Mladezi do 18 let nepristupno
Mladezi do 18 let nepristupno
Kolegove, kolegine a kolegyne,
v zivote kazdeho cimrmanologa nadejde okamzik, kdy je v zajmu historicke objektivity nutno strhnout zavoj spolecenske pruderie a pohlednout nahe pravde tvrde a zprima do oci.
Toto ovsem nemusi byt vzdy hezky pohled a proto zadam slabsi povahy, zejmena pak damy, aby tento prispevek preskocily, popripade se pres nej nechaly prenest.
A myslim to zcela vazne.
> At Thursday, 7 December 2000, Jan Moutelik wrote: > >Je prokazano, ze Cimrman zadnou (vlastni) vaginu >nemel, tedy souvislost na prvni pohled neexistuje.
No a na vas, junaky, kteri jste se meho varovani nezalekli, to vybalim rovnou a bez jakychkoliv zbytecnych kudrlinek: Zjistil jsem, ze Jara Cimrman mel nevlastni vaginu Marusku.
Jak k tomu doslo?
Jednoho cervnoveho dopoledne si frekventantky videnske divci skoly po hodine telocviku ukazovaly v satne sve slibne^ se rozvijejici sekundarni pohlavni znaky. Devcata zvidave srovnavala, tu a tam pro jistotu nahledla do ucebnice anatomie a obzvlaste dobre vyvinute kousky odmenovala uznalym hihnanim. Kdyz si vsak Jaruska Cimrmanova vyhrnula sukni po sve starsi sestre Luise, spoluzacky zustaly jako oparene.
(kolega Libicek muze posoudit, zda tento pripad konstituuje "zpareni svini")
Cimrman sam na tento okamzik vzpomina takto:
"Nikdo nevedel, co rici. Teprve asi po peti minutach horecnateho listovani atlasem se moje nejlepsi kamaradka Knoblochova dopidila krute pravdy: 'Jaryno, tobe roste treti noha! Ale je nejaka zakrnela - saha sotva do pulky stehen'. Pozdeji jsem se sice dozvedel, ze jsem muz, a ona treti noha je ve skutecnosti mym rozplozovacim organem, lec hryzave vedomi vlastni nedostatecnosti, podporovane pohrdlivymi usmesky stastnejsich spoluzacek, hlodalo v me dusi dal".
"Nadarmo se ale nerika 'Kdo hloda, najde' a tak ve mne postupem casu uzralo rozhodnuti voperovat si nevlastni vaginu. Darkyni jsem nalezl ve vdove Padevetove, ktera tu svou jiz nepotrebovala a rada se ji zbavila. Abych se s novym organem snaze szil, pojmenoval jsem ji 'Maruska'. Operace pod vedenim liptakovskeho zverolekare Antonina Psinky se zdarila a vagina mi na zadech ani moc neprekazi. Ode dneska se opet citim byt plnocennym obcanem rakousko-uherske monarchie a misto nervozniho ohryzavani nehtu se mohu s plnym zaujetim venovat dokonceni sve sedmiste osmdesate osme symfonie."
Tolik tedy kratka ukazka z Mistrova memoaru "Hermafroditem snadno a rychle".
Bohuzel z techto kratkych dvou odstavcu jsme se nedozvedeli k jakemu ucelu Cimrman svou nevlastni vaginu pouzival. Na prvni pohled by se mohlo zdat, ze se pokousel o samooplozeni, nebot namlouvani a milostne hratky musel genius jeho formatu povazovat za ztratu drahocenneho casu. Proti tomu ovsem svedci jednak jeho pomer s nadlesni Schmoranzovou a jednak neprilis stastne umisteni nevlastni vaginy na zadech. Proto mam za to, ze ji Cimrman pouzival spise jako vacek k noseni drobnych predmetu jako byly tuzky, precliky, svicky, pendreky, srolovane bankovky, krapniky a drobnejsi okurky.
To uz se ale dostavam na neobhospodarovane pole predcasnych spekulaci (neboli jak rikame my odbornici - speculatio praecox) a proto budu radeji pro dnesek koncit.
za hradeckou sekci,
dr. Kamil Studeny, sekcni zoolog a prase v jedne osobe
------------------------------------------------------------- At Friday, 8 December 2000, Boleslav Libicek wrote: > >Damoklovo vejce II >byl Mistr schopen s takovym nevlastnim implantovanym implementem >schopen poceti ? ------------------------------------------------------------
Ja se domnivam, ze Cimrman se o poceti skrzeva Marusku nekolikrat pokusil. Svedci o tom zvyseny vyskyt rceni "Vlez mi na zada" v jeho frazeologickem slovnicku. Dokonce bych si troufl tvrdit, ze v tomto kontextu je zminena fraze vlastne pocatkem milostne predehry a do dnesniho jazyka by se dala prelozit spojenim "Milacku, udelame si dnes hezky vecer, ano?". Bohuzel z moderni cestiny tento milostny podtext zcela vyprchal a pokud dnes svemu vyvolenemu reknete "Vlez mi na zada", dostane se vam misto roztouzeneho pohledu zlostneho prasknuti dvermi.
Zaverem jeste poznamku o tom proc Cimrman umistil Marusku prave na zada. Pochopitelne nejlogictejsi lokalitou pro ni byla oblast panevniho pletence. Ta byla ovsem blokovana Cimrmanovou treti nohou. Vzhledem k tomu, ze Maruska byla organem pohlavnim, muzeme predpokladat, ze dalsim vhodnym prostorem pro jeji voperovani byla hlava. Cimrman se vsak obaval, ze Maruska, vystavena takto na odiv, by vzbuzovala prilis velkou pozornost ve svem okoli a tak zvolil zada jako rozumny kompromis mezi hlavou a rozkrokem.
Kamil
-------------------------------------------------------------------- Karel Oliva wrote: > > Ani tady ovsem nejste puvodni, nebot podobne experimenty provadel uz > Cimrman, ktery si autotransplantoval nejen Marusku, ale pozdeji, a to na > leve predlokti, i ji prislusneho Pepu (pripomenme, ze krestni jmeno pana > Padeveta znelo Josef) Boleslav Libicek wrote: > > Damoklovo vejce II > byl Mistr schopen s takym nevlastnim implantovanym > implementem schopen poceti ? --------------------------------------------------------------------
Nuze, musim se priznat, ze pri prvnim cteni jsem tu zminku o Damoklove vejci uplne prehledl, ovsem v souvislosti s vyzkumem kolegy Olivy je mi to ted vsechno trochu jasnejsi.
Cimrman si tedy na leve predlokti voperoval pyj souseda Padeveta, aby pak, s Maruskou jiz stastne uvelebenou na zadech, mohl studovat reakcni dynamiku psychosexualniho procesu zvaneho "samovzniceni". A pokud muzeme soudit z Mistrovych her, reakce byla silne exotermni. Za vsechny priklady ocitujme alespon znamou arii z Jarovy (pozdeji jemu nedbale ukradene) operety "Polska krev":
"Blondynky sladke jsou vzdy muj svet,
kdyz jsem jim blizko, jiz horim hned."
Tento uryvek nas svadi k domnence, ze Mistr ve snaze rozdmychat doutnajici citovy vztah mezi svym predloktim a zady opatril Marusku blondatou parukou (tady trochu vaham s terminologii: slovo paruka nedava prilis smyslu ani pro pokryvku hlavy a v souvislosti s ohanbim bych tedy asi volil slovo "panoha"...no ale nevim...zeptam se dr. Studeneho az se vrati ze studijniho pobytu v mistnim hampejzu).
Takto rozhicovany musel Cimrman zahy pocitit potrebu dodatecneho prisunu spermii (ne, ne, mile deti, neskakejte z okna - to neni sproste slovo). Jeho vlastni zlazy totiz po nekolika minutach ztratily dech a po zbytek aktu se neunavne fungujicimu levemu predlokti divaly (obrazne receno) na zada.
A zde tedy vstupuji na scenu Damoklova vejce, zminena kolegou Libickem. Domnivame se, ze Damoklovo vejce I. bylo Jarovi voperovano do leveho lytka, zatimco Damoklovo vejce II. samo sestoupilo do lytka praveho. Podle Knihy o vykonu sluzeb tanvaldskeho vojenskeho lazaretu se zda, ze operace byla provedena chirurgickym mecem raze 18mm a probehla z odborneho hlediska nadmiru uspokojive, nebot ihned po profackovani pacienta z narkozy konstatoval pritomny stabni felcar, ze se mu (Jarovi) zacinaji "napadne zapalovat lytka".
Takto "vyzbrojen" byl Cimrman pohlavne k neutahani a neni tedy divu, ze kratce po svem propusteni z nemocnice byl znovuhospitalizovan, tentokrat s vykloubenym levym ramenem. Ani tato anatomicka indisposice ale Cimrmanuv zajem o zalezitosti veskrze telesne neuhasila. Byvse upoutan na invalidni vozik, Jara si z pitevnich odrezku a vyrazenych plechovych umyvadel zkonstruoval hejno robotu, jejichz sexualni projevy nasledne zkoumal. Tlacenim voziku si tenkrat privydelaval mlady gymnasialni student Karel Capek a diky jeho dobre pameti mame o techto pokusech literarni svedectvi ve zname hre "PYP", kterou zcela nedavno opetovne vydalo Izdatelstvo naucnoj literatury ve Vladivostoku (dilo vyslo nekolikrat i v zamori pod nazvem "Pyp show").
Cimrman pochopitelne necekal, az se nejaky nezkuseny studentik dopracuje literarniho mistrovstvi a sve vysledky sam publikoval v prednich odbornych casopisech. Nejvetsi pohorseni vzbudil po zasluze jeho naturalisticky popis prvniho pohlavniho styku mezi robotem Dominem a robotkou Helenou. Nebudu ho zde kvuli pritomnosti deti licit (musim se priznat, ze i ja jsem pri procitani nekterych pasazi omdlel) a otrlemu ctenari pouze doporucim k prostudovani Mistrovu kratkou, lec anatomickymi detaily ostre nabitou brozurku: "Leze, leze po zeleze, neda pokoj az tam vleze."
za hradeckou sekci s pozdravem,
Honza Rehacek, zivy muz
