Cimrman a sachy

>
> jsem zde prvne a rad bych se pozeptal na tema "Jara a sachy".
> Ma-li nekdo nekde jeho slavnou partii Lasker-Cimrman, snazne prosim,
> poslete ji! Vim jen, ze zde byla hrana tzv. Cimrmanova obrana
>
> 1.e4 f6! 2.d4 Kf7! 3.Sc4+ e6 4.d5 Df8!!
> ...... atd ....
>
> Ma-li kdokoli cokoli na toto a podobne tema, poslete to...
>
>                                  +------------------------+
>                                  |   NJiri  Lukasek, DrGms|
>                                  |  |

Patranim ve vzpominkach Richarda Retiho jsme zjistili, ze i Cimrmanuv vliv na vyvoj sachu byl zasadniho razu...ale zacneme od zacatku...

V pocatcich sve sachove kariery se Cimrman zrejme pravidly prilis nezaobiral a venoval se prevazne bojove strategii. Ve vzpominkach jednoho jeho spoluzaka se docteme, ze Cimrman zcela znehodnotil jeho drevenou sachovnici, kdyz do ni pomoci rezbarskeho dlatka vysekal hluboky zakop (vedouci od a6 pres e6 az po h7), aby se mohl lepe branit zakernemu utoku jeho figur. Po nasledne pestni potycce se Cimrman trochu umoudril, ale presto jeste dlouho potom bylo jeho hlavni zbrani klubko ostnateho dratu, kterym umne obehnaval svoje milovane figurky.

Za techto okolnosti je jasne, ze souperi o Cimrmana prilis nestali, a tak hral Jara nejcasteji v koupelne proti svemu odrazu v zrcadle. Zde se mohl konecne vyradit podle sveho - pravidla nepravidla. Pochopitelne vetsina techto zapasu koncila remizou, protoze na sachovnicich pokrytych ostnatym dratem a doutnajicimi dymovnicemi si Mistr mohl jen tezko zasadit smrtelny zasah, nehlede na to, ze figurky naskladane v zakopech ani nemohl videt. Navic byl Cimrman znam svou nechuti k vyslovene utocne hre a jakozto presvedceny pacifista se snazil minimalizovat rozsah valecnych operaci. V jednom z dopisu prednimu rakousko-uherskemu sachistovi, Zoltanu Balintovi, Cimrman sve mirumilovne pojeti sachu omlouva slovy: "Prece si nebudu davat sach. To bych si vubec nezahral."

Prestoze se zakopy a zatarasy v sachovem svete neujaly (stejne jako rucni minigranaty a bramboraky, vhazovane pri obrane na sachovnici), nektere z Jarovych mene ortodoxnich postupu se nakonec staly soucasti sachovych pravidel. A na prvnim miste bychom se meli zminit o "brani mimochodem".

Vzhledem k sveraznemu charakteru Cimrmanovy hry se casto stavalo, ze se mu uprostred hry nedostavalo pincliku. Aby tento deficit vyrovnal, Cimrman potajmu odebiral souperum figurky. Tu slohl strelce, tu nepozorovane stahl jezdce a nekdy si troufl i na kralovnu. V partiich s pozornejsimi sachisty, kteri se nedali Cimrmanovou rozvlacnou hrou ukolebat ke spanku, byl Jara zhusta pri manipulaci pristizen a pak se branil slovy "..to bylo brani mimochodem". Sachistum to zpocatku lezlo na nervy, ale s lety si metoda ziskavala respekt a byla nakonec, za prisne definovanych podminek, zahrnuta do sachovych pravidel. Jista Cimrmanova horliva ctitelka dokonce tvrdila, ze i ji si Cimrman chtel "vzit mimochodem". Tuto zpravu vsak pokladame za prehnanou.

Dalsi Cimrmanovou novinkou byla rosada. Dr. Fiedler z Vidne se sice domniva, ze rosada byla vysledkem Cimrmanova "kroku stranou", pravda je vsak trochu jina. Rosada nebyla krokem stranou, ale krokem na stranu. Cimrman se spravne dovtipil, ze i v prubehu bitvy muze na Jeho Velicenstvo prijit nejaka ta telesna potreba a jelikoz na sachovnici nejsou zadne buky ani duby za ktere by bylo mozno si odskocit, je nutno si odskocit "za vez", ktera je za timto ucelem vtipne premistena. Tomu odpovida i vzita terminologie - mala rosada (odskok na malou stranu) a velka rosada (odskok na velkou).

V oblasti strategie se zase Cimrman proslavil zavedenim tzv. "obeti". Za nepriznive situace na sachovnici (ve ktere byl Mistr prakticky porad) mu castokrat nezbylo, nez domahat se pomoci "shury" a obetovat nejakou tu figuru. Cimrman tak zpravidla cinil sekackem na maso, kterym svym jezdcum a strelcum v kritickych fazich boje bez milosti stinal hlavy a jejich dekapitovana telicka pak za blouzniveho skuceni upaloval v popelniku. Zda mu to pomohlo nevime. V kazdem pripade se "obet" stala soucasti arzenalu vsech slavnych sachistu, z nichz nekteri se nestitili ani obeti damy, na kterou by gentleman Cimrman sekackem nikdy nesahl (s moznou vyjimkou vyse uvedene ctitelky). Cimrman sam propracoval techniku obeti k naproste dokonalosti, jak se muzeme presvedcit v jeho puvabne brozurce "Slachy snadno a rychle". Pokud se snad ctenar z nazvu domniva, ze Jara se zde zabyva prevazne technikou obetovani kone, musime ho vyvest z omylu malym citatem z dila: "Za zadnych okolnosti nesmime obetovat krale. To by se nam pozdeji mohlo vymstit. Jinak muzeme obetovat prakticky cokoliv. Obzvlaste vyhodne je, podari-li se nam obetovat nektery ze souperovych kamenu."

Zcela bezedna je studnice Cimrmanovych zahajeni. Namatkou jmenujme

1. e2-e5 (tzv. "zurivy pesec") nekdy az e7 a srazka s cernym pescem

1. Jb1-b3 ("tvrdohlavy kun")

anebo

1. Sc1-c1 (tzv. "vahavy strelec").

Jeste daleko propracovanejsi mel Cimrman techniku zahajeni cerneho. Dovedne umel celit zejmena tahu 1. e4, na ktery nejcasteji odpovidal

1. ... c5
2. Jf3 g6
3. c3 Krk

ano, okamzite po zahrani tretiho tahu bilym skace Mistr souperi po krku. Teto technice se Cimrman naucil na Sicilii, kde pro mistni mafii uspesne vyvinul neprustrelne figurky. Odtud take pravdepodobne pochazi i nazev jedne z nejobavanejsich defenzivnich variant "Sicilska obrana". Pozdeji Cimrman doporucoval i jine (mene drsne) prostredky za ucelem snizeni protihracovy koncentrace (foukani tabakoveho dymu do obliceje, hlasite zpochybnovani smeru souperova utoku a nebo v Cechach tolik popularni kopnuti do holene).

Rad vsak pouzival i "Francouzskou hru", tj.

1. e4 e6
2. d4 (d5 Jc6) ...

Ctete spravne, ve druhem tahu pouzil Cimrman svou nejnovejsi zbran - "tah obouruc", tj. tahnuti dvema figurkami soucasne. Vsimnete si prosim, ze druhym tahem take cerny nenapadne prebira iniciativu.

A koneckoncu prikladem Cimrmanova mistrneho zvladnuti tahu 1. e4 je i partie s Laskerem, citovana vyse kolegou Lukaskem. Bohuzel zcela naopak tomu bylo pokud souper zahral d4. Jak vyplyva z nasledujici partie sehrane roku 1911 v Tanvaldu, proti tomuto tahu Mistr nikdy nenalezl ucinnou obranu.

(damsky gambit)
KODYTEK (bily) - CIMRMAN (cerny)

1. d4 a cerny vzdal.

Co rici zaverem? Snad jen tolik, ze Cimrman zustal i na sachovnici vlastencem. Nejlepe o tom vypovida postreh ze slavneho utkani C/C (tedy Capablanca vs. Cimrman). Kdyz kubansky velmistr zatlacil Mistra do defenzivy a po nekolika ostrych tazich ohlasil "Check!", Cimrman nezavahal ani vterinu:

"CZECH!!"

S pozdravem

Honza Rehacek

[ Absurdistan| Cimrman's County| Dalsi prispevek]