MINICIMRCANCY 5


Jakub Jedlinsk wrote:
(predpokladam, ze se vase jmeno sklonuje podle vzoru Celjabinsk)

 k definici duse:
>
> A) nevabne vonici cernou gumou dokola obehnany stlaceny vzduch

To mi pripomina dva paragrafy z Mistrova romanu "Rok na gumove vsi":

"Vecer byl neuprosne vlahy, ale krome ztezkle vune lipoveho kvetu byl
ve vzduchu citit i zapach spalene gumy. Za chvili se od zvonicky prihnal
kovar Marousek a sotva dechu popadaje volal:'Hori! Tovarna na pneumatiky
hori! Spaste duse!'"

"Vesnice razem upadla do chaosu. Zenske pistely. Deti plakaly.
Chlapi poletovali zmatene po navsi a jen sedlak Kruzbera si vedel rady.
Nahnal do horici tovarny sve stado koz."

H.

---------------------------------------------------------------

Jakub Jedlinsk wrote:
>
> A podarilo se kozam zachranit nebohe duse?

Ano. Spasli je vsechny.

> P.P.S. nezamenovat se ski, jednak pravopisne neodpovida, dvadnak...

To je zajimave. V mem vydani Cimrmanova Kapesniho slovniku cislovek,
ktery vyjmenovava vsechny cislovky od jedne az do petisettisic
stopadesatiosmi neni o dvojici jednak-dvadnak ani zminka. Za to je
tam vsak rozsahle pojednani o dvojici jednak-dvak.

Honza

-----------------------------------------------------------------

Jakub Jedlinsk wrote:
>
> A byl ten dvak hodne hladovy?

Nikoliv, byl to nasyceny polymer na bazi cyklopentanoperhydrofenantrenu.
Tak to jen abyste si ho nepletli s kolegou Gusmanem.

H.

-----------------------------------------------------------------

Jakub Jedlinsk wrote:
>
> A muze byt neco takovyho duvodem k zalobe?
> PET

V Americe urcite, v Cechach mozna, u blbejch na pude nikoliv.

H.




Rostislav Julinek wrote:
>
> Cimrman byl alespon Evpropan, stejne jako ja.
>
> Serge Goosman

Dovoluji si za nasi sekci kolegu Goosmana uvitat mezi amaterskymi
cimrmanology a poprat mu hodne zdaru pri patrani po Mistrovych
belgickych aktivitach - at uz se jednalo o jeho pratelstvi s vynalezcem
bakelitu, panem Leo Hendrikem Baekelandem, ci spolupraci na konecnem
designu vysivanych naplasti, za ktere spolecne s belgickym pravnikem
Henri-Marie Lafontainem, obdrzel v roce 1913 Nobelovu cenu miru
(Cimrmanovo jmeno bylo pozdeji ze jmenovaci listiny vyretusovano)
a nebo o jeho kratkodoby pracovni pomer v zehlirne erotickeho pradla
v Dilbeeku, kde pusobil jako sezonni udrzbar mandlovacich automatu.

za hradeckou sekci,

Honza Rehacek, Evbutan



Vazeni koledove a vazene koledyne,

dovoluji si vam za nasi sekci poprat hezke vanoce a
mnoho uspechu v novem roce, ve kterem opet uplyne
133 let od Mistrova narozeni.

Jak vidite udel rozesilani vanocnich pohlednic vybyl opet
na me. Rehacek se uvelebil v nasem sekcnim usaku,
nohy si hodil nahoru a s virzinkem v puse nevypada, ze
by mi s tim chtel pomoci. Kolega Studeny se doslechl,
ze s novym tisiciletim ma prijit konec sveta a tak aby
potomstvu zachoval svoji vzacnou telesnou schranku,
naklada se jiz od patku do lihu. No a dr. Votrok mi sice
pomoci chtel, ale pote co mi poslintal pohlednici Betlema
s vernym vyobrazenim zviratek jsem ho radeji odehnala
dobre mirenou salvou chlupatych knedliku.

Takovy je tedy nelehky udel zeny!

Janinka


At Tuesday, 19 December 2000, you wrote:
>
> >nohy si hodil nahoru a s virzinkem v puse
>.... nozky ma nahore, bojim se, bojim se ze umre na rakovinu plic,
>     jestli to virzinko hned nevyplivne !

Nebojte, von ho nema zapaleny.
Von si akorat mysli, ze s tim virzinkem vypada dulezitejc.

>> Kolega Studeny se doslechl,
>> ze s novym tisiciletim ma prijit konec sveta a tak aby
>> potomstvu zachoval svoji vzacnou telesnou schranku,
>> naklada se jiz od patku do lihu.
>
>Jejda, a proc to dela ? Kdyz bude konec sveta, tak snad bude i konec
>potomstva, ne ?

Ne. Konec potomstva bude, jak se samo sebou rozumi, az potom.

>>Takovy je tedy nelehky udel zeny!
>
>To je jen na Vas, Janinko !
>Lehke zeny maji, jak se samo sebou rozumi, zivot lehky, a ne nelehky.

Je videt, ze jste nikdy nebyl lehkou zenou...

Janinka




Rostislav Julinek wrote:
>
> 4. Technicke problemy dorucovani mailu nejsou predmetem teto konference,
> vyjimku tvori technicke problemy Cimrmanova listservru - CILI,
> tykajici se pestovani cervenych palivych paprik, neboli
> red hot CILI peppers.

Na pocatku stoleti byl toaletni papir vniman jako luxusni hracicka
vystrednich milionaru a jeho funkci na verejnych toaletach druhe a nizsi
cenove skupiny plnila starsi vydani nejruznejsich listu, at uz to bylo
"Nase Rokycansko", "Narodni politika" nebo "Tibetske listy". No a vzhledem
k tomu, ze po poziti cervenych palivych paprik, cili jak rika kolega Julinek
Red Hot Chilli Peppers, bylo nutno zvysit rychlost prisunu jednotlivych
stranek, Cimrman zkonstruoval mechanicky listserver, umoznujici v nouzi
nejvyssi podat az 30 jemne natrhanych novinovych stranek za minutu.

za Red Hot Chilli Peppers Lonely Hearts Club Band

Honza Rehacek



On Wed, 21 Feb 2001 18:03:03
 X_Umberfield wrote:
>
>Mily kollego,
>
>mohl by jste mi sdelit ve kterem roce byl socialne-ekonomicky roman
>"Vagon levnych burinek z Anglie" poprve vydan, a pripadne
>ve kterem nakladatelstvi ??

Milly kolego!

vzhledem k tomu, ze hradecka sekce, z duvodu praci na obnove Cimrmanovy
konference o cestine, pozastavila svou cinnost v JDC-L (cca do roku 2004),
pokusim se na vasi otazku odpovedet sam.

Vami zmineny roman, opatreny kolorovanymi fotografiemi, vysvetlivkami, 
ozdobnymi tkanickami a navodem k obraceni listu byl poprve vydan
v roce 1911 nakladatelstvim El Diablo v severnim Mexiku a byl okamzite
rozebran. Pokud je mi znamo, jedina dochovana kopie tohoto dila se nachazi
ve skladisti firmy Cabeza&Hijo, coz bych si dovolil volne prelozit jako
Hlavacek a syn. Musim vas ale varovat. Sam jsem se pokusil tuto
cennou relikvii ziskat a v prevleku za kolegu Rehacka jsem navstivil jejich
knihkupectvi, ze ktereho se vyklubal maly zacouzeny kramek na upati sopky
Popocatepletl (nebo tak nejak). Knihkupec Cabeza vsak nereagoval ani
na tucnou srajtofli ani na me uprimne slzicky a kupodivu ani na prukazku
Klubu ctenaru Odeonu. Zprvu zdvorile a posleze o neco mene zdvorile
mne z kramku vypoklonkoval a jeste za mnou volal cosi, co mi mistni
vesnicane prelozili jako "ani za kufr palacinek!".

Nicmene vam preji hodne zdaru v badani.

za hradeckou sekci v zastoupeni

s vyvrelym pozdravem

Bohous Hlavacek, amatersky cimrmanolog a seismolog

-------------------------------------------------------------



On Wed, 9 May 2001 20:48:16
 Ricci wrote:
>OS, prijdete mi pozitri na pohreb" a ujalo se az do dnesnich dnu. Americane
>naproti tomu bojkotovali Cimrmana do te miry, ze pro pojem "prijdete mi
>pozitri na pohreb" zavedli termin "Dneska je muj (posledni) den" (v
>originale zkraceno na My Day, cti mejdej)

Zde bych si dovolil malou opravu:

Tisnove volani: Mejdej! Mejdej! nezavedli Americane, bojkotujici Cimrmana,
ale Cimrman, bojkotujici Americany.

Kratce pote, co se bratri Orville a Wilbur Wrightove poprve vznesli do
vzduchu, zaslali Cimrmanovi jizlivy telegram v nemz zpochybnili jeho
presvedceni o dominantnim postaveni le'tadel lehcich nez vzduch a
potazmo i jeho milovany projekt riditelne meziplanetarni vzducholode.

Licencni poplatek, ktery oba mladici za sve konstrukcni reseni pozadovali
byl ovsem natolik premrsteny, ze Rakousko-Uherska komise pro civilni
aviatiku jejich nabidku opravnene zavrhla a poverila Cimrmana projektem
tuzemskeho poletovadla.

Cimrman se do prace pustil s vervou jemu vlastni a behem leta roku 1904
vyvinul se svym asistentem Janem Tleskacem slapaci jednoplosnik "Andula".
Pri zaletavani prototypu na zkusebni trase Dobruska-Opocno se jednoho
krasneho srpnoveho odpoledne prihodila mala nehoda. Podle pozdejsiho
svedectvi obou protagonistu doslo v kritickem okamziku ve vzduchu
k teto vzrusene vymene nazoru.

TLESKAC: Upadlo nam kridlo.
CIMRMAN: To me teda voMEJ. DEJ tam zatim tady to zehlici prkno.
TLESKAC: No, moc to nepomohlo, klesame furt pryc.
CIMRMAN: Nez^van^ a s^lapej!

Diky Cimrmanovu zvyku mit u sebe vzdy jedno az dve zalozni zehlici prkna,
oba aviatici nehodu nakonec prezili a vyvazli jen s odrenyma usima.

V souladu s letovym radem platnym pro uzemi monarchie byl Cimrmanuv let
monitorovan kontrolni vezi v Rychnove nad Kneznou. Bohuzel v inkriminovane
dobe se letovy dispecer Blazej Samec pokousel polibit ste'nografku Petunii
Stahlavskou proti jeji vuli a tim na nekolik drahocennych okamziku odvratil
jeji  pozornost. Do sluzebniho protokolu se tak z celeho tisnoveho volani
dostalo pouze ono "mej-dej", zachycene v kraticke pauze, behem niz
vysileny Blazej povolil sve sevreni za ucelem nadechnuti.

Tato trapna prihoda se soucasne stala i prvnim dokumentovanym pripadem
sexualniho haraseni ve vezi.

za kladenskou sekci,

Bohous Hlavacek

---------------------------------------------------------------
ps:

>  pro pojem "prijdete mi pozitri na pohreb" zavedli termin "Dneska
>  je muj (posledni) den" (v originale zkraceno na My Day, cti mejdej)

Tato veta pozdeji Cimrmana inspirovala k napsani pisne
"Ja se dnes dopoledne pohrbim" ze znameho muzikalu "My Unfair Lady"
(cti mej-anfe'r-lejdy)





"Konecny Bohuslav" wrote:
>
> >> Chcete snad rici, ze Cimrman si svou sestru pichal?
> Panove,
> doporucuji misto sroubovaneho zduvodnovani pichani ci nepichani prijmout
> jednoduchou a linearni hypothesu, ze zkratka a dobre Jara svou sestru
> pichal.

Musim se priznat, ze s odstupem casu se take priklanim ke stanovisku kolegy
Konecneho a totiz, ze Cimrman Luisu proste a jednoduse pichal.

K teto zmene nazoru me privedla nize citovana pasaz z knihy soukromeho
videnskeho terapeuta, dr. Franze Skotschdopole: "Praktische Lokalanesthesie
 - regionale Schmerztherapie", vydane v roce 1923 v Badenu.

Podle prekladu narychlo porizeneho Janinkou dr. Skotschdopole uvadi:
"V listopadu 1901 bylo ve Vidni obzvlaste sychravo a v me ordinaci
pribyvalo lidi trpicich chronickymi bolestmi zad. Mezi nimi bylo i nekolik
mistnich celebrit, napr. zakulisni technik videnskeho Burgtheatru Joschka
Fischer, policejni komisar Klammer a sestra rakouskeho vynalezce a podivina
Jahry Zimrmana, Luisa. Ta trpela artrozou vertebralnich kloubku a doporucil
jsem ji, aby pozadala sveho bratra, znameho prukopnika akupunktury,
o nekolik lecebnych seanci".

Vzhledem k tomu, ze pocatkem leta 1901 Mistr zbavil Zarovu kocku Madlenku
akutniho zanetu stredniho ucha za pomoci nekolika dobre mirenych vpichu
precizne nabrousenym hrebikem, je pravdepodobne, ze ani svou sestru Luisu
nenechal na holickach a take do ni parkrat pichl. Ostatne sama Luisa si ve
svych pametech nekolikrat stezuje, ze Jara ji na stara kolena "neustale
popichuje a s^t'a'ra' ji v uchu ohnutou pletaci jehlici".

Honza IX.



Rostislav Julinek wrote:
>
> nejak mi unikl vas postup vypoctu, Zrejme pouzivate ruske
> kastanove pocitadlo, ktere Jara rozsiril o umocnovani.
>
> Mistr zasel s pristrojem na patentovaci urad. Tam vyplnil
> formular a jako nazev pristroje uvedl Kastanova umocnovacka.

K tomu jeste malickost:

Po neprijemne zkusenosti se zkostnatelym byrokratickym aparatem
se Mistr rozhodl ke kastanove umocnovacce zespodu prisroubovat
Bunsenuv horak a takto vylepseny pristroj si pak nechal v Istanbulu
patentovat jako "Kastanovy umocnovac umeleckych zazitku".

Cimrman totiz bystre vypozoroval, ze zadny koncertni ani divadelni
zazitek neni uplny, nemuze-li clovek behem produkce neco chroupat.
A protoze v te dobe se ve foyeru neprodavaly prazene buraky ani
bramborove lupinky, nosil si s sebou na koncerty vazne hudby svou
kastanovou umocnovacku umeleckych zazitku, s jejiz pomoci behem volne
vety opekal navlecene kastany a pri Scherzu je pak labuznicky konzumoval.

Tato kratochvile mu byla rozmluvena teprve po pozaru Narodniho divadla.

H.

Karen Eckhardt wrote:
>
> vzit s sebou. Umocnovacka ale mela rozmery kuchynskeho
> kredence.

Mila kolego Eckhardt,

tady se nase vysledky trochu rozchazeji.

Podle nasich vyzkumu mela umocnovacka rozmery zhruba 30-40 cm (*),
coz jsou parametry mensiho zidle. Rozmery kredence mel spise Cimrmanuv
prvni prototyp mobilniho telefonu, ktery si Mistr s sebou musel vozit
na motorizovanem ctyrkolaku znacky Motorola.

(*) na tyto rozmery poukazuje svedectvi pani lekarnikove Hofmanove,
    ktera v Praze pri svetove premiere Cimrmanovy tragikomicke opery  
    "Vzpoura v cukrarne" sedela hned po Mistrove pravici. Podle jejiho
    intimniho denicku si vedlesedici Cimrman umocnoval svuj umelecky
    zazitek plne nalozenou umocnovackou. Pri tom si vsak pocinal tak
    neobratne, ze musel byt okriknut slovy "Strcte si svou umocnovacku
    za klobouk". Z toho vyvozujeme, ze umocnovacka musela mit rozmery
    srovnatelne s rozmery prumerneho klobouku.

H.



Rostislav Julinek wrote:
>
> To me sokovalo. Nemohl jsem popadnout dech az ze me vypadlo:
> "Hoe weet je het?"
> "Jara zag zij is een Flundra," odvetil.

Dekuji za preklad. Pro kolegu Goosmana mam na oplatku opravdovou lahudku.

Jedna se o zaznam casti rozhovoru Luisy s havajskym nacelnikem Ekelem,
zachyceny redaktorem honolulskeho listu "Ke Aloha Aina Oiao" v roce 1911.
Z rozhovoru vyplyvaji nektere velmi zajimave detaily. Posudte sami:

Luisa: Ma Kaua'i ka mole o ka Cimrman Hula O Maiki.
Ekelo: Wahi a ka lohe, ua ho'omaka 'ia ka hula ma ka mokupuni 'o Kaua'i.
Luisa: I kekahi la, hele akula 'o Cimrman i Tanvald a laila ho'i maila
       'o ia i Kaua'i.
Ekelo: A laila male 'o ia. Ma hope iho, ua hanau 'ia kona keiki kane
       'e a'e, 'o Kila kona inoa.
Luisa: Ua ha'o 'o Mo'ikeha i Vilvoorde keiki kane 'e a'e, 'o ia ho'i 'o La'a.
Ekelo: Aia 'o ia i Kahiki. Ho'una akula 'o Mo'ikeha ia Kila e ki'i ia
       La'a i Vilvoorde.
Luisa: I ka ho'i mai 'ana 'o La'a, lawe maila 'o ia i ka Cimrman hula.

Ano, i nam se po precteni te troufalosti udelaly mzitky pred ocima.

H.

-----------------------------------------------------------------


Rostislav Julinek wrote:
>
> Take jsem jako mlady zkousel vyhledat slovo Cimrman v Alozske
> univerzitni knihovne a nasel jsem nepreberne mnozstvi odkazu.

Kolego Julinku, rad bych vam a ostatnim cimrmanologum, jsou-li zde
jeste nejaci, doporucil ke studiu tento zakladni slovnicek havajstiny:

http://www.geocities.com/TheTropics/Shores/6794/o-firstyear.html

Kolega Houzwicka se domniva, ze havajstina byla (po cestine) Mistrovym
nejoblibenejsim jazykem a to bychom meli mit pri studiu jeho duchovniho
dedictvi na pameti. I kdyz v mnoha pripadech je tezke rozhodnout.

> Ekelo: Wahi a ka lohe, ua ho'omaka 'ia ka hula ma ka mokupuni 'o Kaua'i.

Kuprikladu slovo "ho`omaka" ma podle vyse citovaneho pramene vyznam
"begin, start" - tedy zacatek, zacinat. Skepticky cimrmanolog si ovsem
musi polozit otazku, zda se v tomto pripade nejedna o rudiment cestiny,
zavlecene do havajskeho nareci Luisou, popripade samotnym Jarou.

Mozna jste si take vsimli, ze vyraz "`ano`ano" znaci "seed" - cili semeno.
Pokud tedy v Mistrove pozustalosti narazime na "ano-ano" nemusi se nutne
jednat o horlive pritakani. Muze to byt i projev Jarovy touhy vysemenit se.

A konecne pod pismenkem "o" nalezneme v pravem sloupci vyraz "opuku", ktery
znaci "tripe stew" cili cesky drstkovou polevku. A to je myslim nejsilnejsi
dukaz Mistrovy pritomnosti na Havaji. Jak jinak by se tak typicky ceske
jidlo dostalo do havajskeho slovnicku!

zdravim a preju hezky vikend,

Honza

ps. domaci ukol z havajstiny: jak se rekne papir (napoveda: z Hong-Kongu)




Xtra wrote:
>
> > ps. domaci ukol z havajstiny: jak se rekne papir (napoveda: z Hong-Kongu)
>
> Jednoznacne se to rekne PEPA, nepochopil sem vsak napovedu.

V tom pripade si na nejblizsim sekretariatu ODS zazadejte o uredne
provedene trknuti. Nejakeho kozla stareho tam urcite najdete  :)

> Jinak bych si dovolil doplnit informace: pri prekladu slova semeno se krome
> vyrazu 'ANO'ANO  pouziva take slovo HUA. Toto slovo(nebo spise vykrik)
> vsak JdC pouzival pouze v rijnu,kdy jeho touha "vysemenit se"
> nabyvala gigantickych rozmeru...

Kolega Houzwicka se domniva, ze tento vykrik je jen variantou ceskeho
HURA'. V havajstine totiz neexistuje hlaska "R".

My jsme zatim objevili dalsi dukaz o vlivu cestiny na havajstinu. Pod
pismenkem `e naleznete vyraz `ELEMAKULE = "old man"; tedy "stary muz".
Uvazime-li, ze apostrof zde znaci vynechane pismenko (nejspise "h") je
cesky puvod slova zcela zrejmy. Neni ani vylouceno, ze `ELEMAKULE byla
puvodni domoroda prezdivka pro Jaru Cimrmana, ktera se pozdeji jazykovym
vyvojem prenesla na vsechny stare muze (Cimrman, zrejme ve snaze privabit
samicku, odmital na Havaji nosit bederni rousku).

H.

ps. a jeste malou perlicku z historie folkove hudby:
    Ve zpravodaji z Porty '97 jsme se docetli, ze (cituji)
    "pocetny dav odmenil Wabiho Danka hucenim 'umi, umi'".
    Nase sekce by tuto zpravu rada poopravila. Ve skutecnosti
    se jednalo o vykriky skupinky havajskych milovniku country,
    kteri obdivovali Dankuv bujny plnovous - viz heslo:

    `UMI`UMI = "beard, mustache" = plnovous, knir

[ Absurdistan| Cimrman's County]