> From: Miroslav HERMAN> > World Wide Nain de Jardin Web (neboli WWW Zahradnich Trpasliku)
Teda uz jsem slysel hodne zkomolenin Mistrova krestniho jmena, ale "Jardin" jeste ne. To je neco jako moravske "Ja'ryn"?
> .... Co je nam platny nejaky NATO, kdyz s > nami vubec nepocitaji v tomto Hnuti pro Emancipaci Zahradnich > Trpasliku? Vzdyt mame snad nejvetsi koncentraci techto > pidimuzicku na ctverecny kilometr zahrad na svete!!!!
Tomu se zdraham uverit. V USA na tom taky nejsou spatne (NY Times uvadi: Denver 9 865 dw/sq mi, Houston 9 791 dw/sq mi, Atlanta 8 745 dw/sq mi...) Navic nezapomente, ze trpaslici v Cechach byli odedavna vystaveni perzekuci. Vyberme jen namatkou: proces s protistatnim spikleneckym centrickem R. Smudly v 50. letech, hromadny exodus trpasliku romskeho puvodu do Kanady ci diskriminace trpaslicich stran pri poslednich parlamentnich volbach v Cesku.
Nas cimrmanology bude ale asi nejvice zajimat objev hromadneho hrobu sadrovych trpasliku, ke kteremu doslo v roce 1979 asi 6 km severne od obce Liptakov. Bohuzel, Husakuv rezim si tehdy nebyl jist zda v tom nema prsty KGB a tak celou zalezitost ututlal. Zda byl za masakr zodpovedny Cimrman nelze s urcitosti tvrdit (mohl to taky byt napriklad hostinsky Sirotek, kteremu trpaslici chodili na rumicek). Presto predkladam nasledujici radky obci cimrmanologicke k uvazeni.
Vyrok deda Vseveda "...a nejhorsi ze vseho jsou trpaslici..." jasne doklada, ze Mistruv vztah k pidimuzickum byl vyrazne zaporny. Podle svedectvi liptakovskych obcanu si roztrzity Cimrman casto stezoval, ze o ne zakopava v lese a nebo jim, domnivaje se, ze jde o houby, utrhaval hlavicky, cimz si privodil nezadouci a zdlouhavou korespondenci s Rakousko-uherskym spolkem pro ochranu nizsich vyssich organismu.
Krome toho se Mistrovi nelibilo, ze trpaslici zevluji u silnice a potouchle na neho pokrikuji, kdyz se prohani po tanvaldskem okrese ve svem automobilu znacky Laurin, Cimrman a Klement. Cimrman byl totiz pres veskerou snahu ridicem nevalne urovne, jak doklada pozdejsi osamostatneni Laurina s Klementem a take zapis v deniku Elisky Junkove:"Cimrmanuv styl byl zvlastni kombinaci jizdy vpravo a jizdy vlevo". Za techto okolnosti bylo tlumene hihnani, ozyvajici se z prikopu, pochopitelne iritujici.
Potirani trpasliku se ovsem ukazalo byt tvrdym oriskem. Sterilizace pidizviku vyvarenim v hermankovem caji ani nenapadne sypani otraveneho zrni kolem parezu nic neresilo. Ze zdarma rozdavanych kondomu si trpaslici sili nepromokave spaci pytlicky a podobnym fiaskem skoncilo i zavadeni nitrodeloznich telisek (coz byla zmensenina tehdy beznych nitrodeloznich teles v pomeru 1:25). Zoufaly Cimrman pak na trpasliky nejaky cas zkousel skrceni, po kterem jim sice zmodrala pokozka, ale jen co sevreni povolilo, modri nezbedove se zase vesele rozebehli po louce. Takto vzniklo sverazne trpaslici etnikum - Smoulove, ktere se za cas tak rozplemenilo, ze Cimrman se skrcenim musel prestat.
Kdyz ale premnozeni trpasliku nabylo hrozivych rozmeru a po desti jejich drobna telicka ucpavala liptakovske stoky a kanaly, Cimrman se rozhodl k radikalnimu rezu, jimz mela byt velka trpaslici sadrova koupel. Vybudoval si na zahrade velky bazen, sezval vsechny liptakovske trpasliky na velkou party a pred jejim zahajenim v bazenu rozdelal sadru. Skritkum pak namluvil, ze se v bazenu koupa ospala Snehurka, kterou pro jeji snehobilou barvu nevidi a naivni mrnouskove do sadry duverive naskakali. Ledva chudinky na tento podfuk prisli, tak se skrabali ven - bylo uz ale pozde. Za par minut zacali cepenet a jen co se prestali hybat, Cimrman je nalozil na pasovy dopravnik a uz si to hrkali do masoveho hrobecku.
Pokud vas zarazi, ze Cimrman neprodal zkamenele postavicky do zahrad, chci vam pripomenout, ze Mistr prosazoval zahradni trpasliky z aluminia, kteri jsou lehci a nedelaji dulky do travniku. A jeste zbyva dodat, ze sadrovou koupel prezil trpaslik Stydlin, ktery v dobe, kdy jeho druhove uz nadskakovali na dopravniku, stale nervozne preslapoval na okraji bazenu a premyslel, zda za Snehurkou skocit ci neskocit. Kdyz nakonec touha zvitezila, byla uz i sadra v bazenu tvrda a Stydlin si misto zcepeneni udelal akorat poradnou bouli na hlave. Co s nim mel Cimrman delat? Vzal tedy Stydlina za rucicku a odvedl ho do kuchyne, kde mu bouli zatlacil polevkovou lzici a pote ho v komore obesil na tkanicce od bot.
> Zapominas na opatrnost a nekodujes svuj podpis. > Nezapomen, ze v souladu s poslednim obeznikem cp-325J/89/123654 b > Ustredniho Vyboru Strany z 15 listopadu 1989, se komunisti budeme > v dohledne dobe vracet k moci (az se to tady poradne spravi), a > ze to pak kazdymu pekne spocteme!!! > > Ospala SnehurkaStrejdo Mirku, velice se mi libi jak pouzivas zenska kryci jmena. To mi pro tuto konferenci pripada docela stylove, uvazime-li, ze v DJC se jiz leta zenske role obsazuji muzskymi herci. Kdyz uz tu tedy zadne damy nejsou, muzeme jejich pritomnost alespon simulovat pomoci zenskych pseudonymu. (I sam Mistr to delaval...viz ZASKOK).
Co se tyce te konspirace, musim se priznat, ze muj desifrovaci kombajn se mi nevesel do kufru. Nicmene slibuji, ze svym jmenem se jiz podepisovat nebudu a pri psani budu dusledne stahovat rolety.
S pozdravem 'Az aluminium a jo"vo" anyaga'
se louci tva nezdarna Interneter^
Anna Roletarka (lezici, bdici)
> From: ******** ****** <*******@********.CZ> > Subject: A: trpaslici jdou, hej hou, hej hou.... > >> Navic nezapomente, ze trpaslici v Cechach byli odedavna vystaveni >> perzekuci. Vyberme jen namatkou: proces s protistatnim spikleneckym >> centrickem R. Smudly v 50. letech, > > Mohl byste prosim Vas prinest podrobnejsi popis teto svetu nezname afery > kulturne politicko-genetickeho mini procesu? Ale zacnete prosim dost > zesiroka, ja totiz vas prispevek prelozim do francouzstiny ...........
Zhruba pred 18 miliardami let, doslo v tehdy malo zname casti vesmiru (zhruba tam, kde se dnes naleza Ujezd nad Cernymi lesy) k mohutne explosi zvane Velky Tresk. Behem nekolika prvnich milisekund, prakticky znicehonic, do naseho vesmiru vyhrezlo nekolik oktilionu tun hmoty, ktera se okamzite zacala rozpinat s intenzitou, kterou by ji pozdejsi sovetske imperium mohlo jen zavidet. Hned v prvni vterine vznikly prakticky vsechny zname elementarni castice, doslo k oddeleni slabych a silnych interakci a probehly procesy, ktere pro jejich syrovost nechci ani popisovat, nebot uz se nam po prazdninach do konference zase vraceji deti. O jednom aspektu se vsak zminit musim. Jelikoz byla v prvnich hodinach historie naseho vesmiru hmota extremne koncentrovana (cili cesky nape^chovana'), nektere protony a neutrony nemely dostatek prostoru k zivotu a behem prvniho tydne zcela zakrnely. Tyto pidi-castice (kterych bylo podle odhadu nekterych astrofyziku az 10^37) s casticemi zdravymi nereagovaly, ale shlukovaly se jen samy se sebou a vytvorily tak zcela zvlastni formu hmoty zvanou "trpaslik". Tady je treba poznamenat, ze astrofyzikalni terminologie pouziva dodnes pro hvezdy tvorene touto degenerovanou hmotou odvozeneho vyrazu "bily trpaslik". Trpaslici jsou tak prokazatelne nejstarsi formou zivota ve vesmiru, nebot i prvni bakterie se na Zemi objevily az o mnoho milionu let pozdeji.
Vyse uvedeny pocet pidi-castic, ktere vznikly v rannych fazich Velkeho Tresku se da s pomoci pocitadla pouzit i pro odhad poctu trpasliku v nam zname casti vesmiru. Prumerny trpaslik se sklada zhruba z 10^26 elementarnich castic, coz po vydeleni ukazuje, ze nase civilizace musi pocitat zhruba se 100 miliardami trpasliku (pri vypoctu nezapomente, ze cast trpaslici prahmoty se stale jeste nachazi v latentni forme "bilych trpasliku"). Dalsich 915187 stranek historie vesmiru se zvlastnim durazem na zahradni trpasliky ted preskocime a preneseme se az do poloviny naseho stoleti za Snehurkou. (Doufam, strejdo Mirku, ze ten zacatek byl dostatecne siroky i kdyz uznavam, ze jsem uplne vypustil Historii Trpasliku pred Velkym Treskem, kdy existovali ve forme Stlaceneho Vakua).
Se Snehurkou a Rudolfem Smudlou to bylo takto. Ledva se Snehurce podarilo prelstit zlou carodejnici s hakovym krizem na rukavku, zacal se o ni zajimat princ Marshall z kralovskeho zamku. To se ovsem vubec nelibilo trpaslikum, kteri si ke Snehurce vytvorili hezky citovy vztah a proto prince Marshalla odmitli a Snehurka s nimi zustala v chaloupce pod podminkou, ze budou za prince plnit manzelske povinnosti. Cas vsak plynul a k plneni tak nejak stale nedochazelo, cehoz dusledkem bylo, ze prvni cednik, ktery se Snehurce narodil byl zcela bez direk.
Tato krizova situace vedla ke svolani mimoradne trpaslici schuze, na ktere se dlouho do noci diskutovalo, proc se neplni a jak to, ze se neplni a kdy se zacne plnit a kdo je za to vsechno vlastne zodpovedny. V prvni fazi boje proti nedostatkum se trpaslici soustredili na "vnejsiho" nepritele a zinscenovali proces s Chytrou Horakyni, ktera byla obvinena z toho, ze se po lese pohybuje odena - neodena, cimz trpaslikum plete hlavy a tito se potom nemohou soustredit na uspokojovani Snehurcinych potreb. Kdyz vsak ani po dalsich peti mesicich Snehurka nejevila zadne znamky rozkose a druhy cednik se taktez narodil nepropustny, nastala doba rozhodnych cinu. Iniciativy se chopil Profa, ktery nechal nejprve oba cedniky kladivkem a hrebikem perforovat a pote prohlasil, ze nepritele je treba hledat ve vlastnich radach.
Prilezitost k odhaleni "skudce" pak na sebe nenechala dlouho cekat. Jednou, pri nahodnem uklidu pudy prisel Smudla na napad, ze by k oplodneni mohli pouzit penovy hasici pristroj, valejici se bez uzitku ve stare truhle. Ledva vsak pristroj, v souladu s instrukcemi, otocil a na jeho spodku se zaskvela pismenka "MADE IN USA", Profovi zasvitila ocicka a dalsi vyvoj si lehce domyslite. Smudla byl okamzite zatcen, uveznen, mucen, vyslychan a nakonec odsouzen. Ve sve zaverecne reci na sebe navic z vlastni iniciativy prozradil, ze trpaslikum prileval do caje brom, smrkal Snehurce do spodniho pradla a jednou Profovi odmitl pujcit teplaky, za coz zadal natahnuti na skripec a to je pro trpaslika ta nejpotupnejsi smrt. Pred tim navic stacil udat Drimala, ktery pry ve Snehurcine posteli - kdyz na neho prisla rada - klidne drimal. Drimal vyvazl s dozivotim. Smudlovo jmeno vsak bylo na dlouha leta vymazano z historie a po cela 50. leta se pohadka hrala pod nazvem "Snehurka a sest trpasliku".
K liptakovskemu masakru (tj. nalezeni hromadneho hrobecku sadrovych trpasliku u Liptakova): pochopitelne jsem si vedom toho, ze humanista Cimrman by asi zcepenele trpasliky nenakladal chladnokrevne na pasovy transporter a proto nabizim tri dalsi mozna vysvetleni tohoto hruzneho nalezu.
Varianta A: Tela nalezena u Liptakova patrila ve skutecnosti blanickym rytirum, kteri se dlouhym pobytem v podzemi scvrkli, zkameneli a pomale geotektonicke proudeni pod povrchem Zeme je posunulo o nekolik stovek kilometru k severu. Timto by se take vysvetlilo, proc se blanicti rytiri nevyritili z Blanika v roce 1938, 1948, 1968 a proc se z nej asi nevyriti ani v roce pristim.
Varianta B: Nalez byl ve skutecnosti ucinen jiz v roce 1968, kdy se sovetske buldozery, umne maskovane za tanky, pokousely v severnich Cechach najit ropu. Nalezly vsak pouze zmineny masovy hrob a prestoze telicka mnohych trpasliku byla jiz v pokrocilem stupni rozkladu, na ropu by bylo potreba jste nejmene nekolik dalsich desitek tisicu let. Sovetske vedeni pak celou neprijemnou zalezitost (jakoz i vyvezenou zeminu) urovnalo, do vedeni ceskoslovenskeho statu instalovalo armadniho generala Snehurku a sedm nejzachovalejsich trpasliku z masoveho hrobecku posadilo do prazdnych kresilek Ustredniho Vyboru Strany. Nebyl to vsak Smudla a jeho kamaradi. Byl to Gustav, Vasil, Jozef, Milous, Oldrich, Antonin a Lubomir. Pokud je vam pod 25, tak si za domaci ukol doplnte jejich prijmeni - to aby strejda Mirek nenadaval, ze nedbam o vychovu mlade ceske generace.
Varianta C: Trpaslici nalezeni v hromadnem hrobecku vubec nepochazeli z Ceska, ale byli do okoli Liptakova vyvazeni ze zapadnich zemi. Kapitaliste si totiz pod tlakem verejneho mineni nemohli dovolit skladovat sadrove trpasliky na svem vlastnim uzemi a proto se vyslouzile figurky posilaly na cerne skladky do Vychodni Evropy. Odpovednost za tento brutalni cin by tak mohla nalezet... no treba Francii.
Za kralovehradeckou sekci se tentokrat louci
neter
PS. (a jeste z uplne jineho soudku)
Zcela nesouhlasim s kolegou Jelinkem, ze Cimrman byl vyborny ridic. Napriklad v dusledku sve roztrzitosti Cimrman casto zatacel i v mistech, kde zadna zatacka nebyla. Toto zpusobilo, ze Cimrman mel desitky drobnych havarii za mesic a tyto kazdodenne se opakujici nehody zpusobily, ze Cimrman si vuci nim po case vypestoval jakousi imunitu. A prave tato imunita zpusobila, ze jednoho dne obdrzel nabidku firmy Daimler-Benz na misto zive figuriny pro testovani odolnosti vozu pri havariich. Cimrman v te dobe zrovna potreboval penize na sanky a na spekacky pro psi sprezeni s jehoz pomoci se chystal jiz poctvrte dobyt Severni pol (pripomenme, ze v te dobe mela vetsina polarnich badatelu za sebou pouze zadnou az jednu polarni expedici) a proto nabidku prijal.
Prace na useku "crash-test dummies" byla pochopitelne velmi nebezpecna a diky priplatkum za rizikove pracoviste si Cimrman jako zkusebni jezdec vydelal ten rok vic nez panove Daimler a Benz dohromady. To zrejme zmatlo i tak zkuseneho badatele jako je Jeff k domnence, ze Cimrman byl ve skutecnosti majoritnim vlastnikem akcii zmineneho podniku. Faktem ovsem zustava, ze toho pro firmu Daimler-Benz hodne udelal. Ve sve vzpominkove knize "Denik nehorlaveho motoristy" napriklad vzpomina, jak jednou v zavodni jidelne narazil do delnice Brunhildy Muellerove, jejiz prebujele poprsi mu okamzite vnuklo myslenku na "dual air-bags", ktere Daimler-Benz jako prvni na svete do svych vozu instaloval. Technologie stlacovani vzduchu vsak v te dobe byla teprve v plenkach, takze prvni "air-bags" byly vpodstate pytle naplnene chlupatymi knedliky, ktere si motoriste vozili na kline. Nas ale muze tesit, ze to byl prave Cimrman, ktery udelal prvni krok k bezpecnejsim evropskym silnicim.
> From: Jiri Jelinek
> Subject: Re: z jineho soudku > > Pane kolego, > to, ze menite domeny jako ponozky Vas jeste neopravnuje k tvrzeni o > Mistrove neznalosti v rizeni automobilu :-) Ano, Jara mel mnoho nedostatku > - napriklad neumel hledat houby - ale ridic byl excelentni.
Jo, pane kolego, kdybyste vedel, jak obtizne se telnetuje za ocean, tak byste menil domeny taky. Krome toho me strejda Mirek neustale peskuje za porusovani konspiracnich pravidel a tak za sebou zametam stopy jak jen to jde. A konecne kdyz Cimrman na pocatku stoleti Internet vynalezl, tak sve kolegy nabadal, aby z hygienickych duvodu menili domeny alespon 1x mesicne.
> Naznacim pouze nektere logicke nedostatky Vasi teorie: > > - Cimrman, vlastnici v Nemecku tovarnu BMWC (pozdeji prejmenovanou na > Bavorske pojizdne toalety), nebude prece pracovat jako tester u konkurencni > firmy Toto je bohuzel bod, ktery pro nedostatek materialu s vami nemohu diskutovat. Zadne dokumenty o BMWC se nam objevit nepodarilo. > - z dobovych fotografii je jasne, ze Brunhilda Muellerova zrejme Cimrmana > inspirovala k objevu pristavaci plochy pro letadlove lode O pristavaci plose pro letadlove lode se v "Deniku nehorlaveho motoristy" nepise ani slovo. Selsky rozum mi ale rika, ze letadlove lode pristavaji nejcasteji na poli, odkud jsou traktorem dotazeny k nejblizsimu rybniku. > - zminenymi "pytly s chlupatymi knedliky" myslite pravdepodobne Cimrmanovy > "Pytle pro ridice i spolujezdce", ktere byly montovany do vozidel pro > pripad nevolnosti pri sportovnejsi jizde a pozdeji je Cimrman pouzil v
Tady bych rekl, ze pritomnost "blinkacich pytlicku" tez poukazuje na to, ze Cimrmanova jizda nebyla prilis rovnomerna ani primocara. Pri pohybu rovnomernem primocarem totiz na zaludek nepusobi prakticky zadne setrvacne sily a neni tudiz treba se o jeho obsah obavat. Z toho soudim, ze Mistr musel jezdit dosti "divoce".
Krome toho jsem vcera zapomnel doplnit, ze pytle s chlupatymi knedliky plnily krome bezpecnostni funkce tez funkci vymeniku tepla. Prvni automobily totiz nemely topeni a proto si Mistr v zime s chuti na klin posadil pytel jeste teplych chlupatych knedliku. Podle jeho vlastnich zapisku vydrzely teple z Liptakova az do Ceske Lipy, kde si je obvykle nechaval ohrat v hostinci "U Tri pavu" a pak pokracoval dale do Prahy.
Dale bych rad uvedl jednu jiz kdysi diskutovanou skutecnost. Kdyz Cimrman navstivil roku 1914 autosalon v Liptakovskem Mikulasi se svym vozem s vestavenym tranzistorovym radiem, okamzite si u pozorneho slovenskeho publika vyslouzil prezdivku "polovodic". I to svedci o tom, ze jeho ridicke schopnosti nebyly tak uplne, jak se nam Jeff snazi namluvit.
A kdyz uz jsem se pustil do sebeobrany, tak jeste jednou Eliska Junkova: "Jednou mi Cimrman vezl maminku z Podebrad do Prahy. Maminka se stale divila, jak muze zdravy clovek na tak rovne silnici sjet 17x do prikopu. Teprve tesne pred Prahou ji to doslo. Cimrman hrozne rad kroutil volantem." K tomu muzeme jen dodat, ze tato Cimrmanova vasen mela zrejme sve koreny v traumatizujicim zazitku z detstvi, kdy jeho sestra Luisa jednou odesla z domu a nechala ve vane teci vodu. Maly Jara tenkrat na posledni chvili katastrofu odvratil uzavrenim kohoutku, cimz se v jeho mysli krouceni necim slilo s celkovym pocitem bezpeci.
Navic kdyz posoudime Cimrmanuv vseobecny psychologicky profil, dostaneme ridice spise spatneho nez dobreho. O jeho roztrzitosti jsem se jiz zminil a kdyz se Cimrman dostavil na dopravni inspektorat v Tanvalde k prezkouseni s Pravidly pozemniho hokeje v ruce, vodicsky list mu byl odebran uplne. Nastesti tenkrat jeste neexistovali dopravni straznici, takze Jara mohl jezdit dal bez obav z neprijmemne dopravni kontroly.
Stejnou prekazkou byla i jeho tvrdohlavost. Napriklad pri projektovani zeleznicni drahy mezi Prahou a Melnikem Cimrman odmitl posunout kolejiste o 200 metru a dozadoval se vybudovani tunelu pod Ripem. Tato povahova vlastnost byla obzvlaste nebezpecna, kdyz se napriklad z polni cesty necekane vyloupl konsky povoz. Zatimco vetsina motoristu by volila nahlou zmenu jizdni drahy, Cimrman se obvykle rozhodl zachovavat pohyb rovnomerny primocary a to i pres to, ze mel ve voze dva blinkaci pytlicky.
Dalsi Cimrmanovou notoricky znamou vlastnosti byla skudlivost. A prave ta zpusobovala, ze pri vyberu vozu obvykle volil lacinejsi modely bez brzd, ktere povazoval za burzoazni prepych; cosi na zpusob dnesni klimatizace ci elektrickeho stahovani okynek. A psat o tom, jaky vliv mel na Mistrovu ridiskou techniku jeho prislovecne nizky pametovy koeficient, by bylo jen podcenovanim ctenarovy predstavivosti.
Cimrman byl take obvykle zamestan tolika cinnostmi najednou, ze mu delavalo potize soustredit se pouze na jizdu. Rizeni se proto zpravidla venoval pouze v prvnich 15 minutach a zbytek jizdy stravil tridenim sve sbirky kaktusu nebo korespondenci s Ladislavem Stroupeznickym. To na rovnych silnicich v Polabi prilis nevadilo, provoz byl tenkrat prakticky nulovy. Ovsem v Pojizeri...
Za hradeckou sekci
Honza Rehacek
> From: Jiri Jelinek> Subject: Cimrmanovo rizeni > 5. Maminku mela puvodne vezt z Nymburka do Pardubic dcera Eliska, ovsem > maminka si radeji vybrala spolehlivejsiho ridice. Timto bodem se stava > dalsi diskuse bezpredmetnou, sam jste dokazal, ze Jara byl lepsim ridicem > nez Eliska Junkova, kterou tak rad citujete.
A budu ji citovat i do budoucna. Na svou maminku totiz Eliska prozrazuje, ze byla velikou ctitelkou Edgara A. Poea a Cimrmana si proto vybrala za sofera jen diky tomy, ze se doslechla, ze jizda s nim je opravdovy horror. Krome toho se mi zda, ze na pocatku stoleti (v obdobi 1900-1914) byla Eliska jeste tak mlada, ze ani ridit nemohla a tudiz maminka nemela na vybranou. Nevi nekdo nahodou, kdy se Eliska Junkova narodila?
> Tohle je ovsem bohapusty nesmysl. Ke krouceni Jara zadny vztah nemel, vzdyt > Tomasi Alvovi vymlouval jarovku se zavity a prosazoval zasouvaci, ktera by > setrila cas pri vymene. Jarovku by stacilo do objimky zastrcit - z toho je > patrne, ze Jara citil pocit bezpeci pri jinych cinnostech, nez je krouceni.
To vsak pouze do okamziku, kdy jednou v nedeli vecer sedel pod elektrickou lampou a cetl si sebrane spisy Isaaca Newtona zrovna v okamziku, kdy se zasunovaci jarovka v objimce uvolnila a spadla Mistrovi primo na hlavu, cimz na jeho pahrbku geniality zpusobila popaleniny (a popastaliny) 3. stupne. Cimrmanovi, ktery do te doby skutecne prosazoval zasouvani, se konecne rozsvitilo v hlave a okamzite poslal dva telegramy dvema vyznamnym muzum, jejichz prijmeni zacinalo stejnym pismenem.
V prvnim pise: "Alberte, s tou gravitaci bys mel neco delat."
a ve druhem: "Alvo, zavit neni prepych, je to hola nutnost."
Co se tyce zasouvani jako takoveho, sexuolog nasi sekce, Dr. Kalina, se domniva, ze toto v Cimrmanovi vyvolavalo spise pocit uspokojeni nez pocit bezpeci. Vsak se take Cimrman, jen co dotrhal saty po sve starsi sestre Luise, o zasouvani velmi zive zajimal, o cemz svedci i fakt, ze krome jarovky vynalezl take zasuvku, jez ho svou funkcnosti uspokojila daleko vice nez nespolehliva jarovka, kterou bylo navic nutno plnit vakuem.
A na dokresleni Mistrova vztahu ke krouceni jeste dve drobne prihody z mladi. Kdyz byl Jara jeste skolakem (resp. skolackou) hral si jednou se spoluzackami na schovavanou v nizkem listnatem podrostu a domu si prinesl 26 klistat. Zoufaly z nenadaleho napadeni neznamymi tvorecky, placici Jara prosil maminku, aby mu klistata co nejrychleji vytahla. Ta vsak odvetila: "To by bylo prilis nebezpecne Jaro, ja ti je radeji vykroutim." Jak se pak muzeme citlive detske dusi divit, ze krouceni se pro ni stalo ritualem bezpeci.
Zhruba ve stejne dobe pracoval maly Cimrman na libretu pro svou prvni operu "Drzy kun" a nebyl jeste ani v pulce prvniho jednani, kdyz ho maminka poslala do hokynarstvi pro nejake koreni. Jara se vsak vymluvil na krecove zily a pro koreni musela jit Luisa. Kdyz pak v bezpeci sve komurky, ve svitu petrolejove lampy dopisoval prvni jednani, stale mu znela v usich mamincina slova "Jaro, ty se ale ze vseho dokazes vykroutit". Je tedy zcela nasnade, ze kdykoliv doslo na silnici byt jen k naznaku krizove situace, Cimrman sahal instinktivne ke krouceni.
> Zaverem jeste jedna poznamka k Cimrmanove vedecke praci v oblasti > automobiloveho prumyslu. Poslednim dolozenym objevem je Jaruv velmi usporny > jednomistny jednoventilovy jednovalec, kde se povedlo zredukovat pracovni > cyklus motoru pouze na jednu fazi - vybuch. Tento stroj byl prodavan pod > priznacnym obchodnim nazvem Fuji.
I nase sekce uz na stopu tohoto stroje narazila. Kdyz se v 50. letech rozbihal sovetsky raketovy vyzkum, mlada sovetska technika byla postavena pred ukol, jak dopravit kosmonauty na obeznou drahu. Po prozkouseni nekolika alternativ se Cimrmanuv motor FUJI ukazal jako zcela bezkonkurencne nejefektivnejsi. Soveti tak ale byli postaveni pred tezke dilema - bud priznat, ze prvniho cloveka vynese do vesmiru cesky motor a nebo celou zalezitost nejak zakamuflovat. Nanestesi pro Cimrmana byly jeho nakresy oznaceny pouze zkratkou Ci a tak se tisice agentu KGB rozjely po sire Rusi hledat inzenyra, jehoz jmeno by zacinalo na Ci. To vsak neni v ruskem jazyce zrovna obvykla slabika a tak bylo hledani dlouho neuspesne, az z toho byl tavarisc Chruscov cely nervozni a soudruhy v ustrednim vyboru bil polobotkou do hlavy. Stesti se vsak nakonec unavilo a stranickym slidilum se konecne podarilo nekde vystrachat stopu ucitele termodynamiky v jakesi carske gubernii, ktery toho o raketovych motorech sice mnoho nenapsal, ale zato jeho prijmeni zacinalo na spravnou slabiku: Konstantin Eduardovic Ciolkovskij. A tak se 12. dubna 1961 nikdo nedozvedel, ze Gagarin byl na obeznou drahu vynesen Cimrmanovym jednomistnym jednoventilovym jednovalcem FUJI. Svetu to ale bylo evidentne jedno.
S mnoha pratelskymi hafy
Honza Rehacek, sekce HK
> From: Jiri Jelinek> Subject: Re: Cimrmanovo rizeni > ......... Jeho konstrukce vsak byla daleko dokonalejsi nez japonska, > protoze se podarilo preskocit jeden vyvojovy krok a vyuzit princip > Zaplat!Zahod!
V souvislosti s objevem Cimrmanova fotografickeho aparatu na jedno pouziti bych chtel poznamenat, ze tuto vpravde revolucni myslenku Mistr pozdeji aplikoval i na jine vyrobky, mezi nimiz jsou take automobily. Cimrman, vzhledem ke svym nedostatecnym ridicskym schopnostem, musel po kazde jizde s vozidlem do autoopravny a to mu samozrejme zabranovalo v realisaci vyznamnejsich projektu. Nakonec Jara ztratil trpelivost a se slovy "Kdo by se s tim porad opravoval" se pustil do vyvoje automobilu na jedno pouziti, ktery by jednou provzdy vyresil jeho ridicske nesnaze.
Bohuzel, podrobnosti o tomto technickem vynalezu nejsou znamy, nebot Mistruv prvni prototyp, vuz "Ministersky Predseda", v roce 1913 zcela shorel na silnici mezi Zbraslavi a Prahou. Podle policejni zpravy bylo duvodem pozaru samovzniceni plastikoveho motoru a nasledna explose palivove nadrze z voskovaneho papiru. Potesitelne vsak je, ze Mistrova myslenka na automobil na jedno pouziti nezapadla a jeste v 70. letech byl podobny vuz vyraben firmou Velorex. Posledni model tohoto vozu v Cechach bylo mozno spatrit ve filmu "Vrchni prchni" a neni bez zajimavosti, ze u zrodu tohoto filmu stala i dvojice znamych ceskych cimrmanologu Smoljak & Sverak, kteri Cimrmanem navrzeny vuz pri nataceni pravdepodobne testovali.
> .......... Povede se nekdy badatelske verejnosti > zjistit, jake konstrukce byla Cimrmanova prevratna novinka Foroaparat s > bleskem a hromem?
Pouziti blesku a hromu, o kterem se zminujete, naznacuje, ze Cimrman se s fotografickym (a ani s forografickym) pristrojem dlouho nemazlil a vynalezl hned video-kameru. Pouziti hromu totiz jasne poukazuje na zvukovou slozku zaznamu. A podobne jako umely blesk slouzi k osvetleni tmavsich objektu, umely hrom mel zrejme slouzit k dozvucovani zaberu, ktere byly prilis tiche a ve zvukovem filmu by nevynikly (napriklad zimni krajina v Podkrkonosi, cekarna zubni ordinace, Nemy Bobes, pad vaty ze stolu, noc ve sklepe a pod.)
Pouziti blesku v dile Jary Cimrmana je pomerne dobre znamo. Od prvnich pokusu, pri kterych pouzival prirodni blesky (napr. cyklus "Sovy za bourky"), az po vrcholna fotograficka dila, jako byl napr. akt "Bikini" na jehoz osvetleni Mistr pouzil vybuch dodnes zcela presne neidentifikovane trhaviny. V teto souvislosti by stalo za to zjistit, zda Mistruv jednovalcovy motor FUJI, jehoz jedinou fazi byl vybuch, nebyl vlastne pouhym externim bleskem pro jeho fotopristroj. O pouziti umeleho hromu toho vime podstatne mene. Jiste je jen to, ze Mistrovi se podarilo vyvinout maly prenosny generator hromu, ktery se mu vesel na policku s fotografickym nacinim. V knize patentu a vynalezu okresniho uradu v Jablonci nad Nisou totiz existuje zaznam z roku 1909 ve kterem cteme:
pat. 0923248: Cimrman J. - hrom do police (12.1.1909) - pozn. zkouset v lese
O vlastni konstrukci aparatu s bleskem a hromem se v polozce 0923248 bohuzel nic nepravi. Mozna budou nasi jablonecti kolegove uspesnejsi...
a to je pro dnesek vse,
louci se tajny agent
Palouk Paloucek