Proc mame Internet?
Proc mame Internet?
Vazeni pratele,
vetsina cimrmanologu se shoduje na tom, ze Internet byl Mistrovym objevem. Dilci rozpory vsak panuji v otazce za jakym ucelem Jara Internet navrhl. Dovolte mi proto vyjadrit jednu z dalsich, doposud opomijenych, moznosti.
Cimrmanovo badani v oboru Computer Science nebylo jednoduche, nebot technicke prostredky jeho doby zaostavaly za Mistrovou predstavivosti o dve az tri geologicka obdobi. V roce 1909 se vsak Cimrmanovi podarilo ziskat cisarsky grant na propojeni videnskych divadel soustavou vodicu ve strope a tady nekde zacina jeho trnita cesta k Internetu (Cimrmanuv puvodni nazev byl InTRNet).
Tento grant ale Cimrman malem propasl, kdyz jeho pretlakovy Centralni Pocitaci Uzel (CPU) v predvecer inspekce cisarskymi uredniky vybouchl a bez vypocetni jednotky byl Cimrmanuv system k nicemu. Mistr vsak nebyl nadarmo mistrem improvizace a podarilo se mu premluvit jeho zaka Josefa Maurence, aby si do pristroje vlezl a vsechny potrebne vypocty na miste a podle potreby provadel. Nanestesti v dobe inspekce prisla na Maurence velika ryma (prvni dolozeny pocitacovy virus na svete) a tento se neudrzel a nekolikrat silne kychl. Komisi to pochopitelne trochu otraslo, ale Mistr neztratil svou povestnou duchapritomnost a podezrele zvuky oznacil za poruchy kompresniho pomeru, ktere hbite odstranil vsunutim kapesniku do vypocetni jednotky. Komisi pak namluvil, ze kapesnik slouzi jako dvoucestny sberny filtr nepotrebnych dat a grant mu byl priklepnut.
Jednim z mnoha technickych problemu, ktere musel Cimrman vyresit, byla konstrukce vhodneho media pro vstup dat. Jara se zprvu snazil o vynalez diskety; ukazalo se vsak, ze na pohodli si lidstvo bude muset jeste chvili pockat. Kdyz totiz Cimrman vsunul svuj prvni prototyp do cteciho otvoru, v pristroji to podivne zaharasilo a za nekolik vterin byla disketa vyplivnuta, kompletne rozzvykana. I pres tento zjevny neuspech polozila Mistrova prace na vyvoji diskety alespon zaklady studia umele inteligence (AI), nebot, jak vi kazdy americky hokejista, zakladem inteligentniho projevu je spravna zvykaci technika a tu zvladla Mistrova disketova jednotka na vybornou.
Co se vstupu dat tyce, Jara se rozhodl dal neriskovat a sahl po derne pasce. Jeho prvni pristroj na derovani pasek byl vyvinut behem nekolika tydnu a s vysledky derovani byl Cimrman velmi spokojen. Dirky byly kulate, pruhledne a v podstate tam, kde je potreboval. Jedinym nedostatkem derovacky bylo, ze byla pohanena parou, a bylo proto nutno neustale topit pod kotlem (odtud pravdepodobne vyrazy "log in" a "log out"). Take se obcas stavalo, ze paska se misto do derovaciho obvodu dostala do obvodu topiciho a misto, aby byla vyderovana byla spalena. Tyto drobne zavady vsak Cimrman brzy odstranil a svou spokojenost nad vzniklym pristrojem vyjadril ve sve operete:"Derovacka, aneb zadny hnev a zadna rvacka" (mnozi cimrmanologove by si tuto operetu meli dukladne prostudovat, aby zase nedoslo k nejakemu Waterloo). Nejvetsim slagrem teto napadite zpevohry byla pisen slepeho houslisty Marese, kteremu vichrice (viz vers "bory sumi po skalinach") odnesla chalupu az daleko za Atlanticky ocean. K teto pisni Cimrman pozdeji, pro zvyseni dramaticnosti, jeste prikomponoval sbor meteorologu, varujicich pred zvysenou bourkovou aktivitou nad Koprivnicemi. Dej operety tu prozrazovat nebudeme - milovnici happy-endu vsak nebudou zklamani, nebot zaverecny sbor hrima jednoznacne:
"Dobra vec se podarila, derna paska zvitezila..."
Neprekvapi nas proto, ze na zaver dekovacky byl Mistr vzdy zasypan destem konfet z vlastni derovacky a to presne v duchu hesla "Cimrman sobe", o kterem se muzeme docist v dilech klasiku).
Jeste k postave slepeho houslisty Marese: Mares byl v realu Cimrmanovym vystupnim kontrolorem a nosil velmi silne bryle. Jednou si ale brejle zapomnel a ke svemu udivu zjistil, ze je schopen derne pasky kontrolovat hmatem. Cimrmana tento fakt zaujal a spolecne s Maresem vyvinuli pracovni versi slepeckeho pisma s vystiznym nazvem "Brejle". Bohuzel, jejich system byl zcizen francouzskymi odborniky a vesel ve znamost jako "Braille". Princip "Braille" je v podstate totozny se systemem "Brejle", pouze misto drobnych otvoru jsou pouzity miniaturni vystupky. Louis Braille mel totiz v dobe udelovani patentu zrovna vyrazku na cele a pri drbani si povsiml, ze hrbolky se ctou lepe nez Cimrmanovy derne pasky.
Tato kradez nas cimrmanology zase tak moc neprekvapuje. Odbocme ted na chvili od tematu a uvedme si jeste jeden takovy priklad: na zaklade dlouholeteho a pecliveho pozorovani sadla vyslovil Cimrman v roce 1902 domnenku, ze zakladnimi casticemi hmoty jsou skvarky. Protoze Cimrman v te dobe uz koncipoval svuj trojkovy Intrnet (viz nekdejsi prispevek kolegy Svobody), postuloval, ze skvarky maji tretinovy naboj (to se potvrdilo) a ze jsou k sobe vazany tukem (to se vyvratilo, jsou to silne interakce). Jak uz dnes vime, i tento objev mu byl ukraden. V roce 1964 (celych 62 let po Cimrmanovi!!) ohlasili Murray Gell-Mann a George Zweig existenci "novych" elementarnich castic, pro ktere zcizili i Mistrem navrhnute jmeno - *kvarky. Jak asi cekate, v jejich praci neni na Mistra JEDINY odkaz. My se vsak nad tim uz ani nepozastavime a vratime se od (s)kvarku zpatky k Intrnetu.
Predstavte si, ze pisete dopis na psacim stroji a zkazite ho. Co udelate? Vytahnete papir a vyhodite ho. Ten se pak dostane na skladku, kde zetli a nebo je spalen. Zamysleli jste se vsak nekdy, pratele, co se stane se souborem, ktery jste prave "vydeletovali"? Kam s temi nahle nepotrebnymi nulami a jednickami? A nad tim se prave Jara zahloubal, kdyz vyresil bezne technologicke potize. Zpocatku myslel, ze by se nepotrebne jednicky a nuly mohly sypat do uhlaku a spalovat. Cimrman byl ovsem take ekolog-amater (pozdeji s cestnou predponou gyn) a proto se brzy zacal priklanet k cistsimu reseni - k recyklaci. Proud nepotrebnych dat z pocitace by se filtroval, (jednicky napravo, nuly nalevo - jako v politice :-)) s tim, ze jednicky by se mohly opetovne pouzit ve skolstvi na dobre znamky a nuly v bankovnictvi na spatne ucty (v Jarove versi trojkoveho internetu by se odfiltrovavaly i dvojky).
Recyklovani se ale ukazalo byt velmi neefektivni a Mistr proto prichazi s navrhem na vybudovani celosvetove pocitacove site, pomoci ktere by se vydeletovane soubory mohly svazet na nejake neskodne misto, napriklad do Ostravy, kde by se nepotrebnymi daty mohly zavazet stare stoly. I kdyz na pocatku stoleti nebyly pro tak grandiosni plan podminky, dnes jiz muzeme s hrdosti rici, ze Cimrmanova myslenka funguje bezchybne. Nepotrebna data jsou dnes svazena na Saharu, kde se pomoci digitalnich transporteru vysypavaji na hromadu (preklad pro ctenare z regionu Ostrava: na haldu).
Kdyz se peclive podivate na mapu konektivity Intrnetu, zjistite, ze cela Sahara je obklicena kabely, z nichz nenapadne vyrustaji slahouny vyvodnich linek, ktere jsou konecnou stanici dat. Prakticky vsechny predni svetove firmy maji dnes na Sahare pronajmuty sve "rajony" kam si svazeji vymazana data. Napriklad Microsoft, ma pro sve vyrobky pronajat cely Cad a vetsinu Nigeru. Uvazime-li kolik zbytecnych souboru software uvedene firmy produkuje, neni se co divit. Pro milovniky drbu ze spolecnosti jeste malou perlicku: podle posledniho vydani tydeniku PC World zakoupil Bill Gates pro svou osobni potrebu malou, ale luxusni dunu asi 250 mil jihozapadne od Kahiry. Zrejme se na stredni kolena opet pusti do aktivniho programovani.
Co se Cech tyce - pro vyerasovana, vydeletovana a jinak zrasovana data z domeny .CZ je vyhrazen maly ctverec cca 50 mil vychodne od mestecka Al Jawf v jihovychodni Libyi. Toto je zrejme vysledkem pratelskeho vztahu naseho byvaleho rezimu s plukovnikem Kaddafim. Takze pokud jste si nekdy nedavno omylem vymazali nejaky zivotne dulezity soubor, neveste hlavu ani systemoveho administratora. Vse neni jeste ztraceno - kupte si kyblicek s lopatickou, nejake jemnejsi sitko, pasticku na stiry a vzhuru do Libye. Kazdy uzel (jako napr. CESNET.CZ apod.) tam ma malou kupicku s cedulkou.
Prvotni smysl Intrnetu neni tedy prenos bitu, jak si nekteri basnici mysli, ale odvoz bezobsaznych dat na skladku. Dalo by se dokonce rici, ze Intrnet je jakousi pocitacovou kanalizacni soustavou (jak jste si v uplynulem tydnu jiste povsimli). A tak, zatimco vetsina svetovych cimrmanologu v techto dnech zapasi s klavesou DELETE, zbyvajici mensine vyrustaji na Sahare pahrbky geniality. Skoda, ze tak daleko.
Na dalsi poznatky O CIMRMANOVI, at uz prijdou ODKUDKOLIV se tesi
Honza Rehacek
ps. Zaverem bychom meli priznat, ze jsme nalezli jednu poznamku, jejiz smysl nam zcela unika. V palubnim deniku Cimrmanovy pojizdne tiskarny, jejiz zrezivele torso jsme objevili na dvore Kovosrotu v Decine, nas zarazila tato veta: "Zitra proverit obvod strom-pocitac-testo-strom". Na jejim desifrovani pracuje nas cviceny pyrotechnik a vysledky oznamime jen co se prach trochu usadi. Omlouvame se, ze jsme timto ukolem nepoverili naseho pocitacoveho experta, ale tento se momentalne nachazi na sluzebni ceste v Libyi.
