Teroristicka organizace Al-Ena
Teroristicka organizace Al-Ena
Moutelik Jan napsal: > > Prave utok na WTC 11.9. vyprovokoval teroristu, > skryvajiciho se za mail clena konference Josefa > Straky, aby se pokusil svest konferenci na tzv. > tureckou stopu.
Ba, ba, turecka stopa. Ale zacneme radeji od pocatku:
Od pocatku sveho pusobeni v Liptakove byl Jara Cimrman znam svym zasadnim odporem vuci habsburske monarchii. Proto se hospoda U Sirotka stavala po zaviraci hodine platformou radikalnich protirakouskych elementu a sukoviti liptakovsti sedlaci se pod vlivem Cimrmanovych myslenek a vycepni lihoviny nejednou vypotaceli na zaprazi a do ztichle noci vyrvavali protirakouska hesla, prokladana prisprostlymi popevky a davivymi hrdelnimi zvuky.
Mnozi predni liptakovsti myslitele - a mezi nimi samozrejme i Jara Cimrman - pochopili ze doba je tehotna narodne-osvobozeneckou revoluci. Drobne neshody vsak panovaly v otazce jejiho praktickeho provedeni. Radikalni kridlo vedene Cimrmanovym sousedem Jakubem Zarou a jeho zenou, muzatkou Alenou, prosazovalo porod cisarskym rezem - cili nekompromisni krvavou revoluci spojenou v krajnim pripade s terorem vuci civilnimu obyvatelstvu. Pacifista Cimrman oproti tomu zastaval nazor, ze porod musi probehnout prirozene a razil heslo "Tlac^it, nikoliv r^ezat!"
Verejne mineni se rychle polarizovalo a soused Zara se svou divou choti necekali ani do svestek a zalozili v Liptakove teroristickou bojuvku Al-Ena, ktera v dobe sveho nejvetsiho rozmachu, krome jiz zmineneho paru, c^i'tala vysinuteho krotitele zvirat Petracka, reznika Masneho a jeho psa Kerberossa, trpiciho chronickou vzteklinou, dale dva pomylene socialni demokraty, ctyri namezdne teroristy na polovicni uvazek a vyslouzileho veterana prusko-francouzskych valek, Huberta Krejhu.
Cimrman, prestoze byl prekotnym vyvojem udalosti ponekud zaskocen, neslevil nic ze svych humanistickych idealu a hned po svestkach zakontroval s vlastni nekrvavou neziskovou natlakovou organizaci Al-Etakhlesnadne. Muzeme-li verit zapisum v Sirotkove knize prani a stiznosti, v mnoha pripadech rozmazanych cmouhami od pivniho syra, tato bunka odporu citala v dobach sveho nejvetsiho rozkvetu Jaru Cimrmana. Mistr se nezajmem o sve pojeti boje za nezavislost nedal odradit a hned prvni tyden vyrazil do Vidne, kde se chytil za ruce a pokusil se v ramci ticheho protestu obestoupit cisarsky kocar parkujici na Korutanske tride.
Ani radikalove sdruzeni v Al-Ene nelenili. Od sedlaka Kruzbery si pronajali povoz a pod rouskou cirka dvaceti noci se prepravili do Styrskeho Hradce. Zde si na hlavy navlekli Aleniny zaplatovane puncochace a po zuby ozbrojeni vnikli do budovy mestske knihovny, kde prepadli sluzbu konajici uklizecku. Z nalezeneho policejniho protokolu vyplyva, ze pani Jadwiga K. usecnym ceskym prikazum teroristickeho jadra nerozumela a na jejich dobre minenou snahu o znasilneni reagovala neprimerenou obranou mokrym hadrem.
To Mistrova nenasilna mise byla podstatne uspesnejsi. Po fiasku s fiakrem na Korutanske tride Cimrman neslozil ruce do klina a v prevleku za telefonni operatorku vnikl behem poledni prestavky do nedostatecne strezene zkusebny cisarske vojenske kapely. Behem nekolika malo minut se mu podarilo jim nejen dokonale zprehazet volne vlozene listy partitury, ale tez rozladit vsechny nastroje s vyjimkou bubnu a trianglu. Uspech sve zaskodnicke mise pak Jara zavrsil v predmestske restauraci Marchfelderhoch, kde po dobrem obede nikym nepozorovan naplival do kecupu na stole a zlomil 6 paratek.
Souseda Zaru szirala zavist. Pochopil, ze bude nutno rady Al-Eny rozsirit o skutecne profesionaly. Narazit na Tanvaldsku na skutecneho teroristu bylo ale v te dobre skutecnym umenim a tak si Zara v nouzi nejvyssi vzpomnel na svou starsi sestru Magdalenu, ktera se za nevyjasnenych okolnosti provdala do Palerma. Hned druhy den ji z posty zatelegrafoval a k bratrske zdravici pripojil sifrovanou zadost o vyslani skupiny obavanych sicilskych teroristu do Liptakova.
Nastesti se Cimrman o jeho planu vcas dozvedel a jsa zdatnym monterem- amaterem, prekombinoval ozubena kolecka sifrovaciho mechanismu v rozvodne^ za postovni stanici. Diky tomuto pohotovemu zasahu do Liptakova nakonec namisto neoholenych sicilskych hrdlorezu dorazilo pouze trio neskodnych tenoristu z milanske La Scaly a tem se pri pohledu na paralizacni granaty sevrela hrdla natolik, ze se nezmohli ani na "Skakal pes pres oves".
Al-Ena ovsem kula sve neciste pikle dal. Zatimco Jara snoval plany na podryti rakousko-uherskeho financniho systemu vylovem minci z videnskych kasen, soused Zara presel od zbrani konvencnich ke zbranim bakteriologickym. Jednoho chladneho listopadoveho rana vydal sve bojuvce prikaz k sundani bot, ponozek i podkolenek a po chvilce reptani vyhnal celou jednotku naboso na houby. V lese bylo primerene sychravo a zebavo, takze do tydne se obavana Al-Ena potila v posteli s kaslem, rymou a nastuzenymi klouby. Kdyz byli liptakovsti teroriste v nejhorsim, Zara je vsechny obesel s prazdnou lahvi od slivovice a kazdy do ni musel nakaslat a nachrchlat. Veteran Krejha, ktery trpel vleklou bronchytidou do ni obetave nakaslal trikrat. Zara pak lahev zaspuntoval, zapecetil horkym voskem a poslal nevyplacene na adresu videnskeho parlamentu. Poslanci sice nad nevyplacenym balickem nekolik mesicu parlamentovali, ovsem vymluvny tvar zasilky je nakonec donutil lahev prijmout a do tydne byl rakousky parlament neusnasenischopny.
S jidlem roste chut a uspech bakteriologickeho uderu podnitil cleny Al-Eny k rozvijeni aktivit v tomto smeru. Veteran Krejha prozradil, ze zna vdovu, ktera ma velmi neprijemny svrab a byla by ochotna se o nej podelit. Sileny krotitel Petracek se sveril, ze ve sve stodole kultivuje bakterie, ktere kazdy druhy den posypava drcenym penicilinem a soucasne na ne mluvi nemecky, cimz v nich vypestovava nenavist ke vsemu habsburskemu. I reznik Masny se pridal. Behem podzimniho uklidu nalezl za ctvrticim stolkem zapadlou veprovou pulku, ktera vubec nevypadala zdrave. Myslenka na zaslani dekovnych rizku do Vidne se primo nabizela. Soused Zara nad temito zlocinnymi napady spokojene pokyvoval hlavou a pomalu se pustil do sepisovani jakehosi improvizovaneho operacniho manualu sve organizace, ktery po kratke uvaze opatril nadpisem "Al-manach svatecniho teroristy".
Jara Cimrman vedel, ze jde do tuheho. V terorismu videl cestu k sebezniceni ceskeho naroda a bylo mu tedy jasne, ze "Almanach" musi zmizet s povrchu zemskeho. Jakozto zacinajici spisovatel se ovsem zdrahal knihu primo spalit a rozhodl se tedy, ze ji alespon vyveze ze zeme, omota tezkym retezem s visacim zamkem a zakope hluboko pod zem.
Nahoda mu prala. Cimrman v te dobe hodlal za svou chalupou postavit Cesky Narodni Vcelin (*) a jelikoz na tento projekt potreboval externi financni prostredky, prijal na pul roku nabidnute misto jakostniho inspektora v tovarne na rejzove kartace v Istanbulu, aby si privydelal. V predvecer sveho odjezdu do Turecka se Cimrman pod zaminkou zapujceni kufru vetrel do Zarovy chalupy a rukopis jeho Almanachu ukryl nepozorovane pod kosili. Kdyz soused Zara na cetnicke stanici ztratu oznamoval, Cimrman uz v Praze nastupoval do zrychleneho osobniho vlaku Stockholm-Bombaj.
Hned prvni noc Jara neodolal a ve spore osvetlenem vagonu treti tridy se pohrouzil do studia manualu. S udesem procital, jake apokalypticke vize se honily liptakovskym teroristum hlavou. Na strane 14 napriklad objevil detailne vypracovany plan unosu riditelne vzducholode. Jaky vsak byl jeho sok, kdyz na strane 15 zjistil, ze unosci meli v umyslu se vzducholodi narazit do budovy videnske obchodni akademie a to s kompletni posadkou a v plne rychlosti. Cimrmanovi vyrazil studeny pot na cele i v podpazi a tu noc hruzou ani oka nezamhouril.
Druhy den manual radeji ulozil do bezpeci sveho cestovniho tlumoku. Ale ani te noci se Mistr dobre nevyspal. Do poloprazdneho kupe byl k nemu pridelen turecky pestitel krocanu Hamzik Fenerbahce, jehoz 6 kousku nejen celou noc nespokojene hudrovalo, ale z jejich nesnesitelneho zapachu bylo vice nez patrne, ze se za posledni tri mesice durazne odmitali myt.
Za tuto neprijemnost si ovsem Cimrman mohl sam. Kdyz se ho totiz zdvorily kondukter zeptal, zda by chtel videnskou a nebo turka, Cimrman hrde odvetil "Videnskou? Nikdy! To radeji turka." Tlumene hihnani z vedlejsiho kupe prozradilo, ze vybral spatne. Mohl se pobavit s predni videnskou charakterni hereckou Zsa Zsa Gaborovou, ktera cestovala do Bombaje na soutez svetovych ex-sex-bomb.
Kdyz tri stanice pred Istanbulem Fenerbahce konecne vystoupil, Cimrman byl po dvou probdelych nocich natolik unaven, ze usnul tvrdym spankem - obvykle vyhrazenym jen opilcum - prejel Istanbul a probudil se az ve stredni Asii, v blizkosti provincniho mestecka Kandahar.
Jara ale neztratil hlavu: usoudil, ze v obskurnich afghanskych jeskynich bude Zaruv bohate ilustrovany manual stejne bezpecny jako v Turecku a po jeho dukladnem zakopani se s pocitem dobre vykonane prace vratil do Istanbulu, aby nastoupil slibene misto. Pokud je nam znamo, militantni cesti separatiste se k zakopanemu spisku skutecne nikdy nedostali.
za hradeckou sekci,
dr. Kamil Studeny
(*)Diky stedremu grantu od turecke vlady byl Cesky Narodni Vcelin otevren s pulrocnim predstihem na podzim 1903. Cimrman si sice uvedomoval, ze podminka nadpolovicni produkce tureckeho medu bude jeho vcelin ekonomicky svazovat, na druhe strane ale veril, ze vlakani zahranicnich investoru do Cech bude tolik potrebnym budickem pro habsburskou vladu, do te doby nesportovne protezujici neefektivni alpske medare. S vyjimkou leta 1906, kdy byl letovy provoz nad Liptakovem omezen z duvodu obnovene cinnosty Al-Eny, jel vcelin na plny vykon az do brezna 1911. Toho roku ceny tureckeho medu na svetovych trzich prudce poklesly a Cesky Narodni Vcelin byl prebudovan na krocani farmu. ************************************************************************* Josef Straka wrote: > > Zajimave je, ze obskurni afghanske jeskyne se vyskytuji i ve > zminene pohadce, v nichz se Achmed Ali Baba nejakou dobu > ukryva pred svym spatnym svedomim.
Dekuji za upresneni.
Citovany uryvek zcela vysvetluje zvolani "Deset dvacet Ali Baba!", ktere si nase sekce puvodne vysvetlovala jako proces zuctovani s provinivsim se Ali-Babou. Jak ale nyni vidime, jednalo se pouze o hru na schovavanou mezi Ali-Babou a jeho spatnym svedomim.
Ve stejnem duchu musime chapat i druhou nami nalezenou vetu a to: "Tak a ted budes pykat", kterou jsme nespravne pochopili jako akt odpykani trestu, pri cemz se evidentne jednalo jen o pokracovani zapocate hry.
Mimochodem, Cimrman-vizionar si byl vedom toho, ze ceske deti jednou v budoucnu nebudou vedet co to byl loupeznik a napsal proto i moderni verzi teto klasicke arabske pohadky s nazvem "Ali-Deda a 40 tunelaru".
Od sve predlohy se tato pohadka v nekolika smerech trochu odlisuje.
Zatimco v puvodni verzi objevi Ali-Baba kouzelnou jeskyni otevirajici se na tajny povel "Sezame otevri se", ve verzi moderni narazi Ali-Deda nahodou na kouzelny tunel, otevirany heslem "Cest praci, soudruzi!". V originale take Ali-Baba vsech 40 loupezniku pobije, zatimco ve verzi novejsi poda Ali-Deda na partu povedenych tunelaru trestni oznameni a je posleze sam souzen a odsouzen za unik osobnich dat, za neopravnenou kontrolu bankovnich dokladu a za pronasledovani osob pro jejich politicke presvedceni.
Ali-Deda je vsazen do veze Daliborky a 40 tunelaru se radostne nastehuje do jeho rozsahle vilky. Nastesti nouze, ktera kdysi naucila Dalibora housti se slitovala a naucila Ali-Dedu tunelovat. Za pomoci zlomene jidelni lzice se protuneloval z Daliborky ven a poucen predchozimi zkusenostmi se stal 41. tunelarem akciove spolecnosti "Czech - Middle Evrope s.r.o.(*)"
No a jestli na neho nekapla ukrajinska mafie, zije si na Bahamach dodnes.
H.
(*) vyznam zkratky "s.r.o." zavisi na case a to takto: 1618-1918...sabotujeme rakouske okupanty 1918-1948...spolecnost s rucenim omezenym 1948-1989...soutezime o rudy odznak 1989-2001...sebrat, rozkrast, oloupit
