Devatero extremniho motoristy
Devatero extremniho motoristy
Vazeni pratele,
dovolte mi trochu rozvinout jeden dilci aspekt posledniho prispevku znojemske sekce a totiz zminku o Cimrmanove prevleku "Pumpa v zime". Kolegyne Krinkova v ni, ve snaze dobrat se co nejrychleji k vrcholnym projevum Mistrova prevlekani, rozpustile vypustila klicovou informaci tykajici se funkcniho zamereni zminene pumpy. Doufam, ze se nedopoustim prilis velke indiskrece, prozradim-li ze se jednalo o pumpu benzinovou a to prvni sveho druhu v Evrope, coz nam budiz pripominkou, ze kdysi, diky Jarovi Cimrmanovi, byly ceske zeme v popredi svetoveho technologickeho rozvoje.
Cimrman si jako presvedceny futurista uvedomoval vliv automobilu na budouci vyvoj civilizace a lehce si spocital, ze v Nove Evrope budou hrat prim ty zeme, jejichz obyvatelstvo se nejrychleji nauci obsluhovat cerpaci stanice. Proto nelenil a v lesiku nedaleko Liptakova vybudoval benzinovou stanici sestavajici se z maleho pristresku, z jedne benzinove pumpy s injektaznim cerpadlem typu "Keitzel" a z mikrovlnneho ohniste, na kterem si projizdejici motoriste mohli ohrivat spekacky.
Vlastni pumpa byla opatrena slusivou gumovou hadici a ridici si z ni mohli nacerpat Mistruv podomacku destilovany benzin s oktanovym cislem 63 (v Sovetskem svazu se tento benzin, v klasifikaci "super-special-normal" vedeny pod obchodnim oznacenim "sedy prumer", pouzival az do konce 80. let, kdy byl vystridan ekologicky prijatelnejsim "zelenym prumerem"). Diky Cimrmanovu proziravemu tahu tak mohli cesti ridici pozivat vyhod samoobsluzne benzinove stanice jiz od jejiho slavnostniho otevreni na jare 1909, zatimco Rusko a Amerika si na sve prvni benzinove pumpy museli pockat az do dvacatych let tohoto stoleti - do te doby si jejich motoristicka verejnost musela benzin od vyrobce vozit v kanystrech, vedrech, hrncich, kbelicich a v prazdnych lahvich od vodky.
Provoz prvni benzinove pumpy v Liptakove probihal k Mistrove uplne spokojenosti az do pozdniho leta 1910, kdy se kolem ni vracel z hospody domu podrouseny hajny Kutlak. Ten pumpu nejprve nekolik minut pozoroval svym obtizne zaostritelnym zrakem, aby ji nakonec v teple letni noci umlatil sluzebni sukovici, domnivaje se, ze konecne nacapal pytlaka Janderu pri tehdy nepovolenem odchytu zmiji. Po tomto incidentu pumpa nejaky cas chatrala, nebot Cimrman, financne zcela vycerpany svymi slechtitelskymi pokusy (*), nemel penize na jeji opravu a nikdo jiny v Liptakove pro ni nenasel pouziti.
(*) Jara Cimrman byl naruzivy kuchar a jednou z aktivit, ktera nebyla
hodna jeho drahocenneho casu bylo skrabani brambor. Mistr proto
venoval znacnou cast svych prijmu na vyslechteni brambor jiz
oskrabanych. Bohuzel, i pres pocatecni nadseni vyvolane tim, ze
jeho prvni urodu jeste v zemi ohryzali hrabosi, tento vyzkum nikam
nevedl a Cimrman se brzy dostal do akutni financni tisne.
Teprve na podzim 1911 se nad pumpou slitoval hostinsky Sirotek, nechal ji za sve penize vycistit a naplnil ji pivem, aby si vozkove svazejici z poli urodu mohli dotocit sve dzbanky a nemuseli jezdit az do vsi. Pumpa se brzy stala znamou v sirokem okoli a za dlouhych zim se k ni stahovala i zviratka z prilehlych lesu a vdecne oblizovala jeji vytrvale ukapavajici hadici. Neni divu, ze se potom po lese pohybovala onim charakteristicky klativym zpusobem, ktery dohanel k silenstvi vsechny amaterske i profesionalni stopare lesni zvere. Napriklad Oskar Klammer, vidensky profesor zoologie, pise ve sve knize "Odlevame stopy" toto: "Stopy nalezene ve snehu nedaleko severoceske obce Liptakov nemaji v Evrope obdobu a nezbyva mi, nez vyslovit domnenku, ze se jedna o nove zivocisne druhy, pohybujici se dosud nepopsanym zpusobem".
Zajimavou tecku za historii Cimrmanovy liptakovske pumpy udelal unor roku 1945. V te dobe tudy tahl na pomoc krvacejicimu Berlinu i 183. motostrelecky prapor 7. horske divize pod velenim generala Franze von Haldera. Situace nemeckych vojsk byla v te dobe vice nez tiziva, pohonnych hmot se Risi jiz nedostavalo a tak si jiste umite predstavit ulevu generala Haldera, kdyz pri presunu Jizerskymi horami narazil na opustenou benzinovou stanici. Po doplneni palivovych nadrzi a ujeti prvnich par metru se ovsem ukazalo, ze oktanove cislo zvetraleho piva je hluboko pod pripustnymi normami Wehrmachtu a motostrelecky prapor dorazil k Berlinu az kdyz uz byla valka davno prohrana. Tim padem muzeme s hrdosti konstatovat, ze hostinsky Sirotek, a potazmo i Jara Cimrman, prispel nemalou merou k vitezstvi spojencu ve 2. svetove valce.
Umlacenim benzinove pumpy a jejim prebudovanim na pumpu pivni ovsem Jarovo zaujeti pro automobilismus neskoncilo. Mistr ridil rad a jak vime, ridil spatne. Pri prakticky nulove hustote silnicniho provozu bylo tenkrat rizeni velice snadne a tato trivialita Cimrmana samozrejme neuspokojovala. Rozhodl se proto, ze se nauci ridit spatne a pokud jsme meli moznost analyzovat prislusne prameny, zda se, ze znacnou cast sve tvorive energie venoval v prubehu zivota trpelivemu zhorsovani svych ridicskych schopnosti.
V Liptakove dokonce zalozil prvni autoskolku, jejimz mottem bylo: "Jezdit dobre umi kazdy blbec, jezdit spatne vyzaduje talent, pili a soustredeni". Kazdou nedeli pak Cimrman na liptakovske navsi poradal popularni dopravni nehody pro zacatecniky, v nichz adeptum ridicskeho umeni trpelive vysvetloval zasady spravneho bourani, sjizdeni do prikopu a narazeni prostredkem automobilu do vytipovaneho stromu.
Ve snaze vstipit talentovanym liptakovskym mladencum zasady spatneho rizeni, Cimrman sestavil soubor poucek a svych vlastnich zkusenosti, ktere se zajemci o jizdu museli pred zahajenim kursu naucit nazpamet. Tyto zasady, nazvane priznacne "Devatero extremniho motoristy" zde pro pohodli ctenarovo pretiskujeme primo z Mistrova kontroverzniho clanku "Metafyzicky pristup k vybirani levotocivych zatacek", publikovaneho v roce 1914 v "Rakousko-uherskem vestniku teoretickych automobilistu".
DEVATERO EXTREMNIHO MOTORISTY:
1. Pri rizeni nevyndavej ruce z kapes.
2. Gruzinsky konak - nejlepsi pritel ridice.
3. Pri jizde se casto otacej dozadu, pokud mozno celym telem.
Bude se ti tak lepe kontrolovat spoust, kterou za sebou zanechavas
(jiz pri prvni jizde zjistis, ze spoust vznika vzdy ZA automobilem,
nikdy ne PRED nim).
4. Nemas-li spolujezdce, ktery by ti branil ve vyhledu, vezmi si
s sebou do kabiny alespon dvoje lyze, perinu nebo prosivanou deku
a nejake mensi tele.
5. Na brzdovy a plynovy pedal slapej zhruba ve stejnem rytmu
v jakem v lete na rybnice slapes vodu
6. Upadnou-li ti mene nez 4 kola, nenech se znervoznit a
pokracuj v jizde
7. Pokud ti ruce v kapsach uz dreveni, muzes je na chvili vyndat,
ale musis je nejak uzitecne zamestnat - napr. hrou na housle,
vysivanim nebo naklepavanim prirodnich rizku na pristrojove desce
8. Vezes-li naklad, stridej se s nim v rizeni.
Vybornymi ridici jsou napriklad cihly, oprene o plynovy pedal.
9. Na krizovatce mas prednost.
*******************************************************************
S takto kvalitnimi studijnimi pomuckami se bourani stalo v Cechach temer narodnim sportem o cemz svedci v Pojizeri zlidovela pisen "Bouram rad a je to na me doufam znat". Kupodivu ne vsichni vrstevnici Cimrmanovu zalibu (az vasen) ve spatnem rizeni sdileli a tak se pro dnesek rozloucime pohledem na druhou stranu mince. Tu nejlepe reprezentuje zapis, ktery jsme objevili teprve nedavno v knize kazenskych opatreni, zapadle mezi regaly Okresniho skolniho inspektoriatu v Liberci:
21.3. 1908 - suplujici ucitel Cimrman J. obdrzel dnes prisnou dutku
za nabourani Kamily Kotehulkove, studentky 4. rocniku
realneho gymnazia v Liberci.
za hradeckou sekci s pozdravem,
Honza Rehacek
ps. A jeste jedna fakticka poznamka:
Slecna Krinkova pise, ze v experimentalni symfonii Lubos
vyjadrovala hudba vubec poprve jednoznacne zaporne emoce.
Bohuzel musime konstatovat, ze to nebylo poprve, ale podruhe.
Muze nas vsak tesit, ze skladatelem, ktery Mistra o prvenstvi
pripravil nebyl nikdo mensi nez Ludwig van Beethoven, jehoz
Rondo Op. 129 nese podtitul "Zlost nad ztracenym grosem"
