>Milan Hubacek napsal: >Pardubicko-hradecka spoluprace v oblasti cimrmanologie dostava v soucasne >dobe novy rozmer: Obe skupiny planuji expedice na jizni pol, kde udajne >Cimrman tez pobyval. Podle dosavadniho badani vedla Cimrmana na jizni pol >snaha o jeho presnou lokalizaci a potazmo vyreseni stareho vedeckeho sporu >o to, zda zemska osa skutecne prochazi stredem Zeme ....
Nase skupina zatim ucinila pouze predbezne ohledani deniku Roalda Amundsena z roku 1911 a nalezla dve zajimave poznamky k teto kauze se vztahujici:
*prvni na str. 12
"...jeden z psu nalezl spejli ve snehu. Na vypravu nahle dolehly chmury.
Jak je mozne, ze nas Scott predehnal?..."
Jak dnes vime, Robert F. Scott Amundsena nepredbehl. Byla to tudiz vyprava Cimrmanova, ktera inkriminovanou spejli pohodila. Konkretne uzenar Masny, ktery si vynutil, ze krome zasob lihu a brambor (viz prispevky panu Hubacka a Raise) se do Antarktidy poveze take 87 jitrnic. Proc s sebou Cimrman tahl na jizni pol i uzenare Masneho nam neni jasne.
*druhou (daleko zajimavejsi) na str. 34
"...jsme na polu. Ale stopa tech zatracenych sanek vede dal bez zastavky..."
Amundsen, stejne jako my, predpokladal, ze stopa sanek se u jizniho polu zastavi a obrati zpatky. Protoze se tak nestalo, zbyva nam jedine mozne vysvetleni a totiz, ze Cimrman nemel namireno na pol jizni, ale na pol zapadni. Jak na tuto myslenku prisel?
Otazka kam presne pol umistit vedla zprvu k bourlivym diskusim. Prazaci chteli mit pol v horni polovine Vaclavskeho namesti, Pardubicaci ho chteli umistit do Rybitvi (kvuli cestovnim vydajum) a Ostravaci by ho zase nejradeji zakopali nekam hluboko pod zem. Cimrman nakonec rozhodl, ze pol je vychodni a zustane tedy ve vychodnich Cechach a umistnil jej na vrch Zaltman nedaleko Malych Svatonovic. Jakmile se pol vychodni usadil, pol zapadni se automaticky ocitl na opacnem konci zemekoule podle platnych zakonu sfericke geometrie. (Pro kolegy z Pardubicke sekce dodavam, ze ackoliv se pol vychodni naleza bliz Hradci, pol zapadni je zase o to blize Pardubicim).
S vychodnim polem takrka za humny si Cimrman pochopitelne zacal brousit drapky na pol zapadni. Protoze uz mel cestovani plne zuby, rozhodl se vyrazit po draze nejkratsi, tj. po primce. Zakoupil vyrazene dulni mechanismy a zacal se ve Svatonovicich prokopavat pres stred zemekoule na zapadni pol. Mezi mistni obcany, kteri v Cimrmanovi spatrovali velikou atrakci, se take nekolikrat pripletl dospivajici Karel Capek, jemuz Mistrova tvrdohlavost velmi imponovala. A neni vylouceno, ze pozdejsi Capkuv roman "Krakatit" byl inspirovan prave Cimrmanem, obcas si ve sve stole vypomahajicim podomacku vyrobenymi vybusninami. Nasvedcuje tomu i jmeno hlavniho hrdiny inzenyra Prokopa, ktere primo vnucuje myslenku na Cimrmana, prokopavajiciho se do stredu zemekoule. Capkovo okouzleni Cimrmanem a jeho epochalnimi objevy se postupem casu zvysovalo a da se vystopovat i v dalsich jeho dilech jako je "Vec Makropulos", "Tovarna na Absolutno" a "Dasenka".
Cimrmanova prima cesta (pr^i'ma') na zapadni pol skoncila po dvou tydnech na 50.5 stupni sev. sirky, 16.0 stupni vych. delky a 28.3 metru lokalni hloubky. Cimrman narazil na uhli. Kdyz se, umouneny a kaslajici oblaka kvalitniho uhelneho prachu, objevil na svetle dennim, jeho prvni slova byla: "v tomhle se neda kopat, jede se po povrchu". Primky, jakozto nejkratsi spojnice bodu v prostoru, byly zavrhnuty a kruznice plne rehabilitovany. Z vdecnosti nad objevem Zaclersko-svatonovickeho reviru, rozhodli se obcane Malych Svatonovic sponsorovat Cimrmanovu dalsi polarni vypravu a v den odjezdu usporadali expedici velkolepe rozlouceni, jemuz vevodil velky transparent: "AZ BUDETE CELI ZTUHLI, POSLEME VAM NASE UHLI".
Z mnoha moznych (a stejne dlouhych) zpusobu jak se dostat z vychodniho polu na zapadni, si Cimrman vybral relativne nekomplikovanou metodu "sledovani poledniku", tj. cesty podel 16 vychodniho, resp 164 zapadniho stupne. Tato metoda mela dve vyhody. Jednak Cimrman jaksi mimochodem dobyl i pol jizni, pres ktery vedla jeho cesta tam a jednak se pri ceste zpet mohl zastavit na polu severnim, kde si pri predchozi vyprave zapomnel hulky od lyzi. Cimrman tak vlastne zdolal 4 poly jednim vrzem, jak se holedba ve svem cestopise "Jednou vrzl, dvakrat mrzl".
Dalsim duvodem pro cestu "podel poledniku", namisto beznejsiho "po silnici", bylo to, ze Cimrman chtel vyzkouset svou novou teorii casovych pasem, o ktere referovala Pardubicka sekce:
>I na poli casomiry zasahl Cimrman se svou povestnou brizanci hodnou kuloveho >blesku a doporucil Rade narodu deleni casovych pasem nikoliv podle poledniku >ale podle rovnobezek, tvrde, ze klima je pro biologicke hodinky cloveka >dulezitejsi, nez nejaky prechod svetlo-tma ....
Cestou napric casovymi pasmy Cimrman sledoval usetreni jednoho celeho dne po vzoru Verneova hrdiny Philease Fogga (viz kapitola 37 znameho romanu: see "http://www.datatext.co.uk/library/verne/world/chapters.htm"). Takto usetreny den hodlal Cimrman po svem navratu venovat na dobrocinne ucely.
Tot pro tuto chvili vse.
Zdravi Honza Rehacek (84.3 zapadni delky, 33.7 severni sirky)
> Milan Hubacek napsal: > > Reznik a uzenar Masny nebyl vypravou angazovan proto aby s sebou na Jizni > pol preravil 87 jitrnic a pote i on byl pripadne zkrmen. Nezapomenme, ze v > tehdejsi dobe byly transkontinentalni lety vice nez zridkave a preprava > jitrnic lodi pres rovnik by se bez chladirenske techniky asi neobesla bez > ujmy na barve, vuni, chuti - a priznejme si to - i nutricni hodnote one > typicky ceske pochoutky.
Souhlas. Nase puvodni zavery o 87 jitrnicich byly unahlene. Po prezkoumani vsech aspektu (zejm. specificke zravosti reznika Masneho) jsme dospeli k nazoru, ze 87 jitrnic by stejne vyprave nevydrzelo dal nez do Cerveneho Kostelce.
> > Vyprava proto jako hnaci jednotku pro pohon polarnich sani pouzila k tomu > ucelu specialne vyslechtene tazne plemeno prasete domaciho (nazyvane > kladrubsky pasik), vyznacujici se silnou odolnosti vuci chladu, > houzevnatosti, nenarocnosti, vytrvalosti a odporem k lidskemu masu.... > .... > Ale nechme jiz promluvit denik samotneho Cimrmana: "Ten pacholek do tech > jitrnic dava i ty sane. Ne, ze by nebyly chutne, ale clovek, kdyz je ji, > si pripada jak na prochazce podzimni bucinou. Jesteze ta prasata nekrmime, > nemusime se aspon prat se strivky...
Cimrman mel s vetsinou strivek uplne jine umysly. Po prozkoumani Rakousko- Uherskeho Namorniho Atlasu mu muselo byt jasne, ze sance na to, ze Zapadni Pol padne na pevninu jsou mizive (na vychod od Noveho Zelandu je pevniny opravdu minimalne). Rozhodl se tedy, ze strivek pouzije jako vzduchovych trubic pro svuj primitivni skafandr, s jehoz pomoci hodlal vykolikovani polu provest. Proto take jedne noci pise Masnemu, spicimu spravedlivym opileckym spankem mezi bednickami s proviantem, na ruku inkoustovou tuzkou vzkaz: "Prebytecna strivka nevyhazuj, prase, budu je potrebovat."
Na tomto miste musime ctenare ubezpecit, ze Cimrman mel znacne zkusenosti s hloubkovym potapenim, ziskane za sveho pobytu u skotskeho jezera Loch Ness, ktere je pro sve hluboke vody potapecskym rajem. A prave zde Mistr poprve vyzkousel svuj improvizovany skafandr, sestavajici se z paru ploutvi zhotovenych z impregnovane pytloviny, specialnich podvodnich bryli s tlakuvzdornymi skly (vyrobek firmy Zeiss), motocyklove kukly z hnede kozenky a konecne ze vzduchove trubice, jejimz zakladem byla prave praseci strivka. Neni se co divit, ze povercivi Skotove ho v tomto uboru a casto zapleteneho do prebytecnych strivek povazovali za jakousi predpotopni obludu.
Zdravi Honza Rehacek.
> P & G (whatever that is) wrote: > Se zajmem sledujeme Vase vyzkumy, tykajici se Cimrmanovy cesty do nasi > oblasti. Zatim nemuzeme poslouzit zadnymi dalsimi podrobnostmi, ale > predbeznym pruzkumem literatury (Atlas sveta) jsme si overili, ze na > predpokladanem miste zapadniho polu neni krom hlubokeho a mimoradne > bourliveho oceanu vice mene nic. Pripadne stopy by se daly snad nalezt na > relativne blizkem ostrove Antipodes Island, zejmena jestli Cimrmanova > vyprava ztroskotala. Pokud pouzila ponorku, bylo by treba hledat > vykolikovany pol i na morskem dne - pokuste se prosim upresnit. >
V zasade jsou nejmene tri moznosti jak Cimrman mohl zapadni pol vykolikovat:
1. Pouziti skafandru (viz minuly prispevek). Tato varianta by pripadala v uvahu, pokud by Cimrman nalezl pobliz zapadniho polu nejakou vhodnou melcinu.
2. Vzhledem k tomu, ze Cimrman byl konstrukcni genius, nelze vyloucit ani stavbu male ponorky (napr. obalenim sanek igelitovou folii). Osobne vsak tuto variantu vidim jako nejmene pravdepodobnou.
3. Cimrman premistil zapadni pol na nejblizsi pevninu (zrejme na nektery z ostrovu o kterych se zminuji nasi australsti kolegove). V tomto pripade by vykolikovani zrejme probihalo hladce. Zemska osa, spojujici vychodni a zapadni pol, by vsak v tomto pripade neprochazela zemskym stredem, jak se o tom jiz zminila pardubicka sekce. Na druhe strane by vsak takovyto postup byl primo exemplarnim prikladem slavneho Cimrmanova "KROKU STRANOU" (viz Smoljak&Sverak: Cimrmanova Teorie Poznani)
Do bezvedomi se Masny dostal v zaveru pobytu v Antarktide. Cimrman mu na jeden jediny den sveril kocirovani sanek a to nemel delat. Masny, ktery byl pod trvalym vlivem alkoholu, nezvladl v pravotocive zatacce rizeni a vjel do protismeru, kde se srazil s protistojicim ledovcovym vybezkem.
Preji vsem hezke utery,
Honza Rehacek.