ASCII vs. diakritika

> From: Karel Oliva 
> Subject:      Spiritisticky' maria's^ pa'ne^ obrlajtnantkuv
>
>          ... a take pripravovany prispevek o U'JC^ C^SAV - U'stavu Ja'ry
> da C^imrmana C^eske' akademie ved (zatim v rukopise, predbezne by  mel byt
> publikovan v rijnu)

Starsi prispevek Karla Olivy nas opet nuti k zamysleni nad stezejnim dilematem ceskeho Internetu - a totiz zda pouzivat diakritiku nebo ASCII. Abychom vsak plne ocenili siri celeho problemu, musime se vratit na pocatek tohoto stoleti, kdy se Jara Cimrman, po neuspesnem pokusu naucit eskymaky telefonovat, rozhodl vynalezt Internet, aby neztratil spojeni se svou polarni stanici, zabyvajici se brousenim rampouchu a otuzovanim ozime psenice. Jara si totiz na svych castych cestach po ceskem venkove povsiml, ze ze v zime jsou urodna pole pod snehem zcela nevyuzita a pokousel se vyslechtit odrudu, ktera by se v rijnu zasela, v listopadu by vyklicila, pres zimu by rostla, s prvnim dubnovym slunickem by uzrala a na prvniho maje by se mohla sklidit a pole znovu osit.

Vzhledem k prirozene nechuti eskymaku vyslovovat hlasku "r^" Cimrman vyviji soustavu znaku, zpusobilou pro elektronickou konversaci a pojmenovava ji ASCII - "Adequate Symbols for Computers, Internet and Internet" (opet ta jeho roztrzitost!). S vysledkem byl skutecne spokojen: komunikace byla bez problemu, vdecni eskymaci mu z vlastni iniciativy poslali obrovskou krychli ledu, ze ktere mel akademicky sochar Vojtech Krondl vytesat umely ledovec pro Machovo jezero a prenos znaku ASCII spotreboval o 17% mene elektricke energie nez puvodne zamysleny prenos pismen s Husovymi nabodenicky. Jeste tehoz roku proto Cimrman prodluzuje Internetove spojeni do Doksu a Ceske Lipy, a pozdeji do Presova, Olomouce, Styrskeho Hradce a Nymburka. Timto se ovsem cestina stala na Internetu dominantnim jazykem a brzy zacaly vznikat zname hacko- carkove potize.

Jak vyplyva z vyse citovaneho uryvku, "C" je v ASCII k nerozeznani od "C^" a prave tato dvojsmyslnost zpusobila prvni vazne virtualni nedorozumeni. Pri jedne ze svych cest do Svycarska se Cimrman, v jidelnim voze treti tridy, setkal s Leninem a, pozoruje jeho zapoleni s tuhym rizkem, okamzite rozpoznal Leninovu chorobnou touhu po vladnuti. V te dobe uz ale take zavadeli Internet do Petrohradu a tak Cimrman neprodlene zaslal svemu technickemu dozorci Jakubu Zarovi (to se nam kluk ale vypracoval, co :-) e-mail nasledujiciho zneni: "NEPOUSTET LENINA K MOCI". Zara pochopitelne nelenil, o varovnem e-mailu ihned informoval velitele petrohradske policie a za nekolik dni byl vydan rozkaz, na zaklade ktereho byl Leninovi zakazan vstup na urologicke oddeleni petrohradske nemocnice. Zarova interpretace e-mailu byla pochopitelne chybna a to melo pro historii nedozirne nasledky. Zaverem tohoto odstavce jeste poznamenejme, ze Leninuv zdanlive genialni postreh - a totiz, ze "veskera moc sovetu pochazi z lidu" se ve svetle Zarova omylu jevi jako vcelku trivialni tvrzeni z elementarni anatomie.

O neco mirnejsi nasledky mel Mistruv dalsi omyl, tentokrat vpodstate opacneho charakteru. Jednim z prvnich ucastniku Internetu byl Cimrmanuv vrstevnik a vynalezce sklapeciho dmychadla pro jeho modem Frantisek Krizik. Ten s Mistrem casto diskutoval na tema elektricke vodivosti a pri teto prilezitosti mu jednoho dne napsal: "Jaro, zapomen na aluminium. Nejlepsim vodicem je med." Cimrman ovsem oba implicitni hacky v poslednim slove prehledl a jakozto zaniceny experimentator odejel ihned nocnim vlakem do Trebone, kde mel svuj vlastni tripatrovy vcelin domaci konstrukce s trubkovym vytapenim, aby nebylo v zime vcelickam zima. Zavedeni elektrickeho proudu do ulu se sice Cimrmanovi hezky prodrazilo, nebot aby dostal do zahrady dostatecne vykonny alternator, musel vybourat cast tyckoveho plotu; prvni vysledky ovsem staly za to a do sveho deniku si Jara nadsene zaznamenava: "Vynalezl jsem svatojanske vcely!! A jak krasne svetelkuji!!". Dalsi opakovane pokusy ovsem jeho pocatecni optimismus trochu pribrzdily. Ukazalo se, ze po zavedeni elektrickeho proudu vcely svetelkuji jen asi 0.3 vteriny a pak nahle a natrvalo zcernaji. Nemuzeme se tedy divit, ze po dvou dnech testovani medove vodivosti nezbyla v ulu jedina ziva noha. Jedinou Mistrovou utechou po tomto masakru byla skutecnost, ze zesnule vcely nebylo nutno zpopelnovat, coz by jeste vice prohloubilo uz tak dost znacny financni schodek vcelinu.

Po tomto informacnim fiasku Cimrman dospel k jednoznacnemu zaveru, ze Internet musi prejit na bazi hacku a carek. Prebudoval veskere technicke zarizeni tak, aby se dalo z puvodni dvojkove soustavy prejit na trojkovou a aby o nutnosti zmeny presvedcil c&k komisi pro patenty a vynalezy, sepsal kratky pamflet "Poc^estny' pocestny' vola' vola", ktery byl bez diakritiky prakticky nec^itelny. Prestavba site z dvojkove na trojkovou, ktera byla pro prenos hacku a carek vhodnejsi, vsak nebyla jednoducha a o Mistrove upornem zapoleni s informacnimi bity svedci i dnes jiz notoricky znama sentence "Bit ci nebit" z jeho pochmurne tragedie "Hamlett-Packard". Tato hra byla pro svou vychovnou hodnotu pozdeji uvadena i na ceskem venkove pod nazvem "Hamlet - to danske pako" a to s nekolika zjednodusujicimi skrty v textu: Horacia nahradil bodry Smidra, hrobnika Kasparek a s rozvaznym, i kdyz trochu radioaktivnim Poloniem se Cimrman rozzehnal uplne. Vpravde klasicke rozmery teto tragedie pak ilustruje zaver hry, kde v okamziku, kdy Hamlett, kral, kralovna, Horatius, Polonius a Ofelie lezi v tratolisti vlastni krve a Marcellus se sviji v koutku s akutnim zanetem slepeho streva, pribiha na jeviste kuchar a zplna hrdla krici: "Tak uz mu trochu te vystydle polevky nemejte za zle, princi Hamlette!!".

Na tomto miste musime zduraznit, ze dvojkova, trojkova a desitkova soustava ani zdaleka nevycerpavaly Cimrmanuv vypocetni akcni radius. Napriklad pri sve kratkodobe zubarske praxi v Liberci pouzival s uspechem soustavu dva- atricitkovou, s jejiz pomoci se mu podarilo navrhnout ozubena kolecka jeho zubni vrtacky Kindl tak dokonale, ze tato se se svymi 87 decibely stala nejtissi zubni vrtackou sve doby. Po Cimrmanove zmizeni v roce 1914 byl Kindl kratkou dobu pouzivan v ostravsko-karvinskem reviru jako dulni vrtna souprava a jeho stopa mizi v roce 1928 v zatopenem dole Matylda. Na svych cestach do Ciny zase Cimrman rad pouzival soustavu ctyri tisice petset dvacet osmickovou, ktera ho natolik nadchla, ze po navratu zalozil v Praze U'JC^, tedy Ustav pro jazyk cinsky, aby mohl s cinskymi znaky seznamit ceskou verejnost. Krome jazykove osvety se zde nekolik specialistu venovalo tez vrtani pingpongovych micku Cimrmanovou zubni vrtackou za ucelem vylehceni. V Cine totiz Jara zjistil, ze tyto micky jsou plne a ihned ho napadlo, ze s dutymi by se hralo daleko snadneji. Krome toho Cimrman pro vyrobu navrhl pouziti umelych hmot namisto tradicniho olova, cimz se hra jednak zrychlila a jednak pri ni ubylo tezkych zraneni.

Ani obri cinske soustavy, ve kterych bylo prvnich nekolik tisic cisel reprezentovano samostatnymi znaky, vsak neukojily Cimrmanovu touhu po dokonalosti. Jedinou skutecne universalni ciselnou soustavou mohla byt jen soustava, ve ktere by kazde prirozene cislo bylo reprezentovano samostatnym znakem. A za timto ucelem najal Cimrman v roce 1912 akademickeho malire Rudolfa Cespivu, ktery se zabyval designem cislovek az do roku 1914, kdy dostal povolavaci rozkaz na frontu prave v okamziku, kdy dokoncoval navrh na cislovku 3790361, jejimz symbolem mel byl stylizovany pokaceny buk. Po valce se Cespivovy navrhy dostaly na nejakou doby do Narodni galerie, odkud byly v roce 1940 prevezeny do Nemecka a pouzity pro kodovani receptu na zapekane testoviny v prvni fazi operace Barbarossa.

Pouzivani ciselnych soustav s vysokym zakladem kladlo pochopitelne vysoke naroky na hardware pocitace a Cimrman brzy zjistil, ze jeho jednoduche resistorove obvody nestaci prival bitu usmernovat. Po kratsim koketovani s mikrocipy, ktere zahy zavrhl pro jejich nedostacujici kapacitu, prisel Mistr konecne na adekvatni reseni. Makrocipy. Tito vypocetni giganti hrave zvladali jakekoliv ciselne soustavy a navic se na nich na pude dalo dosusovat seno, nebot pri provadeni aritmetickych operaci generovali teplo. Bohuzel, diky spiknuti nekolika koncernu ze Silicon Valley, byly Cimrmanovy makrocipy zavezeny do nevadske pouste a tam vsechny zlikvidovany. Jedinou sanci na preziti by makrocipy mohly mit na nejake zastrcene pude v Jizni Americe (Halo, Marketo da C., jste na prijmu?). Pri jedne ze svych cest do Argentiny a okoli se Cimrmanovi zzelelo tezce pracujicich jihoamerickych pradlen a v improvizovanych podminkach uruguayskeho pohranici zkonstruoval vysokofrekvencni automatickou valchu, jejiz programove schopnosti, prave diky primemu napojeni na makrocip lezici na pude, dosahovaly az kvalit sovetske automaticke pracky Avtamatik 2. Princip valchy je jiste kazdemu dobre znam - valcha stoji oprena o necky a pradlem se pres ni prejizdi. Cimrman ovsem vedel od jednoho sveho dobreho pritele (ktereho z duvodu utajeni nebudu jmenovat), ze pohyb je relativni a tak ho prirozene napadlo, ze prani by bylo daleko jednodussi, kdyby se pradlo pouze drzelo a pohyboval by se vlnity plech valchy - asi tak jako se pohybuji zuby motorove pily. Pradleny by tak misto unavneho drhnuti pradlo pouze pridrzovaly a otaciva cast valchy by za ne udelala zbytek. Jak jiz vyplyva z nazvu nastroje, valcha byla schopna velmi vysokych otacek a presne nastaveni frekvence v zavislosti na druhu praneho pradla provadel prave Cimrmanuv makrocip. My se vsak touto problematikou dale zabyvat nebudeme a ctenare, zajimajiciho se o podrobnejsi detaily konstrukce vysokofrekvencni automaticke valchy odkazujeme na Mistruv jihoamericky cestopis "Peru c^ile", kde nalezne vsechna potrebna data. Apropos, mluvice o datech: zde je domaci ukol pro brnenskou sekci. V katalogu Mezinarodni vystavy masa a uzenin v Brne roku 1907 je v oddile technicke novinky uveden take "Cimrmanuv databurt". Nevite nahodou co to je?

I pres zjevny uspech valchy se makrocip, pracujici v ciselnych soustavach radove nekolika desitek tisicu, neujal a Cimrman se po case zacal zajimat o soustavy s nizsim zakladem. Jeho prace na poli soustavy dvojkove jsou dostatecne znamy. Napriklad "umazavani nepotrebnych nul" se stalo vseobecne uznavanou normou. Pred Cimrmanovou reformou se cislo "3" v binarni soustave zapisovalo takto: "00000000000000000000000000000000000000000000000000011". Po reforme stacily dva znaky "11". Mene znamy je ovsem Mistruv vynalez soustavy jednickove. Zatimco trojkova soustava pouziva cislovky "0,1,2", dvojkova uz jen "0,1", soustava jednickova si vystaci s "0". Pochopitelne nas ted napadne otazka - k jakemu ucelu mohl Cimrman jednickovou soustavu potrebovat? Odpoved je vcelku jednoducha a dotyka se obdobi, kdy Cimrman prodluzoval Internetove spojeni z Petrohradu do Moskvy. Technicky orientovany ctenar samozrejme vi, ze v binarni soustave odpovida "1" stavu 'proud tece' a "0" stavu 'proud netece'. V elektricke siti carskeho Ruska ovsem existoval pouze stav "0" a tak se pouziti jednickove soustavy stalo vlastne nutnosti.

Abychom ovsem Rusko jen nepomlouvali, musime si priznat, ze prave tam stvoril Cimrman programovatelneho medveda, coz mel byt jakysi meziclanek na dlouhe ceste k umele inteligenci. Prvni prototyp nazvany "Misha_01" se vcelku povedl a umel chodit, utikat po rovne ceste, opirat se o strom a sundavat si trenyrky, kdyz se potreboval vycurat. Kdyz ovsem doslo k nacviku obtiznejsich cinnosti, jako je napr. ukladani se k spanku, kulhani, funeni ci vybirani plastvi s medem, "Misha_01" zcela selhaval. Ani po prevezeni do Trebone, kde mel Cimrman pokusny vcelin (jak si ctenari jejichz pametovy rozsah je alespon 8 odstavcu jiste pamatuji), a po preprogramovani vsech zasadnich obvodu vsak nedoslo ke zlepseni a jednoho dne si Misha pri pokusu najist se zapatlal medem obe vizualni cidla a pri nasledne ztrate orientace spadl do odkryte zumpy a utopil se (pro techniky: doslo ke kratkemu spojeni v centralnich nervovych obvodech).

Tato nehoda ponekud nahlodala Mistruv optimismus ohledne teto cesty k umele inteligenci. Ostatne i maticce prirode trvalo hezkych par tisicu let, nez se dostala od medveda k cloveku. Cimrman se proto postupne priklonil k myslence, ze bude jednodussi udelat z lidi roboty nez naopak. Mimochodem, priznivcum Karla Capka urcite nejednou vrtalo hlavou, proc jsou pri predstaveni hry RUR, ktera pojednava vylucne o robotech, na jevisti lide. Podle naseho sekcniho robotika, ing. Ynzenyra, se prave zde projevuje vliv Cimrmanovy filosofie o poroboteni lidi. Jara dokonce v nekterych svych technokratickych visich predpovida, ze "jednou budou vsechnu tezkou praci delat za roboty lide".

Co se tyce technicke realisace "poroboteni lidi", to jak se zda skoncilo neuspechem. Cimrman sice po znovuoploceni trebonske zahrady prebudoval areal na minisanatorium, kde se snazil skupinku asi 20 dobrovolniku odnaucit citit, vnimat, uvazovat, smat se, milovat, tusit, bat se, snit a podobne, po trech mesicich vycviku mu ovsem vsichni chovanci utekli a byli spatreni az v Cierne nad Tisou jak s usty dosiroka otevrenymi a s vycenenymi zuby mavaji prihlizejicim z vlaku miriciho na Sibir. Podle zapisku ruske policie zde pak utonuli v jednom mocale a ve stavu castecne hibernace prezili az do roku 1928, kdy byli vykutani, rozmrazeni a prevezeni do Moskvy. Marsal Stalin pak jimi nahrazoval ty soudruhy z ustredniho vyboru VKS(b), kteri byli za obetavou sluzbu strane a vlade zastreleni.

No, to jsme ovsem trochu odbehli od tematu. Takze abych to shrnul: Cimrman po vyse uvedenych nedorozumenich prosazoval Internet s diakritikou. Hacky a carky se ovsem s nejvetsi pravdepodobnosti staly pricinou jeho temer nuloveho rozsireni a pozdeji v podstate vymizeni. Proto myslim, ze bychom se meli z Mistrova omylu poucit a dusledne pouzivat kod ASCII. Hacky a carky bych navrhoval pouzivat POUZE tam, kde by mohlo, z duvodu omylu, dojit ke skode na majetku ci zivelni pohrome.

za hradeckou sekci s pozdravem

Honza Re

[ Absurdistan| Cimrman's County| Dalsi prispevek]