridavali nejruznejsi radikalove anarchiste burici a interpunka'c^i.
A protoze problemy interpunkce jsou spolecne mnoha jazykum chystali se do Prahy rebelove z cele Evropy. Nastesti se c&k strazci habsburskych hranic na vpad dobre pripravili a hned u Rozvadova zastavili eskadru Vyznavacu Francoise Villona vyzbrojenou slzotvornymi baladami a dvema cisternami cerveneho vina. Bidne dopadlo take liverpoolske literarne-hudebni kvarteto "Predchudci Beatles" jejichz konvoj rozvasnenych fanynek byl zevrubne prosacovan a po individualni prohlidce telnich dutin poslan zpet do Anglie. A tak se zda ze jedinou zahranicni skupinou ucastnici se predkonferencnich nepokoju byla delegace norskych pestitelu melounu ktera se domnivala ze se v Praze kona zasedani Mezinarodniho penezniho fondu a prijela do Cech demonstrovat proti dovozu lacinych melounu z Kostariky do Skandinavie. Vybojni norsti melounari zmatli jinak vyborne pripravene pohranicniky prevlekem za skupinku svedskych pestitelu tykvi.
V den konference bylo v Praze rusno dusno a husto.
V jednom ze svych eseju lici Frantisek Xaver Salda snidani u Jaroslava Vrchlickeho a vzpomina jak se Mistr (tj. JV) ihned po snidani oblekl snal s vesaku bejkovec a ponechavaje hosta svemu osudu vyrazil do centra deni. A nebyl ani zdaleka sam. Mladici Frantisek Gellner a Frana Sramek dokonce dotahli na vypujcenem dvoukolaku ze Smichova vyr^azena' kamna a chystali se jimi zatarasit vchod do Obecniho domu. Nebylo toho ovsem treba.
Cely prostor od Vaclavskeho namesti az po dnesni namesti Republiky byl zcela zaplnen hlucicim davem ze ktereho tu a tam vyletavaly stare lahve dlazebni kostky a nezrale melouny norskych zelinaru. Vikingove byli vubec ve svem zivlu. Drancovali co mohli sapali se na hezka ceska devcata a neustale prozpevovali hanlive popevky jez si pritomni studenti nordistiky pricinlive zaznamenavali do svych notysku.
Konference skoncila fiaskem. Dr. Holub se jeste na nadrazi otocil a vratil se zpet do Holic pani Destinova byla inzultovana rozbesnenym davem a profesor Hilbert si spatne zorientoval mapku a po nekolika konzultacich s nahodnymi chodci skoncil v Kobylisich. Manzele Krizikovi se sice do Obecniho domu dostavili ovsem pani Krizikova prohlasila ze v takovemto prostredi nebude schopna se soustredit a z produkce seslo.
Ani po nezdaru Interpunkvy 1901 Mistr na carky nezanevrel. Diky objevum britskych fyziku Thompsona a Rutherforda doslo na pocatku stoleti k vyjasneni struktury atomu. Inspirovan temito udalostmi Cimrman sepsal odborny clanek v nemz vysvetlil jak se zdanlive nedelitelna carka pod zvetsovacim sklickem zretelne rozdeluje na hlavicku a ocasek pricemz ocasek se v naproste vetsine pripadu staci doleva. Tedy proti smeru psani.
U Cimrmana nebylo od zakladniho vyzkumu k aplikaci nikdy daleko a tak jiz v roce 1911 podava u patentoveho uradu v Berline navrh aby se ocasek carek stacel doprava - tedy ve smeru psani - cimz by se na prumerne vytizenem urade mohlo usetrit az 20 normalizovanych pisarohodin rocne. Bohuzel skrobeni nemecti pismoznalci projevili trestuhodnou kratkozrakost a v odbornem posudku Cimrmanuv navrh shodili se stolu prestoze se Cimrman na posledni chvili velkoryse nabidl ze by byl ochoten vsem clenum komise zaslat na vlastni utraty tinkturu na pripravu zaruvzdorneho kniru. Komisari vsak zustali neoblomni. Ty kteri se dozili pozaru Reichstagu to urcite mrzelo. No to uz nam dnes muze byt carky-marky fuk.
Priloha: ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ***************************************************************************
Protoze pouze letos je tomu 100 let, co Jara Cimrman usporadal konferenci o interpunkci, rozhodli jsme se (spolecne s kolegy Hubackem a Libickem a kolegynemi Krinkovou a Eckhardt) zalozit permanentni internetovou konferenci o cestine.
Tu vsak v zadnem pripade nechapeme jako pouhou internetovou zvanirnu, takze pokud vas jazyk cesky nezajima, nikterak se nevzrusujte a pokracujte v badani. V teto uvodni fazi bychom spise uvitali delne jedince, kteri budou pripadne ochotni prilozit ruku k virtualnimu dilu.
Chcete-li si zajice nejprve prohlednout, do pytle se da juknout zde:
http://www.hradec.org/gustav
No a prihlasit se muzete zaslanim e-mailu na adresu cestina-subscribe@yahoogroups.com nacez dostanete automaticky generovany dopis, ten poslete obratem ruky zpet, no a jste v pytli (u zajice).
za organizacni pribor internetove konference "cestina",
Honza Rehacek
