Evropsky ustav

> From: Jan Klas 
> Subject: Den Jary da Cimrmana za Evropskou ustavu
> Date: Thu, 28 Jan 1999 10:36:11 GMT
>
> Jiste vite, ze Jara da Cimrman byl velky Evropan. Je nam znamo, ze
> sepsal jednu z prvnich Evropskych Ustav.

Vazeni pratele,
zde bych si dovolil opravit jednu malou historickou nepresnost, ktere se kolega Klas ve sve badatelske nedockavosti dopustil. Jara Cimrman totiz nesepsal Evropskou ustavu, ale Ustavu Evropskeho ustavu. K tomu pripojuji male vysvetleni.

V lete roku 1903 sedel Jara na Ripu, obedval skubanky, ktere mu do kastrulku pripravila jeho obdivovatelka a obcasna mecenaska, pani Josefina K., a obhlizel svou milovanou zemi. Pri te prilezitosti si uvedomil, ze jakkoliv je to zeme mlekem a strdim oplyvajici, velikosti je to jen malilinkaty ostruvek uprostred Evropy a jako takovy se nikdy nebude tesit takove vaznosti jako treba Brazilie, Kanada, Francie nebo dokonce Antarktida.

Nevyznamne postaveni ceskych zemi v evropskem kontextu Cimrmana prirozene trapilo a toho leta proto stravil znacnou cast sveho drahocenneho casu premitanim, jak postaveni Cechu a Moravanu na evropske scene zvyraznit. Nejruznejsi myslenky na "zviditelneni" se mu pri tom honily hlavou: anexe vychodniho Bavorska, vyvinuti smrtici zbrane z olomouckych syrecku, atentat na anglickeho krale Edwarda, zalozeni odstepneho drevarskeho zavodu Microsoft s veskerymi komercnimi pravy k uzivani teto znacky atp. Teprve v rijnu 1903, pri rozbijeni parezu na mytince nedaleko Harrachova, ho vsak napadlo konecne reseni ceske otazky.

Neni-li mozno Cechy a Moravu zvetsit natolik, aby byly v evropskem meritku viditelne prostym okem, je nutno velke evropske staty rozdrobit na mensi a jeste mensi statni utvary a to tak dlouho, az se ceske zeme stanou nejvyznamnejsi evropskou mocnosti.

Myslenka "Totalni Evropske Desintegrace" Cimrmana nadchla natolik, ze se ji obiral po celou zimu 1903/04 a dovedl ji prakticky k dokonalosti. Mistrova svetoznama a odbornym tiskem jiz dlouha leta vychvalovana technika krajeni cibule na kosticky zde konecne prinesla sve prvni teoreticke plody. Jarovi se podarilo Evropu rozkouskovat s temer milimetrovou presnosti. Napriklad kdysi mocne Nemecko se melo stat bezvyznamnou kupickou 178 statecku a kralovstvicek a uz i tak pomerne male Lichtenstejnsko se melo dale rozdrobit na 4 samostatna knizectvi, plus autonomni oblast Severovychodni Vaduz, zahrnujici Oberland a nekolik prilehlych ulic.

Nejmocnejsim statnim utvarem na politicke mape Evropy by se pak v Jarove desintegrovane Evrope stalo "Spojene kralovstvi Hradce Kralove a severnich Pardubic" s celkovym poctem 30000 obyvatel, 2000 kusu dobytka a 90 obracecu sena, nasledovane Andaluskem, jiznim Porynim a Dejvicemi. Nahle posileni hradecko-pardubickeho vlivu na evropske scene ovsem obcanum obou vychodoceskych metropoli poradne zamotalo hlavu. Mnozi starousedlici severnich Pardubic se dozadovali znovupripojeni k Pardubicim, zatimco mladsi spolecenske vrstvy, casto ekonomicky napojene na nove hradecke prumyslniky, podporovali Cimrmanem navrzeny model, spojeny s vyhodnou kontrolou prasne cesty E22 mezi obema mesty.

Mocenske trenice ve vychodnich Cechach vyvrcholily v srpnu 1904 ozbrojenym stretnutim mezi prohradeckou Loajalistickou armadou dobrovolniku a Pardubickou narodne osvobozeneckou armadou v obci Ceperka. Skupinky extremistu, vyzbrojene motykami, dalekonosnymi praky, obrnenymi velocipedy a ztvrdlymi houskami, zcela zaplnily jinak docela mirumilovnou osadu a postupne vybilili hospodu U javoru, pozarni zbrojnici a jiz trochu zasedly kravin. Podle zpravy okresniho hejtmanstvi zde navic sezrali pul metraku krmne kukurice a hloucek kontusovkou rozkurazenych pardubickych separatistu dokonce zapricinil nezadouci tehotenstvi peti plemennych krav dovezenych z Belgie.

Pnuti ve vychodoceskem regionu nebylo ani zdaleka jedinym problemem, ktery s sebou Mistruv grandiosni desintegracni projekt prinasel. Stale casteji se objevovali anarchiste, politicti silenci a vysloveni saboteri, volajici naopak po sjednocene Evrope. Mistr tyto zbloudile ovce neodsuzoval, ba naopak snazil se jim pomoci tim, ze pro ne v Praze Bohnicich navrhl zvlastni lecebny ustav, tzv. Evropsky Ustav, kde by v bukolickem poklidu prirodniho lesika mohli rozjimat nad evropskym usporadanim a osvezeni studenymi sprchami pak lepe vychutnali vsechny skryte prednosti desintegracniho procesu.

Pokud je nam znamo, k vlastni vystavbe Evropskeho ustavu nikdy nedoslo a nasledky v podobe silicich snah o evropskou integraci se dostavily jeste v tomto stoleti. Vinu za tento konstrukcni nezdar vsak nenesou zkostnatele rakousko-uherske stavebni firmy, ale kupodivu sam Mistr, konkretne jeho prislovecne nizky pametovy koeficient. Pohledneme ted spolecne na dva krucialni zaznamy v jeho stavebnim deniku z roku 1904:

12. zari 1904: Dnes je velky den. Polozil jsem zakladni kamen k budove
               Evropskeho ustavu. Jiz za pul roku se ty zbloudile duse
               budou oddavati pozitkum meho vodniho dela.

14. zari 1904: Hrome. Kam jsem ten zakladni kamen predevcirem polozil?
               No nic, alespon budu mit vice casu na peclivou dostavbu
               velkoveprina v Kardasove Recici.

Pres stavebni nezdar Evropskeho ustavu existuji neprime dukazy, ze Mistr jiz pred polozenim zakladniho kamene vypracoval jakysi domaci rad pro tamnejsi chovance, znamy dnes jako Ustava Evropskeho ustavu. Takovym neprimym dukazem je napriklad sbor tkalcu z Cimrmanovy operety "Pardubicka krev":

  "Milovanou ustavu
   Evropskeho ustavu
   trenujeme u stavu
   trenujeme u stavu

Ref: Vrt se clunku, jen se vrt,
     Evropa je na padrt"

Co se s Ustavou Evropskeho ustavu stalo bohuzel nevime. Nas pruzkumny oddil s psem Votrokem a bagrem MTR-5005 po ni patra a jakmile budou nalezeny jakekoliv relevantni materialy, okamzite vas vyrozumime.

za hradeckou sekci,

Honza Rehacek

[ Absurdistan| Cimrman's County| Dalsi prispevek]